Skleník nesmí chybět žádnému správnému zahrádkáři
Každý zahrádkář ví, že nejlepším způsobem, jak zajistit rostlinám potřebnou teplotu a vlhkost vzduchu, je pěstovat je ve skleníku. Vyroste vám zde chutná zelenina, voňavé bylinky i sladké ovoce. Dají se zde rychlit letničky nebo v nich můžete nechat přezimovat rostliny v přenosných nádobách, kterým by mráz ublížil. Jaké zásady dodržovat, aby vám skleník vydržel mnoho let, a v čem se liší od fóliovníku a pařeniště?
Skleníky udržují teplo a vlhkost
Skleníky jsou menší stavby s pevnými základy, konstrukcí například z hliníku a výplní tvořenou skleníkovým sklem nebo polykarbonátovými deskami. Uvnitř udržují vyšší teplotu a vlhkost a pro větrání či vstup je konstrukce doplněna okny a dveřmi. Za účelem prodloužení pěstební sezóny a v lokalitách s chladnějším a kolísavějším klimatem se používají také vytápěné skleníky.
Kam umístit skleník?
Hlavní zásadou je dostatek světla ve skleníku. Jedině tak v něm budou mít rostliny ideální podmínky pro správný a rychlý růst. Umístěte jej pokud možno na otevřené prostranství tak, aby nebyl ve stínu déle než několik málo hodin denně. Nejvíce slunečního světla zachytí, pokud jej postavíte podélnou stranou směrem k jihu. Proti obvyklému směru foukání větru by měla stát nejmenší plocha skleníku a odvětrávání zefektivníte tím, že jeho vchod nasměrujete na sever.
Existují také skleníky přistavěné ke zdi domu. Teplo ze stěny je zahřívá ještě dlouho po západu slunce nebo náhlém ochlazení. Snadněji se do nich také zavádí voda a elektřina. Dopadá na ně ale více stínu a hrozí také pád sněhu a ledu ze střechy. Skleník umístěný u zdi může také narušovat estetickou stránku domu.
Jakou zvolit velikost skleníku
Velikost skleníku se odvíjí od jeho plánovaného použití. Sloužit vám bude několik let, proto vybírejte i s ohledem do budoucna a s určitou velikostní rezervou. Je lepší mít o něco větší skleník než příliš malý, který nejde zvětšit.
Chcete-li v něm pěstovat letničky, postačí vám plocha 3 m2. Přidáte-li k tomu ještě rychlení menšího množství zeleniny, vybírejte model s výměrou plochy do 8 m2 (např. 2 × 4 metry). Pro pravidelné zásobování čtyřčlenné rodiny zeleninou z vlastní sklizně budete potřebovat plochu alespoň 12 m2 (například 3 × 4 metry). A pro přezimování větších rostlin v přenosných květináčích volte skleník s obsahem základny i 15 m2. Rostliny totiž nesmí být blízko sebe, aby nehrozilo napadení hmyzími škůdci a houbovými chorobami. Aby se vám ve skleníku dobře pohybovalo a nemuseli se v něm krčit, měl by mít na výšku alespoň dva metry.
Materiál konstrukce tvoří nejčastěji hliník
Skleníky se dnes nejčastěji vyrábí z hliníku a pozinkovaného plechu. Hliník je lehký a pevný a takřka neomezeně tvárný. Jelikož to ale není izolační materiál, skrz hliníkovou konstrukci dochází k tepelným ztrátám. Doporučujeme jej do zahrad, které nejsou vystaveny příliš silným větrům. Nevýhodou hliníkových konstrukcí je i vyšší cena, proto se stále používá pozinkovaný plech. Je rovněž pevný a účinně odolává i extrémnímu zatížení sněhem, ledem nebo větrem. V závěsu je robustní ocel, která ale více koroduje. Dalším používaným materiálem je PVC, který je pro svou pevnost vhodný i do otevřených prostranství a do míst, kde hrozí vysoká sněhová pokrývka.
Tradičním materiálem pro výplň je sklo
Sklo je klasickým materiálem, které dobře propouští sluneční záření, což má blahodárný vliv na růst rostlin. Účinně absorbuje UV záření a během roku prakticky nemění své vlastnosti. Snadno se čistí a je odolné vůči chemikáliím. Používá se buď hladké sklo, nebo se zvrásněným povrchem, které více rozptyluje sluneční paprsky, čímž nehrozí tolik spálení rostlin. Při vysokých teplotách ale může praskat. Aby nehrozilo jeho rozbití, používejte sklo o tloušťce alespoň 4 mm.
Stále oblíbenější jsou plastové desky, ať už polykarbonátové nebo polymetylakrylátové. Polykarbonátové desky mají díky dutinkám lepší izolační vlastnosti a jsou lehké, tuhé a prakticky nerozbitné. Polymetylakrylát zase velmi dobře propouští UV záření, což je obzvláště vhodné pro tropické rostliny.
Fóliovníky jsou levnější variantou
Nechcete-li mít na zahradě trvalou stavbu, vhodnější pro vás budou fóliovníky. Na rozdíl od skleníku nestojí na pevných základech, lze tedy měnit jejich stanoviště. Jsou pokryté fólií, která se však snadno potrhá a zhruba po 5 letech vyžaduje výměnu. Na konstrukci fóliovníků se používá dřevo, proto jsou spíše dočasným řešením. Fóliovníky nemají tak dobré izolační vlastnosti jako skleníky, v zimě se tudíž nepoužívají.
Pařeniště se hodí do malých zahrádek
Přízemní variantou skleníků jsou pařeniště. Vyrábí se ze stejných materiálů, pro svou malou výšku ale slouží k pěstování sazenic, případně plodin až do doby sklizně. V pařeništi si vypěstujete jarní salát nebo ředkvičky, nebo jím v chladnějším období zakryjete například okurky.
