Autoři akčního RPG Assassin’s Creed Odyssey, které si v naší recenzi vysloužilo velmi pěkné hodnocení, už loni prohlásili, že v roce 2019 nás žádný nový díl nečeká a místo toho budou zásobovat obsahem Odyssey. Své sliby začali plnit v prosinci loňského roku a od té doby vyšly tři epizody DLC Legacy of the First Blade. Jak si vedla poslední část s názvem Bloodline a jestli toto rozšíření stojí za vaši pozornost, se dozvíte v následující recenzi.
• Recenze – Bloodlines (ep. 3) • Recenze – Shadow Heritage (ep. 2) • Recenze – Hunted (ep. 1) •
• Žánr: Akční adventura, RPG • Multiplayer: Ne • Vývojář: Ubisoft Montreal • Vydavatel: Ubisoft • Platformy a Datum vydání: PC, PS4, Xbox One (4. prosince 2018) • Homepage: https://assassinscreed.ubisoft.com/game/en-us/odyssey/dlc/legacy-of-the-first-blade • Čeština: Ano (oficiální)
• Recenze: 19. 3. 2019 • Autor: Filip Němec
Stejně jako předchozí dvě DLC i Bloodline vychází zcela bez ohlášení a marketingové pompy okolo. A vlastně to ani není na škodu. Ze všech vydaných epizod je jasně nejslabší a pokračuje v sestupné tendenci kvality celého rozšíření. Zatímco v předchozích epizodách jsem kritizoval zejména rychlý spád příběhu, tentokrát se musím opřít do jeho samotné podstaty. Bloodline plynule navazuje na epizodu Shadow Heritage, takže se váš Alexios či Cassandra oddává klidnému rodinnému životu. Jak už nás ale naučil první díl české Mafie, když se namočíte do něčeho velkého, nikdy nebudete mít pokoj. Nikdy.
Řád tak ukradne vašeho syna Elpidia a spolu s tím provede něco, co musím v rámci novinářské cti nechat pod rouškou tajemství, ale právě to je mi největším trnem v oku. Ze hry se krátce po úvodu stane asasínský roadtrip s jasným cílem, pomstít se a zachránit svého syna. Na něco takového však není Assassin’s Creed Odyssey stavěno. Zatímco v cutscénách Alexios (popřípadě Cassandra) roní slzy a naříká, o pár sekund později už chrlí klasické sarkastické poznámky v průběhu boje.
Hra zkrátka není připravena na srdceryvný příběh, takže na papíře vypadá scénář zajímavě, ale výsledek vás rozhodně za srdéčko nechytne. Autoři navíc opět mrhají tím největším potenciálem, kterým je Darius. Toho hra v první epizodě pasovala do role prvního asasína a tak jsme všichni očekávali, že právě jeho postava rozkryje mnohá tajemství a historii tisíciletého řádu tichých zabijáků. Čekání však bylo marné. Epizody Shadow Heritage a Bloodline sice postavu Daria využívají, ale pouze jako otce vašeho partnera či partnerky. Název celého DLC, tedy Legacy of the First Blade, mi tak vlastně vůbec nedává smysl.
Není pak překvapením, že ani Bloodline nenabídne nové prostředí. Poprvé jsme se podívali do lesnaté Makedonie, v druhé epizodě jsme obdivovali lodní přepravou živenou Achaiu a tentokrát se na několik hodin usídlíme v Mesénii. Přídavky, jež nás zavedou do zcela nového prostředí, jsou samozřejmě přijímány o mnoho lépe, nicméně příběhová linka Legacy of the First Blade se prolíná s původním příběhem a tak navštěvování již známých míst vlastně není nakonec úplně na škodu. Velikost Assassin’s Creed Odyssey je navíc tak enormní, že jste dost možná některé z těchto míst ještě ani pořádně nenavštívili, jako se to stalo mně v případě Makedonie.
Rozkouskování na epizody navíc nahrává tomu, že by se herní doba mohla zdát skromná. V konečném součtu však poměr ceny a herní doby vychází spíše ve prospěch autorů. Hlavní dějová linka všech tří epizod vám zabere zhruba deset hodin, a pokud se budete věnovat i vedlejším úkolům, které jsou v celém Odyssey poměrně zajímavé, může se čas strávený hraním vyšplhat i na dvojnásobek, a to je za necelých 700 Kč poměrně slušné. Při koupi Season Passu, jenž obsahuje přístup i do dalšího třídílného DLC Fate of Atlantis, pak samozřejmě něco málo ušetříte.
Jako by nestačilo, že je hlavní postava pravnukem slavného krále Leonida a ještě ke všemu umí ovládat jeho kopí, které je jen tak mimochodem artefaktem první civilizace – podobně jako předchozí dvě epizody, i Bloodline rozšiřuje už tak pěkně košatý strom zkušeností o novou dovednost. Tou je fury of the bloodline (česky běs pokrevní linie) a výrazným způsobem mění fungování boje. Tento skill totiž nejen dostojí svému názvu a vypustí váš běsnící útok, který je ničivý sám o sobě, ale také s každým seknutím do nepřítele doplňujete ukazatel adrenalinu. Při troše štěstí je tak nemožné, aby vám adrenalin vůbec došel, takže jste v podstatě chodící smrt.
Všechny tři nové skilly mě hodně baví, přičemž v mnoha ohledech zjednodušují hraní. Někdo by si mohl postesknout nad tím, že nyní je Assassin’s Creed Odyssey díky nim jednodušší, ale to už je zkrátka úděl dodatečných balíčků, které se stanou součástí původní hry. Vedle nového skillu nechybí ani novinky v rámci vybavení. Bloodline přidává do hry brnění určené zejména pro fandy tichého zabíjení, ale také zajímavé zbraně jako hole generující zdraví nebo meč s podstatně rychlejším těžkým úderem.
S epizodou Bloodline uzavírá první DLC svůj příběh, a pokud jste sledovali recenze jednotlivých epizod, byli jste svědky postupně se propadajícího hodnocení, jež se ustálilo na 50 %. Legacy of the First Blade totiž není jen typicky průměrným přídavkem, ale v tomto případě zejména promarněnou šancí, která ani nedokázala dostát svému jménu. Nebo jestli autoři myslí, že oním odkazem je nepovinný quest v závěru Bloodline, mají tedy hodně nízké cíle. Diskutovat by se dalo také o tom, jestli by celé DLC nevyznělo lépe jako jeden kus, epizodické vydávání je tenký led už od nepaměti.
Rozšíření sice nabízí solidní herní dobu a vcelku dobře napsané questy, kdy pochválit musím zejména ty vedlejší, které se od Originis hodně zlepšily a většinou jsou poměrně zajímavé. Špatně na tom nejsou ani zmíněné novinky, tedy nové postavy i obsahové přídavky ve formě skillů a vybavení. Kromě toho však Legacy of the First Blade zkrátka nepřináší nic nového a mrhá svým potenciálem. Nejde o vyložený propadák, investici do tohoto rozšíření si však pečlivě promyslete. Snad si autoři vylepší reputaci v dalším DLC, jež nás zavede do Atlantidy v první polovině dubna.
Tato recenze byla napsaná pro Xbox One X verzi.
• Zdroje: Vlastní
• Recenze: 25. 1. 2019 • Autor: Filip Němec
Bez většího rozruchu vyšla 15. ledna druhá epizoda DLC Legacy of the First Blade, která plynule navazuje na první část. Ta nejnovější, s názvem Shadow Heritage, se podobně jako předchozí díl odehrává na mapě původní hry, nepodíváme se tak do žádné nové oblasti. I tak ale Shadow Heritage může nabídnout nová místa k objevování, rozsáhlost Odyssey je totiž tak obdivuhodná, že jste možná oblast Achaia při hraní hlavní dějové linky plně neprozkoumali. Osobně se mi však více líbila Makedonie, kde se odehrávala první epizoda. Zejména rybolovem a lodní přepravou živená Achaia nepůsobí nijak výjimečným dojmem.
Většinu času se budete pohybovat právě kolem pobřeží, kde jste už v rámci původního příběhu museli navštívit alespoň rozsáhlé loděnice. Shadow Heritage dle očekávání nabízí nového záporáka, jenž je podobně jako ti předchozí jen loutkou obávaného řádu. Na výpravu za osvobozením Achaie se samozřejmě vydáte nyní už se starým známým Dariem, vůbec prvním majitelem slovutné asasínské čepele. Zhruba tříhodinová příběhová linka pak stihne obsáhnout i jemnější, více či méně podstatné dějové odbočky, jako je jiskření mezi Dariovou dcerou a Alexiem (či jeho synem a Cassandrou, majitelé Assassin´s Creed Odyssey jistě už tuto dualitu dávno pochopili).
Bohužel zásadním nedostatkem Shadow Heritage je poměrně nepřekvapivě rychlost, s jakou celé dobrodružství utíká směrem k závěrečné bitvě. Hlavní záporák The Tempest se sotva stihne představit v jedné z misí a o malou chvíli později už bojujete na život a na smrt v závěrečné bitvě. V porovnání s pomalým, ale o to záživnějším oťukáváním s Cassandrou či Alexiem v původním příběhu je toto jen narychlo spíchnutý zákusek, po kterém vám bude kručet v břiše.
Pokud jsem navíc v recenzi Odyssey vychvaloval příběhové volby a větvené dialogy, které opravdu měly reálný dopad, v tomto případě s námi autoři jen šikovně laškují. Snaha opít nás řeckým gyrosem je ale natolik evidentní, že nebude dlouho trvat a zjistíte, že vaše rozhodování bude mít na výsledek aktuálního mini-příběhu zanedbatelný vliv. A to je nejen velká škoda, ale i plivnutí do tváře všem, kteří očekávali původní kvalitu hry.
Ani samotná délka není nikterak obdivuhodná, Shadow Heritage však pokračuje v tom, co nastavila první epizoda, takže délkou či obsahem misí nepředstavuje aktuální epizoda žádné zhoršení. Opět je tu spolu s hlavní linkou řada vedlejších úkolů, které svou kvalitou či obsahem občas i příjemně překvapí, navíc hon na další pětici okultistů je právě začleněn do vedlejších aktivit, takže pokud budete chtít druhou epizodu bezezbytku vyždímat (a protože letos žádné nové Assassin´s Creed nevychází, u mnoha hráčů tomu tak určitě bude), herní doba se rázem zdvojnásobí.
Shadow Heritage přináší samozřejmě i několik slibovaných novinek, které fanouškům Odyssey rozšíří herní možnosti a přinesou alespoň na chvíli čerstvý vítr do zatuchlého Řecka. Strom dovedností se opět rozrostl o jeden skill. Pokud preferujete bezkontaktní boj, můžete nyní díky konzumaci menšího množství adrenalinu podstatně navýšit rychlost střelby jakéhokoliv luku.
Část druhé epizody se také odehrává na moři, byť o dost méně, než jsem očekával a než bych si přál. Vaše loď tak dostane zcela novou schopnost, jež se v námořních bitvách opravdu hodí. Na přídi se vám objeví starodávný plamenomet, jenž je logicky ničivější než ohnivé šípy, na druhou stranu je to už čtvrtá zbraň, kterou lze na lodi používat a někdy zkrátka nevíte, kdy jaké tlačítko mačkat dříve.
Ačkoli je Shadow Heritage velmi podobné první epizodě, cítím velké zklamání. Zatímco předcházející epizoda Hunted silně zabrousila do asasínského tématu a vypadalo to, že v odhalování asasínské minulosti bude pokračovat i epizoda druhá, dočkali jsme se průměrné story s nezajímavým záporákem. Nic na tom bohužel nezmění ani nakonec dosti překvapivý závěr a zajímavý cliffhanger. DLC Legacy of the First Blade zakončí doposud bezejmenná třetí epizoda, jež vyjde v průběhu března a je jisté, že právě její kvality rozhodnou o tom, jak si první epizodické rozšíření budeme pamatovat.
Tato recenze byla napsaná pro Xbox One X verzi.
• Recenze: 11. 12. 2018 • Autor: Filip Němec
Příběhová linka točící se kolem sjednocení rodiny a vymýcení kultu Cosmos řekla v rámci hlavní příběhové linie Assassin’s Creed Odyssey poslední slovo a není tak důvod ji znovu otevírat. Ústřední postavou rozšíření je samozřejmě i nadále váš šlachovitý Alexios, popřípadě sličná, ale přesto silná a agresivní Kassandra. Příběh se však soustředí na Daria, který je vůbec prvním nositelem skryté čepele a pod níž zhynul (mimo jiné) perský král Xerxes. Jediným společným jmenovatelem je v tomto případě všudypřítomný a nikdy zcela neporažený Řád, který i tentokrát tahá za nitky.
Příběh se točí právě kolem Daria a jeho dcery Neemy, zatímco vaše postava je spíše prováděčem naplánovaných akcí, nijak se však nevyvíjí a nikam neposouvá. To ale není na škodu, nové postavy jsou poměrně zajímavé a především Darius, kterého lze považovat za vůbec prvního asasína, má nejedno tajemství. Aniž bych však vyřknul nějaký strašlivý spoiler, musím vás, čtenáře, varovat. Přestože DLC nese název Legacy of the First Blade, pokud plánujete koupi DLC nebo rovnou season passu s touhou dozvědět se více o samotném řádu asasínů a jeho zrodu, toto DLC vám o něm neřekne absolutně nic. Dariův příběh však s první epizodou Hunted nekončí, a tak nás mohou autoři ještě mile překvapit.
Ze zkušenosti s DLC z Assassin´s Creed Origins také krátce zmíním, jak vůbec novou příběhovou linku započít. Abyste mohli epizodu Hunted absolvovat, musíte být minimálně na úrovní 28 a mít za sebou sedmou kapitolu hlavního příběhu. To jsou oficiální požadavky Ubisoftu, nicméně celý příběh se odehrává v Makedonii, která je v zásadě endgame lokací, protože doporučená úroveň postavy je 49 až 50. Co to pro vás znamená? Zkrátka a dobře do DLC se nepustíte do chvíle, dokud nedohrajete původní hru, leda že byste toužili být cvičnými panáky pro i ty nejméně nebezpečné protivníky. Jakmile DLC stáhnete, zpřístupní se vám nový quest na pobřeží Makedonie, kde celé dobrodružství odstartuje.
Jak už jsem zmínil, první epizoda se odehrává v Makedonii, bohužel jsme se tak nedočkali žádné nové oblasti, jak tomu bylo zvykem v DLC do Origins. Dá se očekávat, že na Atlantidu zaměřené druhé rozšíření už svůj vlastní nový prostor nabídne, protentokrát se však autoři zaměřili spíše na příběh než nové oblasti. Nezvyklé je také to, na jak malé rozloze se celé rozšíření odehrává. Pohybovat se budete jen po severní Makedonii a za celou dobu vlastně neodhalíte žádnou novou oblast či jen nepřátelskou pevnost.
To působí jako značný odklon od původní hratelnosti, na druhou stranu mi přišlo velmi příjemné věnovat se prakticky bez výhrad jen příběhu a nemuset zdlouhavě cestovat po celém světě, jehož rozsáhlost může být místy až na škodu. Díky tomu je celé dobrodružství intenzivnější, k čemuž dopomáhá i fakt, že nepřátelé jsou po celou dobu na stejné úrovni, takže odpadá v původní hře tolik probíraný farming zkušeností, abyste poskočili na další úroveň a mohli se vyrovnat silnějším soupeřům.
Bohužel vše skončí rychleji, než začne. Nechci však tvrdit, že první epizoda je krátká. Příběhové mise spolu s pár vedlejšími odbočkami jsem zvládl za necelé čtyři hodiny, což rozhodně není málo, vezmeme-li v potaz, že jde pouze o třetinu celého DLC, které koupíme samostatně za 649 Kč nebo v rámci season passu, jež stojí 1099 Kč. Pokud si podobnou stopáž udrží i další dvě epizody, rozhodně se nebudu zlobit. Epizoda Hunted s sebou navíc přinesla i řadu souvisejících a poměrně kvalitních vedlejších úkolů, pokud tedy budete chtít vyzobat vše bezezbytku, počítejte se zhruba pěti hodinami herního času.
Rozšíření do Assassin's Creed Origins rozhodně patřila k těm povedenějším DLC, jež přinesly spoustu novinek, a tak jsem v tomto směru mírně zklamaný, jak je Hunted na novinky naopak skoupé. Hlavním zklamáním je, jak už jsem prozradil, absence nové oblasti, samozřejmě ale nejde o nutnost, kterou se musí chlubit každé rozšíření. Mezi obsahové novinky tak kromě příběhu patří zejména nové zbraně a brnění se zajímavými perky, pokud ale nepatříte mezi vášnivé sběratele, v podstatě nejde o nic zajímavého.
Autoři slibovali také nové skilly, přičemž jsme se dočkali pouze jednoho. Ten je však velmi šikovný, zejména pro hráče se stealth zaměřením. Po aktivaci schopnosti totiž každý tiše zavražděný nepřítel zmizí a případná hlídka ho tak nemůže odhalit. Dá se očekávat, že každé další rozšíření přinese rovněž po jednom novém skillu.
Zmínit je třeba i nový seznam nepřátel, které musíte eliminovat. Košatý strom kultu Cosmos nyní střídají nové cíle, kterých je pouze sedm a díky relativně krátké herní době bude jejich popravování daleko rychlejší a tím pádem i méně uspokojivé než v původní hře. K jednotlivým stopám vás navíc přivedou hlavní mise nového příběhu, takže nebude třeba tolik prozkoumávání a investigativního čmuchání po celé Makedonii.
Rozmazlen předchozími DLC od Assassin´s Creed Origins jsem čekal od Legacy of the First Blade něco více. Autoři v zásadě neudělali nic špatně, avšak množství nového obsahu zkrátka není takové, jak bych si přál. Na druhou stranu tři až pět hodin herního času není rozhodně málo a nová příběhová linka je poměrně zajímavá, přestože z asasínského prostředí (zatím) neprozradila vůbec nic.
Prozatím na mě tedy první DLC nepůsobí nikterak revolučně a na jeho pořízení nemusíte nijak spěchat, hodnocení však berte opravdu jako průběžné. Zatím si ani nehodlám troufnout hodnotit epizodické členění, s povděkem však musím konstatovat, že první epizoda Hunted nekončí cliffhangerem, takže po jejím dokončení nebudete autory proklínat, že si na pokračování budete muset počkat. Kdy vyjde druhá epizoda, však zatím bohužel nevíme.
Tato recenze byla napsaná pro Xbox One X verzi.
Závěrečné hodnocení po třetí epizodě Bloodlines.
Klady
Zápory
Hry byly mým nejlepším přítelem i milenkou již od dětství. O hrách jsem začal psát už na střední škole, čímž jsem vysedávání u herních strojů ospravedlňoval nejdříve před rodiči i přítelkyní a nyní před manželkou. V minulosti jsem ve formě textu i herních pořadů přispíval pro magazíny jako Games.cz, Eurogamer.cz či Zing.cz. V Alza Magazínu a GEMu mám na starosti herní konzole všeho druhu, videoobsah a z her pak zejména závody. V osobní rovině jsem navíc hlavním strůjcem vyostřených diskusí mezi konzolisty a PC Master Race, do které jsem se nenápadně také přidal, přestože moje herní srdce bije zejména pro pohodlné gaučové hraní.
|
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky |
---|---|---|
Operační systém | Windows 7 64-bit | Windows 10 64-bit |
Procesor | Intel Core i5-2400 3.1GHz / AMD FX-6300 | Intel Core i7-3770 4-Core 3.4GHz / AMD FX-8350 |
Grafická karta | NVIDIA GeForce GTX 660 / Radeon R9 285 | NVIDIA GeForce GTX 970 / Radeon R9 290X |
DirectX | DirectX 11.0 | DirectX 11.0 |
Operační paměť | 8 GB | 8 GB |
Pevný disk | 46 GB | 46 GB |
Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.
Třetí a poslední část DLC Assassin’s Creed Odyssey: Legacy of the First Blade s názvem Bloodlines vychází 4. března 2019 na PC, PS4 a Xbox One.