Grafické karty

Grafické karty – popis jejich dělení

Herní grafické karty

Herní grafické karty využijete na hraní her ve Full HD až Ultra HD nebo na domácí zpracování 3D grafiky a videa. Jedná se o řady NVIDIA GeForce RTX, GTX a AMD Radeon RX. Pokud jste fanoušky PC tuningu, případně chcete vaši herní sestavu doslova rozzářit, v nabídce je nejedna grafika s RGB osvětlením.

Máte představu, jaký výkon by vaše grafická karta měla mít? Vyzkoušejte filtrování na základě výsledků z databáze výkonnostních testů GPU PassMark.

NVIDIA GeForce RTX – pokud to s hraním myslíte vážně

Grafické karty NVIDIA GeForce RTX patří mezi nejpokročilejší modely. Přináší velmi vysoký výkon a jako jediné také moderní ray–tracing, tedy umělou inteligenci, která díky funkci DLSS 2.0 přidává výkon ve hrách. Podpora nejmodernějšího standardu DirectX 12 Ultimate a dalších skvělých funkcí bezchybně vykreslí i nejmenší detaily herního světa.

Multimediální grafické karty

Multimediální grafické karty pomohou tam, kde integrovaná grafická karta už nestačí. Hodí se do běžných počítačů v domácnostech a kancelářích. Vystačí na kancelářské aplikace, surfování na internetu, streamování videí, sledování filmů a hraní nenáročných her. Jde o řady NVIDIA GeForce GT, AMD Radeon HD a R5.

Profesionální grafické karty

Profesionální grafické karty jsou určeny do výkonných pracovních stanic, kde běží nejrůznější grafické programy. Vymezují je řady NVIDIA Quadro a AMD FirePro a jejich největší výhoda je v rychlosti provádění Double-precision výpočtů, kde není žádné umělé omezení rychlosti jako u herních GPU.

Profesionální grafická karta v herních benchmarcích mnohdy dosahuje i lepších výsledků než nejlepší herní grafická karta. Platíte ale za funkce, které při hraní her nevyužijete, tudíž poměr cena/výkon není pro hráče moc výhodný.

Frekvence paměti grafické karty

Grafická karta využívá svou vlastní operační paměť, jejíž rychlost zásadně ovlivňuje výkon. Vyšší frekvence paměti umožňuje rychlejší přesun dat mezi jádrem a RAM. S každou další generací paměti GDDR se frekvence zdvojnásobuje. Novou kategorii tvoří vrstvené paměti HBM, které jsou integrovány přímo do grafického čipu.

• GDDR3 je výběhový typ pamětí. Grafická karta s GDDR3 se dnes hodí pouze pro multimédia nebo jako náhrada nefunkční karty ve starším počítači.
• GDDR5 je 4× rychlejší než GDDR3, díky své rychlosti jsou grafické karty s GDDR5 vhodné pro hráče.
• GDDR5X je až 2× rychlejší než GDDR5.
• GDDR6 je 2x rychlejší než GDDR5.
• HBM2 je označení pro novou technologii s velkou šířkou paměťové sběrnice, díky které mohou mít paměti HBM mnohem nižší frekvenci než GDDR moduly. Jsou jí zatím pouze osazeny vybrané grafické karty AMD.

Paměťová sběrnice – šířka a propustnost

Čím je sběrnice širší, tím více dat se za jeden takt dostane z paměti zpět do jádra a naopak. Pro typy pamětí GDDR je šířka sběrnice od 64 do 512 bitů a pro HBM2 se šířka pohybuje od 2 048 do 4 096 bitů. Obrovský skok v šířce sběrnice je způsoben technologií HBM, která svým provedením umožňuje velkou propustnost dat.

Grafické karty – srovnání pamětí GDDR6 vs. HBM2

Paměti typu HBM2 jsou díky své široké sběrnici a menším rozměrům rozhodně dobrý směr, kam se ubírat, ovšem díky své vysoké ceně v současné době spíše patří do kategorie profi grafických karet. GDDR6 je skvělým nástupcem svého předchůdce a díky své nižší ceně jsou ideální pro střední a vyšší třídy karet.

Ve slovníku najdete vysvětlení termínů paměťová sběrnice, stream procesor, FLOPS a FPS.

Jakou kapacitu paměti by měla mít taková grafika do PC?

Kapacita paměti je důležitá pro hladký chod programů a her s vysokými detaily. Čím vyšší kapacita paměti bude, tím náročnější aplikace nebo hry vaše grafická karta zvládne.

Ideální velikost paměti podle účelu použití

• 2 GB a méně je ideální pro všechny kancelářské grafické karty.
• 2 GB až 4 GB dokonale stačí na plynulé rozjetí her na střední detaily. S 2GB pamětí bez problému rozjedete například i GTA Online na střední detaily.
• 4 GB a více jsou vhodné pro grafické programy a náruživější hráče, kteří si svůj požitek chtějí vychutnat v maximálních detailech.

Pro práci v grafických programech a zapálené hráče doporučujeme grafické karty s pamětí 8 GB a více.

Přetaktování (overclock - OC) grafické karty

Vyšší taktovací frekvence grafického jádra (GPU) a pamětí zajistí vyšší výkon ve hrách. Pokud se nebudete pouštět do extrémního uživatelského přetaktování, vystačíte si se základním továrním ventilátorem, který je na kartě od výrobce.

• Automatické přetaktování (Boost) se používá při požadavku na maximální výkon, kdy si grafická karta navyšuje frekvenci jádra sama.
• Tovární přetaktování zvolte, pokud se do taktování sami pouštět nechcete, ale přesto byste z grafické karty rádi vymáčkli něco navíc. Vše zvládnete v aplikaci od výrobce a nemusíte se bát, že něco pokazíte. Poznáte je podle přívlastku OC, SC, Gaming X a podobně.
• Uživatelské přetaktování provádí uživatel sám pomocí specializovaného software. Je vhodné spíše pro nadšence a vyžaduje následné testování dalším programem.

Při práci ve 2D snižují všechny grafické karty frekvenci a napětí GPU i pamětí (podtaktovávají se), takže mají nízkou spotřebu a pracují tiše. Herní grafická karta se příliš nezapotí ani při sledování videa ve vysokém rozlišení.

Chlazení aneb grafická karta v roli topinkovače

Pokud vybíráte výkonnější grafickou kartu nebo jste citliví na hlučící ventilátory, nezaměřujte se pouze na číselné parametry, ale také na kvalitu a dimenzování chladiče. Multimediální grafiky pro menší skříně a jiné prostorově náročné instalace zase naopak snadno vyfiltrujete parametrem „jednoslotový chladič“ (low-profile).

• Pasivní chlazení (bez ventilátoru) je bezproblémové u slabších multimediálních grafik. Výkonnější vyžadují dobře řešené odvádění teplého vzduchu ze skříně, tudíž se pro herní ani profesionální grafiky nehodí.
• Aktivní chlazení (s ventilátorem) je cenově výhodná a spolehlivá varianta grafické karty nehledě na její typ (určení).
• Vodní chlazení je vhodné pro fanoušky extrémního taktování a nejvýkonnější grafické akcelerátory. Není ovšem ideální jej instalovat do malých skříní.

Napájení grafické karty – pozor na výkon zdroje

Grafické karty se napájí přes sběrnici PCI Express, což s přehledem stačí pro běžné modely. Výkonnější karty většinou vyžadují přídavné napájení ze zdroje. Při výběru proto zkontrolujte, jestli má váš zdroj v počítači stejný nebo vyšší výkon, jako je doporučený výkon zdroje uvedený v parametrech grafické karty.

• TDP je maximální spotřeba karty při provozu v reálných podmínkách, například při hraní her, zpracování 3D grafiky a podobně. Podle ní výrobci dimenzují chlazení.

Rozhraní pro připojení k základní desce

Abyste mohli grafickou kartu osadit do počítače, musí jí odpovídat slot na základní desce, tj. karty s konektorem PCI Express x16 patří do slotu PCI Express x16.

Pokud vaše základní deska obsahuje:

• PCI Express 3.0 ×16, můžete ji osadit jakoukoliv moderní grafickou kartou.
• PCI Express 2.0/2.1 ×16, nemá většinou smysl osazovat vyšší než základní řady herních grafik GeForce GTX / Radeon RX, brzdila by je základní deska a procesor.
• PCI Express 1.1 ×16, osazujte spíše multimediální grafiky.
• PCI Express 1.0a ×16, osazení moderní grafiky bývá značně problematické – kupte si raději nový počítač.

Při instalaci grafik s rozhraním PCI Express 3.0 do základních desek se slotem PCI Express 2.1 a nižším může být nutné aktualizovat BIOS základní desky na nejnovější verzi. Grafická karta bude kompatibilní, ale dojde ke snížení její rychlosti.

Rozhraní grafické karty pro připojení k monitoru

Pro bezproblémové připojení k monitoru je důležité zjistit, jaké výstupy má váš monitor. Z analogových se používá konektor VGA, z digitálních pak DVI, HDMI nebo novější USB-C nebo DisplayPort (DP). Digitální rozhraní má kvalitnější obraz, vyšší rozlišení, současný přenos zvuku (HDMI, DP, USB-C), a dokonce i ethernet (HDMI).

Pozor na to, jaké má grafická karta rozměry

Neexistuje žádný předepsaný rozměr grafické karty, proto se může stát, že se vám nevejde do skříně. Širší karty mohou také zabírat více PCI Express slotů.

Pokud zvažujete koupi modelu s podporou zapojení více karet v jedné základní desce (technologie NVIDIA SLI nebo AMD CrossFireX), ověřte si nejprve v parametrech základní desky, zdali na ní fyzicky daný počet karet umístíte.

Raytracing ve hrách a DirectX 12 – umocněte svůj herní zážitek

Grafické karty s podporou raytracingu, což je nový způsob vykreslování obrazu pomocí sledování paprsků světla, posunou váš herní zážitek na zcela novou úroveň. Aktuálně jej podporují pouze GeForce RTX. Raytracing musí ovšem podporovat i samotná hra a neobejdete se bez nainstalovaného rozhraní DirectX 12.

Jaké další parametry může mít grafická karta?

• Výrobní technologie (v nm) představuje šířku nejmenšího prvku čipu. Čím je šířka menší, tím je technologie pokročilejší.
• VR ready značí podporu virtuální reality.
• CrossFire/SLi je podpora spolupráce několika grafických karet na jedné základní desce.
• AMD Eyefinity slouží zobrazení až na 6 displejích současně, dle možností konkrétní karty.
• NVIDIA 3D vision umožňuje hraní ve stereoskopickém 3D.

Počítačová grafika – pár zajímavostí, které jste možná nevěděli

Bitmapová grafika

Bitmapová grafika slouží pro vykreslování převážné většiny počítačových obrazů. Používá se třeba u fotek, videa a mnoha dalšího. Nevýhodou je ale to, že při zvětšování ztrácí obrázek na kvalitě a jsou viditelné jednotlivé pixely. Obrázky ve vysoké kvalitě pak oproti vektorové grafice zabírají více místa na disku.

Vektorová grafika

Vektorová grafika pracuje s geometrickými útvary, jako jsou křivky a polygony. Velkou výhodou je, že při libovolném zvětšení obrázku se nezhoršuje jeho kvalita. Vektorová grafika se nejčastěji používá na objekty, u kterých je potřeba často měnit jejich velikosti, například loga, plakáty a billboardy.

3D grafika

3D grafika pracuje s trojrozměrnými objekty. Ty pak při renderování převádí na 2D obraz zobrazený na monitoru. Styl výpočtu grafiky je obdobný jako u vektorové, je ale obohacená o třetí rozměr. Nejznámější využití 3D grafiky je při tvorbě animací, třeba u filmů či PC her. Hojně se využívá i v průmyslu a vědě při tvorbě simulací a modelů.