Similo: Harry Potter & Fantastická zvířata (RECENZE) – Vždyť jsou si tak podobní!

Obsah recenze Similo: Harry Potter & Fantastická zvířata

1. Napovídat beze slov
2. Potter vs. Scamander
3. Jak se hraje Similo – Pravidla
4. Zábava na pár minut
5. Recenze Similo: Harry Potter & Fantastická zvířata: závěrečné hodnocení

Napovídat beze slov

Hádání dle indicií patřilo ke kratochvílím ještě dlouho před současným pojetí deskovek (proč by se jinak lidé tak rádi pachtili za luštěním šifer či čtením detektivek?). Nyní, v éře stolních her, se díky záplavě všemožných titulů může stát hádačem téměř kdokoliv. Deduktivní deskovky nebo únikovky většinou neumoří náročnými pravidly, a navíc v sobě skrývají vysoký párty potenciál, a proto na ně často dojde při větších sešlostech (jmenujme třeba tuzemská Krycí jména). Dnes se podíváme na dalšího zástupce detektivní zábavy, karetku Similo, přesněji ve variantě kouzelnického světa Harryho Pottera.

Pro Similo obecně platí, že se jedná o kooperativní hru, v níž se tým hledačů snaží najít tajnou postavu mezi ostatními neutrálními na ploše na základě indicií napovídače, který jako jediný zná pravou identitu skrytého charakteru. Zasvěcenec nesmí během partie napovídat hlasem, posunky ani jiným komunikačním prostředkem, protože zdrojem jeho dobře míněných rad je pouze balíček zbylých karet postav. Ty vykládá buď svisle, pokud na této kartě najdou ostatní podobnost s tajnou postavou (odtud název z anglického similar = podobný), nebo vodorovně v případě odlišnosti s touto postavou (např. vyloží mužskou postavu vodorovně, takže hádači mohou vyloučit všechny ženy atd.).

Hledači si ovšem mohou nápovědy vyložit různě, takže se radící hráč často topí ve vlastním potu, když s kamennou tváří slyší divoké fabulace a asociace svého týmu (podobně jako u již zmíněných Krycích jmen). V tom tkví kouzlo celé hry, protože se všichni členové týmu musí naladit na stejnou notu, takže pokud si třeba zvyknou, že první nápovědy směřují na obecné vlastnosti a dále již na specifika, mají takřka vyhráno. I tak často dojde ke vzájemnému nepochopení až dixitovského ražení, kdy se spoluhráči zaseknou na detailu, kterého si napovídač ani nevšiml. Při testování Simila jsme se však ani jednou nepohádali, v přátelském duchu jsme se spíše zasmáli tomu, jak kdo uvažuje. Díky tomu může být Similo vedle rodinného hraní také skvělým tipem na teambuildingy a poznávací večírky. 

Potter vs. Scamander

Jak jsem již naznačil, jakákoliv varianta z rodiny titulů Similo se hraje stejně, odlišují se pouze tematicky, přičemž se dají kombinovat. V pravidlech najdete možnost napovídání postavy jednoho balíčku pomocí jiného druhu (divokost asociací tak roste exponenciální řadou), ale pokud máte pro strach uděláno, můžete si balíčky promíchat. Mají sice různobarevné ruby, ale to se dá vyřešit obaly na karty se zastíněným rubem. Pak se na ploše mohou objevit nejen postavy z kouzelnických filmů, ale také charaktery z bájí, pohádek či historie, jež doplní zvířata a strašidla. Záleží pouze na vaší odvaze experimentovat.

Pojďme se ovšem podívat na specifika balíčků Harry Potter a Fantastická zvířata (Fantastic Beasts). V obou případech se jedná o plně licencované produkty, ovšem s vlastním pojetím grafiky (zapomeňte na filmové fotky), za což jsem nesmírně vděčný. Potterovských deskovek vychází velké množství a v téměř každé krabici narazíte na herce ze stříbrného plátna, takže vlastní pojetí ilustrací s karikaturním nádechem jsou nesmírně osvěžující. Pokud byste tápali nad identitou některých postav, najdete na kartách krátký popis v rámci kouzelnického univerza (můžete srovnat český a slovenský překlad, protože jsou zde přítomny oba).

Častěji se budete pozastavovat u méně výrazných charakterů z Fantastických zvířat (přece jen nejsou tolik profláknuté jako série o chlapci, který zůstal naživu), ale i Harry Potter dokáže zavařit (Kingsleyho Pastorka na první dobrou zařadí jen kovaní potterheadi). Právě v tomto aspektu se oba balíčky zásadně liší. Hrát paklík se ságou Harry Potter je z mého pohledu mnohem snazší, protože většina postav je notoricky známá a snadněji se tedy spojují do deduktivních map. Fantastická zvířata míchají dohromady kouzelné tvory s charaktery, na něž jste po zhlédnutí prvního dílu trilogie zcela jistě zapomněli, takže často narazíte na problém, jak je pojmout v rámci nápověd, takže se uchýlíte k obecným vlastnostem jako pohlaví, oblečení a podobně, což mírně ubírá na atraktivitě a tím také na pohodlnější hratelnosti. 

Jak se hraje Similo – Pravidla

Princip deskovky Similo dokážete osvětlit i úplnému začátečníkovi do pěti minut a můžete se pustit do partie. Nenáročnost pravidel i průběhu hry jasně naznačuje, že se jedná o rodinnou kratochvíli, která uspěje v jakémkoliv kolektivu (navíc paklík karet schováte klidně do kapsy, takže vás může doprovázet na cestách). Tým určí jednoho napovídajícího, který si prohlédne horní kartu promíchaného balíčku karet (tzv. tajnou postavu). Poté odebere dalších jedenáct karet, mezi něž vmíchá hledanou postavu a náhodně je rozmístí do mřížky 4x3.

Po připravení herní plochy mají hádači pět kol (resp. pět indicií) na nalezení tajné postavy. Napovídač si přibere pět karet z balíčku a rozhodne se jednu z nich použít, aby ostatním pomohl některé vyložené karty odstranit. V případě, že ji odloží svisle, dává ostatním najevo, že hledaný charakter má s touto kartou něco společného, vodorovně naznačuje odlišnost. Poté ostatní z týmu diskutují o získané indicii a vyřazují karty – v prvním kole jednu, v druhém dvě a tak dále až do pátého, kdy na stole zůstanou dvě, a tým nakonec určí hledanou postavu. Similo je deskovkou kooperativní, takže všichni buď vítězí, nebo prohrávají.

Zábava na pár minut

Titul Similo nenabízí žádné taktické orgie či hlubokou hratelnost, ostatně se od prvního pohledu tváří jako svižný filler, u nějž se pobavíte na pár minut, ale můžete se u něj zaseknout i na delší čas. Jeho přístupná pravidla a nenáročný průběh partie přímo vybízí začínající deskovkáře, aby usedli ke stolu se svými zkušenějšími kolegy, protože v Similu se tyto rozdíly smývají. Varianta Harry Potter a Fantastická zvířata navíc potěší fanoušky kouzelnického světa, kteří mohou objevovat nové spojitosti mezi svými oblíbenými postavami, jež jsou navíc vyobrazeny v originální a sympatické grafice. Ač se titul dá hrát bez jakékoliv jazykové vybavenosti, tak překlad pravidel a popisů karet do češtiny a slovenštiny je příjemným bonusem, za který patří dík společnosti Albi.

Za poskytnutí recenzní kopie Similo Harry Potter a Fantastická zvířata děkujeme českému distributorovi hry společnosti Albi.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Similo: Harry Potter & Fantastická zvířata: závěrečné hodnocení

Similo: Harry Potter & Fantastická zvířata

Deskové hry

Similo Harry Potter a Similo Fantastická zvířata patří mezi rodinné deduktivní kooperační karetky, jejichž pravidla a hratelnost pochopí i úplný začátečník. Fanoušky kouzelnického světa potěší reáliemi a karikovanou grafikou, ale cestu si k němu najdou i ostatní, protože jako filler na pár minut funguje velmi dobře. Hardcore stratégové se určitě poohlédnou jinde. 

Klady

• Nenáročnost
• Skladnost
• Na pár minut
• Více hráčů = větší a zábavnější chaos
• Originální grafika

Zápory

• Pro někoho až moc jednoduché

Jakub Němec

Hraní her, ať už počítačových či deskových, se stalo součástí mého života už s prvním úspěšným umístěním plastové čepičky v Kloboučku, hop! a s archaickým počítačem, na kterém téměř neustále běžela trojice Rayman, Pharaoh a FIFA 2000. Od té doby se rád nechávám překvapovat unikátními zážitky, silnými příběhy a originální hratelností, kterou dokáží vývojáři vykouzlit. Jsem v redakci Alza Magazínu a GEMu sice vedený jako sporťák a deskovkář, ale rád se ponořím do akčních adventur, RPG, závodů nebo plošinovek, ale vlastně nepohrdnu ničím zajímavým a netradičním.