Když se v roce 1948 ztratil z okresního muzea v Horách archeologický nález, nazývaný Zlatý muž, mělo se za to, že ho ukradl, coby počinek do nového života v emigraci, jistý Pavel Kořínek. Poklad se po letech objevil ve Francii, v soukromých sbírkách, odkud ho bez pořádného balíku peněz nebude lehké získat. A po zloději jako by se slehla zem. A ona se možná doopravdy slehla. Po letech je v místech někdejšího výzkumu nalezena kostra, rozhodně nepocházející z dávných dob. Přivolaní archeologové to potvrdí, stejně jako si všimnou proražené lebky. Tím jejich práce končí, dál už je to případ pro policii.

Doktor Soudek pak večer na archeologické konferenci spřádá – pro pobavení publika – teorii o vraždě nepohodlného komplice, přičemž pachatele nalézá mezi spolustolovníky. Téměř všichni tehdy v Horách byli, nebo měli s nálezem co do činění. Ale mezi přítomnými opravdu sedí vrah. Ráno je nalezena mrtvola novináře, který vypadl z okna věže, a téměř mrtvola doktora Trouska, jehož někdo pobodal halapartnou. Soudkově nevážně míněné hypotéze se dostává chmurného potvrzení. Brzy se na scéně objevuje kapitán Exner, jehož kromě odhalení vraha čeká i setkání s krásnou antropoložkou a výlet do Paříže.