Epson HX-20: Japonsko ohromuje svět | Mobilní revoluce

Epson HX-20: Japonsko ohromuje svět – OBSAH

1. Přenosný počítač pojaponsku
2. Výdrží na baterii by překonal i dnešní notebooky
3. Hardware zabil nedostatek softwaru

Přenosný počítač pojaponsku

Zatímco Západ se snažil nacpat všechny počítačové komponenty do jedné velké krabice, Japonci přistoupili k otázce přenosných počítačů naprosto jiným způsobem. Místo toho, aby řešili, jak nacpat obrovské floppy mechaniky do přenosného těla a jak zajistit jejich napájení, vývojáři z japonské firmy Epson se rozhodli změnit podobu přenosných počítačů i za tu cenu, že nebudou kompatibilní s velkými systémy. Místo toho, aby jejich nový stroj byl programově kompatibilní, měl pouze dovolit přenášet data – a vše ostatní bylo postavené tak, aby to bylo co nejlehčí, co nejmenší a co nejúspornější.

Epson HX-20, uvedený v polovině roku 1982, je považován za „první opravdový laptop v dějinách“ – a jsou dobré důvody s tímto označením souhlasit. Předně – měl rozměry zhruba A4, hmotnost 1,6 kg, byl o polovinu levnější než Osborne – a to jste v ceně dostali nejen přenosný kufřík, ale po jeho otevření jste zjistili, že máte stroj s velmi podobnými parametry, který má ale navíc zabudovanou tiskárnu! Ve srovnání s Osborne 1 vypadal Epson HX-20 jako stroj, který přišel ze Star Treku.

Počítač měl zajímavou architekturu, která obsahovala dva procesory Hitachi 6301, z nichž jeden byl určený pro výpočty a druhý pro řízení mnoha periferií. Ty v základu zahrnovaly softwarově řízenou mechaniku na mikrokazety pro ukládání programů a dat, zabudovanou minitiskárnu, LCD displej pro 20 znaků na čtyřech řádkách, sériový port pro přenos dat anebo pro modem, vysokorychlostní sériový port pro připojení floppy mechaniky, podporu pro zařízení s hlasovou syntézou – a celé to bylo modulární, protože část s mikrokazeťákem a tiskárnou bylo možné odpojit.

Výdrží na baterii by překonal i dnešní notebooky

Stroj měl vlastní Epson Basic a také nabíjecí nikl kadmiovou baterii, která dovolovala chod až padesát hodin, ano, opravdu až PADESÁT HODIN, což je číslo, kterého nedosahují ani nejlepší vytrvalci současnosti! Výdrž na baterii se zkracovala při používání tiskárny a mikrokazetové mechaniky, takže její velká kapacita sloužila hlavně jako rezerva pro intenzivnější práci na cestách.

Displej stroje byl opravdu malý a nepodsvícený, ale počítač podporoval i zapojení externího monitoru – byl to zkrátka a dobře ultrabook své doby, který neměl žádnou konkurenci – a vlastně ani srovnání. V tom byl ale také problém: To, že nepodporoval standardní operační systémy, poslalo podobné počítače na jinou vývojovou větev, než po které šla přenosná PC – vznikly z nich velmi populární kapesní počítače.

Hardware zabil nedostatek softwaru

Japonské kapesní počítače 80. let byly světem samy pro sebe. Na lithiové baterie dokázaly fungovat celé měsíce, nahrazovaly programovatelné kalkulačky, dovolovaly sběr dat v terénu, byly velmi lehké a kompaktní a prosazovaly RAM karty a paměti flash jako úložiště celá desetiletí předtím, než se tato myšlenka začala prosazovat mezi PC kompatibilními počítači. Právě na nich se vyzkoušely koncepty jako aktivní suspend, kdy se počítač nevypíná, ale pouze uspává – a je tedy trvale připraven k činnosti.

Přestože byl na Západě Epson HX-20 považovaný kvůli nedostatku softwaru za neúspěšný, ve skutečnosti dal vzniknout mnoha konceptům, které vedou přes kapesní počítače až k moderním mobilním telefonům. Jeho design byl do jisté míry až příliš nadčasový, protože v té době se Západ zajímal o jinou věc – o přenosné PC kompatibilní počítače. Ale to už je příběh na jindy.

Epson HX-20 byl průkopníkem v oblasti mobilních technologií. Přestože na Západě nesklidil očekávaný úspěch kvůli omezené softwarové podpoře a kompatibilitě, jeho vliv na vývoj kapesních počítačů a moderních mobilních telefonů je nesporný. Tento model ukázal, že inovace mohou často pocházet z nečekaných směrů a otevírat nové cesty pro technologický pokrok.

Michal Rybka

Michal Rybka je publicista a nadšenec s 20 lety zkušeností v IT a gamingu. Je kurátorem AlzaMuzea a YouTube kanálu AlzaTech. Napsal několik fantasy a sci-fi povídek, které vyšly v knižní podobě, a pravidelně pokrývá páteční obsah na internetovém magazínu PCTuning.