Sea of Thieves po dvou letech (TÉMA) – Z prázdné pirátské akce titulem schopným zaujmout 10 milionů hráčů

Jak se hraje Sea of Thieves po dvou letech – Obsah

1. Na počátku bylo v Sea of Thieves jen poloprázdné moře a bugy
2. Rare na nedostatky svého díla reagovalo statečně
3. Během roku 2019 prošel komplet změnami, hratelnost se však výrazně neproměnila
4. Za úspěchem Sea of Thieves stojí vedle kvality také přidání na Xbox Game Pass

Na počátku bylo v Sea of Thieves jen poloprázdné moře a bugy

• Téma: 10. 2. 2020 • Autor: Ondřej Zeman

Když si po dvou letech od vydání Sea of Thieves vzpomínám na jeho první dny, nemohu říct, že se jednalo o vyloženě špatnou nebo nekvalitní hru. Už při vypuštění nabízela velmi zajímavý svět, multiplayer plný nepříjemných překvapení a jednoduché úkoly zacílené na eliminaci nepřátel či převoz zboží, které šlo plnit do zblbnutí. Celku však chyběl pořádný obsah, trápily ho bugy a příliš nemotivoval hráče k dalšímu hraní, což byl nedostatek, který řadu členů komunity nakonec od dalšího průzkumu Sea of Thieves odradil. Málokoho přeci jen bavilo potulovat se bezcílně oceánem s několika ostrůvky, jejichž podoba byla prakticky stejná, takže jste k nim po první návštěvě neměli moc důvodů opět přirazit.

Hráčů navíc v Sea of Thieves nebylo nikterak mnoho, takže pokud jste si vyloženě nenechali sestavit náhodnou posádku, jen málokdy jste na někoho v herním světě narazili, což taktéž nešlo brát za moc pozitivní vizitku. Fakticky tím byl jen prohlouben pocit prázdnosti mapy, na které se člověk pohyboval. Hra navíc značně nezvýhodňovala jedince neschopné si najít partu, nebo vyloženě umožňovala šikanu samotářů, kteří se náhodou dostali do skupiny složené výhradně z přátel posílající jej do vězení a jinak ho trestající za to, že se k ní přidal. Určitým nedostatkem byla popravdě také vyšší cena, kvůli níž měl jen málokdo ve finále posádku z lidí, jež v ní chtěl a s nimiž si dokázal dobrodružství naplno užít.

Rare na nedostatky svého díla reagovalo statečně

Komunitě se samozřejmě putování po poloprázdném oceánu nezamlouvalo, a kritika tak na sebe nedala příliš dlouho čekat. Vývojářům z Rare naštěstí relativně rychle došlo, že vydat Sea of Thieves v takovém stavu nebyl úplně ideální nápad. Hráčům se proto neprodleně omluvili a slíbili jim, že se pokusí bezplatně ze své hry udělat titul, který jim byl původně přislíben. Nejednalo se zřejmě o úplně jednoduché rozhodnutí, tvůrci však podobně jako autoři No Man's Sky neměli moc na výběr: kdyby totiž odmítli, znamenalo by to narušení jejich vývojářské kariéry a poškození jmen všech zúčastněných, jako je tomu v současnosti u Bethesdy a jejich Falloutu 76.

První opravný balíček vyšel týden po vydání, díky čemuž komunita na chvíli přestala tvůrce kritizovat. Celkově však bylo před vývojáři hodně práce, takže k nám první bezplatná expanze The Hungering Deep dorazila až za tři měsíce. I když byl obří žralok megalodon slušnou výzvou, velmi rychle se omrzel, stejně tak moc dlouho hráče nezabavilo ani rozšíření Cursed Sails s lodí plnou kostlivců lovící po moři nebožáky. Skutečně výrazného obsahového přídavku jsme se dočkali až s Forsaken Shores, jež do hry přineslo několik poutavých dějových linií, a hlavně pár vulkanických ostrovů neustále ohrožující posádky lodí. Když jsem na ně zamířil poprvé, jen taktak jsem vyvázl, prakticky se dle mého jednalo o první DLC naznačující budoucí směr, kterým se bude Sea of Thieves v průběhu následujícího roku ubírat.

Během roku 2019 prošel komplet změnami, hratelnost se však výrazně neproměnila

Úpravy, jimiž Sea of Thieves prošlo v průběhu druhé a třetí fáze roku 2018, samostatně celek kupředu příliš neposouvaly, primárně proto, že se jednalo především o jednohubky. Když se však na ně podívám zpětně, vlastně se jednalo o rozšíření, která komplet posílila a i přes svou nevýraznost udržela nad vodou, čímž umožnila vypuštění Forsaken Shores, jež už za pořádné DLC bylo možno považovat. Samotné tvůrce dle mého názoru vydání této smysluplné expanze určitým způsobem nakoplo, a tak se pustili do předělávání úvodu hry, vylepšení dialogu NPC a práce na režimu Aréna, který zvýšil zájem komunity o samotné Sea of Thieves. Battle royale, v němž hrají primární roli lodě, je totiž unikátem, jenž se těžko ignoruje, i když už náhodou podobně laděné žánrové dílo hrajete.

Po jeho nahození byly vody Sea of Thieves opět plné života, nebo lépe řečeno mapa, na které se odehrává bitva režimu Aréna, jelikož se herní svět rozdělil na PvP sféru a univerzum, v němž nebyl střet hráčů až tak běžnou záležitostí. Samotné bitvy měly slušné tempo, žádná netrvala příliš dlouho a akce si při nich hráč užil tolik, že jí byl zcela nasycen. Úspěch nového režimu opět ukázal Rare směr, kterým by se jejich projekt měl ubírat, a tak se v dalších rozšířeních zaměřili na přidání nových typů munice a bezpočtu mechanizmů zlepšujících celkový PvP zážitek, což šlo ve finále považovat za dobrý krok, protože svou hru jasně zacílili a zároveň z ní udělali dílo atraktivní pro širší skupinu hráčů.

Vedle vyloženě zásadních prvků vývojáři v průběhu měsíců přidávali také kosmetické úpravy postav a lodí, které mi nikdy moc neimponovaly. Řada hráčů z nich ovšem byla nadšená. Vyvrcholením tvorby Rare bylo v tomto směru vložení mikrotransakcí, skrze něž lze koupit různá zvířátka, která vás následně doprovází na vašich cestách. Osobně s tímto aspektem nemám problém, především kvůli faktu, že úpravy žádným způsobem neovlivňují ani nezvýhodňují hráče, kteří se do nich rozhodli investovat své finance, jako tomu je třeba u Fallout 76, jehož tvůrci přišli s prvky, jimiž si za peníze lze ulehčit hraní.

I když vývojáři do Sea of Thieves přidali bezpočet herních a kosmetických aspektů, hratelnost jako taková se příliš nezměnila od konceptu, který mi byl prezentován při vydání. Soubojový systém je stále topornější než v jiných dílech, čemuž se popravdě nelze příliš divit. Byla minimální šance na to, aby byl kompletně překopán, a když už by se tak skutečně stalo, vývojáře by to stálo mnoho sil, které raději vynaložili na značné vylepšení námořních střetů, jež jsou naopak něčím, nač mohou být hoši a děvčata z Rare hrdí. Nikde jinde totiž tak krásně nerozstřílíte plavidlo na kusy jako v Sea of Thieves, jenž momentálně umožňuje kocábky nejen proděravět, ale také zapálit, nebo si je k sobě přitáhnout za pomoci harpun, jimiž nyní disponuje každá z větších lodí.

Za úspěchem Sea of Thieves stojí vedle kvality také přidání na Xbox Game Pass

Přestože nelze popřít, že vývojáři z Rare pro Sea of Thieves rozhodně nedělají málo, úplně si nemyslím, že čísla hráčů dosáhla u tohoto díla deseti milionů primárně díky snaze jeho tvůrců. Hodně velkou zásluhu má na jeho úspěchu Microsoftem značně propagovaný Xbox Game Pass, který si lze pořídit za vcelku rozumnou cenu jak na Xbox One, tak i na PC. Když si jej totiž dočasně zaplatíte, automaticky se vám otevře více než sto her, mezi nimiž nechybí ani Sea of Thieves, takže proč jej nevyzkoušet, což zřejmě vedlo k slušnému nárůstu hrajících bez toho, aby se vyloženě prodával titul samotný. Jak jsem však řekl na začátku odstavce, pomyslné vítězství Rare nezpochybňuji, absence cenovky mu ovšem jistě nemálo přispěla.

Podle mého dokázali v Rare z na počátku mírně nadprůměrně vyhlížejícího díla vytvořit skutečně rozsáhlý projekt, jehož hraní si dokáže člověk užít díky řadě inovací, stabilně přidávanému obsahu a především přepracování určitých aspektů, jež hráčům po vydání úplně neseděly. Pokud bych měl říct, co celku prospělo nejvíce, zřejmě to bylo kompletní překopání úvodu, který na jedince působí daleko intenzivněji než koncept, s nímž hra pracovala původně. Komplet se navíc velmi obstojně vypořádal s bugy a stereotypem, kvůli kterému jsem ho kritizoval v mé recenzi z 22. března 2018. Aktuálně je Sea of Thieves titulem, jehož kvality jasně zastiňují menší technické nedostatky, jimiž stále trpí. V případě, že budete mít chuť vydat se na rozbouřené moře, je Sea of Thieves jasnou volbou.

• Zdroje: Vlastní