Správné nastavení monitoru se netýká jen profesionálních fotografů. I vy rychle poznáte, když mají barvy špatný odstín či je panel příliš jasný nebo naopak tmavý. Navíc taková obrazovka může způsobovat bolesti očí a hlavy. V tomto článku se proto podrobněji podíváme na to, jak si se základním nastavením monitoru a jeho kalibrací poradit, a dozvíte se také, jak upravit pracovní prostředí pro co nejpohodlnější práci.
Ještě než se pustíte do samotného nastavování monitoru, je dobré si přizpůsobit pracovní prostředí. Obecná poučka zní, že vaše oči by měly být přibližně v rovině s horní hranou monitoru. Hlavu tak budete mít v rovné poloze a předejdete tím nepříjemné bolesti za krkem. Zajímavou možností je také umístění monitoru na pohyblivý držák na zeď, případně stůl.
Co ale pokud máte notebook, který leží na stole, a na který se musíte dívat seshora dolů? Řešení je buď pořízení podstavce pod monitor, který pod notebook položíte, a tím zvednete na požadovanou výšku, nebo trochu improvizovaně podložením několika tlustými knihami. Pak už jen stačí použít externí klávesnici, aby vaše ruce zůstaly pohodlně ležet na desce stolu.
Samotný monitor by měl být nakloněn (horní hranou dozadu) přibližně v úhlu 10° až 20°. Také není dobré na monitor koukat příliš zblízka. Ideální vzdálenost je přibližně 50 až 75 centimetrů, což je běžná čtecí vzdálenost. Ta tedy platí nejen pro knihu, ale i pro monitor.
Jak na ergonomické postavení monitoru? Nejdůležitější je, aby vaše oči byly v rovině s horní hranou monitoru, a to ve vzdálenosti 50 až 75 cm.
Monitor by měl být umístěn v barevně co nejvíce neutrálním prostředí. Rozhodně ho nestavte proti oknu, světlo by vás oslňovalo. Navíc kontrast mezi velkou světlou plochou a monitorem je pro oko značně nekomfortní. Máte-li displej s lesklým povrchem, pokuste se co nejvíce eliminovat možnost odrazu. Monitor tedy nestavte ani tak, abyste měli okno za zády, a dávejte také pozor na stropní svítidla. Odraz zářivek dovede při práci pořádně potrápit.
Kam tedy umístit monitor? Vhodným řešením je například položení na stůl ke zdi vpravo od okna. Světlo pak dopadá na pracovní stůl ve správném úhlu, zároveň ale nebude svítit na monitor. Toto platí, pokud jste pravák. Jste-li levák, stůl s monitorem nejlépe postavte vlevo od okna. Nic nezkazíte ani umístěním monitoru do kouta, na to jsou ideální rohové stoly.
Zde můžeme vidět příklad nevhodně zvolené kompozice. Zákoutí je to pěkné, ale monitor by rozhodně neměl stát proti oknu.
Základní nastavení monitoru zvládnete sami. U klasických stand-alone monitorů se do nastavení dostanete po stisku jednoho z tlačítek, která najdete zpravidla na jeho spodní hraně. Jde to samozřejmě řešit i softwarově – například u notebooku je to v podstatě jediné řešení.
Jas je hodnota udávající, jak moc monitor svítí při daném zobrazení bílé barvy. Udává se v cd/m2 (kandelách na m2), případně se můžete setkat i s jednotkou lux. Vysoký jas monitoru vám umožní lepší práci při plném slunečním osvětlení. Naopak může vadit, pokud pracujete ve tmě. Tomu je potřeba také jas přizpůsobit. Je-li příliš vysoký, můžete si být jisti tím, že vás budou i více bolet oči a práce nebude tak pohodlná. Jak snadno a rychle zjistit, zda máte jas nastavený správně?
Kontrast udává poměr zobrazené černé a bílé barvy při aktuálním nastavení vašeho monitoru. Správně nastavený kontrast oceníte zejména při sledování filmů či fotografií, umožňuje lepší prokreslení jednotlivých scén. Nic se ale nemá přehánět, příliš kontrastní nastavení monitoru vás připraví o detaily a není pohodlné ani pro naše oči. Je-li naopak kontrast příliš nízký, projeví se to vybledlými barvami. Pro správné nastavení kontrastu můžete použít obrázek níže. Pokud je monitor nastaven správným způsobem, měly by být vidět všechny čtyři kruhy.
Úprava kontrastu bude s tímto pomocníkem hračka. Všechny čtyři kruhy v různých stupních šedivé barvy by měly být při správně nastaveném kontrastu jasně rozeznatelné.
Jsou momenty, kdy chcete třeba s notebookem pracovat na přímém slunci. Pak se bude hodit vysoký kontrast. Nemusíte nic složitě přenastavovat, operační systém Windows na tyto případy pamatuje s klávesovou zkratkou levý Alt + levý Shift + PrintScreen. Stejnou zkratkou se vrátíte i k původnímu nastavení. Jen pamatujte, že ne vždy zkratka funguje úplně správně, a v některých případech se může stát, že se systém zasekne v původním nastavení vysokého kontrastu.
Při výběru monitoru nebo televize také můžete narazit na pojem dynamické nastavení kontrastu. Díky této funkci dojde k lepšímu prokreslení scény a oceníte ji zejména při sledování videa. V podstatě jde o to, že monitor sám analýzou scény zjistí, zda je přehrávaná scéna spíše ze světlejšího nebo tmavšího konce spektra, a podle toho přizpůsobí zobrazení, tedy světlou scénu ještě drobně zesvětlí a tmavou ztmaví. Funkci je však třeba dobře nastavit, protože může docházet ke ztrátě kresby.
S vyvážením bílé barvy se lze běžně setkat u fotoaparátů a následné úpravy snímků. I u monitorů platí, že je potřeba teplotu barev přizpůsobit prostředí. Jen tak totiž docílíte správného barevného podání. Monitory bývají od výrobců většinou nastaveny na zobrazení chladných barev, budou tak lehce do modra. Jak je nastavit, aby byly barvy pro běžné užívání v pořádku?
Od verze Windows 7 můžete využít také nástroj pro kalibraci barev, který je integrovaný v operačním systému. Pro spuštění nástroje Kalibrace barev displeje stiskněte klávesovou zkratku Windows + R a napište příkaz "dccw". Ten potvrďte klávesou Enter nebo klikněte na OK. Pak se už stačí řídit podrobným návodem na displeji, který vás všemi zákoutími kalibrace provede.
Pomocí této tabulky si můžete upravit nastavení barev na monitoru
Zdroj obrázku: MakeUseOf.com
Gama vyjadřuje nelineární vztah mezi hodnotou pixelů na obrázku a tím, jak jej zobrazí monitor podle svého nastavení. Tento poměr ovlivňuje právě nastavení gamma křivky. Nenechte se ale odradit složitostí definice, úprava je velmi snadná. Pokud váš monitor ukazuje hodnoty gammy v číslicích a ne pouze jako gamma1, gamma2 nebo low, medium, high, nastavte hodnotu na 2,2 (u Microsoftu nebo Linuxu) nebo 1,8 máte-li Apple. Nastavení této hodnoty bývá přímo v menu samotného monitoru. S těmito hodnotami, které se liší podle operačního systému, máte jistototu, že zobrazení bude naprosto správné a bude odpovídat realitě.
Pokud v menu monitoru narazíte na položku black level, vězte, že se jedná opět o nastavení gama křivky, ale pouze v tmavších odstínech. Nastavení black levelu je ve většině případů zbytečné, stejně jako řada dalších drobností, které moderní monitory nabízejí.
Nyní, když už máme základní nastavení monitoru za sebou, mohly by vás zajímat i další tipy a triky. Ty mohou ulehčit práci a ještě lépe přizpůsobit monitor vašim potřebám.
Může nastat situace, kdy budete chtít monitor otočit. Třeba když máte monitor tzv. typu pivot, který můžete otočit na výšku a chcete této možnosti využít např. při programování. Nejjednodušší metodou je otočení pomocí klávesových zkratek Ctrl + Alt + šipka vlevo/vpravo. Šipka nahoru a dolů pak monitor otočí vzhůru nohama.
Je-li písmo špatně čitelné, řešení je opět velmi jednoduché. Pokud se nacházíte ve webovém prohlížeči, stačí stisknout klávesu Ctrl a pomocí kolečka myši nastavit požadované zvětšení. Pokud potřebujete upravit nejen velikost písma, ale i dalších zobrazených prvků, je to nejjednodušší pomocí Nastavení zobrazení a zde přítomné záložky Měřítko a rozlišení. Do dialogu, který vám tuto změnu umožní, se dostanete jednoduše v běžném nastavení zobrazení, do nějž se u novějších verzích Windows dostanete přes pravé kliknutí na ploše počítače, u starších pak tuto volbu naleznete v Ovládacích panelech.
Ne že byste často potřebovali přepínat monitor do černobíla. Spíše se může stát, že poměrně jednoduchou zkratku zmáčknete omylem. Win + Ctrl + c se vám totiž připlete pod ruku poměrně snadno. Do barevného zobrazení se vrátíte stejným způsobem.
V okně, které umožní nastavit velikost písma a dalších prvků na obrazovce, pak můžete nastavit i další věci, například spořič obrazovky. Zde si kromě motivu také volíte to, za jak dlouho se spořič obrazovky zapne. Na podobném místě si také volíte pozadí monitoru. Případně tak můžete učinit klikem pravým tlačítkem myši na požadovaný obrázek a volbou položky nastavit jako pozadí plochy. V případě, že je obraz příliš malý, budou volné okraje plochy doplněny barvou, kterou si sami zvolíte.
Nedaleko od tohoto nastavení také najdete volbu, za jak dlouho se monitor při nečinnosti vypne. To je praktické zejména u notebooků, pokud často pracujete pouze na jejich baterii. Výhody jsou jasné – šetříte energii.
Základem ale je za všech okolností se spolehnout na vlastní oči. V prvé řadě jste to vy, komu by mělo nastavení monitoru a podání jeho barev vyhovovat nejlépe. Pro běžnou práci si s tímto způsobem vystačíte. Pokud ale potřebujete kalibraci pro profesionální grafickou práci, svěřte se raději odborné firmě.