Jak naladit kytaru (NÁVOD)

Jak naladit kytaru – OBSAH

1. Co vědět před samotným laděním
2. Ladění pomocí ladičky
3. Ladění online nebo s mobilní aplikací
4. Ladění podle sluchu
5. Alternativy k základnímu typu ladění

Co vědět před samotným laděním

Aby vám šlo ladění od ruky, pojďme se podívat nejdříve na úplný základ, který by měl znát každý kytarista.

K tomu, abychom správně naladili jednotlivé struny na kytaře, musíme vědět, o jaké struny se vlastně jedná. Na kytaře (ať už akustice, nebo elektrice) máme 6 strun a při standardním ladění jde o struny E, A, D, G, H, E (v pořadí od nejtlustší po nejtenčí strunu). Nutno také podotknout, že na ladičkách se naše „H“ zobrazuje jako „B“ (jedná se o zahraniční značení). To všechno sice nezní úplně podstatně, ale vězte, že názvy strun se vám budou při ladění hodit.

Kytaru budete ladit často. A to pravděpodobně před každou delší hrou. Jestliže máte na kytaře navíc natažené nové struny, nejspíš se vám i po pečlivém naladění kytara po pár minutách hry rozladí. Ale nemusíte zoufat, jde o zcela běžnou věc, strunám totiž chvíli trvá, než si tzv. „sednou“, tedy než se utáhnou v ladicím kolíku.

Teď, když už rozeznáme jednotlivé struny a víme, že ladění rozhodně není jednorázová věc, pojďme se podívat na to, jakými způsoby lze kytaru naladit a jaké jsou jejich výhody a nevýhody.

Ladění kytary pomocí elektronické ladičky

Jestliže chcete ladit bez větší námahy a zároveň s přesností, skvělým pomocníkem vám bude ladička. Tuto drobnou „krabičku“ není vůbec těžké ovládat, a naladit kytaru tak zvládne i naprostý začátečník.

Jak na to?

1. Zapnutou ladičku umístíme do blízkosti kytary.
2. Začneme od nejtlustší struny „E“ a jednou na ni brnkneme.
3. Na displeji se hned zobrazí dvě důležité informace – v jakém tónu se pohybujeme (v tomto případě „E“) a zároveň jak moc se odchylujeme od tohoto cílového tónu. To nám znázorňuje ručička, kterou chceme dostat přímo do středu. Pokud se ručička vychyluje doleva, struna je naladěna pod tónem, takže je potřeba ji pomocí ladicího kolíku utáhnout. Pokud naopak ručička ladičky směřuje doprava, jsme nad tónem, takže strunu povolujeme a snižujeme tím tón. Úplně naladěná je struna ve chvíli, kdy se ručička pohybuje ve středu – displej se pak většinou zbarví do vítězné zelené.
4. Tento proces provedeme postupně, strunu po struně, i u ostatních. Pamatujme na názvy tónů, kterých chceme na strunách dosáhnout, tedy E, A, D, G, H, E (ve směru od nejtlustší po nejtenčí). Jak už víte, na ladičce se setkáte s tím, že tón „H“ se značí jako „B“.
5. Pro kontrolu si postupně zkuste brnknout na všechny struny a pokud na vás u každé struny displej září zelenou barvou a názvy tónů odpovídají strunám, máte vyhráno – kytara je naladěna!

Jakou vybrat ladičku na kytaru?

Vybírat můžete z více typů kytarových elektronických ladiček.

Klasická ladička:

• vhodná pro všechny typy kytar
• klasický „krabičkový“ vzhled, ladičku máte při ladění postavenou v blízkosti kytary
• má mikrofon, kterým analyzuje zvuk kytary
• většinou obsahuje vstup pro kabelové připojení kytar (zejm. elektrických a baskytar)

Bude se líbit kytaristům, kteří mají rádi klasický vzhled ladiček.

Klipová ladička:

• vhodná pro všechny typy kytar
• velice kompaktní a praktická, ladičku připínáte přímo na kytaru
• kromě mikrofonu využívá k analýze zvuku i snímání vibrací kytary
• díky snímání vibrací není potřeba kabelem propojovat elektrickou kytaru nebo baskytaru s ladičkou

Nejen pokročilí, ale i začátečníci ocení tuhle všestrannou ladičku, která může být připnuta na kytaře třeba po celou dobu hraní a vejde se i do kapsy.

Pedálová ladička:

• vhodná zejména pro elektrické kytary a baskytary
• umístěna na zemi, většinou mezi dalšími kytarovými efekty
• obsahuje vstup pro kabelové připojení, ale neměl by chybět ani mikrofon pro analýzu zvuku
• displej je většinou dobře viditelný i ve tmě (led displej, podsvícení)

Ladění kytary online nebo s mobilní aplikací

Zatímco klasickou kytarovou ladičku nemáme vždy po kapsách, s mobilem už je to jiné. Tak proč jej nevyužít, zejména v situaci, kdy kytara slyšitelně „tahá za uši“?

Můžete vyzkoušet různé mobilní aplikace, některé jsou dostupné i zdarma. Ale jde to dokonce i bez stahování – ať už jste na mobilu, nebo třeba počítači, můžete využít některou z online ladiček (do vyhledávače stačí zadat např. „online ladička kytar“ nebo „online guitar tuner“).

Postup ladění je v podstatě stejný jako v případě klasické ladičky – opět zde máme ručičku, která nám při brnknutí na strunu ukazuje, jak moc se vychylujeme od středu, tedy cílového tónu. Jelikož se toho na displej vejde více (v porovnání s drobnější kytarovou ladičkou), vizualizace ladění bývá často ještě přehlednější a nápomocnější – můžete se setkat třeba s obrázkem horní části kytary, kde jsou vidět jednotlivé struny natažené na kolících, názvy těch strun apod.

Na druhou stranu, i na tomto způsobu ladění můžeme někdy najít mouchy. Zařízení, které používáte k ladění, by mělo mít kvalitní mikrofon. Pokud tedy budete ladit třeba přes mikrofon starého PC, může se stát, že online ladička nebude dobře fungovat. Oproti standardním kytarovým ladičkám tu navíc chybí snímání vibrací, které kytara vydává, spoléháme se tedy jen na mikrofon zařízení a nic jiného. V tichém prostředí to nebude problém, ale v rušnějším okolí, „nedej bože“ v hospodě, to už mikrofon nemusí utáhnout.

Výhody

• přístupnost (stačí mít zařízení s mikrofonem)
• vizualizace ladění
• snadnost ladění (vhodné pro začátečníky)
• zadarmo

Nevýhody

• vyžaduje kvalitní mikrofon zařízení
• nespolehlivost ladění v rušném prostředí (chybí snímání kytarových vibrací)

Ladění kytary podle sluchu

Každý kytarista se dříve či později dostane do situace, kdy po ruce není ani ladička, ani mobil. Přeci jen, takové hledání zašantročené ladičky nebo oslnění zářivým displejem mobilu může narušit nejednu romantiku u večerního táboráku.

Způsobů, jak naladit kytaru podle sluchu, je více. Pojďme si tedy představit alespoň jeden z nejzákladnějších – ladění podle sousedních strun (názvy strun: E, A, D, G, H, E). Jak na to?

1. Začneme odshora, u nejtlustší struny „E“. Tento první tón bychom měli ideálně podle něčeho naladit, abychom se při ladění dalších strun mohli od této struny „odpíchnout“. Pomoci nám může například vydání tónu „E“ na jiném hudebním nástroji, avšak ne vždy máme po boku další muzikanty. Potom nezbývá nic moc jiného než tento tón naladit dle našeho vlastního sluchového citu.
2. Když máme naladěn tón „E“ na nejtlustší struně, můžeme se pustit na ladění sousední struny, tedy „A“. Sousední struny jsou od sebe vzdálené o pět půltónů (= pět pražců na kytaře), takže této skutečnosti využijme! Po stisknutí struny „E“ na pátém pražci vydá tato nejtlustší struna tón „A“. Podle tohoto tónu tak naladíme sousední strunu „A“.
3. Když spolu sousední struny ladí, tento postup opakujeme postupně u dalších strun, vždy odshora dolů (tedy stiskneme strunu „A“ na pátém pražci a podle toho ladíme znění následující struny „D“). Obecně by se dalo říct, že jestliže stisknete strunu na pátém pražci, zní stejně jako prázdná (bez stlačení) vyšší struna.
4. Jako u hodně věcí, i tady platí jedna výjimka – struny „G“ a „H“, tedy třetí a druhá nejtenčí struna, jsou od sebe vzdálené jen o čtyři půltóny (= čtyři pražce). Strunu „G“ tedy zmáčkneme na čtvrtém pražci, abychom zjistili znění následující struny, tónu „H“.
5. Pokud jste daný postup ladění podle sousedních strun provedli u všech strun, máte hotovo! Naladění kytary si můžete ověřit třeba zahráním libovolného akordu – pokud nějaká strunka úplně neštymuje, ještě si s ní trochu pohrajte, případně zopakujte celý postup ladění, však ono si to nakonec sedne.

i Ladění podle sluchu není zrovna nejjednodušším a nejpřesnějším způsobem ladění, vyžaduje trochu cviku i trpělivosti. I když se vám ale nevede kytaru úplně dokonale vyladit, nezoufejte – v základu už víte, jak se i bez ladičky obejít, a to je nejdůležitější!

Výhody

• vystačíte si s vlastním sluchem

Nevýhody

• ladění nemusí být přesné
• nevhodné pro začátečníky
• v hlučném prostředí velmi obtížné

Alternativy k základnímu typu ladění

Se standardním, tedy základním laděním kytary jsme se již seznámili – E, A, D, G, H, E. Jedná se o tóny, které nastavujeme na jednotlivých strunách. Začátečník si s tímto základním laděním bohatě vystačí a nemusí se už starat o žádné jiné.

Pokud vás ale někdy lákalo trochu si pohrát s ladicími kolíky, třeba je všechny trochu povolit, aby vám tóny zněly přesně podle vašeho gusta, budou pro vás tyhle alternativy to pravé!

• podladění o půltón (Down 1/2 Step) – Eb, Ab, Db, Gb, Bb, Eb
• podladění o celý tón (Down a Whole Step) – D, G, C, F, A, D
• podladění E (tlustší struny) na tón D (Drop D) – D, A, D, G, B, E
• ladění do otevřeného akordu G dur (Open G) – D, G, D, G, B, D

(pozn.: české značení tónu „H“ je nahrazeno „B“, které se objevuje na ladičkách)

Možná jste si všimli, že u všech ladění kolík uvolňujeme, kytaru tedy podlaďujeme. Má to svůj důvod – kdybychom se rozhodli si trochu zaexperimentovat a kolíky příliš utáhli, může nám to struna oplatit svým katapultem, v horším případě by se nám kvůli tahu strun mohla po čase začít kroutit celá přední deska kytary.

i Alternativní ladění si můžete bez problému vyzkoušet na vlastní kůži, máte-li ladičku, která vám upravené tóny zobrazí. Nestandardních ladění je ale celá řada a opravdové využití najdou spíše u pokročilých kytaristů, kteří si svůj nástroj potřebují uzpůsobit „na míru“.

Ještě bychom měli zmínit, že kytaristé při hře často využívají i tzv. kapodastr. Jedná se o jakousi násadu na krk kytary, která vám stlačí struny (všech šest na jednom pražci), a vám se tak zvyšují tóny, které hrajete. Takže když kapodastr dáte na první pražec, celá hra se vám posune o půl tónu výš, když na druhý, budete hrát o celý tón výš a tak dále. To se vám může hodit, pokud třeba umíte písničku zahrát jen s jedněmi akordy, ale ty jsou pro vás ke zpěvu moc nízko položené.

Způsobů, jak naladit kytaru, je opravdu mnoho. Záleží tedy jen na vás, jaký si oblíbíte. Pokud se ale ve světě kytar teprve rozkoukáváte, sázkou na jistotu je ladička. Tak pěknou hru a ať vám to ladí!