S přibývajícím počtem elektronických zařízení a jejich stále intenzivnějším využíváním roste potřeba jejich rychlého nabíjení. Existuje několik standardů rychlého nabíjení, a jedním z nich je Power Delivery. Podporují jej iPhony, většina telefonů s Androidem, ale i tablety, notebooky, chytré hodinky či powerbanky. Jaké další výhody kromě rychlého doplňování šťávy tkví v PD? A co je potřeba k tomu, abyste tuto technologii mohli využívat?
Power Delivery je standard rychlého nabíjení, za nímž stojí nezisková organizace USB-IF (USB Implementers Forum), která se stručně řečeno zabývá podporou a marketingem USB. Nejnovější verze Power Delivery 3.1 umí až 240W nabíjení a skvěle poslouží třeba pro nabíjení notebooků. U mobilních telefonů se častěji setkáme s verzí 3.0, která má teoretický výkon „jen“ 100 W – výrobci však často výkon z různých důvodů ještě dále omezují. Obě tyto verze PD k funkci vyžadují USB-C konektor.
i
Problémem je napětí. Standard potřebuje 28 V pro 140W, 36 V pro 180W a 48 V pro 240W rychlonabíjení, což je skvělé pro nabíjení notebooků, na mobilní baterii je to ale obrovská zátěž. Výrobci tak hledají vlastní řešení. Pro srovnání, 210W rychlonabíjecí standard Xiaomi pracuje s 20 V.
Ještě pár let zpátky nebyl Power Delivery mezi Android telefony příliš rozšířený. Výrobci totiž mnohem častěji vyvíjeli své vlastní nabíjecí standardy. Dnes už však univerzální standard využijete u většiny předních výrobců jako Samsung, Xiaomi nebo Google. Nutno však zmínit, že zejména u čínských výrobců je podpora PD 3.0 pouhou alternativou k proprietárním standardům, které jsou zpravidla rychlejší.
Apple projde v příštích měsících zajímavým vývojem. Kvůli nařízení EU budou všechny mobily od roku 2024 muset mít konektor USB-C. Ten už najdete třeba u laptopů MacBook, ale telefony, včetně řady iPhone 14, si i v roce 2023 stále drží proprietární Lightning. Apple si chtěl exkluzivitu zachovat alespoň umělým omezením rychlosti nabíjení pro všechny ne-Apple nabíječky, i to však EU zatrhla. Zdá se tedy, že od iPhonu 15 si zákazníci užijí univerzální konektor USB-C, včetně výhod Power Delivery.
Zajímavostí je, že nové nařízení Evropské unie u mobilů vyžaduje pouze klasický USB-C konektor, bez omezení rychlosti Power Delivery – nespecifikuje však standard. Proprietární standardy čínských výrobců jsou tak zcela mimo ohrožení, byť jsou často výkonnější než Power Delivery. Je tak možné, že se do vývoje vlastního USB-C standardu pustí i Apple. Spekuluje se také, že by se výrobce mohl vydat směrem bezdrátového nabíjení.
Stále častěji se Power Delivery objevuje i v řadách notebooků. Z těch moderních už PD podporuje každý laptop, který se nabíjí pomocí USB-C, což je dnes vzhledem k rostoucí dostupnosti této technologie valná většina všech notebooků. Zatímco slabší Power Delivery 3.0 nestačilo těm nejnáročnějším notebookům, 240W verze 3.1 by mohla přijít i mezi herní laptopy. Výrobci se však do implementace prozatím příliš nehrnou.
Power Delivery je v neposlední řadě bezpečné. To znamená, že nabíjené zařízení obdrží jen tolik energie, kolik potřebuje. Platí to i pro případ, že telefon, který podporuje jen 15W nabíjení, nabíjíte 50 W nabíječkou. Koncovému zařízení nehrozí extrémní přehřívání či jiné poškození.
Když si na druhou stranu k mobilu podporujícím 15W nabíjení, pořídíte 24W nabíječku, nebude se nabíjet výkonem 24 W, nýbrž jen oněch 15 W. Je to logické a od telefonu či jakéhokoliv jiného zařízení zkrátka nelze očekávat rychlejší nabíjení, než jaké podporuje.
Standard Power Delivery není jediným, s nímž se v oblasti rychlého nabíjení můžeme setkat. Známý je i Quick Charge od Qualcommu, který podporují čipsety stejného výrobce, Snapdragony. QC je od své verze 4.0 plně kompatibilní s Power Delivery (dříve nebylo), což znamená, že nabíječkou s QC 4.0 či QC 4.0+ nabijete stejnou rychlostí i zařízení, které QC 4.0 nepodporuje, ale podporuje Power Delivery. Naopak nabíječka s Quick Charge 3.0 by zařízení s Power Delivery nabíjela pomaleji.
i
Technologii Qualcomm Quick Charge najdete bok po boku s PD ve většině smartphonů běžících na Androidu (ve verzi Quick Charge 4, 4+ nebo 5). Spousta výrobců se ovšem uchyluje k vlastní alternativě rychlonabíjení (např. VOOC v telefonech OnePlus a Oppo nebo Huawei QuickCharge).
Samsung své rychlé nabíjení označuje Adaptive Fast Charging. Používá jej u svých telefonů Galaxy, kde je na rozdíl od Quick Charge kompatibilní i s čipem Exynos, jenž pohání jeho telefony v řadě zemí. U nejnovějších modelů však Samsung od Adaptive Fast Charging upouští a plně spoléhá na Power Delivery.
Své standardy rychlého nabíjení mají i někteří jiní výrobci. Huawei používá QuickCharge, OnePlus a Oppo zase mají VOOC. Oppo dokonce na MWC 2022 představil rychlé nabíjení SuperVOOC Flash Charge o výkonu 240 W, s nímž se telefon nabije za pouhých 9 minut.
Technologie rychlého nabíjení jsou ve většině případů alespoň částečně vzájemně kompatibilní. Nabíječkou s USB-PD, tedy s Power Delivery, tudíž nabijete i telefon Huawei. Plná kompatibilita však nemusí ve všech případech platit beze zbytku, takže se může stát, že s jinou nabíječkou si své zařízení sice nabijete, ale o něco pomaleji. Abyste měli jistotu, kompatibilitu si ověřte vždy u nabíječky i nabíjeného zařízení.
K tomu, abyste mohli Power Delivery využívat naplno, potřebujete:
Informaci, zda konkrétní zařízení Power Delivery podporuje, najdete obvykle na jeho spodní nebo zadní straně, obalu či stránkách výrobce.
Power Delivery je standard, který zajistí rychlé a bezpečné nabíjení mobilních telefonů, tabletů, ale i notebooků a další elektroniky. Není jediný, existuje například i Quick Charge. Pokud ale u výrobku naleznete Power Delivery a nikoli QC, nyní již budete vědět, že podporuje rychlé nabíjení.