Přebalování miminka (TIPY A TRIKY)

Přebalování miminka: Vše, co potřebujete vědět – OBSAH

1. Přebalování novorozence
2. Přebalování miminka: Kdy přebalovat?
3. Kde přebalovat: Výška přebalovacího pultu je důležitá
4. Jak na přebalování miminka: Pořádně se vybavte
5. Přebalování v noci: Nebude to navždy
6. Přebalování kojenců: S miminkem si povídejte
7. Přebalování chlapečka může být oříšek

Přebalování novorozence

Přebalování miminka je jedna z věcí, s nimiž vás zdravotní sestřičky seznámí co nejdříve po porodu. Většina maminek je díky tomu po příchodu z porodnice do jisté míry obeznámena s tím, jak přebalit miminko. Neexistuje však pouze jediný univerzální návod na přebalování miminka, který by byl nejlepší pro všechny dětičky i maminky (či tatínky), a proto přinášíme inspiraci, jak lze přebalovací postupy upravit, aby vám více vyhovovaly.

Přebalování miminka: Kdy přebalovat? 

Na otázku „Kdy a jak často přebalovat miminko“ existuje pouze jedna odpověď – když je to potřeba. Novorozené miminko může spotřebovat i 12 plenek za den. Čistá plenka na zadečku je příslibem spokojeného miminka, proto na pravidelné přebalování novorozence a kontrolu plenky nezapomínejte. 

Novorozenec má velmi silný gastrointestinační reflex – když papá, tak kaká. Nebo těsně poté. Proto je vhodné vypozorovat, jak to má vaše miminko. Znečištěnou plenku je třeba přebalit co nejdříve, aby se předešlo opruzeninám či zavlečení infekce, která může mimo jiné způsobit zánět močových cest, zejména dívkám. Vše o prevenci i léčbě opruzenin se dozvíte v našem článku Plenková dermatitida: Jak léčit opruzeniny u dětí?.

Do přebalování miminka se ale můžete pustit i před krmením, zejména tehdy, pokud miminko velmi rádo spinká a je potřeba ho k jídlu vybízet, a tedy i budit. Přebalením ho probudíte opravdu důkladně a nezřídka vám to dá hlasitě najevo. Mluvením ho ale můžete zase uklidnit, zaručeně pak samotným kojením či sáním z lahvičky. 

Mnohé maminky upřednostňují opačné pořadí – nejprve kojit, potom přebalovat. V takovém případě je vhodné po kojení s přebalováním miminka počkat alespoň 15 minut, a to hlavně ze dvou důvodů – hned po jídle by se s novorozencem nemělo manipulovat, aby se mu nemačkal žaludek a on zbytečně neblinkal. Také musíme dát organismu miminka čas zpracovat informaci, že přišla potrava a je potřeba taky něco vyloučit. Nechceme přece za chvíli přebalovat znovu.

Přebalování před či po krmení u novorozenců znamená, že se přebaluje ve dne v noci. Poměrně obvyklý je tříhodinový cyklus papat – kakat – spinkat, který je proložený krátkými bdělostmi. Proto je vhodné pořídit si do místnosti, kde spinká miminko, nějaké trvale svítící noční světlo, které bude dostatečné pro přebalování novorozence, ale zároveň nebude dospělé rušit při spánku, spí-li s miminkem v jedné místnosti. Miminka se zpravidla v tomto věku kvůli světlu, ale ani hluku nebudí, vám lampička přebalování novorozence ani jeho spánek nijak nezkomplikuje.

Kde přebalovat miminko: Výška přebalovacího pultu je důležitá

Aby bylo přebalování miminka doma co nejkomfortnější, budete pravděpodobně potřebovat přebalovací pult. Na trhu jich je nepřeberné množství v různých formách – samostatné na nožkách, se zabudovanou komodou, kombinované s vaničkou, nebo dokonce s postýlkou, závěsné, výklopné… Neváhejte si před narozením miminka zajít do obchodu vyzkoušet, jak se budete u toho či onoho přebalovacího pultu cítit. Je vhodné, aby měl přebalovací pult dostatek dobře dostupných úložných prostor a odkládacích míst na plenky, dětskou kosmetiku či oblečení. Takový přebalovací pult vám umožní mít vše potřebné k přebalování miminka hezky po ruce a usnadní vám manipulaci s miminkem během procesu přebalování. 

Je také důležité, aby měl přebalovací pult správnou výšku. Orientačně ji můžeme přirovnat k výšce kuchyňské linky. Pokud se vám dobře pracuje u standardně vysoké linky, výška přebalovacího pultu 85–90 cm by pro vás měla být dostačující. Měříte-li však přes 175 cm, je na zvážení vyšší přebalovací pult, například 95 cm. Maminky a tatínkové nižšího vzrůstu zase upřednostní výšku kolem 80 cm. Takovouto flexibilitu umožňují výškově nastavitelné přenosné přebalovací pulty, nebo například pulty montované na zeď.

Pokud vám standardní nabídka nevyhovuje, můžete si koupit samostatný přebalovací pult (desku) a přimontovat si ji na libovolně vysokou skříňku. Samozřejmě je vždy možnost nechat si přebalovací pult vyrobit podle svých představ na míru u šikovného truhláře. Výšku přebalovacího pultu si tak sami vybere podle svých potřeb a preferencí tak, aby pro vás přebalování miminka bylo maximálně pohodlné. 

Na přebalovacím pultu by neměla chybět měkká, omyvatelná přebalovací podložka. Často se vyrábí z molitanu s PVC obalem a je možné si na ni zakoupit textilní potahy, které se po znečištění vyperou. Užitečnou vychytávkou je umístění přeložené látkové plenky do prostoru, kde má miminko zadeček – dojde-li k malému znečištění, položenou plenku vyměníme a vypereme snáz než celý potah.

Pro případ přebalování miminka mimo domov je vhodné mít vždy s sebou přebalovací tašku. V ní by neměla chybět textilní nebo jednorázová přebalovací podložka, několik čistých plen, vlhčené ubrousky, krém proti opruzeninám, několik pytlíků na použité plenky a ideálně i kompletní sada oblečení na převlečení, která odpovídá roční době. 

Jak na přebalování miminka: Pořádně se vybavte

Přebalování miminka se bez „pomocníků neobejde“. Pokud máte zvoleno, kde přebalování proběhne, je optimální si připravit potřebné vybavení, jehož součástí bude: čistá plenka, vlhčené ubrousky (kupované nebo doma vyrobené, případně navlhčený perlan ustřižený do správné velikosti), toaletní papír, krém proti opruzeninám, případně ještě textilní plenka či ručník na osušení zadečku po mytí. Je vhodné mít v dosahu odpadkový koš a igelitové sáčky na pleny v případě, že používáme plenky jednorázové, nebo místo k odložení plenky látkové.

Přebalování miminka krok za krokem:

1. Když je vše připraveno, miminko položíme na přebalovací podložku.
2. Nejprve svlékneme oblečení miminka z dolní poloviny těla. Poté rozepneme plenku a zkontrolujeme obsah.
3. Pokud se tam nenachází stolice, není nezbytné plenku automaticky měnit. Můžeme zkontrolovat, zda ještě něco „pojme“, a to například tak, že přitiskneme dovnitř plenky kousek toaletního papíru a sledujeme, jestli zvlhnul. Obyčejnější plenky tímto „testem“ neprojdou třeba už po hodině používání, v kvalitnější plence se může miminko cítit komfortně určitě 3 hodiny, často i déle, mnohdy i celou noc. Záleží samozřejmě i na tom, kolik tekutin dítě vyloučí. U novorozenců toto ale není příliš relevantní, protože plenka je obvykle znečištěna i stolicí, takže přebalujeme opravdu často.
! Vlhčené ubrousky ani perlan nevhazujte do toalety! Vlhčené ubrousky patří do směsného odpadu. Tam můžete vhodit i perlan, ten lze ale také zkompostovat.
4. Rozepnutou plenku ještě necháme pod zadečkem miminka a ubrouskem (či navlhčeným perlanem) otřeme znečištěná místa. Začínáme v přední části a pokračujeme k zadečku. Některé maminky upřednostňují umýt zadeček při přebalování vodou – i v tomto případě je možné použít pro první fázi otření ubrousky. Mytí vodou je velmi vhodné pro děti s citlivou pokožkou a obecně také pro holčičky – lépe se omyjí záhyby na genitálu a snižuje se riziko infekce močových cest či pohlavních orgánů.
5. V průběhu otírání plenku zpod miminka vyjmeme a smotanou pomocí postranního pásku zalepíme do pevného válečku. S takto upravenou plenkou se lépe manipuluje a méně se z ní šíří zápach.



6. Když je zadeček čistý, připravíme si plenku tak, že ji rozbalíme a důkladně roztáhneme do všech směrů, aby se narovnala. Pak její zadní část (tu s pásky) vložíme miminku pod zadeček (můžeme ho lehce nadzvednout za kotníčky či lýtka), plenku umístíme mezi nožičky a zapneme pásky plenky. Plenka by neměla být příliš volná ani příliš utažená – mezi plenku a bříško miminka bychom měli být bez problémů schopni vsunout čtyři prsty, když se ale zároveň pokusíme odtáhnout pas plenky od bříška, nemělo by se to povést. 

Po zapnutí plenky ještě musíme narovnat kolem nožiček těsnicí gumičky, kterými je plenka lemována. Plenky mají zpravidla gumičky dvě – vnější a vnitřní. Vnitřní gumičku posuneme co nejdál od středu plenky, aby miminko netlačila a zároveň plnila svou funkci zachycování všeho, co by mohlo z plenky uniknout ven. Vnější gumičky bývají součástí jakéhosi kanýrku, který by měl celý být vně plenky. Opět je cílem pohodlí miminka i funkčnost plenky.

Přebalování v noci: Nebude to navždy

Přebalování v noci se nejspíš nevyhnete, protože, jak již bylo zmíněno, novorozená miminka obvykle nedodržují noční klid. Chtějí jíst či spát, ať je jakákoliv denní doba. Podobně často také následuje jejich přebalování plenky se stolicí, nezřídka i 10× denně. Po několika týdnech se však trávení miminka stabilizuje, zejména je-li plně kojeno. Miminko bude kakat méně často, proto je také možné přebalovat v delších intervalech, například po druhém kojení či před ním.

Některá plně kojená miminka mají stolici v extrémních případech i jednou za týden či deset dní, protože mateřské mléko je téměř dokonale stravitelné a tělíčko nemusí vylučovat příliš odpadních látek. Po šestinedělí, kdy už je miminko obvykle zvyklé na své jídlo (mateřské či umělé mléko), je možné upustit od buzení kvůli přebalování a plenku měnit opravdu jen v případě potřeby.

Nejprve maminky zpravidla upouští od přebalování v noci. Některá miminka již v prvních týdnech života mají jeden delší noční spací interval (např. 5 hodin), a tak je příhodné jim nechat jednu plenku po delší dobu. I v případě, že se miminko v noci budí na jídlo ve standardních intervalech, někdy není třeba je přebalováním cíleně budit, ale jen mu dát tolik mléka, kolik samo chce, a nechat ho spinkat dál. Samozřejmě zjistíte-li, že se miminko v noci pokakalo, je potřeba plenku vyměnit co nejdřív a nečekat do rána.

Přebalování kojenců: S miminkem si povídejte

Přebalování miminka se s postupujícím věkem stává o něco zábavnější činností. Čím déle jsou miminka na světě, tím více se o něj zajímají a tím více toho umí. Takové čtyřměsíční batole by se moc rádo při přebalování otáčelo na bříško, hrálo si s plenkou, kterou máte vedle něj připravenou (nebo ještě radši s tou „voňavou“, kterou jste mu právě sundali), nebo kopalo nožičkami přesně tak, jak vy nepotřebujete. A čím bude starší, tím bude pravděpodobně aktivnější.

Proto je vhodné si pro něj před přebalováním připravit například nějakou zajímavou hračku a jednou za čas ji obměnit. Nebo mu při akci vyprávět básničky, zpívat, dělat obličeje nebo jen popisovat s výraznou mimikou, co děláte, jako byste líčili díl Hry o trůny. Děti kolem 1 roku už po vás budou opakovat zvuky nebo vám odpovídat na „Jak dělá kráva?“, případně ukazovat „Kde máš nos?“ a jejich pozornost tak snáz odvedete od snahy otáčet se při přebalování na bříško nebo kopat přebalujícího do rukou.

Pro miminko je také velká zábava tahání za plenku, a tedy i víceméně nezáměrné rozlepování pásků, ideálně ještě před tím, než je zvládnete znepřístupnit zapnutím body nebo přetažením kalhot. Zde přichází ke slovu plenkové kalhotky, které se dají nasadit v kratší době než klasické zapínací, zpravidla dobře sedí přes bříško a postrádají tak lákavé lepicí pásky. Přebalování miminka tak mohou příjemně usnadnit. 

Zároveň jsou plenkové kalhotky výborné pro trénink chození na nočník – v libovolném počtu opakování se dají s minimem úsilí lehce stáhnout ke kolínkům a opět vytáhnout. Starší batole to za chvíli může zvládnout samo – a jistě mu totéž zanedlouho půjde i s opravdovým spodním prádlem! Nevýhodou je, že v některých případech může kalhotková plenka pohltit menší objem než její ekvivalent s pásky a nelze upravit přilnutí gumičkových lemů kolem nožiček. Proto nemusí být příliš vhodné jako noční plenky, ale o to více si jejich výhod užijete přes den.

Přebalování chlapečka může být oříšek

Přebalování chlapečka má svá vlastní specifika. Každá maminka chlapečka snad někdy zažila tu frustraci, kdy se každé ráno miminko probudilo s mokrým oblečením, často na boku. Špatně jsem umístila plenku? Moc pil? Vrtí se v noci? Spousta otázek letí mamince hlavou, když v pátek již popáté za týden mění vlhké prostěradlo v postýlce.

Nebojte, maminky, i u holčiček se to někdy stává. Zde je několik tipů, jak na to:

1. Dávejte jednorázovou plenku „nadvakrát“

Poté, co chlapečkovi vyměníte plenku, ho v ní chvilku nechte. Jak se miminko hýbe, flexibilní plenka se může někde lehce natáhnout, splácnout nebo i sklouzne pod bříško. Po několika minutách, kdy si miminko v plence pobylo, plenku znovu rozlepte a zalepte. Možná, že si všimnete, že je potřeba ji utahovat více nebo méně, případně umístit jinak, než jak jste to dělali doposud. Pravděpodobně pak miminku lépe sedne, a bude tím pádem i lépe plnit svou funkci.

2. Zkuste jinou velikost

Velikosti na plenkách podle váhy jsou pouze doporučené. Každé miminko má trochu jinou postavu a zrovna velikost číslo tři nemusí být pro jeho šest kilo ideální. Zkuste plenku menší i větší, třeba jen na noc.

3. Zkuste jinou značku či typ

Vyhovuje vám, jak je plenka měkká, jak saje, jak nová voní, ale přijde vám, že miminku úplně nesedí? Zkuste jinou značku nebo jinou řadu stejného výrobce. Pokud vám doma zbude načatý balík dětských plen, na Facebooku určitě najdete skupinku maminek ve vašem okolí, z nichž některá váš přebytek ráda využije.

4. Přebalujte častěji

Chlapečci a holčičky čůrají trochu jinak, to všichni víme. Na plenku to má ale vliv takový, že holčičky mají plenku mokrou poměrně rovnoměrně, chlapečci však zejména vepředu. Může to mít za následek, že kapacita plenky už nestačí pohltit vše a vlhkost se dostane i mimo plenku. Zde je namístě přikročit k častějšímu přebalování či změnit značku plen. Určitě ne omezování příjmu tekutin miminka! Rovnoměrnější distribuci tekutin v plence chlapečka můžeme také napomoci tím, že při upevňování plenky nasměrujeme jeho genitál směrem dolů. Pozitivní efekt se dostaví.

Samostatnou kapitolou je čůrání při přebalování. Dělají to chlapečci i holčičky, ale u chlapečků to zpravidla způsobuje poněkud větší pozdvižení. Osvědčenou metodou je po rozbalení plenky ji nechat ještě třeba minutu položenou na miminku a počkat, jestli se něco stane, teprve poté pokračovat v přebalování. Anebo se inspirovat bezplenkovou komunikační metodou. Ta říká, že i malé miminko ví, že potřebuje čůrat. Podržíte-li tedy miminko v průběhu přebalování nad nočníkem či umyvadlem, zabijete dvě mouchy jednou ranou.

Přebalování miminka není žádná věda a brzy se stane rutinou. Nejdůležitější je nenechávat miminko zbytečně ve špinavé plence, to přispívá infekcím. A nezapomeňte se na přebalování pořádně vybavit.