Harry Potter: Rok v Bradavicích (RECENZE) – Komu bude patřit školní pohár?

Obsah recenze Harry Potter: Rok v Bradavicích

1. Pobertův plánek na stole
2. Od Chloupka po bradavickou bitvu
3. Fanoušci mezi nebem a peklem
4. Jak se hraje Harry Potter: Rok v Bradavicích (pravidla)
5. Filmová odysea v kostce
6. Recenze Harry Potter: Rok v Bradavicích: závěrečné hodnocení

Pobertův plánek na stole

Už od třetího dílu, kdy se poprvé objevil ve filmové verzi Harry Pottera, jsem chtěl mít svůj vlastní Pobertův plánek. Prostě mít přehled o všech cestách a lidech, kteří se po nich pohybují. Tento pubertální sen se mi splnil až s rozbalením stolní hry Harry Potter: Rok v Bradavicích, protože interaktivní kousek pergamenu dal základ její herní desce. A to jsem si teprve uvědomil, jaký je to chaos a připadal si jako mudla, který se poprvé objevil na kouzelnickém hradě sloužícím jako školské zařízení a jenž dostal místo hůlky do ruky několik kostek určujících jeho osud.

Netuším, zda šlo o záměr tvůrců, ale během prvních partií Harry Potter: Rok v Bradavicích jsem měl pocit, že se stále učím něco nového a opravdu se cítil jako čarodějnický nováček z nekouzelnické rodiny, který se neustále rozkoukává. Tady se objeví nová kombinace lektvaru a kouzla, s níž se dá udolat i ten nejsilnější protivník, jinde zase narazíte na nepřítele, z nějž máte větší vítr než z Voldemorta (pardon, tedy z Vy víte koho). Díky povedenému napojení plnění úkolů na ústřední příběhovou linku dobrodružství chlapce, který zůstal naživu, si fanoušci kluka s bleskovou jizvou na čele přijdou na své. Ale musí přetrpět řadu počátečních úskalí.

Od Chloupka po bradavickou bitvu

V rámci Harry Potter: Rok v Bradavicích se setkáte snad s každou myslitelnou postavou kouzelnického univerza knižní/filmové série. Pokud se rozhodnete pro klasickou variantu partie, tak se vžijete do role jednoho z osmi studentů, kteří se pokouší plnit několik z třicítky příběhových misí na motivy potterovského mýtu a zároveň fungovat jako žák bradavické školy. To znamená, že se vedle epických soubojů s bossy budete doručovat knížky do příslušných učeben, procvičovat své kouzelnické dovednosti v soubojích proti spolužákům, zápolit ve famfrpálu a absolvovat jednoduché úkoly v rámci výzev. V tomto kolotoči se točíte tak dlouho, dokud některý ze studentů nezíská předem určený počet bodů pro svou kolej a stane se vítězem.

Příznivci ikonických soubojů si ovšem přijdou také na své, protože uvnitř krabice Harry Potter: Rok v Bradavicích najdete také scénář jeden proti ostatním, v němž se jako Peter Pettigrew/Lord Voldemort postavíte skupině statečných studentů. Buď vyhraje temná strana, nebo nastane známý scénář v podobě poraženého zla, přičemž záleží na štěstí v posledním hodu kostkou. K závěrečnému souboji však vůbec nemusí dojít, protože může zlo či dobro vyhrát předčasně, ale o náležitou atmosféru nepřijdete. Obecně lze označit Harry Potter: Rok v Bradavicích za povedený deskovkový fanservis, který ovšem trápí několik nedostatků.

Fanoušci mezi nebem a peklem

Už první pohled na krabici Harry Potter: Rok v Bradavicích jasně naznačuje, že tato stolní hra cílí především na fanoušky filmové předlohy. Jenže tzv. potterheads patří k nejnáročnější skupině příznivců, kteří jsou schopni tepat autory za každou sebemenší chybu, což není pro dnes recenzovanou deskovku úplně dobrá zpráva. Už jen v pravidlech, která jsou dosti chaoticky koncipovaná (začátečník se v nich bude orientovat velmi složitě, i když princip deskovky je v zásadě jednoduchý), narazíte na variantu jména „Petr Pettigrow“, což dostane fanatiky do varu (Červíček se jmenuje Pettigrew).

Stejně tak mi přijde dost divné, že by žáci na chodbách Bradavic po sobě metali kletby, jež se nepromíjí (pro zajímavost, dětská skupina, jež deskovku zkoušela, se domluvila, že souboje budou bez „drsných kouzel“). Jako největší průšvih se jeví pojmenování učebny kouzelných formulí z herního plánu jako učebna čar a kouzel na kartách knih, což nejen pohorší zaryté fandy, ale způsobí i problémy v samotné hratelnosti. Paradoxem tak je, že principiálně se průběh partie založený na vrhu kostkami bude zamlouvat spíše začátečníkům či nenáročným hráčům, ale s nedomyšlenými překážkami se dokáží na první dobrou popasovat spíše zkušení deskovkáři a u ostatních bude třeba jistá míra tolerance.

Jak se hraje Harry Potter: Rok v Bradavicích (pravidla)

Jak jsem již naznačil výše, pravidlově není Harry Potter: Rok v Bradavicích nijak náročný, ale vyluštit některé nejasnosti z herního manuálu není nic snadného, především kvůli nedoladěné koncepci pravidel. Veškeré vaše kroky se odvíjí od tří principů – hod kostkou (pohyb, souboj), využití získaných karet kouzel či lektvarů a vlastností postav. Jakmile tyto tři mechaniky dostanete pod kůži, můžete se vydat do partie (ať už základní, či scénáře Voldemortův návrat) bez větších problémů. Tedy mimo famfrpál, který má sice zajímavý průběh, ale vzhledem k jeho náročnosti na čas a pochopení, jsme se jej často rozhodli vyřadit.

Podívejme se společně na základní hru. V ní si vyberete jednoho z osmi studentů (mimo ústřední trojice Harry, Ron a Hermiona se objevují třeba Neville, Draco nebo Lenka), zvolíte obtížnost a hranici konečného počtu bodů, naberete příslušné komponenty, náhodně nalosujete ústřední příběhové úkoly a roztřídíte všechny karty kolem čtveřice plánů (ústřední bradavická škola, famfrpálové hřiště, Příčná ulice a ikonické lokace příběhu). Pak se již v pravidelném střídání tahů pokoušíte naházet na kostkách potřebný počet bodů pro pohyb, abyste se dostali na kýžené políčko přinášející vyhlíženou odměnu – získání životů, předmětů (kniha, kouzlo, lektvar), událost, duel a podobně (některá políčka na mapě je nutné si pamatovat, protože na plánu není odměna napsána).

Jak se dopracujete ke konečnému zisku vítězných bodů do školního poháru v Harry Potter: Rok v Bradavicích, záleží jen na vás, protože hra vás odměňuje téměř za vše, co uděláte. Nejhodnotnějším ziskem je plnění příběhových úkolů, které však vyžadují poctivou přípravu. Nejdříve se musí po plánu posbírat nutné předměty (a na vyšší obtížnost kouzla či lektvary), následně se přemístit na požadovanou lokaci a na závěr absolvovat náročný souboj, v němž se vedle štěstí v kostkách můžete spolehnout na vlastnosti postavy a své karty kouzel a lektvarů.

O vítězi partie v Harry Potter: Rok v Bradavicích je jasno okamžitě, protože získané body do školního poháru jsou viditelné všem hráčům okolo. Celou hru odehrajete na základě zvolené obtížnosti do hodinky, ovšem velmi záleží na počtu hráčů a zda se rozhodnete zařadit do partie famfrpál či smrtijedy, protože tyto dvě části podstatně natáhnou herní dobu. Zkoušeli jsme partii i v plném počtu osmi hráčů a musím přiznat, že prostoje mezi jednotlivými tahy byly opravdu úmorné (odcházení od stolu nebylo bohužel výjimkou), takže bych doporučil posezení v maximálně čtyřech kouzelnících.

Filmová odysea v kostce

Už několikrát jsem vyzdvihl, že Harry Potter: Rok v Bradavicích směřuje především na fanoušky filmové předlohy. Když vynechám několik nepřesností, budou si potterheads vrnět blahem, protože se setkají snad s každou zásadní postavou, lokací a událostí. O atmosféru reálií se navíc starají fotky z jednotlivých snímků přímo na kvalitních kartách. Na druhou stranu se musíte smířit s tím, že jednotlivé karty nejsou moc přehledné (více fontů, na první pohled není jasný efekt karty, což je matoucí pro mladší hráče, kteří nejsou při čtení jistí v kramflecích). Naštěstí po pár partiích víte, kam se juknout, navíc jsou texty v češtině díky místnímu distributorovi hry ADC Blackfire.

Celkový pohled na Harry Potter: Rok v Bradavicích se tedy nakonec dost štěpí. Cílení na fanoušky předlohy občas selhává ve zpracování reálií (nepřesné názvy, mechaniky proti základnímu lore), zaměření na občasné či méně zkušené hráče zase hatí nepříliš šťastně koncipovaný manuál. Jakmile však překonáte počáteční překážky, dostanete nenáročnou deskovku, v níž hraje prim metání kostkami a využívání karet, což se bude líbit především příznivcům nenáročné zábavy, kteří nevyhledávají složité strategické tituly. Harry Potter: Rok v Bradavicích určitě není nejlepší deskovka vycházející z tohoto univerza, ale mezi občasnými hráči a zapálenými potterheads se může prosadit.

Za poskytnutí recenzní kopie Harry Potter: Rok v Bradavicích děkujeme českému distributorovi hry společnosti ADC Blackfire.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Harry Potter: Rok v Bradavicích: závěrečné hodnocení

Harry Potter: Rok v Bradavicích

Deskové hry

Harry Potter: Rok v Bradavicích patří mezi deskovky, které potěší především fanoušky univerza a méně náročné hráče, kteří dokáží odpustit a překousnout několik překážek. Jakmile pochopíte principy titulu, není nijak náročný a užijete si jej i s nehráči. Tato deskovka směřuje na potterheads toužící zažít bradavický školní rok a příběhové eskapády, takže obyčejný mudla partii úplně nedocení.

Klady

• Nenáročný průběh partie
• Spousta reálií z potterovského univerza
• Scénář Voldemortův návrat
• Grafické zpracování odpovídající filmům…

Zápory

• … které je občas nepřehledné
• Matoucí manuál (především pro nezkušené hráče)
• Občasné chyby v lore a na plánu
• Náročnější hráče neuspokojí
• Partie ve větším počtu hráčů
• Promarněný potenciál famfrpálu kvůli jeho délce

Jakub Němec

Hraní her, ať už počítačových či deskových, se stalo součástí mého života už s prvním úspěšným umístěním plastové čepičky v Kloboučku, hop! a s archaickým počítačem, na kterém téměř neustále běžela trojice Rayman, Pharaoh a FIFA 2000. Od té doby se rád nechávám překvapovat unikátními zážitky, silnými příběhy a originální hratelností, kterou dokáží vývojáři vykouzlit. Jsem v redakci Alza Magazínu a GEMu sice vedený jako sporťák a deskovkář, ale rád se ponořím do akčních adventur, RPG, závodů nebo plošinovek, ale vlastně nepohrdnu ničím zajímavým a netradičním.