Vyberte prvek na stránce, kterého se chyba týká

Filmové pohádky

0

Nejprodávanější

1.
Cesta za králem trollů Ihned k online přehrávání
Film k online zhlédnutí
59,-

2.
Cesta do fantazie Ihned k online přehrávání
Film k online zhlédnutí
55,-

3.
Zakletá Ella Ihned k online přehrávání
Film k online zhlédnutí
45,-

Další nejprodávanější
23 položek
Značky a parametry
AČFK (1)
Biograf Jan Svěrák (1)
BioIllusion (1)
CinemArt (4)
Film Europe (1)
Státní fond kinematografie (12)
Urania (3)
Kvalita
SD (432p) (4)
SD (576p) (7)
HD (720p) (1)
Full HD (1080p) (11)
Rok vydání
1973
2017

Scénář
Hynek Bočan (2)
Jiří Just (2)
Oto Hofman (2)
Zdeněk Svěrák (2)
František Pavlíček (1)
Karel Kachyňa (1)
Karel Steigerwald (1)
Marek Kališ (1)
Miloš Macourek (1)
Oldřich Lipský (1)
Zdeněk Troška (1)
Zdeněk Zelenka (1)
Věra Plívová-Šimková (1)
Ota Hofman (1)
Bohumila Zelenková (1)
Daniel Miňovský (1)
Hajao Mijazaki (1)
Kamilla Krogsveen (1)
Laurie Craig (1)
Karen McCullah (1)
Kirsten Smith (1)
Jiří Barta, Edgar Dutka (1)
David Solomons (1)
Alexej Cicilin (1)
Vladimir Nikolaev (1)
Aleksey Zamyslov (1)
Andrey Korenkov (1)
Robert Lence (1)
Aleksander Kirkwood Brown (1)
Espen Enger (1)
Titulky
České (1)
Anglické (1)
Bez titulků (7)
Žánr
Akční a dobrodružné (2)
Animované (4)
Dobrodružný (1)
Fantasy (4)
Hudební (1)
Komedie (2)
Mysteriózní (1)
Pohádky (23)
Rodinný (8)
Romantický (1)
Václav Vorlíček (3)
Hynek Bočan (2)
Zdeněk Troška (2)
Antonín Moskalyk (1)
Jan Svěrák (1)
Karel Kachyňa (1)
Oldřich Lipský (1)

Oldřich Lipský(4. července 1924, Pelhřimov – 19. října 1986, Praha)

Oldřich Lipský byl velice významným českým režisérem a scenáristou

Už během války působil v ochotnickém divadle. Po skončení druhé světové války se přestěhoval do Prahy, kde studoval práva a filozofii, ale po čase dal přednost umění a začal se více věnovat divadlu a filmu. 

Jako herec se představil napříkla ve filmech Řeka čaruje (1945) a Červená ještěrka (1948).

Svůj první film natočil v roce 1954 a byla jim velice oblíbená komedie Cirkus bude! V tomto díle si zahrála spousta předních československých herců a skvělých artistů. Cirkus ho velmi oslovil, a tak natočil další filmy jako Šest medvědů s cibulkou (1972) či Cirkus v cirkuse (1975). 

Je autorem také velice známých filmů jako Limonádový Joe (1964), Čtyři vraždy stačí drahoušku (1970), Slaměný klobouk (1971), Adéla ještě nevečeřela (1977), Tajemství hradu v Karpatech (1981), či Zabil jsem Einsteina, pánové... (1969)

Začal také spolupracovat s legendární českou dvojicí, a to se Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem. Vznikla tak díla jako Jáchyme hoď ho do stroje (1974), Marečku podejte mi pero (1976), Ať žijí duchové! (1977) či Tři veteráni (1983).

Ota Koval (1)
Věra Plívová-Šimková (1)
Zdeněk Zelenka (1)
Sandor Jesse (1)
Marta Ferencová (1)
Hajao Mijazaki (1)
Nils Gaup (1)
Tommy O'Haver (1)
Jiří Barta (1)
John Stephenson (1)
Alexej Cicilin (1)
Mikkel Brænne Sandemose (1)
Jiří Lábus (3)

Jiří Lábus

(*26. ledna 1950 v Praze, Československo)

Jiří Lábus se nepochybně řadí mezi nejvýraznější osobnosti českého herectví své generace. Již od útlého dětství se toužil stát hercem, a proto po dokončení gymnázia byla Divadelní akademie jasnou volbou.

Kolem roku 1973 se začal objevovat ve filmu a v televizi, často v rolích záporných a excentrických, ve kterých na sebe Lábus vždy dokázal upozornit výrazným komediálním talentem. Ten poprvé ukázal ve filmech Zatykač na královnu a Páni kluci.

Velkou oblibu si získal roli čaroděje v televizním seriálu Arabela, která mu byla psaná přímo na míru. Přestože Rumburak byl postavou zápornou, v divácích vzbuzoval velké sympatie a lze říci, že se stal pro Jiřího Lábuse životní rolí.

80. léta byla pro Lábuse ve znamení spolupráce s Oldřichem Kaiserem, s nímž vytvořil výbornou komickou dvojici v zábavném pořadu Možná přijde i kouzelník. Následovalo ztvárnění postavy Bedřicha v oblíbené komedii Slunce, seno, jahody a jejich dvou pokračováních.

V 90. letech pak Lábus svým výkonem ve filmu Amerika všechny přesvědčil, že dokáže ztvárnit i vážné a dramatické role. Za tento výkon mu byl udělen Český lev. Za zmínku stojí i další filmy, jako například Spiklenci slasti, Zapomenuté světlo nebo Lotrando a Zubejda. V roce 1997 dokonce získal cenu Thálie za roli podváděného manžela ve Vianově hře Hlava medúzy.

Jiří Lábus se kromě herectví věnuje také dabingu. Jeho široké hlasové schopnosti a svérázný způsob řeči mu přinesly spoustu nabídek, takže jej můžeme slyšet třeba v seriálu Mash nebo v parodii Simpsonovi.

Oldřich Kaiser (3)
Karel Heřmánek (2)
Libuše Šafránková (2)

(* 7. června 1953, Brno)

Libuše Šafránková je českou filmovou, televizní a divadelní herečkou. Je provdána za herce Josefa Abrháma. Od dětství chodila do dramatických koužků a hrála i v divadle. V roce 2008 vyhrála anketu České televize Hvězda mého srdce o nejoblíbenější herce a herečku. V roce 1996 byla oceněna Českým lvem za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli ve filmu Kolja. V roce 2003 získala cenu Týtý v kategorii Herečka. Stala se jednou z nejvýznamnějších hereček v dějinách českého divadla a filmu.

Zahrála si např. ve filmech Babička (1971), Tři oříšky pro popelku (1973), Přijela k nám pouť (1973), Můj brácha má prima bráchu (1975), Brácha za všechny peníze (1978), Vrchní prchni! (1981), Sůl nad zlato (1982), Slavnosti sněženek (1983), Vesničko má středisková (1985), Obecná škola (1991), Donšajni (2013), Jak jsme hráli čáru. 

Marie Rosůlková (2)
Milena Dvorská (2)
Pavel Trávníček (2)
Vlastimil Hašek (2)
Agnes Kittelsen (1)
Anders Baasmo Christiansen (1)
Anne Hathaway (1)

Anne Hathaway

(* 12. listopadu 1982 v Brooklynu, New York, USA)

Anne Hathawayová zdědila herecké nadání po matce, která je herečkou a zpěvačkou. Jméno shodné s manželkou Williama Shakespeara nemá náhodou, rodiče jí ho vybrali záměrně. Začátek herecké kariéry Anne obstaral nepříliš úspěšný televizní seriál Get Real, přesto za něj byla nominována na cenu Teen Choice Award. Následoval komerčně i recenzentsky úspěšnější Deník princezny (2001), ve kterém si Anne zahrála hned ústřední postavu princezny Mii Thermopolisové. Za tuto roli přišla druhá nominace na Teen Choice Award.

V roce 2005 se ujala role Lureen v oscarové Zkrocené hoře. Vedle Meryl Streepové si zahrála v romantickém dramatu Ďábel nosí Pradu (2006), jehož předlohou byla kniha Lauren Weisbergerové. Ve filmu Vášeň a cit (2007) ztvárnila britskou spisovatelku Jane Austenovou. Ujmula se také role zimní královny ve snímku Alenka v říši divů (2010). Muzikál Bídníci (2012) přinesl Anne Oscara, Zlatý glóbus i cenu BAFTA za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli. Ve stejném roce si zahrála také v titulu Temný rytíř povstal. V roce 2014 se pak objevila v dobrodružném sci-fi Interstellar.

Bolek Polívka (1)

Bolek Polívka

(* 31. července 1949, Vizovice)

Boleslav Polívka je český herec, komik a mim. Narodil se jako nejmladší ze tří synů. Vystudoval brněnskou JAMU a v roce 1972 se stal významným členem divadla Husa na provázku. V roce 1993 si pak založil vlastní scénu, a to Divadlo Bolka Polívky. Ztvárnil celou řadu divadelních, filmových i televizních rolí. Je otcem šesti dětí, které má se čtyřmi různými ženami.

Do povědomí filmových fanoušků se poprvé zapsal ve snímku Kalamita (1981). Následovaly filmy Šašek a královna (1987) a dnes již legendární Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992), v němž Bolek vytvořil kultovní postavu věčně opilého chasníka Bohuše, který zdědil obrovský majetek a nepříliš vhodně s ním nakládá. Bolek se také objevil v řadě filmů Jana Hřebejka. Zmiňme například Pelíšky (1999), Musíme si pomáhat (2000) či Pupendo (2003). Za roli ve filmu Musíme si pomáhat získal jednoho ze svých dvou Českých lvů. Druhého pak obdržel za roli ve filmu Zapomenuté světlo (1996).

Ve filmu U mě dobrý (2008) ztvárnil Bolek roli vysloužilého varietního kouzelníka Mrklase. V Romingu (2007) zase svérázného Stana. Zahrál si také baskytaristu v hudební komedii Revival (2013). Vystupoval rovněž se svými vlastními pořady Manéž Bolka Polívky a Bolkoviny.

Carola Braunbock (1)
Cary Elwes (1)
Eva Jeníčková (1)
František Filipovský (1)
Freddie Highmore (1)
Gabriela Wilhelmová (1)
Helena Růžičková (1)

(13. června 1936, Praha – 4. ledna 2004, Plzeň)

Helena Růžičková, rodným jménem Helena Málková, byla populární českou herečkou, nezaměnitelná nejen svou korpulentní postavou, ale hlavně osobitým humorem. Jejím manželem byl herec Jiří Růžička st., na svatbě jí šla za svědka její velká kamarádka Jiřina Bohdalová. Byla matkou herce Jiřího Růžičky ml., se kterým hrála v několika českých filmech.

Vyučila se jako zubní laborantka. Od dětství se pohybovala kolem divadla, zkoušela se dostat na DAMU, kam však nikdy nebyla přijata. Mezi její nejpovedenější role patří Heduš v trilogii Homolkových a Škopková v trilogii Slunce, seno... režiséra Zdeňka Trošky. Napsala několik knih o jejím boji s rakovinou. Zemřela ve věku 67 let.

Hrála v bezpočtu filmů, pohádek i seriálů. Mezi ně patří např. Každý mladý muž (1965), Happy end (1967), Farářův konec (1968), Ecce homo Homolka (1969), Hogo fogo Homolka (1970), Dívka na koštěti (1971), Čert a Káča (1970), Babička (1971), Homolka a tobolka (1972), Tři oříšky pro Popelku (1973), Zítra to roztočíme, drahoušku (1976), Co je doma, to se počítá, pánové... (1980), Příště budeme chytřejší, staroušku! (1982), Slunce, seno, jahody (1983), O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987), Slunce, seno a pár facek (1989), Slunce, seno, erotika (1991), Trhala fialky dynamitem (1992), Z pekla štěstí 2 (2001), Kameňák 2 (2004).

Ivan Trojan (1)

Ivan Trojan(* 30. června 1964, Praha)

Ivan Trojan je přední český herec a dabér. Za nejlepší mužský herecký výkon obdržel pět Českých lvů. V roce 2000 získal také Cenu Thálie v kategorii činohra za roli Oblomova, Cenu Alfréda Radoka za nejlepší mužský herecký výkon v divadelní inscenaci Ucpanej systém a roku 2013 byl ohodnocen oceněním Zlatá nymfa pro herce ve vedlejší roli v dramatu Hořící keř (2013).

Narodil se do herecké rodiny a po vzoru svého otce Ladislava Trojana úspěšně absolvoval studium herectví na DAMU. Poté získal angažmá Realistickém divadle, Divadle Na Vinohradech a v dalších letech se stal čelním představitelem Dejvického divadla. Za manželku má herečku Kláru Pollertovou-Trojanovou, jeho bratr je známý filmový producent a režisér Ondřej Trojan.

Jednu z výraznější filmových rolí ztvárnil v tragikomedii Davida Ondříčka – Samotáři (2000). Následně zazářil v dramatu Smradi (2002), Želary (2003), komedii Jedna ruka netleská (2003), tragikomedii Příběhy obyčejného šílenství (2005) či v pohádce Anděl Páně (2005). Zahrál si také ve snímku Jana Hřebejka Medvídek (2007), dramatu Petra Zelenky Karamazovi (2008) a mnoha televizních seriálech, jako je například Okresní přebor (2010) nebo České století (2013).

Jakob Oftebro (1)
Jakub Marek (1)
Jakub Prachař (1)
Jan Hrušínský (1)

Jan Hrušínský(* 9. června 1955, Praha)

Jan Hrušínský je stejně jako jeho otec, Rudolf Hrušínský, českým hercem a zároveň také ředitelem Divadelní společnosti. Na divadelních prknech vystupuje již od útlého dětství, proto po úspěšném absolvování DAMU bylo o jeho kariéře rozhodnuto. Získal angažmá v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, působil v Divadle Na zábradlí, Divadle Rokoko či v Divadle ABC. Roku 2002 založil Divadelní společnost Jana Hrušínského.

Na televizních obrazovkách se pravidelně objevuje již od 60. let, avšak první větší role ztvárnil až ve snímcích Lítost (1970), Dívka na koštěti (1971) a Babička (1971). Dále zazářil v rodinných komediích Můj brácha má prima bráchu (1975) a Brácha za všechny peníze (1978). Často vystupoval v pohádkách (Jak se budí princezny, 1977), ale nevyhýbal se ani dramatickým rolím – Lásky mezi kapkami deště (1979), Straka v hrsti (1982), Mág (1987) či v Menzelově komedii Konec starých časů (1989). 

V posledních letech jej filmový divák mohl zahlédnout například v dramatu Želary (2003), tragikomedii Občanský průkaz (2010), válečném dramatu Habermannův mlýn (2010) či seriálu České století (2010).

Jana Andrsová (1)
Jana Dítětová (1)

(7. října 1926, Plzeň - 9. listopadu 1991, Praha)

Jana Dítětová, vlastním jménem Jana Kalabzová, byla českou herečkou. Ve třinácti letech začínala v herecké škole u E. F. Buriana, kde skončila v roce 1941. Poté hrála na Kladně, v Praze a v letech 1951 až 1989 byla členkou hereckého souboru Realistického divadla na Smíchově. 

Zahrála si např. ve filmech Karel a já, Prstýnek, Žert, Anna proletářka, Dovolená s Andělem, S čerty nejsou žerty, Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny.

Jana Hlaváčová (1)
Jaroslav Čejka (1)
Jiří Schmitzer (1)
Jiří Sovák (1)
Jiřina Bohdalová (1)
Jitka Asterová (1)
Josef Kemr (1)

Josef Kemr

(* 20. června 1922, Praha – 15. ledna 1995, Praha)

Josef Kemr se proslavil jako významný český herec. Na prknech divadla se objevoval již od svých jedenácti let, avšak profesionálem se stal v osmnácti letech, kdy získal angažmá v divadelní společnosti A. Budínské-Červíčkové. Dále působil na jevišti divadla v Kladně, v divadle Akropolis, Divadle S. K. Neumanna a Městských divadlech pražských. Od poloviny 60. let byl členem Národního divadla v Praze. V roce 1993 se stal držitelem prestižní ceny Thálie za celoživotní dílo.

Před kamerou se poprvé objevil ve filmu Lízin let do nebe (1937). Jeho rozsáhlá herecká filmografie obsahuje nespočet důležitých filmů československé resp. české kinematografie: Starci na chmelu (1964), Markéta Lazarová (1967), Spalovač mrtvol (1968), Čest a sláva (1968), historické drama režiséra Otakara Vávry - Kladivo na čarodějnice (1969), Pasáček z doliny (1977) či Božská Ema (1979).

Kromě filmů ztvárnil nezapomenutelné role i v televizních seriálech Eliška a její rod (1966), F. L. Věk (1970), Chalupáři (1975) či Cirkus Humberto (1988). Komediální talent prokázal v bezpočtu snímků, např. Náš dědek Josef (1976), Parta Hic (1976), kultovní rodinné komedii režiséra Jiřího Menzela Na samotě u lesa (1976), komedii Marečku, podejte mi pero (1976) nebo rodinné komedii s populárním panem Tau Od zítřka nečaruji (1978).

Nezapomenutelné role ztvárnil i v rodinných filmech Na pytlácké stezce a jeho volném pokračování Za trnkovým keřem (1980). Hrál i úspěšných pohádkách Šíleně smutná princezna (1968), Deváté srdce (1978) či S čerty nejsou žerty (1984). Posledním filmem Josefa Kemra byl filmový přepis povídek Ivana Olbrachta Golet v údolí (1995).

Josef Somr (1)

Josef Somr

(*15. dubna 1934 ve Vracově u Kyjova, Československo)

Slavný český herec se narodil v moravské obci jako prostřední ze tří synů v rodině železničáře. Během studia na JAMU jej herectví naprosto uchvátilo a naplno se začal zajímat i o hudbu a literaturu. Po škole odešel do svého prvního angažmá v Českém Těšíně. Tam působil dva roky, poté přijal místo v Divadle bratří Mrštíků v Brně. Po třech letech stanul na prknech divadla v Pardubicích.

Talentu Josefa Somra si všiml nejeden režisér. Jiří Menzel si Josefa vybral do role železničáře ve svém oskarovém snímku Ostře sledované vlaky a úspěšným ztvárněním této role se zařadil mezi českou hereckou elitu.

Jeho nejoceňovanějším hereckým výkonem byla role ve filmové adaptaci Kunderova románu Žert, v němž přesvědčivě zahrál postavu zatrpklého Ludvíka Jakla.

V 80. letech natočil několik pohádek, z nichž nejznámější je Deváté srdce a Tři veterání. Dále zazářil ve filmech Pozor vizita, Slavnosti sněženek, Dobří holubi se vracejí a Černí baroni. Za roli v Hrubínově Romanci pro křídlovku na scéně Národního divadla získal cenu Thálie pro rok 1997, stejné ocenění převzal i roku 2001 za představení Gin Game v pražské Viole.

Roku 2002 ukončil své působení v Národním divadle a odešel do důchodu. Po překonání vážnějších zdravotních obtíží však znovu začal hostovat v divadlech, pracovat pro televizi a rozhlas. V roce 2005 byla jeho celoživotní práce oceněna prezidentem republiky, který mu přidělil medaili Za zásluhy.

Július Satinský (1)

Julius Satinský(20. srpna 1941, Bratislava – 29. prosince 2002, Bratislava)

Julius Satinský byl slovenským hercem, komikem, dramatikem, spisovatelem a autorem literatury pro děti. Celé dětstsví prožil v Bratislavě. Mluvil několika cizími jazyky. Jeho potomci jsou dcera Lucia a syn Ján. V roce 1989 získal titul zasloužilý umělec. In memoriam byl v roce 2003 vyznamenán slovenskou Medailí Za zásluhy.

V roce 1958 vyhrál recitační soutěž Hviezdoslavův Kubín. Úspěšně vystudoval pedagogiku na střední pedagogické škole. Vždy toužil po herectví, na jehož studium nebyl přijat. V letech 1962 – 1966 studoval na Vysoké škole múzických umění dramaturgii, jako dramaturg pracoval v Československé televizi v Bratislavě (1964 – 1967). Od roku 1959 společně s Milanem Lasicou vystupovali jako komická dvojice v autorských pořadech. Napsal velké množství scének, dialogů, celovečerních programů, ale je též autorem několika knih s tématikou vzpomínek na Bratislavu a oblíbených knih pro děti.

Zahrál si např. ve filmech Buldoci a třešně (1981), Pomocník (1981), S tebou mě baví svět (1982), Srdečný pozdrav ze Zeměkoule (1982), Tři veteráni (1983), Vesničko má středisková (1985), Vážení přátelé, ano (1989), Zlatnanka (1990), Požírač medvědů (1996), Rumplcimprcampr (1997), Kruté radosti (2002). Je autorem knih např. Večery pre dvoch (1996), Jubileum (1990), Mně z toho trefí šlak! (1994), Z mojich denníkov (2002), Momentálne som mŕtvy, zavolajte neskôr (2003).

Karin Lesch (1)
Kateřina Pokorná (1)
Klára Jandová (1)
Libuše Havelková (1)
Lubomír Kostelka (1)
Luděk Munzar (1)
Magda Reifová (1)
Marie Horáková (1)
Martin Písařík (1)
Michaela Kuklová (1)
Miroslava Šafránková (1)
Naďa Konvalinková (1)
Oldřich Navrátil (1)
Ondřej Vetchý (1)

Ondřej Vetchý(* 16. května 1962, Jihlava)
 

Ondřej Vetchý vystudoval pražskou konzervatoř. Poté hrál v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a v divadle E. F. Buriana. V současnosti je členem pražského Činoherního klubu. Ztvárnil řadu filmových i televizních rolí. Věnuje se bojovým sportů a v judu je držitelem 1. danu. Je ženatý, z prvního manželství má dceru Veroniku a z druhého manželství dceru Rebeku.

Ve filmu se poprvé objevil v roce 1981 v epizodní roli dětského snímku Neříkej mi majore. Většina z nás si jej však bude pamatovat za výbornou roli ze snímku S čerty nejsou žerty (1985). První velkou hlavní roli si Ondřej Vetchý odbyl v titulu Dům pro dva (1988), kde ztvárnil lehkomyslného svůdníka, který spoléhá na svou roztomilou drzost. Za výkon v tomto filmu byl oceněn cenou Félix. Za zmínku jistě stojí i role vojáka Kefalína z komedie Černí baroni (1991). Nebo role energického otce, který se vlivem vnějších okolností propadne do depresí ve snímku Báječná léta pod psa (1997)

Často spolupracoval s duem Zdeňkem a Janem Svěrákovými. Ti jej už ve své prvotině Obecná škola (1990) obsadili do role řidiče tramvaje. V oscarovém Koljovi (1996) si zahrál hrobníka Brože. Další spolupráce byla hned hlavní rolí Františka Slámy ve snímku Tmavomodrý svět (2001). Za svou bohatou kariéru byl Ondřej pětkrát nominován na Českého lva. Cenu nakonec získal za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli za film Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka, který je prequelem seriálu Okresní přebor. Velmi úspěšný je i film Příběh Kmotra, podle knihy Jaroslava Kmenty, Kmotr Mrázek.

Pavel Hachle (1)
Petr Čepek (1)
Petr Čtvrtníček (1)
Petr Svojtka (1)
Radek Hoppe (1)
Radek Kuchař (1)
Radovan Lukavský (1)
Rolf Hoppe (1)
Rudolf Hrušínský (1)

Rudolf Hrušinský(17. října 1920, Nový Etynk – 13. dubna 1994, Praha)

Rudolf Hrušínský byl významným českým hercem, divadelním a filmovým režisérem. Napsal jednu detektivní divadelní hru První případ z roku 1944. Pochází ze slavného hereckého rodu Červíčků a Budínských. Získal několik ocenění, např. titul Zasloužilý umělec (1965), Zasloužilý člen ND (1982), titul Národní umělec (1988), Cenu Senior Prix (1993). Má dva syny, Rudolfa a Jana, oba se stali také herci.

Již v dětství účinkoval v divadle. Studoval na gymnáziu v Praze, ale vzhledem k častým absencím kvůli divadelní činnosti byl vyloučen. Působil v několika divadlech: v holešovické Uranii, v Burianově Déčku, v Divadle na Vinohradech, v Městských divadlech pražských, v Národním divadle v Praze. Do svých 25 let hrál v 17 filmech.

Zahrál si např. ve filmech Humoreska (1939), Noční motýl (1941), Předtucha (1947), Dobrý voják Švejk (1956), Poslušně hlásím (1957), Kam čert nemůže (1959), Spalovač mrtvol (1968), Skřivánci na niti (1969), Adéla ještě nevečeřela (1977), Postřižiny (1980), Slavnosti sněženek (1983), Tři veteráni (1983), Smrt krásných srnců (1986), Obecná škola (1991).

Stanislav Tříska (1)
Tereza Bebarová (1)

Tereza Bebarová

(* 8. července 1975, Bohumín)

Tereza Bebarová je česká herečka, zpěvačka a dabérka. Po úspěšném ukončení Janáčkovy konzervatoře v Ostravě získala trvalé angažmá v divadle Aréna a později i Národním divadle moravskoslezském. Během studií účinkovala také v Divadle Petra Bezruče a v Divadle loutek. V současnosti je držitelkou Ceny Thálie za roli Funny v muzikálu Funny Girl a stala se i televizním objevem roku za roli Světlany v seriálu Ulice. Brilantní dabing herečky Angeliny Jolie ve filmu Sedmý hřích ji vynesl ocenění Františka Filipovského.

Před kamerami se pravidelně objevuje od roku 1996, kdy byla obsazena do komedie Konto separato (1996). Televizní fanoušek ji často zahlédne také v televizních seriálech, například v Četnických humoreskách (1997), Ulici (2005), Vyprávěj (2009) aj. Zahrála si i v komedii Zdeňka Trošky s názvem Doktor od jezera hrochů (2010) a v Babovřeskách 3 (2015). Svůj hlas propůjčila Fifince v animovaném snímku Čtyřlístek ve službách krále (2013).

Uršula Kluková (1)
Veronika Freimanová (1)

Veronika Freimanová

(* 24. září 1955, Praha, Československo)

Veronika Freimanová je čeká herečka, jež se nejvíce proslavila ve snímcích Sněženky a machři, Kolja, Snowboarďáci či v seriálu Vyprávěj. Jako malá se věnovala baletu a také jako dítě začínala hrát ve filmech. Již při studiu Státní konzervatoře hostovala v Činoherním klubu. Na vrcholu své kariéry hostuje v Divadle u hasičů a zejména v Divadle bez zábradlí.

Hrála i v pohádce o malé holčičce Nefňukej, Veverko! Vidět ji také můžete v komedii Václava Havla režírované Jiřím Menzelem Žebrácká opera, kde si zahrála po boku hvězd jako je Libuše Šafránková či Josef Abrhám. Veroniku Freimanovou můžete spatřit i v novějších filmech – Rafťáci, Sněženky a machři po 25 letech a O království z nudlí a štěstí bez konce.

Je i seriálovou herečkou, hrála či hraje v mnoha seriálech. Mezi ty významnější patří například Hraběnky, Vyprávěj, Cesty domů nebo populární První republika.

Vida Skalská-Neuwirthová (1)
Vilma Cibulková (1)

(* 26. března 1963, Ostrov nad Ohří)

Vilma Cibulková je česká divadelní i filmová herečka a dabérka.

Vystudovala herectví na pražské DAMU spolu s dalšími předními herci, jako byl například Karel Roden, Ivana Chýlková, Jitka Asterová či Eva Holubová. Během studií vystupovala na známých divadelních scénách, na nichž je viděna dodnes. V roce 2007 obdržela cenu Thálie za herecký výkon v dramatu Picasso.

Před filmovou kameru se poprvé postavila na začátku 80. let. Kromě účinkování v populárních televizních seriálech se objevila v úspěšných filmových adaptacích románů Michala Viewegha, jako jsou komedie Báječná léta pod psa (1997) a Výchova dívek v Čechách (1997). Dále přijala roli ve snímku Pupendo (2003) režiséra Jana Hřebejka, za kterou získala cenu Českého lva.

V současné době má neustále mnoho hereckých příležitostí, vystupuje v divadle Ungelt a zahrála si například v krimi thrilleru Hranaři (2011), kde se objevila spolu se Sašou Rašilovem, Kateřinou Brožovou a Miroslavem Etzlerem.

Vladimír Dlouhý (1)

Vladimír Dlouhý

(* 10. června 1958, Praha – 20. června 2010, Praha)

Vladimír Dlouhý byl známým divadelním i filmovým hercem a předním českým dabérem. Za herecký výkon ve vedlejší roli ve snímcích Hlídač č. 47 (2008) a Kajínek (2010) získal dva České lvy. Jeho mladším bratrem je herec Michal Dlouhý.

Před kamerou se objevoval již od útlého dětství, jako dvanáctiletý debutoval snímkem Už zase skáču přes kaluže (1970) a obdržel za něj ocenění Zlatý Dudek. Díky ohromnému talentu se stal hvězdou 70. let a jako velmi mladý si zahrál například v dramatu Počkám, až zabiješ (1973), psychologickém dramatu Mapa zámořských objevů (1978), fantasy komedii Hop – a je tu lidoop (1977) či v populární pohádce Arabela (1979).

Jeho rozsáhlá herecká filmografie zahrnuje řadu kultovních českých snímků, mezi které lze zařadit pohádku S čerty nejsou žerty (1984), kriminální drama Láska z pasáže (1984), krimikomedii Přepadení (1986) a Případy pana Janíka (1991), psychologické drama Bumerang (1996), povídkovou komedii režiséra Petra Zelenky - Knoflíkáři (1997) či filmovou adaptaci románu Michala Viewegha s názvem Báječná léta pod psa (1997).

V posledních letech se objevil například v komedii Revizor (2005), válečném dramatu Krev zmizelého (2005), dramatu Swingtime (2006), úspěšném thrilleru Hlídač č. 47, dramatickém snímku Klub osamělých srdcí (2009) či v kriminálním příběhu Domina (2010).

Vladimír Huber (1)
Vladimír Menšík (1)
Vlastimil Brodský (1)
Vojtěch Dyk (1)
Winfried Glatzeder (1)
Žaneta Fuchsová (1)
Peer Augustinski (1)
Barbora Hrzánová (1)
Minnie Driver (1)
Tara Fitzgerald (1)
Tomáš Klus (1)
Zdeněk Piškula (1)
Sabina Rojková (1)
Denisa Pfauserová (1)
Josef Rarach (1)
Rumi Hiiragi (1)
Takaši Naitó (1)
Rjúnosuke Kamiki (1)
Vilde Zeiner (1)
Hugh Dancy (1)
Aidan McArdle (1)
John Sessions (1)
Jessica Claridge (1)
Dominick Benedikt (1)
Karel Dobrý (1)
Sára Sandeva (1)
Richard Jaroslav Müller (1)
Ondřej Rychlý (1)
Marta Sovová (1)
Filip Tomsa (1)
Vebjørn Enger (1)
Synnøve Macody Lund (1)
Mads Sjøgård Pettersen (1)
Eili Harboe (1)
Délka
71 min
124 min

ČR (16)
USA (2)
Norsko (2)
Japonsko (2)
Velká Británie (2)
SK (1)
Německo (1)
Francie (1)
Polsko (1)
Dánsko (1)
Irsko (1)
Slovensko (1)
Rusko (1)
Zobrazit položky

Zadejte název zboží

Poznámka (odkaz, PartNumber apod.):

Před 8 hodinami objednala firma
Před 9 hodinami objednala Tereza, Brno
 
Cesta za králem trollů Ihned k online přehrávání
59,-



Před 9 hodinami objednal Petr, Praha 7 - Holešovice
 
Zakletá Ella Ihned k online přehrávání
45,-



Před 12 hodinami objednal Martin, Litenčice
 
Cesta za králem trollů Ihned k online přehrávání
59,-



Před 13 hodinami objednala firma
 
Cesta do fantazie Ihned k online přehrávání
55,-



Před 1 dnem objednala firma, Slatiňany
 
Čertoviny Ihned k online přehrávání
69,-



Před 1 dnem objednal Vladimír, Šternberk
 
Cesta do fantazie Ihned k online přehrávání
55,-



Před 2 dny objednala firma
 
Cesta za králem trollů Ihned k online přehrávání
59,-



Před 2 dny objednala firma
 
Cesta za králem trollů Ihned k online přehrávání
59,-



Před 2 dny objednala firma
 
Cesta za králem trollů Ihned k online přehrávání
59,-



Před 3 dny objednal Michal, Opava
 
Cesta za králem trollů Ihned k online přehrávání
59,-



Před 3 dny objednala firma, Komárno
 
Cesta za králem trollů Ihned k online přehrávání
59,-




Zkuste nové Alza Premium Moje Alza Přihlásit Jak nakoupit
WEB0
Váš osobní asistent
Alza Premium
Rád pro vás zjistím stav objednávky či pomohu s výběrem zboží.
Napsat dotaz
Zavolejte mi
Nová konverzace
Zavoláme Vám a odborně poradíme
+420 225 340 111
Dotaz na objednávku
Dotaz na zboží
Prosím zadejte svůj telefon:
Zavolejte mi