V srdci Kaddáfího Libye

Brilantní portrét nejen Blízkého východu, ale i rozdělení dnešních geopolitických sfér vlivu

Ačkoli celý svět sleduje, jak letadla Severoatlantické aliance bombardují Libyi, český čtenář nemá k dispozici žádnou literaturu, jež by srozumitelným, ale zároveň vysoce aktuálním způsobem popisovala, co se tady vlastně stalo. Země s obrovskou historickou tradicí, plná rozporů a protikladů, bývá někdy popisována jako „brána do Afriky“; její nynější vůdce Muammar Kaddáfí stojí v jejím čele neuvěřitelných čtyřicet dva let.

Kniha V srdci Kaddáfího Libye nabízí dobrodružnou plavbu oceánem proměn země, o níž toho víme velmi málo. Popisuje geografickou výjimečnost, ale i rozmanité kmenové a jazykové zvláštnosti. Její dějinný význam je nesporný — od antiky přes období arabských a později evropských dobyvačných tažení, éru monarchie i revolučních poblouznění až po tu nejžhavější současnost, spjatou s vládou vrtošivého, leč pro mnohé stále charismatického plukovníka.

Portrét plukovníka Kaddáfího není pouze karikaturou jednoho diktátora, autor přesvědčivě vysvětluje také důvody nejednoznačnosti této postavy. Vývoj po 11. září 2001 a proměna geopolitického klimatu v boji s terorismem je jenom jedním z paradoxů státu, kde vládne vůdce, který svou zemi nazval Velkou libyjskou arabskou lidovou socialistickou džamahírijí.

V současné době nás dennodenně zahlcují zprávy o Libyi, která však zůstává pro mnohé Evropany nesrozumitelnou a značně tajemnou zemí. Leccos se autor snaží vysvětlit vhledem do historie — například odlišnost původně federativních celků regionu Kyrenaiky, Tripoliska a Fezzanu. Svou roli sehrály i dobové ideologie arabského nacionalismu a rozdělení mocenských sfér mezi Západem a Východem. Jak se realita současné Libye proměnila po 11. září 2001?

Autor popisuje mocenskou strukturu systému, ovládanou na jedné straně revoluční ideologií „přímé vlády lidových mas“, na straně druhé klíčovým vlivem rodin a kmenové solidarity. Revoluční výbory, jež dokázaly doslova rozložit státní systém, zároveň navazují na islámskou tradici, v níž jde především o úctu k hodnotám koránu. Syntézou těchto proudů je teorie tzv. Zelené knihy, sepsané samotným plukovníkem Kaddáfím.

Země přitahuje pozornost nejen kvůli Kaddáfímu, ale i ropnému bohatství, a tyto dva aspekty je třeba vnímat současně. O Libyi, stojící na křižovatce kontinentů i civilizací, v budoucnu jistě ještě uslyšíme.