Zraju jako víno

Autorka ve svém vyprávění navazuje na fiktivní deník Marie Sharpové, známé z bestseleru Stárnu a užívám si to. Marie Sharpová možná dospěla do „pokročilého věku“, ovšem v jejím případě jde o „pokrok“ v nejlepším slova smyslu. Po odchodu do penze se nikterak nenudí a užívá si života plnými doušky – až se diví, jak si ještě předtím dokázala najít čas na práci. Jako typická Angličanka a dítě šedesátých let pragmaticky prožívá radostné i smutné okamžiky ve společnosti přátel, miláčka Archieho, zbožňovaného vnuka i starého kocoura. I když nic netrvá věčně...
Přichází nový rok a s ním i nová předsevzetí. Podaří se je Marii naplnit? Deníkových zápisků přibývá a Mariin život se podobá jízdě na horské dráze – čeká ji nová láska i smutný osud drahého přítele, rozloučení s milovanou rodinou odjíždějící do zámoří a odvážný boj za záchranu městského parčíku, který vrcholí pobytem na stromě. Navzdory smutným tónům, které s sebou život v pokročilém věku nese, kniha Virginie Ironsideové vtipně glosuje slasti a strasti stáří a stává se tak nádhernou ukázkou životního elánu.