AlzaBoxy Q1 Dyson

Fotografování zvířat v ZOO, vše co potřebujete vědět

Zobrazit katalog
Fotografování zvířat v ZOO, vše co potřebujete vědět

Dokonalá učebnice fotografování

Pohnutky pro návštěvu zoologických zahrad s fotoaparátem mohou být různé. Pro mne to v počátcích fotografování byla věc naprosto zásadní. Když se nyní za těmi 14 lety fotografování zvířat ohlédnu, bez váhání mohu říci, že nejvíc jsem se naučil právě tam. Postupy, které nyní běžně používám při fotografování divokých zvířat, jsem si zažil při pravidelných návštěvách v ZOO a ze stejného důvodu se tam chodím procvičovat i v současnosti. 

Po těch letech se dokonce nebojím tvrdit, že udělat pěknou fotografii zvířete v ZOO je mnohem těžší než v divočině. V ZOO musíte neustále přemýšlet nad prostředním, většinou absolutně nevzhledným, což je návyk, který v divočině při vytváření zajímavých fotografií (zvíře ve svém přirozeném prostředí) bezpochyby oceníte.

Dalším zřejmým důvodem pro návštěvu ZOO je touha se o živočišné říši něco naučit. A rozhodně to není jen to, že procházíte cedulky s popisem na výbězích a voliérách. Zvířata v ZOO se totiž chovají podobně jako ve volné přírodě. Pokud s nimi trávíte dost času, z chování se mnohé naučíte. Což může být užitečné, pokud se s fotoaparátem dostanete do divočiny.

Je nutné si uvědomit, že fotografování zvířat není pouze portrétování těch chovaných. Zoologické zahrady jsou skvělým místem pro pořízení fotografií i těch divokých. Jako příklad mohu uvést ZOO Praha - Troja, kde jsem v minulosti fotografoval volně se pohybující volavky, kvakoše, ledňáčky, kavky, straky, sojky, žluny, strakapoudy nebo několik druhů pěvců, včetně poměrně méně vídaných, jako je třeba šoupálek. Je to logické, v mnoha městech jsou ZOO jedinými zelenějšími ostrůvky divočiny, zvířata se tam sama ze široka stahují.

EF400mm f/2.8L IS II USM - zvířecí portrét

Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS-1D X Mark II, Objektiv: EF400mm f/2.8L IS II USM, Ohnisko: 400mm, Clona: 8, Doba expozice: 1/100s, ISO: 16000, Kompenzace expozice: -0.7, Blesk: Ne, 13. srpen 2016 10:29:00

Pozor na lidi a ostré slunce

Volba vhodné chvíle pro fotografování zvířat v ZOO je poměrně zásadní. Pokud návštěvu naplánujete nevhodně, může vás výlet i otrávit. 

Jednoznačně doporučuji nechodit do ZOO v létě. Hlavní důvod je ten, že lidí bude až neuvěřitelné množství a pro vaše fotografování se nikam neprocpete. Uvědomte si, že pokud u opuštěné klece zaměříte objektiv na vrabce na rozkvetlém keři, za pár vteřin to přitáhne hordy zvědavých návštěvníků, jako by čerstvě dovezli pandy velké z Číny. A pokud budete mít delší bílý teleobjektiv, možná vás i umačkají.

Léto na fotografování nesnáším i z dalšího důvodu, slunce je obvykle příliš ostré. Vysoký kontrast světel a stínů fotoaparát pobere jen obtížně a fotografie bude “rozbitá”, někam v obraze svítit bude, někam ne a bude to vypadat spíše odpudivě. Z toho vyplývá jeden tip: pokud chcete do ZOO v létě, počkejte na den zamračený, a jestli se chcete zbavit těch davů, vypravte se za fotografováním, když prší.

Osobně nejraději navštěvuji ZOO  na jaře, koncem dubna, začátkem května. Další návštěvníci nejsou, stromy ještě nemají listy a jsou vidět i zvířata, která jsou jinak ukryta ve vegetaci. Období jara je i časem výrazných projevů zvířat. Páření, souboje, příprava hnízda, starost o mláďata, krmení. Právě tehdy je příležitost přidat do fotografie nějaký příběh.

Dokonalé kouzlo má pak období podzimu, konec října, kdy se stromy krásně zbarví a mnohým zvířatům tak můžete přidat oranžovou barvu listí mimo hloubku ostrosti do pozadí. Krásně barevná vegetace se zrcadlí do vodních hladin, což je atraktivní při fotografování ptáků ve vodě. Výhodou jara a podzimu je i to, že je slunce i přes poledne  poměrně nízko, lze fotografovat celý den. I tak doporučuji pro krásné světlo soustředit fotografování do času krátce po otevírací době nebo těsně před dobu zavírací. Je jen škoda, že naprostá většina zahrad otevírá až v 9:00 hodin, kdy už je zejména v létě příliš ostré slunce. Myslím, že by mohlo být alespoň jeden den v týdnu otevřeno klidně od 5:00 hodin. Byla by šance chytit pěkné světlo nebo zažít aktivitu zvířat, která je stejně jako v divočině soustředěna do časného rána.

EF100mm f/2.8L Macro IS USM - zvířecí portrét

Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz,, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: EF100mm f/2.8L Macro IS USM, Ohnisko: 100mm, Clona: 5, Doba expozice: 1/80s, ISO: 640, Kompenzace expozice: -1, Blesk: Ne, 27. srpna 2016 12:19:54

Nejvhodnější fotografická technika

Největší šanci, jak ovlivnit výslednou fotografii, budete mít v případě, že budete fotografovat digitální zrcadlovkou. A nemusí být nijak vyspělá, nutná není ani ta s full frame formátem senzoru. Pokud některou doporučit, svým poměrem výkon / cena se nabízí třeba Canon EOS 760D nebo podobný ekvivalent u konkurence.

Trochu složitější to bude s výběrem objektivu. Pokud fotografovat zvířata, i v zoo bude nutný teleobjektiv. Ani ne tak kvůli nutnosti přiblížení fotografovaného objektu, ale hlavně kvůli pravidlu, že čím delší ohnisko objektivu, tím máte větší šanci rozmazat pozadí a popředí fotografe. Při použití nízkého clonového čísla nebude ve fotografii nic rušit.

Tím se dostáváme k dalšímu předpokladu pro techniku, teleobjektiv by měl být světelný. Čím nižší minimální clona bude, tím větší bude prostor pro hrátky s hloubkou ostrosti. Ideální jsou teleobjektivy s f/2.8, kdy si je můžete dále plnohodnotně až dvojnásobně prodloužit telekonvertory. Z mých fotografických workshopů v zoologických zahradách v celém Česku jasně vyplynulo, že pokud doporučit univerzální ohnisko, je to 200 mm. Nabídka objektivů v tomto rozsahu je zrovna u firmy Canon velmi široká. Ať už je to třeba zde ve Fotomagazínu recenzovaný objektiv Canon EF 70-200mm f/4 L IS USM, nebo dražší světelnější Canon EF 70-200 f/2.8 L IS II USM. Jako velmi praktické řešení, obzvlášť pro práci s telekonvertory, mohu doporučit objektiv Canon EF 200mm f/2.8 L USM, kde mi poměr cena / výkon pro práci v ZOO připadá vyloženě lákavý.

Na rovinu musím přiznat, že jsou příležitosti, kdy i ohnisko 400 mm (a i delší) má svoje využití, prostředí mimo hloubku ostrosti zcela “vygumuje”. Pokud je ohnisko příliš dlouhé a zvíře se do fotografie nevejde celé, často pořídím s posunutím kompozice dva nebo tři snímky a ty při zpracování spojím, aby bylo zvíře celé. Je to mnohem lepší, než vzít kratší ohnisko 200 mm, protože to nám prostředí fotografie tolik nerozmaže.

V ojedinělých případech při fotografovaní v ZOO používám i kratší objektivy, Canon EF 100mm f/2.8 L IS Macro USM nebo Canon EF 50mm f/1.8 STM, to v případě, že je výběh nebo voliéra opravdu pěkná.

Pro moji práci v ZOO je nutný i stativ. Často používám na teleobjektivu minimální clony, kdy je hloubka ostrosti jen pár milimetrů. Mám pak jistotu, že přesně zaostřím. Stativ je i dokonalý společník při čekání na zajímavý moment. To, že mohu také prodloužit expoziční časy, je pro mne věc podružná. U zvířat doporučuji až na výjimky nepoužívat delší časy závěrky než 1/200 s. Zvířata se totiž vždy trochu hýbou.

Doma určitě můžete nechat externí blesk. Většinu zvířat by rušil, na mnoha místech je i zakázaný a pokud nemáte práci s ním dokonale zažitou, přinesl by vám víc starostí než užitku. Efekt jeho použití bude patrný a na fotografii bude vypadat rušivě.

Fotografie v Zoo - zvířecí portrét

Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz,, Model: Canon EOS 5D Mark II, Ohnisko: 125mm, Clona: 3.2, Doba expozice: 1/125s, ISO: 100, Kompenzace expozice: -1, Blesk: Ne, 10. dubna 2016 22:01:15

Ideální nastavení fotoaparátu

Při fotografování zvířat doporučuji mít nastavenou předvolbu clony (režim “Av” u zrcadlovek Canon). Vhodně zvoleným nízkým clonovým číslem docílíte toho, že se pozadí “rozmaže” a nebude na snímku rušit. V režimu předvolby clony v hledáčku stále hlídáte čas, který se dopočítává, neměl by až na výjimky klesnout pod zmiňovaných 1/200 s. Šance, že při použíti teleobjektivu udržíte čas 1/10 je mizivá. Pokud máte v objektivu vestavěnou stabilizaci a  zvíře bude v klidu, zapnutí stabilizace výsledné technické kvalitě významně prospěje. Pokud čas nevychází, zvyšte hodnotu ISO.

Jestliže to světelné podmínky vyžadují, nebojte se používat vysoká ISO. Když se vypravíte do ZOO v pošmourném dni, bude nutné používat hodnoty ISO 1600 až ISO 2000. Nevyhýbejte se tomu, díky jim bude fotografie ostrá a ne pohybově rozostřená. To, že bude “šumět“, při vyvolávání RAWu zpracujete, ale rozmazanému snímku už nic nepomůže.

Obzvlášť za slunečních dní doporučuji používat polarizační filtr, který kontrast scény trochu zkrotí. Při opravdu pečlivém používání dosáhnete i mnohem lepšího podání srsti zvířat. Díky použití filtru se přestane tolik lesknout a bude barevnější.

EF400mm f/2.8L IS II USM - hnízdo

Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz,, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: EF400mm f/2.8L IS II USM, Ohnisko: 400mm, Clona: 4, Doba expozice: 1/1000s, ISO: 125, Kompenzace expozice: -0.7, Blesk: Ne, 3. květen 2016 22:00:49

Sklo a mříže jako překážky

Největší překážkou při fotografování zvířat v ZOO jsou jednoznačně mříže, sítě a skla, které zvíře od návštěvníků oddělují. Sice v poslední době přibývá zahrad, kde jsou zvířata na ostrůvcích, ze kterých nemohou, nebo míst s průchozími voliérami, bohužel podobných míst není nikdy dost. Při rozhodování, do jaké zoologické zahrady se vypravit, to tak hraje významnou roli.

Pro fotografování přes mříže mám několik doporučení. Sundejte sluneční clonu, na oka mříže se objektivem těsně nalepte tak, aby byl senzor rovnoběžně s rovinou pletiva. Jen tak nebude mříž na fotografii vidět (nebo jen minimálně) ani nebude patrný závoj bez kontrastu, který fragment pletiva rozostřený mimo hloubkou záběru způsobí. Ovšem to vše za předpokladu, že použijete teleobjektiv a nízké clonové číslo, ideálně minimálně ohnisko 200 mm při cloně f/2.8. 

Např. menší druhy papoušků v malých pěkných voliérách lze fotografovat i ohniskem 100 mm bez viditelných mříží, ale to je spíše náhoda. Hodně záleží i na charakteru pletiva. Pokud bude drát silný a oka malá, máte smůlu, známky pletiva budou jasně patrné. Při focení přes pletivo nefoťte za slunce, nebo si počkejte na mrak. I když bude pletivo nebo mříže zcela mimo hloubku ostrosti, slunce ho bude nevzhledně promítat do srsti nebo peří zvířete, což vypadá vyloženě nehezky.

Mříže nevadí jen před fotografovaným objektem, často lezou do záběru i za fotografovaným zvířetem. Volte takovou kompozici, ať ve fotografii neruší. Často stačí fotografii jen podexponovat a mříže se schovají ve stínu.

Mnohem hůře se podle mne fotografuje tam, kde je překážkou sklo. Obvykle totiž bývá zevnitř špinavé a s tím se opravdu nic dělat nedá. Pokud je čisté, platí poučka jako u pletiva, těsně přiložit objektiv na sklo. Pokud budete fotografovat šikmo, závoj bez kontrastu bude ve fotografii patrný. Největší peklo jsou ale odlesky. Polarizačním filtrem si při vhodných světelných podmínkách sice v omezené míře pomůžete, ale zcela eliminovat “duchy” se nepodaří nikdy. Několikrát se mi v podobných případech osvědčilo, že jsem čekal, až za mnou půjde zástup lidí, který světlo odstínil, a sklo tolik neodráželo. Dokonce jsem při fotografování člunozobce v pražské ZOO požádal několik náhodně procházejících, aby se postavili do řady a stínili. Fotografii to významně prospělo, po sklu nebylo na fotografii ani památky.

U podobných technik ale berte v úvahu, že ne všude se můžete přiblížit zcela k mřížím nebo sklu!

EF400mm f/2.8L IS II USM - lenochod

Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz, Model: Canon EOS 5D Mark II, Objektiv: EF400mm f/2.8L IS II USM, Ohnisko: 400mm, Clona: 5, Doba expozice: 1/160s, ISO: 2500, Kompenzace expozice: -0.7, Blesk: Ne, 26. dubna 2014 10:01:12

Krásné fotografie zvířat ze ZOO

Pokud zvládnete techniku fotografování, asi nejjednodušší bude zaměřit se na dokonalé atlasové fotografie zvířat, tak, že na výsledných snímcích vypadají jako ve volné přírodě. To by vám ale po čase nemělo stačit. 

I v zoologických zahradách se dají udělat snímky, které přinesou nějaký zajímavý moment z chování zvířat. Jak s oblibou říkám, vždy je potřeba tomu něco přidat. Nepřefocovat to, co bylo už mnohokrát zpracováno. Ti kreativnější vždy vymyslí něco nového, těm ostatním to trochu shrnu v pěti bodech. Stručně, co by měla fotografie zvířete ze ZOO mít, aby byla “pěkná”,

  • zajímavý objekt - vždy bude na fotografii atraktivnější barevný papoušek, než černošedá raritní vrána odněkud z Asie
  • světlo - přivstaňte si na východ slunce, počkejte do západu, výjimečné světelné podmínky dělají fotografii, přes poledne pod jasnou oblohou se utrápíte
  • akce - vyhledávejte zajímavé momenty, rvačky, námluvy, páření, krmení, stačí ale třeba jen upřený pohled do objektivu, roztažená křídla, otevřená tlama nebo třeba jen to, že silný vítr načechrá peří, nutné ale je umět si na tyto chvíle počkat
  • kompozice - pokud fotografovaný objekt nevyplňuje více než polovinu snímku, neumisťujte jej na střed, existuje pravidlo třetinové kompozice, které v mnoha případech funguje, ale vždy při tom zohledňujte celou scénu a všechny prvky v obraze
  • prostředí - jsou zoologické zahrady, kde to zvířatům sluší jako v divočině, využijte toho, nesoustřeďte se na detail, je to škoda, použijte kratší teleobjektiv a okolní nerušivé atraktivní prostředí do snímku vhodně zakomponujte.  

Je nutné si uvědomit, že výjimečné fotografie nevznikají v ZOO náhodou. Někdy je vhodné  si fotografii trochu promyslet a párkrát se v ideálních situacích vrátit. Každému zvířeti sluší jiné podmínky. Například zubrům a kozorožcům čerstvá sněhová nadílka, lvům nebo surikatám slunce. Často to dělám tak, že si každý výběh pečlivě prohlédnu a odhaduji, ve kterých místech by to zvířeti vzhledem k používanému ohnisku objektivu a prostředí nejvíce slušelo. To, kde se může zvíře ve výběhu zjevit, snadno poznáte, i když ho při první návštěvě ani nezahlédnete. Když bude na nějaké větvi trus, víte, že tam pravidelněji sedává, když bude vydupaná pěšinka, víte kudy chodí. Stejně je to s místem, kam dostává žrádlo, je pravděpodobné, že se tam v nějaké části dne objeví. Odhadnete, jestli tam použitelná fotografie vůbec jde udělat. Pokud sedává jen v rohu voliéry těsně u mříží, nikdy tam kloudnou fotografii neuděláte. Na fotografii orlosupů jsem v pražské ZOO takto čekal šest let, dokud jsem je při návštěvě nenašel tam, kde jsem je chtěl mít. Výsledná fotografie pak vypadá jako z divočiny.

EF400mm f/2.8L IS II USM - Ibis

Autor: Ondřej Prosický | NaturePhoto.cz,, Model: Canon EOS-1D Mark III, Objektiv: EF400mm f/2.8L IS II USM, Ohnisko: 400mm, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/400s, ISO: 400, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, 17. října 2007 14:04:48

Další tipy pro fotografování zvířat v ZOO

Rad, jak si přinést ze zoologických zahrad pěkné fotografie, ještě pár mám, jen se mi na první pokus do textu nevešly. Abych to zbytečně neprodlužoval, sepíšu je stručně v bodech:

  • Projděte si stránky ZOO, kterou hodláte navštívit, ať víte, jaké atraktivnosti vás čekají, jinak se vám snadno stane, že až doma zjistíte, že jste nějaké lákadlo opomenuli, každá zoo má na stránkách seznam druhů, mapu a harmonogram krmení nebo i letových ukázek, kdy je šance pořídit zajímavou fotografii vyšší
  • Pozor na velké rozdíly venkovních teplot u tropických expozic v zimě, pokud vám fotografická technika vymrzne, snadno se vám uvnitř zamlží a máte minimálně na 20 minut po fotografování
  • Bude to znít krutě, ale pokud chcete pořídit pěkné fotografie v zoologických zahradách, nechte rodinu, přítelkyni nebo nefotografující kamarády doma, dost by je váš zájem prudil a zdržoval, u některých zvířat s jasným záměrem často strávím i několik hodin.
  • Když fotografujete nějaké zvíře, najděte si chvilku a pořiďte snímek popisku, o jaké zvíře se jedná, vždy vypadá lépe, když pod fotografii napíšete “Sojkovec karmínovoocasý (Garrulax milnei)” než velmi povrchní “Nějaký pták”
  • Pozor na správné vyvážení bílé, venku je to jednoduché, nastavíte podle podmínek mráček “Zataženo” nebo sluníčko “Jasno”, problém nastává se světly uvnitř různých pavilonů, tam doporučuji automatické vyvážení bílé “AWB”, někdy si s tím fotoaparát slušně poradí, když ne, poradíte si s tím vy při zpracování RAWu
  • Fotografování zvířat není nic pohodlného, občas budete pro správný úhel klečet nebo si i lehat, ať fotografie vypadá co nejlépe, obzvlášť při fotografování ptáků u hladiny, raději si tedy vezměte do ZOO nějaké obnošenější sportovní věci nebo oblečení do přírody
  • Při fotografování akčnějších věcí, např. tuleň rozrážející hladinu, mějte zapnuto kontinuální ostření “AI Servo” a sériové snímání, zvýšíte tak šanci, že zaznamenáte ten správný moment a fotografie bude ostrá
  • Nesoustřeďte se jen na zvířata, zajímavé příběhy na fotografiích se dají zaznamenat při interakci lidí se zvířaty, v takových případech totiž nemusejí vadit ani mříže

Tak, to by bylo asi všechno. Přeji pohodovou přípravu a krásné chvíle při fotografování zvířat v ZOO.

Fotograf Ondřej Prosický se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky publikuje v médiích a má za sebou více než tři desítky autorských výstav.

Vytisknout
P-DC1-WEB18
Zavoláme Vám a odborně poradíme
+420 225 340 111
Dotaz na objednávku
Dotaz na zboží
Prosím zadejte svůj telefon:
Zavolejte mi
Na vašem soukromí nám záleží My, společnost Alza.cz a.s., IČO 27082440 používáme soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i mj. k personalizaci obsahu našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Rozumím“ souhlasíte s využívaním cookies a předáním údajů o chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na sociálních sítích a reklamních sítích na dalších webech.
Více informací Méně informací