Mario & Sonic at the Olympic Games: Tokyo 2020 nepřekvapí, ale pobaví (Dojmy z Gamescomu)

Mario & Sonic at the Olympic Games: Tokyo 2020 – Dojmy z Gamescomu 2019

1. Mario a Sonic míří do Tokia
2. Ne všechny disciplíny si oblíbíte
3. Dobrá party hra pro klasický Switch

Mario a Sonic míří do Tokia

• Dojmy z GC 2019: 1. 10. 2019 • Autor: Filip Němec

Instalatér Mario a ježek Sonic jsou již stálice letních olympiád, alespoň tedy těch virtuálních. Ta skutečná proběhne v Tokiu až příští léto, ale už 8. listopadu vychází Mario & Sonic at the Olympic Games: Tokyo 2020, Nintendo Switch exkluzivní titul, který jsem si vyzkoušel na letošním Gamescomu. Vybrané disciplíny jsem měl možnost otestovat v kooperaci s dalším hráčem, přičemž kromě splitscreenu titul nabídne také online hraní a v tom nejhorším případě i umělou inteligenci, jež spoluhráče zastoupí.

Z celkem 17 doposud oznámených miniher mě nejvíce oslovila lukostřelba, pro kterou je dvojice odepínacích joy-conů jako stvořená. Zatímco jednou rukou napínáte imaginární tětivu, druhou míříte na terč, přičemž musíte brát v potaz také směr a rychlost větru. Lukostřelecké hry jsou s pohybovými ovladači všeobecně skvělou zábavou a sportovní lukostřelba na Switchi není výjimkou.

Dobře zvládnutý je například také tenis, který sice není tak propracovaný jako jiné samostatné tituly, ale v rámci kompetitivních miniher jde rovněž o skvělou zábavu, jejíž jedinou limitací je potřeba většího prostoru. Při rozmáchlém forehandu totiž můžete klidně praštit svého protihráče. Značně zjednodušenou, ale velmi zábavnou verzí je pak také skateboarding. Arkádovost je zde na maximální úrovni, ale možnost hrát pouze jedním ovladačem a tvořit přitom efektní i efektivní komba je jedinečná a velmi zábavná.

Ne všechny disciplíny si oblíbíte

Vcelku tradiční záležitostí je pak překážkový běh, kdy je větší zábava sledovat spíše hráče právě provádějící tuto disciplínu, protože vyžaduje prudké máchání ovladačem a zároveň včasné načasování skoku přes překážku. Předstírat samotný běh přitom nemusíte, ale nikdo vám v tom samozřejmě nebrání. Zde jsem začal mít trošku pochyby o přesnosti a zejména odezvě ovládání, protože načasovat skoky se mi vůbec nedařilo, ale šlo spíše o moji nešikovnost.

Podobně krkolomné mi přišlo surfování, které jsem pořádně pochopil až po několikáté prohře. Na předvádějícím, jež měl stojan s hrou na starosti, bylo vidět, že má na tuto minihru podobný názor, přestože mi to samozřejmě nemohl otevřeně přiznat. Jde však o důkaz, že některé minihry jsou zkrátka zábavnější než jiné. Některé se vyloženě nabízí, jako je intuitivní lukostřelba či kanoistika, naopak právě surfování na vlnách ovládané nakláněním ruky zkrátka tak moc zábavné není.

Dobrá party hra pro klasický Switch

Z krátké ukázky na mě Mario & Sonic at the Olympic Games: Tokyo 2020 působí jako vcelku klasická kolekce miniher, čerpající z bohaté studnice podobných titulů od Nintenda a samozřejmě i postaviček, protože se zde objeví právě jak ikony Nintenda, tak i Segy, v čele s ježkem Sonicem. Jak vypadá například horolezectví, jízda na koni nebo sportovní gymnastika nevím. Věřím však, že až na možné výjimky půjde o zábavné minihry, které si rádi zahrajete i sami. V případě hraní chtivé návštěvy pak půjde o ideální aktivitu.

Na stánku Nintenda bylo za prosklenou vitrínou k prohlédnutí i Nintendo Switch Lite, a tak se přímo nabízí zmínka o tom, že právě Mario & Sonic at the Olympic Games: Tokyo 2020 bude jednou z her, které na Lite verzi Switche budou mít jisté restrikce. Pokud si totiž budete chtít tento titul zahrát, musíte si pořídit dvojici odnímatelných Joy-Con ovladačů, jež se prodávají i samostatně. Switch Lite totiž má ovladače zabudované v těle konzole, takže bez dalšího páru joy-conů si tento, a mnoho dalších titulů, na čistě handheldové verzi Switche zkrátka nezahrajete.

• Zdroje: Vlastní (Gamescom)

Mario & Sonic at the Olympic Games: Tokyo 2020 vychází 8. listopadu 2019 exkluzivně na Switch. O novinkách vás budeme informovat.