Zadejte název zboží
Víno má v dějinách lidstva jedinečné postavení. Může se pyšnit tisíciletou historií, pestrou škálou chutí i vůní a rozličnými způsoby zpracování. Jaké druhy vína existují a jak mezi nimi vybírat? Provedeme vás světem vín s lehkostí a šarmem – a chybět nebude například ani Svatomartinské víno nebo nealkoholické víno.
PokračovatKe klasifikaci vína můžeme přistupovat hned několika způsoby. Systémy jeho třídění se v různých zemích liší a mohou být navíc provázány. My jsme pro vás vybrali dělení, které vám pomůže k rychlé orientaci a nabídne zároveň různé pohledy na víno jako lahodný nápoj, součást slavnostní tabule nebo třeba vhodný dárek.
Hlavní rozdělení vín a zejména všechny náležitosti k jejich správnému označování určuje v České republice zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Pokud se tedy o víno zajímáte více, můžete do něj určitě pro zajímavost nahlédnout. Dva základní systémy třídění vína ve světě se pak nazývají germánský a románský.
i
Obdobu románského systému využívají v ČR vína originální certifikace (VOC), která mohou pocházet pouze z vybraných viničních tratí, a to ze schválených oblastí daného regionu.
Červená vína jsou díky vyššímu obsahu tříslovin zdraví prospěšná – pochopitelně v rozumném množství. Říká se, že pokud nevíte, jaké víno zvolit jako dárek, je vhodnější sáhnout po červeném. Plné červené víno potěší například gurmány a milovníky vína, kteří u vín vyhledávají bohaté a zakulacené chutě.
Červené víno se vyrábí z modrých hroznů, které se lisují a následně prokvašují i se slupkami a jadérky. Právě tak získává nápoj svoji nezaměnitelnou barvu. Kvalitní červené víno zraje nejčastěji v dubových sudech, které podporují oxidaci, a u vína se pak plně rozvine jeho potenciál.
Bílá vína často preferují ženy, ale nemusí to být samozřejmě pravidlem. Pro nerozhodné proto vinaři nebo prodejci vína nabízejí dárková balení, která obsahují bílé i červené víno. S takovým dárkem pak uspějete nejlépe.
Bílé víno pochází z bílých odrůd révy vinné a je oceňováno pro květinové vůně a ovocné tóny. Na rozdíl od červeného vína se hrozny kvasí bez slupek či jadérek a nejčastěji zrají v nerezových nádržích, které brání přístupu kyslíku. Vína pak zůstávají krásně svěží.
i
Existují však i bílá vína, která se vyrábějí z červených hroznů, anebo se modré hrozny zpracovávají postupem typickým pro bílé víno. Vznikají tak specifická vína, u kterých je rozhodující právě zvolený proces kvašení neboli fermentace, jeho délka a další zpracování.
Růžová vína nevznikají mícháním bílého a červeného vinného moštu, jak by se mohl někdo mylně domnívat. Vyrábějí se z modrých odrůd, jejichž hrozny se nechají se slupkami prokvasit výrazně kratší dobu, než je tomu u červených vín. Rosé bývají někdy neprávem podceňována, protože i mezi nimi najdeme velmi kvalitní vína.
Nejlepší červené víno můžete vybírat třeba podle vyhlášených oblastí, bílé víno pak kupříkladu podle různých ocenění. Experimentujte, hledejte kvalitní česká bílá vína nebo to nejsladší víno na světě a bavte se. Dobré víno je zážitek.
Červená, bílá a růžová vína patří mezi vína tichá. Jsou to vína neperlivá, bez přídavku dalšího alkoholu a aromat. Jak mezi těmito druhy vína poznat sladké víno a kdy se vínu říká suché? Rozhoduje obsah zbytkového cukru, který najdete spolu s dalšími údaji na etiketě dané lahve.
Suché víno | nejvýše 4 g/l (případně 9 g/l*) |
---|---|
Polosuché víno | do 12 g/l (případně do 18 g/l**) |
Polosladké víno | do 45 g/l |
Sladké víno | 45 g/l a výše |
* pokud je celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na litr nejméně o 2 g/l nižší
** pokud je celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na litr nejméně o 10 g/l nižší
i
Mezi kvalitními sladkými víny u nás naleznete ve většině případů bílá vína. Červené odrůdy zde nemají totiž tak dobré podmínky k dokonalému dozrání a tím i dosažení vysoké cukernatosti hroznů, která je pro zbytkový cukr důležitá. Otázka po sladkém červeném proto může být považována i za úsměvnou.
Další kategorií vín jsou šumivá vína, sekty a perlivé víno. Společné jim jsou méně či více intenzivní bublinky a tato vína by neměla chybět na žádné oslavě nebo při slavnostních okamžicích. Šumivé víno si ale můžete vychutnat i ve všedních dnech, kterým dodá výjimečný nádech.
Brut nature | do 3 g/l |
---|---|
Extra brut | 0–6 g/l |
Brut | do 12 g/l |
Extra dry | 12–17 g/l |
Sec | 17–32 g/l |
Demi-sec | 32–50 g/l |
Doux | více než 50 g/l |
Šampaňské víno má mezi šumivými víny významné postavení. Jako šampaňské může být označeno pouze víno, které pochází ze slavné francouzské oblasti Champagne. Vyrábí se mísením tří odrůd, a to Chardonnay, Pinot Meunier a Pinot Noir. Každý výrobce si své tradiční postupy a receptury bedlivě střeží.
Na trhu dnes najdete kvalitní šumivé víno české výroby nebo můžete vybírat podle vyhlášených šampaňských domů, které mají dlouholetou historii a patří mezi největší producenty šampaňského.
Vína s přívlastkem budete určitě znát. Patří mezi ně například i již zmíněné slámové či ledové víno. Jejich klasifikace stojí na výše uvedeném germánském systému a řídí se vyzrálostí hroznů. Přívlastková vína podléhají přísné kontrole, musí pocházet z jedné oblasti, ve které jsou regulovány výnosy vinic.
Podle cukernatosti moštu vyjádřené značkou °NM (jeden stupeň = 10 g cukru v 1 litru moštu) se vína v návaznosti na kvalitativní klasifikaci rozdělují takto:
i
Přívlastková vína zatřiďuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která dbá také na náležitosti spojené s původem hroznů, procesem jejich zpracování a výslednou kvalitu vína.
Kombinování vína s jídlem má svá zásadní pravidla, nabízí ale i prostor pro hledání nových chutí, experimentování a fantazii. Párování vína s pokrmy funguje v podstatě na dvojím principu: buď chuť jídla vínem doplňujeme a zintenzivňujeme, nebo naopak vyvažujeme a zjemňujeme.
Při výběru vína k jídlu vám zpočátku napoví i barva samotného pokrmu – k rybám a drůbeži vybírejte bílé víno, k hovězímu nebo uzeninám pak červené.
S vínem se pojí nejen dlouholetá historie, ale i mnoho zvyků a tradic. Mezi ně patří například Svatomartinská vína, což jsou vlastně první vína pocházející z nového ročníku. Tradičně se otevírají a ochutnávají 11. listopadu na svátek sv. Martina, dříve by k tomu až na výjimky nemělo docházet.
K syté svatomartinské huse si můžete dopřát mladé a svěží bílé Svatomartinské víno, jak vám nabídnou třeba ve svátečním menu v restauraci. Bránit se ale nemusíte ani hutnějšímu červenému vínu nebo ochutnat vybrané rosé. Šprýmaři pak říkají, že nejlepší víno k huse je pivo.
Jedná se o víno mladé a svěží, které by si tuto charakteristiku mělo uchovávat i při konzumaci. Jeho spotřeba by tedy měla proběhnout do konce Velikonoc následujícího roku. Svatomartinské víno proto není vhodné ani ke krátkodobé archivaci, která jiným vínům může prospět.
Dezertní vína (či podle litery zákona likérová a aromatizovaná) patří do zvláštní kategorie vín, která se vyznačují vysokým podílem cukru a alkoholu. Často jsou to vína fortifikovaná, tedy s přidaným alkoholem. Mohou být podávána jako aperitiv i digestiv, hodí se tedy ke sladkým dezertům i jako přípitek. Vaše smysly potěší například portské víno, tokajské nebo z Madeiry. Patří sem ale také vermuty nebo sherry.
i
Portské víno je ochranná známka a název, kterým se může pyšnit pouze víno z údolí řeky Douro v severním Portugalsku. Tato oblast je historicky třetím chráněným vinařským regionem, a to spolu s maďarskou apelací Tokaj a italským Chianti.
Nealkoholické víno ocení například těhotné či kojící ženy, lidé, kteří musejí často nečekaně usedat za volant, nebo třeba ti, kteří alkoholu obecně neholdují. Mohou si tak klidně připít na zdraví nebo se potěšit nápojem, který se od běžného vína na první pohled vůbec neliší.
Výroba nealkoholického vína si žádá poměrně specifický proces, a proto se mu věnují jen vybrané značky nebo vinaři. V první řadě je třeba si uvědomit, že nealkoholické víno vzniká z klasického vína, které se dodatečně zbavuje alkoholu. Jak to probíhá?
První nealkoholické víno vzniklo v německém vinařství Carl Jung, které jej produkuje i v současnosti. Dnes si můžete dopřát ale třeba i nealko vína z tradičních moravských regionů.
Uchování a archivace vína má své zásady a ne každé víno je k archivaci vhodné. Po výběru té správné lahve byste měli dbát na uložení vína v optimálních teplotních podmínkách a vlhkosti prostředí. Nepřeje mu ani příliš světla a pachy z okolí, které mohou přes korek proniknout do vína.
Vinotéky nabízejí řešení v případě, kdy nemáte pro uložení většího množství vína vhodné prostory. Můžete je vybírat podle několika parametrů, mezi které patří kapacita, umístění v prostoru nebo třeba počet teplotních zón.
Vína vhodná k archivaci je nejlepší si nechat doporučit od odborníků, abyste po jejich otevření předešli zklamání. Obecně lze ale říct, že se k archivaci hodí více vína červená a ta, která jsou za tímto účelem již vyráběna. Napoví vám také vyšší obsah alkoholu, cukru či kyselin, který by vína s potenciálem k archivaci měla rozhodně mít.
i
Víno určené k archivaci můžete poznat mimo jiné také podle objemu lahve. Pro dokonalé uzrání a rozvinutí charakteru potřebuje víno větší plochu, proto jsou vína vhodná k archivaci často stáčena do lahví s vyšším objemem.
Historie vína spojená s jeho servírováním je velmi zajímavá a profesionální sommelieři vám mohou otevřít zcela nové obzory. Sommelierství je nejen prestižní obor, ale může být také zajímavým koníčkem. Potřebné znalosti a dovednosti při podávání vína si můžete osvojit i vy a hodit se vám k tomu budou různé pomůcky.
Sommelierské potřeby v naší nabídce uspokojí každého, kdo chce víno servírovat s grácií. Vyberte si třeba kvalitní otvírák na víno, ty správné sklenice na víno podle jeho druhu a další příslušenství, které potěší i jako dárek.
Ani to sebekvalitnější víno si nevychutnáte, pokud nebude servírováno při optimální teplotě. Doporučená teplota vína je často uváděna na etiketě, a proto není potřeba si vše zapamatovat. Mějte však na paměti, že mezi podáváním a samotnou konzumací se může víno ohřát až o dva stupně.
Druh vína | Teplota při podávání | Teplota při konzumaci |
---|---|---|
Šumivá a perlivá vína | 6 °C | 8 °C |
Polosladká a sladká vína | 7–9 °C | 9–11 °C |
Bílá suchá vína, růžová a mladá vína | 8–10 °C | 10–12 °C |
Mladá červená vína, lehčí | 10–12 °C | 12–14 °C |
Sytější červená vína | 12–14 °C | 15–17 °C |
Těžká červená vína | 13–15 °C | 17–19 °C |
Stará červená vína | 14–16 °C | 16–20 °C |
i
Historie vína a jeho výroby se datuje až do období mezi 6 000–5 000 lety př. n. l. Je spjata s Arménií a následně jak se starověkým Řeckem, tak středověkou Evropu. Víno znali Keltové i Slované a u nás vděčíme za rozmach vinařství ve 14. století zejména Karlu IV.
V kategorii Vína máme právě teď na Alza.cz celkem 863 produktů.
Zadejte název zboží