Před pár lety by to nikoho ani nenapadlo, nyní je to standard již od nejnižších tříd telefonů. Řeč je o fotoaparátech s vícero objektivy v chytrých telefonech (dříve pouze duálních). Ty nejlepší fotomobily se dnes již neomezují a nabídnou daleko více snímačů než pouhé dva. K čemu jsou dva, tři, čtyři nebo i více objektivů fotoaparátu dobré?
Dnes to může působit, jako by se duální fotoaparáty vylouply na svět z ničeho nic, není však tomu tak. Pokud si na to ještě někdo vzpomene, prvním smartphonem s duálním fotoaparátem byl HTC Evo 3D, představený již v roce 2011. Ten, jak jeho název napovídá, používal duální fotoaparát ke snímání fotografií vytvářejících trojrozměrný efekt. Tato funkce se jako trend neuchytila, nicméně jako představení konceptu duálního fotoaparátu posloužila a v jistém ohledu „umetla cestičku“ svým následovníkům.
Následující roky se v oblasti duálních fotoaparátů nic moc nedělo, jen se sem tam ukázala nějaká kuriozita. Další seriózní přístup jsme mohli vidět až v roce 2014, kdy HTC představilo model M8. Trvalo pak další dva roky, než se celý kolotoč rozběhl. Na začátku roku 2016 ho popostrčilo uvedení LG G5 s duálním fotoaparátem, který dával skutečný smysl. A když ten samý rok na podzim Apple ukázal iPhone 7 Plus rovněž se dvěma fotoaparáty, byl z toho jasný trend.
Všechny snímače fotoaparátů nemají stejnou funkci, protože druhá (či třetí, čtvrtá atd.) čočka fotoaparátu neslouží vždy k tomu samému. Navíc funkce několikanásobného fotoaparátu se neřídí dle výrobce ani dle řady, ale podle konkrétního modelu. Vždy záleží na tom, na co je který snímač dobrý.
Funkce duálního a vícenásobného fotoaparátu se tedy často různí, někdy čočky spolupracují a skládají výslednou fotografii, jindy díky nim telefon nabízí dva úhly záběru a někdy poskytuje i speciální efekty. Funkce jednotlivých senzorů můžeme rozdělit do několika kategorií.
Teleobjektiv poskytuje telefonu optický zoom, tedy přiblížení snímané scény. Existuje ještě digitální zoom, u něj se ale přiblížení scény nekoná, jelikož se jedná jen o prosté zvětšení obrazu. Fotky pořízené digitálním zoomem mají rozlišení původní fotografie zajištěno jen dopočítáním chybějících pixelů, které pozorovatelnou kvalitu fotografie nijak nezvyšuje.
Optický zoom naproti tomu vše řeší opticky. Před senzorem je umístěn objektiv, který obraz zvětšuje podobně jako lupa nebo dalekohled. V případě, že je použitý objektiv kvalitní, nedochází k žádnému poklesu kvality obrazu, někdy tomu je dokonce naopak.
Teleobjektiv dnes nabízí řada nejen vlajkových lodí, například nové iPhony, řada Samsung Galaxy S21, Google Pixel 6 Pro a další. Závody se vedou v tom, kdo nabídne větší přiblížení při co nejlepším zachování kvality nebo hezčí fotky za sníženého světla. Například v roce 2021 představený Galaxy S21 Ultra 5G umí až 10násobný hybridní optický zoom a až 100násobné přiblížení Space Zoom.
Ve vícečetných fotoaparátech mobilních telefonů je oblíbený i širokoúhlý objektiv. Ten k primárnímu foťáku přidává druhý, s kratší ohniskovou vzdáleností blížící se 10 mm. Kratší ohnisková vzdálenost znamená širší úhel záběru, což značí, že se do něj vejde více. Je to režim ideální například na focení krajiny či architektury.
Přechod mezi těmito dvěma režimy není plynulý, proto existuje možnost výběru jen ze dvou fixních ohniskových vzdáleností. Při použití tohoto režimu je také důležité pamatovat, že aby se toho na fotografii vešlo více, musí to být menší. Širokoúhlé objektivy nejsou ideální na focení portrétů, protože obraz deformují a obličej by mohl vypadat úzce, protáhle a s velkým čelem. Efekt tzv. rybího oka telefony mohou decentněji upravit alespoň softwarově. Nicméně pokud chcete, aby se vás do záběru vešlo co nejvíce, jedná se o přijatelný kompromis.
Výrobcem, který s tímto využitím druhé čočky fotoaparátu přišel jako první, je LG. To ho poprvé použilo u LG G5 v roce 2016 a od technologie se dodnes neupouští, takže ji najdeme na mnoha telefonech, včetně například Xiaomi 11T Pro.
Oblíbeným typem čočky mezi výrobci mobilních telefonů je makro senzor. S makro fotografií se každý z nás jistě setkal a bývají to obvykle velmi zajímavé snímky. V případě takového focení jde totiž o zaznamenání detailů předmětu či přírody, a to detailněji, než jsme my sami schopni vidět i při velkém přiblížení k danému objektu. Typickými příklady jsou například fotky detailů různých povrchů, drobného hmyzu a květin. Úkolem takového makro snímače je zaostřit i na velmi malou vzdálenost a přesto pořídit nerozmazaný snímek.
Makro objektiv stále není samozřejmost. Přesto ho můžeme najít i mezi zástupci nižších tříd chytrých telefonů. V kategorii do 10 000 Kč je to např. Huawei nova 5T a skvěle vybavený přístroj se zajímavým poměrem ceny a výkonu Poco F3.
V telefonech se běžně používají i snímače, které obraz přímo nesnímají, ale spíše získávají informace pro vytvoření různých efektů v postprocessingu. Nejčastějším z nich je falešný bokeh. Bokeh je silně rozostřené pozadí fotografie, které focený objekt „vytahuje“ jako hlavní předmět záběru. U digitálních fotoaparátů a jejich velkých objektivů se tohoto efektu dociluje opticky. Čím lepší je světelnost objektivu a čím delší je jeho ohnisková vzdálenost, tím je bokeh výraznější, tedy rozostřenější a jednolitější.
U miniaturních fotoaparátů však není na nějaké optické efekty fyzický prostor a pro docílení bokeh efektu tedy musí výrobci vymýšlet něco jiného. Druhý fotoaparát někdy slouží jen jako senzor vzdálenosti (senzor hloubky), který změří, jak daleko určité části fotografie jsou. Tyto informace pak dále telefon zpracuje a digitálně rozostří pozadí.
Ne vždy to funguje optimálně a u levnějších telefonů se běžně můžeme setkat s nežádoucí vadou, která se projevuje jako malý pruh nerozostřeného a někdy i zubatého pozadí po obrysu foceného objektu, nebo naopak jako rozostření části popředí. Mnoho výrobců tuto funkci nazývá „režim portrét“.
Poslední z funkcí několikačočkového fotoaparátu, o kterých si v tomto článku něco povíme, zajišťuje monochromatický neboli „černobílý“ senzor. Výrobci si od tohoto způsobu využití druhé čočky slibují lepší černobílé fotografie a také vyšší detailnost a nižší šum těch barevných, zejména za zhoršených světelných podmínek. Toho se snaží docílit složením obou fotografií do jedné, protože bez schopnosti rozeznání barevných složek je monochromatický senzor citlivější na jas. Jak a proč?
Barevný senzor má snímací pixely rozdělené ještě na subpixely pro snímání intenzity červeného, zeleného a modrého světla. Když namísto toho vyhradíte celý pixel pouze snímání jasu, získáte mnohem lépe exponované fotografie. To ovlivňuje pozitivně nejen snímky pořizované za zhoršených světelných podmínek, ale také jejich celkový dynamický rozsah.
Výrobci se spíše snaží zákazníky zaujmout spíš kvalitou, čímž chtějí dosáhnout například zvyšováním rozlišení snímačů. Dnes už není výjimkou ani 108 Mpx, takový fotoaparát nabídne například Realme 8 Pro nebo Motorola G60. Ve fotoaparátech se pak také prosazuje použití umělé inteligence (AI) pro vylepšování fotografií.
Na trhu pořád existují telefony s jedním snímačem, častější jsou ale už mobily s vícečetným fotoaparátem. Vybírejte dle specifikací celé fotosoustavy. Vybrat si tak můžete telefon s fotoaparátem dle toho, zda rádi přibližujete scénu na velkou dálku, chcete, aby se vám do záběru vešlo co nejvíce prostoru nebo byste chtěli fotit makro.