Povídky

(* 9. ledna 1890, Malé Svatoňovice - 25. prosince 1938, Praha)

Karel Čapek byl jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů. Kromě toho je znám také jako novinář, filosof, překladatel a amatérský fotograf. Narodil se do rodiny lékaře a byl nejmladším ze tří dětí. Jeho bratrem byl Josef Čapek, malíř a spisovatel. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a Brně a v roce 1915 získal doktorát na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Kvůli své nemoci nebyl odveden do armády, nemusel tedy bojovat v první světové válce.

Po studiu působil krátce jako vychovatel a učitel, krátce na to však přešel k novinařině. Jako redaktor působil například v Lidových novinách, poté byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla a 8 let působil jako předseda Československého PEN klubu.

Karel Čapek rád cestoval a zajímal se o dění kolem sebe. V jeho obsáhlém díle se odráží jeho inteligence a sečtělost. Varoval před fašismem a rasismem a vyjádřil také obavu, že jednou technika získá moc nad člověkem. Jeho úvahy a odkazy jsou aktuální dodnes. Ve svém díle využíval bohaté slovní zásoby, neobvyklých slov a rozvitých souvětí. Karel Čapek zemřel na zápal plic, pohřben je na vyšehradském hřbitově v Praze.

Výčet jeho rozsáhlého díla zahrnuje například fejetonový román Továrna na absolutno (1922), román Krakatit (1922), povídky s detektivní tematikou Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy (1929), volnou trilogii s filosofickými myšlenkami Hordubal, Povětroň, Obyčejný život (1933-1934) nebo protifašistický román s využitím alegorie Válka s mloky (1936).

Čapek je dále autorem vědeckofantastického dramatu R.U.R (1920), v němž poprvé zazní slovo robot, alegorie Ze života hmyzu (1921), divadelní hry Věc Makropulos (1922) nebo protidiktátorských dramat Bílá nemoc (1937) a Matka (1938). Z jeho pera pochází také cestopisy (Italské listy, Anglické listy), pohádky pro děti (Dášeňka čili život štěněte, 1933), překlady nebo politické texty (Hovory s T.G. Masarykem, 1928–1935). V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film Člověk proti zkáze pojednávající o posledních letech života Karla Čapka.

Dílo Karla Čapka si můžete vychutnat i prostřednictvím audioknih, například:
Válka s mloky
Bílá nemoc
Dášenka čili život štěněte
Hordubal
R.U.R.
Hovory s T. G. Masarykem
Krakatit
Věc Makropulos

Další audioknihy Karla Čapka.

(* 28. března 1936, Praha)

Zdeněk Svěrák je přední český dramatik, scénárista, herec a autor písňových textů. Napsal také několik knížek pro děti a humorných povídek pro dospělé.

Po studiích na Vysoké škole pedagogické se věnoval práci v Československém rozhlase, kde vznikla postava Járy Cimrmana a kde také poprvé potkal Jaroslava Uhlíře, se kterým dodnes spolupracuje.

V roce 1967 vzniklo Divadlo Járy Cimrmana, pro které Svěrák napsal první hru s názvem Akt, a poté vytvořil autorskou dvojici s Ladislavem Smoljakem. Kromě her, sepsali také několik filmových scénářů, například pro filmy Vrchní, prchni!, Tři veteráni a jiné. V některých filmových snímcích se také objevovali jako herci.

V 80. letech Svěrák spolupracoval s režisérem Vítem Olmerem. Na začátku 90. let pak vytvářel scénáře pro svého syna, režiséra Jana Svěráka. Vznikly tak velmi známé a populární snímky jako Obecná škola, Tmavomodrý svět, Vratné láhve či slavný film Kolja, který kromě dalších ocenění získal Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film roku 1996.

Vedle scénářů je autorem textů mnoha oblíbených a proslulých písní, v nichž také zpívá. Oceňovaná je i jeho tvorba pro děti a mládež. Napsal několik pohádek a podílel se na vzniku večerníčku Radovany a radovánky. Pro dospělé sepsal několik knih drobné prózy s názvy Povídky (2009), Nové povídky (2012) a Po strništi bos (2014), které jsou plné jemného a inteligentního humoru.

(* 19. ledna 1809, Boston, USA – 7. října 1849, Baltimore, USA)

Edgar Allan Poe byl americký prozaik a básník. Psal fantastické a mystické příběhy a je považován za zakladatele detektivního a hororového žánru. V jeho tvorbě můžeme spatřit i prvky sci-fi.

Po smrti matky a otcově opuštění se tříletého sirotka Edgara ujala rodina Allanů, po kterých přijal jméno. Poe vystudoval literaturu a již během studia měl problémy s alkoholem, dluhy a depresemi. Poe byl nevyrovnaná osobnost, v důsledku čehož se potýkal s problémy v práci. Byl však inteligentní a zdvořilý. Zabýval se také mimo jiné mysticismem, což se projevilo v jeho díle.

Poe je autorem mnoha povídek a básní. Jeho dílo inspirovalo řadu pozdějších autorů, například Arthura Conana Doyla. Autorovým životním dílem a mistrovským kouskem je báseň Havran. Je o samotářském muži, který prožívá muka z horečky a vzpomínek na zemřelou dívku Lenoru. Vydává také hororovou povídku Zánik domu Usherů a svou nejslavnější prózu, Jáma a kyvadlo (audiokniha), o člověku odsouzeném inkvizicí na smrt za kacířství. V knize Zlatý Skarabeus Poe ukazuje, že spousta zdánlivě nevysvětlitelných náhod hraničících až s magií může mít prosté logické a racionální vysvětlení.

Edgar Allan Poe byl 3. října 1849 nalezen opilý na jednom baltimorském chodníku. Okamžitě byl převezen do nemocnice, kde však po 4 dnech zemřel na překrvení mozku. 

V naší nabídce najdete i mnoho audioknih s díly E. A. Poea.

(* 28. března 1914, Brno – 3. února 1997, Praha)

Bohumil Hrabal byl významným českým prozaikem, jehož tvorba spadá především do druhé poloviny 20. století. Za své knihy získal mnoho národních i mezinárodních prestižních ocenění. Jeho dílo je hojně překládáno do cizích jazyků, ale mělo také zásadní vliv na rozvoj české prózy.

Knihy se rovněž staly inspirací pro úspěšná filmová zpracování, vznikl tak například kultovní snímek Jiřího Menzela - Ostře sledované vlaky (1964), který získal Oscara za cizojazyčný film. Dále byl natočen film Skřivánci na niti (1969), Postřižiny (1976), Slavnosti sněženek (1978) či například tragikomedie Obsluhoval jsem anglického krále (2006).

Do literatury vstoupil jako básník koncem 30. let, postupně však přeorientoval svou tvorbu směrem k próze a zejména v 60. letech se stal jednou z nejvýraznějších osobností. Hrabalovy příběhy se vyznačují značnou různorodostí, experimenty a proměnlivostí. Ocitají se často na pomezí mezi realitou a imaginací, groteskou a skepsí. Hrabal často čerpal ze svého života a vyprávění strýce Pepina.

První realistickou prózou bez interpunkce se stala povídka Jarmilka, která byla napsaná už v roce 1952, ale vydání se dočkala až roku 1992.  Hrabal debutoval rokem 1956 textem s názvem Hovory lidí, dále byl vydán povídkový soubor Perlička na dně (1963). Jednou jedinou větou napsal experimentální text Taneční hodiny pro starší a pokročilé (1964). Je rovněž autorem tragikomické novely zasazené do okupačního období – Ostře sledované vlaky (1965) a několika velmi ceněných vzpomínkových próz – Postřižiny (1976), Svatby v domě (1987), Slavnosti sněženek (1978).

Životní dráhu číšníka a hoteliéra zachytil v pikareskním románu Obsluhoval jsem anglického krále (1980). Příběh starého samotáře, dělníka ve sběrně papírů, vystihl v meditativní prózy Příliš hlučná samota (1980). Napsal také meditativní esejistickou novelu Něžný Barbar (1981) o přátelství bohémů Vladimíra Boudníka, spisovatele Bohumila Hrabala a filozofa Egona Bondyho.

(* 21. 6. 1948, Polsko)

Andrzej Sapkowski je polský spisovatel, známý především jako tvůrce povídek a románové série o zaklínači Geraltovi z Rivie a princezně Ciri. Jako jeden z nejpopulárnějších autorů slovanské fantasy je velmi oblíbený také v České republice, na Slovensku, v Rusku, Německu, Portugalsku, ve Francii, Švýcarsku i Španělsku. Jeho příběhy se staly předlohou pro filmové i seriálové zpracování, ale na jejich základě vznikla také velmi rozšířená RPG hra pro PC a konzole.

V roce 1999 vyšly nové přeložené geraltovské povídky Zaklínač I - Poslední přání, které se skládají z příběhů ze Stříbrného meče, Věčného ohně, Meče osudu, doplněné kompletní povídkou Hlas rozumu a přiloženou černobílou mapou světa podle Stanislava Komárka. Později vyšlo také pokračování - Zaklínač II. - Meč osudu, Zaklínač III. - Krev elfů, Zaklínač IV. - Čas opovržení, Zaklínač V. - Křest ohněm, Zaklínač VI. - Věž vlaštovky a Zaklínač VII. - Paní jezera.

Jedním z posledních titulů je samostatný román s názvem Zaklínač - Bouřková sezóna (2014), v němž se autor opětně navrací ke svému nejpopulárnějšímu hrdinovi – Zaklínači Geraltovi.

(* 31. března 1962, Praha)

Michal Viewegh je českým spisovatelem, scénáristou a publicistou. Proslavil se zejména jako autor společenských románů a parodických próz. Je také držitelem prestižní Ceny Jiřího Ortena z roku 1993.

Jeho otec byl inženýrem chemie, matka právničkou. Po absolvování gymnázia v Benešově (1980) dva roky studoval na Vysoké škole ekonomické v Praze, načež studium přerušil a chvíli pracoval jako noční hlídač v podniku Chemapol Praha, příležitostně i jako průvodčí vlaku a stavební figurant. Poté se do školy vrátil a v roce 1988 dokončil studia češtiny a pedagogiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Stal se učitelem na základní škole na Zbraslavi, redaktorem nakladatelství Český spisovatel a od roku 1995 spisovatelem z povolání.

Od 80. let přispíval do Mladé fronty, Mladého světa, psal také do časopisu Playboy, Literárních a Lidových novin. Proslavil se rovněž jako autor literárních předloh a scénářů k známým a divácky úspěšným filmům, jako jsou Výchova dívek v Čechách (1996), Báječná léta pod psa (1997), Román pro ženy (2005), Účastnici zájezdu (2006), Nestyda (2008), Svatá čtveřice (2012) a jiné.

(* 23. srpna 1951, Praha)

Petr Šabach je známý česky prozaik, autor humoristických povídek a novel. Jeho knihy se staly předlohou pro filmová zpracování, mezi něž se řadí divácky velmi úspěšné snímky - Pelíšky (podle knihy Hovno hoří, 1998), Pupendo (Opilé banány, 2003), U mě dobrý (povídka Mr. Class z knihy Jak potopit Austrálii 2008) či Občanský průkaz (2010). V roce 1993 vznikl podle povídky Šakalí léta stejnojmenný filmový muzikál, na kterém se jako režisér podílel Jan Hřebejk.

Po úspěšném absolvování studia na Filozofické fakultě UK započal svou literární tvorbu vydáním povídkového souboru Jak potopit Austrálii (1986). Roku 1994 pak vychází populární sbírka povídek Hovno Hoří, která obsahuje tři prozaické texty. Do období socialismu 60. let je rovněž zasazen autobiograficky motivovaný příběh s názvem Opilé banány. Podobného nostalgického ražení je i humorná próza Občanský průkaz, která přibližuje dobu normalizace.

Dále byly vydány Tři vánoční povídky (2007), soubor drobných próz s hudební tematikou Škoda lásky (2009), sbírka šesti humorných textů S jedním uchem naveselo (2011) či přemýšlivá novela o dvou starých přátelích s názvem Máslem dolů (2012).

(* 1982, Československo)

Petra Soukupová je českou spisovatelkou, scénáristkou a dramaturgyní. Na filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze úspěšně absolvovala obor Scenáristika a dramaturgie. Poté se stala scenáristkou divácky populárního sitcomu Comeback (2008–2010) a od roku 2011 působí jako dramaturgyně v seriálu Ulice.

Do literatury vstoupila první knihou s názvem K moři (2007), za niž obdržela Cenu Jiřího Ortena 2008 pro mladé literáty. Dalším úspěšným počinem se stal triptych rozsáhlých povídek Zmizet (2009), který byl následně oceněn prestižní Magnesií Literou za rok 2010. K povídce Na krátko vytvořila také úspěšný scénář, který získal Cenu Sazky za nerealizovaný scénář.

Na pultech českých knihkupectví se dále objevil titul Marta v roce vetřelce (2011) a také první próza určená mladším čtenářům - Bertík a čmuchadlo (2014). Na konci března 2015 se připravuje vydání dalšího románu s názvem Pod sněhem.