Recenze digitální zrcadlovky Nikon D500

Když letos na začátku ledna Nikon ohlásil novou vlajkovou loď digitálních zrcadlovek svého DX formátu – Nikon D500 – zejména těm fotografům, kteří dlouho volali po nástupci Nikonu D300, udělal velkou radost. Řada zrcadlovek D7xxx, která přišla po D300, totiž bůhvíproč části fotografů nepřirostla k srdci a volání po nástupci D300 tak znělo celých pět let. S tím je ale konec, Nikon D500 je tady. Představme si jej nejprve ve zkratce.

Nikon D500 je digitální zrcadlovka DX formátu – jak Nikon označuje fotoaparáty se snímačem velikosti APS-C (23,5 mm × 15,7 mm). Rozlišení snímače činí 20,9 Mpx, čemuž odpovídají rozměry snímků 5 568 × 3 712 pixelů.

D500 je koncipován jako profesionální DX zrcadlovka, což je hned na první pohled vidět na robustní celkové konstrukci, nicméně mnoho dalších špičkových technologií pracuje uvnitř přístroje. Tento fotoaparát má pravděpodobně nejlepší autofokus ze všech DSLR Nikonu – je shodný s nejvyšším modelem Nikon D5, ale ve srovnání s ním pokrývá větší obrazové pole. Nikon D500 je také extrémně rychlý. Při sériovém snímání dokáže zaznamenat až 200 snímků rychlostí 10 sn./s.

Kromě pořizování fotografií je samozřejmostí také záznam videa, které Nikon D500 dokáže natáčet buďto v kvalitě Full HD až 1 080/50|60p, ale také v módu 4K UHD při nejvyšší snímkové frekvenci 25 nebo 30 sn./s.

Konstrukce fotoaparátu

Nikon D500 je skutečný tank mezi DX zrcadlovkami Nikonu. S rozměry 147 × 115 × 81 mm a hmotností 860 gramů předčí všechny aktuálně prodávané modely této třídy a je dokonce větší nežli „malé“ fullframové DSLR Nikon D750 nebo D610. Tělo tvoří kostra, jejíž zadní a horní část je vyrobena z hořčíkové slitiny, přední stěna a boky jsou zhotoveny z odolného plastu vyztuženého karbonovými vlákny. Tělo je samozřejmě utěsněné proti vnikání vlhkosti a prachu – s tímto fotoaparátem se rozhodně nemusíte bát zmoknout.

Výrobce tento model nevybavil tradičním malým výklopným bleskem, což je vlastnost, která by leckomu mohla vadit. Mně osobně by blesk chyběl pouze jako řídící jednotka externích blesků při využívání systému CLS (Creative Lighting System – bezdrátové odpalování a řízení externích blesků Nikonu). Každopádně díky absenci relativně křehkého výklopného blesku a naopak konstrukci s celistvou horní stěnou z hořčíkové slitiny, dostává Nikon D500 mnohem větší mechanickou odolnost.

Ergonomie těla je výborná, grip pro pravou ruku je hluboce zahloubený à la Nikon D750, pogumována jsou například i dvířka paměťových slotů, držení je skutečně velmi pohodné a jisté. Pro ty, kteří si chtějí zpříjemnit také fotografování na výšku, je k dispozici volitelný vertikální grip se samostatnou spouští a dalšími ovládacími prvky. Vertikální grip pak samozřejmě díky dalším akumulátorům navyšuje energetickou kapacitu.

Zvláště pokud byste na Nikon D500 přecházeli ze zrcadlovek nižších tříd, budete velmi pravděpodobně ohromeni při prvním pohledu do hledáčku, který je doslova obrovský (zvětšení 1×) a nádherně jasný. Zvláště pak obrýlené fotografy potěší mělká kulatá očnice, kterou Nikon používá pouze u svých nejvyšších modelů. Ano, i já patřím mezi ty, kteří by bez brýlí asi nic nevyfotili a zatímco u zrcadlovek s klasickými hlubšími gumovými očnicemi nezřídka nedokážu přehlédnout celý „obsah“ hledáčku, s Nikonem D500 jsem neměl nejmenší problém. Krásně jsem viděl jak celý záběr, tak i spodní stavový řádek. Ještě je třeba dodat, že hledáček je také vybaven integrovanou lamelovou krytkou.

Optickému zobrazovači zdařile sekunduje 3,2palcový (úhlopříčka 8 cm) výklopný displej s rozlišením 2 359 000 obrazových bodů. Displej je navíc dotykový, byť tedy jen v režimech prohlížení snímků a při Live View – živém náhledu – ať už při fotografování nebo natáčení videa. Musím suše konstatovat, že displej Nikonu D500 je skutečně výborný. Potřebujete-li v terénu posoudit ostrost snímků, můžete se na něj bez obav spolehnout, totéž platí o korektní barevnosti.

Ona „dotykovost“ je funkcí, kterou jedna skupina fotografů šmahem odsuzuje, druhá si jí pro změnu cení. Osobně se hlásím k podporovatelům dotykového ovládání – prohlížení snímků na displeji Nikonu D500 funguje úplně stejně jako na kterémkoliv smartphonu. Posunováním jedním prstem mezi fotografiemi listujete, dvojím tapnutím zvětšíte na 100% velikost, libovolného zvětšení dosáhnete roztažením dvou prstů. Nic, co byste neznali z vašeho telefonu. Přirozené, intuitivní… Ale to není vše. Například při natáčení videa si tapnutím na zvolené místo v záběru určíte ostřicí bod, a v režimu živého náhledu obecně můžete dokonce takto určit oblast pro kalibraci vyvážení bílé.

Stejně tak jako robustnost celkové konstrukce Nikonu D500, dávají jasně najevo zařazení do nejvyšší třídy také jeho ovládací prvky. Marně byste na těle hledali běžné kolečko režimů, zde se musíte „spokojit“ s tlačítkem Mode. Ostatně nehledejte ani nejrůznější motivové programy, na které jste zvyklí ze zrcadlovek nižších tříd. Fotografická klasika P/S/A/M musí stačit.

Skvělé je, že na horní část zadní stěny výrobce umístil malý joystick pro výběr autofokusových bodů. Novinkou je také přesunutí tlačítka ISO na horní stěnu poblíž spouště, a velmi příjemným zjištěním jsou dvě funkční tlačítka Fn – jedno klasicky vpředu u bajonetu, druhé pak v levém spodním rohu zadní stěny. A pozor! Velká část ovládacích tlačítek je také podsvícená…

Kromě toho, že je Nikon D500 osazen velkým množstvím ovládacích prvků, umožňujících rychlý přístup k funkcím bez nutnosti „lovení“ v menu fotoaparátu, je možné také mnoho „čudlíků“ uživatelsky nastavit. A nejedná se jen o dvě zmíněná tlačítka Fn. Uživatelsky lze nastavit rovných osm ovládacích prvků.

Funkce fotoaparátu

Vybavenost funkcemi je u Nikonu D500 obrovská, proto se v této recenzi zaměřím jen na ty nejdůležitější a dlužno také dodat, že i nejšpičkovější. Začít je nutno autofokusem, protože ten představuje aktuálně tu nejlepší technologii, jakou Nikon vlastní.

Strohá čísla hovoří, že ostřicí systém Nikonu D500 obsahuje celkem 153 zaostřovacích polí včetně 99 křížových snímačů. Dlužno dodat, že uživatelsky lze vybírat „pouze“ z 55 bodů, z nichž 35 je křížových. Všech 153 zaostřovacích polí podporuje objektivy AF Nikkor se světelností F5,6 nebo vyšší a 15 zaostřovacích polí uprostřed obrazu pracuje při efektivní světelnosti F8. Citlivost autofokusu začíná hodnotou jasu –4 EV u středního zaostřovacího pole a −3 EV u ostatních zaostřovacích polí.

Co je ovšem úchvatné, tak to vám prozradí pohled do hledáčku Nikonu D500. Ostřicí body jsou totiž rozprostřeny na cca 80 % plochy záběru, přičemž horizontálně sahají de facto až k okrajům obrazového pole.

Autofokus má také mnoho funkcí. Jen pro ilustraci – v režimu kontinuálního ostření (AF-C) lze využívat jednoho ze sedmi režimů činnosti ostřicích polí: Jednotlivé body, dynamické sdružování 25, 72 nebo 153 bodů, 3D sledování objektu, skupinovou volbu ostřicích bodů a automatickou volbu zaostřovacích polí. Skvělá je také možnost udržování zvolených ostřicích bodů ve stejné poloze při orientaci fotoaparátu na šířku nebo na výšku. Jak to funguje? Představte si, že máte zvolený například ostřicí bod v pravé horní části záběru a fotíte na šířku. Pokud změníte orientaci fotoaparátu na výšku, v „normálním“ případě by se vám zvolený bod zobrazil nahoře vlevo. Se zapnutou funkcí Uložení podle orientace ale budete mít i při otočení aparátu na výšku zvolený bod opět vpravo nahoře.

S Nikonem D500 jsem fotografoval závody (byť jen amatérské) aut do vrchu a musím říci, že se autofokus choval naprosto vzorově. Ať už jsem fotil panningem při dynamickém sdružení 25 ostřicích bodů nebo jsem používal 3D tracking, zaostření u řekněme 95 % záběrů bylo naprosto přesné. Pracoval jsem s profesionálním telezoomem AF-S Nikkor 70–200 mm F2,8G ED VR, který spolu s D500 tvoří pro tento žánr skutečně skvělou sestavu.

Autor: Petr Lindner | Nikonblog.cz, Model: Nikon D500, Objektiv: NIKKOR 70-200mm F2.8G AF-S VR II ED, Ohnisko: 120mm, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/160s, ISO: 50, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne, 4. června 2016 09:45:32

Druhou špičkovou funkcí Nikonu D500 je rychlost snímání a s tím spojená technologie, zpracovávající data 20Mpx snímače, kdy RAWy mají průměrnou velikost kolem 25–27 MB. Začíná to u závěrky a zrcátkového mechanismu. Závěrka s nejkratším časem 1/8 000 sekundy je konstruovaná pro výdrž 200 000 pracovních cyklů, což je další znak profesionálního přístroje. Mechanismus zrcátka se pak dokáže zvednou a zase klesnout až 10× za sekundu – jinak řečeno, fotoaparát pořídí až 10 sn./s –, přičemž vyrovnávací paměť Nikonu D500 pojme až 200 fotografií v sérii. Pokud jste nikdy neslyšeli fotoaparát pracovat v tomto režimu, pak vám mohu jen prozradit, že je to slušný „šicí stroj“.

Ještě dodatek, který by mohl patřit spíše do části konstrukce, ale když jsme u záznamu dat… Ten je realizován na dvojici paměťových karet, nikoliv však dvojici karet typu SD, jak by možná leckdo předpokládal, ale na jednu – zatím nepříliš rozšířenou – kartu typu XQD a jednu kartu SD-SDXC (až do standardu UHS-II). Stejně jako všechny „dvojkartové“ Nikony, umožňuje i D500 obvyklé funkce při ukládání dat na dvojici karet: Buďto se v tzv. režimu přeplnění ukládá na první z nich a v případě jejího zaplnění se automaticky fotografie ukládají na druhou kartu. Nebo se data zálohují – ukládají se shodně na obě karty, a za třetí lze nastavit zapisování RAWů na jednu a JPEGů na kartu druhou.

Na závěr této části ještě pár informací o komunikačním rozhraní. Nikon D500 je jednou z prvních zrcadlovek této značky, která využívá rychlejšího USB 3.0, má ale také vestavěný modul Wi-Fi a nově i Bluetooth připojení. To je určeno pro novou technologii Snap Bridge, která slouží k propojení a ovládání fotoaparátu pomocí mobilních zařízení čili tabletů a smartphonů s operačním systémem Android nebo iOS. Pro iOS bohužel ještě není dostupná aplikace (měla by být na AppStoru k dispozici v srpnu), takže jsem jako zapřisáhlý „jabkař“ neměl zatím možnost Snap Bridge vyzkoušet.

Video

V úvodu jsem už prozradil, že Nikon D500 zvládá natáčet video v maximální kvalitě Full HD 1 080/50 nebo 60p, případně lze jít ještě o úroveň výše – na video 4K UHD při nejvyšší snímkové frekvenci 25 nebo 30 sn./s. U 4K videa hned zůstaňme: u něj je totiž potřeba počítat s několika omezeními. Jednak je nutno vědět, že při natáčení 4K videa dochází ke cropu – oříznutí obrazového pole 1,5×. To je dáno tím, že fotoaparát využívá pixely snímače 1 : 1, tedy jen oněch 3 840 × 2 160 obrazových bodů ve středu záběru. Při natáčení 4K videa také nelze použít elektronickou stabilizaci (určenou pouze pro video), což je funkce doposud u zrcadlovek Nikonu nevídaná. U Full HD videa ale elektronická stabilizace funguje, počítejte však s tím, že také – tentokrát už ale jen mírně – ořezává obraz. Je to asi tak, jakobyste vyměnili 24mm objektiv za osmadvacítku, možná ani to ne.

Pro natáčení videa je Nikon D500 výborně vybaven jak technologicky, tak i funkcemi. Velmi potěší přepracovaný mechanismus ovládání clony objektivu, kterou lze libovolně měnit při zapnutém živém náhledu (u nižších modelů je třeba pro změnu clony vypnout živý náhled). Clonu lze ovládat také motoricky pomocí tlačítek čtyřsměrného voliče. Mezi funkcemi pro nahrávání pohyblivých obrázků najdete také tzv. zebru – zobrazení přepálených míst obrazu, uživatelsky lze ovládat hlasitost mikrofonu i sluchátek, pro které pochopitelně nechybí na těle fotoaparátu příslušné 3,5mm konektory. Přes HDMI konektor typu C lze nahrávat video na externí zařízení.

Nikon D500 kromě záznamu videa umožňuje také pořizování časosběrných záznamů, kdy se s dílčích snímků ve fotoaparátu automaticky vytvoří časosběrné video.

Obrazová kvalita 

Až by to mohlo znít – v době neustále se zvyšujícího rozlišení – skoro nelogicky, ale je to tak, tento nový model má rozlišení menší nežli předchozí typy DX zrcadlovek Nikonu. Rozdíl mezi dvaceti a čtyřiadvaceti miliony obrazových bodů na snímači sice nepřináší nijak zásadní zvětšení jednotlivých buněk, nicméně toto řekněme „konzervativně správné“ chování Nikonu chválím.

Takříkajíc „obecné atributy“ obrazové kvality jsou už tradičně, jako u všech moderních fotoaparátů Nikonu, na vysoké úrovni. Barevnost je přirozená, pouze když jsem fotografoval při zatažené obloze, byly snímky (přesněji zejména odstíny primárních barev RGB) na můj vkus zbytečně moc nasycené. Nicméně to se dá odladit uživatelským nastavením parametrů Picture Control.

Byť to nemám jak exaktně změřit, nemohu se zbavit dojmu, že Nikon D500 oproti svým předchůdcům z řady D7xxx disponuje „o fous“ vyšším dynamickým rozsahem. Snímky pořízené tímto fotoaparátem se mně zdají plastičtější, prokreslenější ve stínech i ve světlech. 

Autor: Petr Lindner | Nikonblog.cz, Model: Nikon D500, Objektiv: NIKKOR 16-80mm F2.8-4E ED VR, Ohnisko: 16mm, Clona: 2.8, Doba expozice: 1/250s, ISO: 100, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ne, 3. června 2016 19:30:19

Samostatnou kapitolou obrazové kvality je míra šumu, zejména při vysokých citlivostech ISO. Nikon se tentokrát velmi odvázal – kromě „normálního“ rozsahu nastavení ISO 100–51 200, umožnil uživatelům volit jednak o 1 EV níže, tedy na ISO 50 (což kvituji s povděkem, jelikož se to hodí například pro focení s vysoce světelnými objektivy), ale navíc až o 5 EV nad ISO 51 200 čili až na hodnotu 1 640 000! Nicméně ale přistaňme zase na zemi…

Moje reálné testy ukázaly, že nejvyšší hodnotou citlivosti, která je při poměrně vysokých nárocích na kvalitu ještě akceptovatelná, je ISO 6 400. To mimochodem znamená, že můžete fotit například v nočním běžně osvětleném městě z ruky bez stativu. Obecně u ISO ale velmi záleží na charakteru a druhu osvětlení. Při denním světle (za soumraku) si budete moci dovolit nastavit vyšší hodnoty ISO, při špatném umělém osvětlení (typicky zářivky), bude třeba jít s citlivostí spíše níž.

Autor: Petr Lindner | Nikonblog.cz, Model: Nikon D500, Objektiv: NIKKOR 16-80mm F2.8-4E ED VR, Ohnisko: 80mm, Clona: 4, Doba expozice: 1/125s, ISO: 4000, Kompenzace expozice: -0,7, Blesk: Ne, 7. června 2016 22:22:00

Autor: Petr Lindner | Nikonblog.cz, Model: Nikon D500, Objektiv: NIKKOR 16-80mm F2.8-4E ED VR, Ohnisko: 16mm, Clona: 4, Doba expozice: 1/25s, ISO: 640, Kompenzace expozice: -4/3, Blesk: Ne, 7. června 2016 22:06:00

Autor: Petr Lindner | Nikonblog.cz, Model: Nikon D500, Objektiv: NIKKOR 16-80mm F2.8-4E ED VR, Ohnisko: 16mm, Clona: 3.2, Doba expozice: 1/50s, ISO: 2000, Kompenzace expozice: -0.3, Blesk: Ne, 7. června 2016 22:16:00

Autor: Petr Lindner | Nikonblog.cz, Model: Nikon D500, Objektiv: NIKKOR 70-200mm F2.8G AF-S VR II ED, Ohnisko: 90mm, Clona: 5.6, Doba expozice: 1/100s, ISO: 50, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, 4. června 2016 10:23:31

Autor: Petr Lindner | Nikonblog.cz, Model: Nikon D500, Objektiv: NIKKOR 16-80mm F2.8-4E ED VR, Ohnisko: 16mm, Clona: 4, Doba expozice: 1/2000s, ISO: 100, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ne, 5. června 2016 15:57:35

Celkové hodnocení 

Nepochybně je Nikon D500 tím nejlepším, co tato firma ve třídě svých DX fotoaparátů kdy vyrobila. Ano, je to logické, jde o poslední model a ten obvykle bývá také „nejvychytanější“. Nicméně označení „profesionální DX zrcadlovka“ nelze Nikonu D500 upřít ani při vší snaze. Skvělý autofokus, který do jisté míry předčí i model D5, velmi rychlé sériové snímání, k tomu robustní odolné tělo – to předurčuje Nikon D500 pro skutečně tvrdou práci. Ocení jej fotografové dynamických sportů, ale třeba i milovníci wildlife fotografie. A žánrů, kde bude tento přístroj sloužit do roztrhání těla, by se samozřejmě našlo mnohem více…

Mimochodem: Nikon D500 krátce po svém uvedení na trh obdržel hned několik ocenění. Asociace odborných časopisů TIPA mu udělila „medaili“ Best APS-C DSLR Expert (Nejlepší digitální jednooká zrcadlovka pro pokročilé uživatele se snímačem APS-C), tento aparát také obdržel prestižní cenu Red Dot Award: Product Design 2016, a uznávaný internetový fotografický magazín dpreview.com ohodnotil v recenzi Nikon D500 plaketou Gold Award s číselným vyjádřením 91 %.

Autor: Petr Lindner | Nikonblog.cz, Model: Nikon D500, Objektiv: NIKKOR 16-80mm F2.8-4E ED VR, Ohnisko: 16mm, Clona: 2.8, Doba expozice: 1/400s, ISO: 100, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ne, 3. června 2016 19:36:04

Petr Lindner je odborným publicistou, který se od roku 1999 zaměřuje především na digitální fotografickou technichniku a zpracování digitálních fotografií. Byl také dlouholetým šéfredaktorem časopisu DIGIfoto.