Kniha Perfektní Idiot je pro zaryté měrkofily šok. Měrka našel příběh a nejen to! Velice lidský a hluboký. Dokonce morální. Přitom udržel svůj charakteristický styl a hlavně humor. Musím přiznat: po přečtení Perfektního Idiota jsem byl dojat. Setkáváme se tu, na úrovni čtenář-autor, s trochu citlivější tváří Měrky a tou je Měrka umělec. Bobky, které tento umělec klade, jsou veskrze lidské. Přijetí Petrových bobků může být zpočátku rozpačité, ale lahoda jejich náplně je nesmírná. Celý příběh se odvíjí pod povrchem a plně se vyrýsuje až v retrospektivě. Perfektního Idiota totiž musíme brát jako slitinu – výsledek střetu Petrova typického povídkového rozsahu s celistvou knihou. Co je tu cítit, je nová cesta k úplnosti. Vede skrz mozaiku.