Jak rybařit? (NÁVOD)

Jak rybařit (NÁVOD) – OBSAH

1. Základní dělení rybářských technik
2. Jak připravit nově zakoupené vybavení k rybolovu
3. Příprava prutu
4. Příprava ostatní výbavy
5. Rybářské uzly a spoje vlasců
6. Lov jednotlivých druhů ryb
7. Lov dravých ryb
8. Lov nedravých ryb

Základní dělení rybářských technik

V článku je použita řada názvů rybářských technik, proto jsme pro vás připravili jejich stručný přehled. 

• Lov na těžko neboli na položenou je nejčastěji praktikovaný způsob lovu na českých vodách. Nástraha je rybě předkládána na dno, celá montáž tak leží na dně, nebo mírně nad ním. U dna ji drží olůvko. Na položenou lze lovit téměř všechny rybí druhy.
• Lov na plavanou spočívá v signalizaci záběru splávkem. Pomocí splávku si můžeme regulovat, v jaké hloubce lovíme. Na plavanou můžeme také lovit většinu druhů ryb.
• Lov přívlačí spočívá v obcházení vodní lokality a neustálém nahazování a přitahování nástrahy. Můžeme vláčet umělé, ale i přirozené nástrahy. Mezi umělé patří například třpytka, wobler nebo twister. Mezi umělé můžeme zařadit vláčení mrtvé rybičky.
• Muškaření je královskou disciplínou. Vyžaduje splynutí s přírodou a značnou zručnost. Na muškaření se používá speciální muškařský prut, naviják, ale také šňůra. Nástrahy – mušky – imitují různá vývojová stádia hmyzu, který je běžnou rybí potravou.

V textu budeme mluvit také o odvozených technikách, jako je třeba feeder, kaprařina nebo sumcařina.

• Feeder je odvozený od položené a záběr nám signalizuje jemná špička. Montáž leží na dně a místo olova se obvykle používá krmítko.
• Kaprařina je cílený lov velkých kaprů, je taktéž odvozena z položené. Rozdíl je v tom, že se chytá na nástrahy, které jsou umístěny pod háčkem, na tzv. vlasu. Záběr nám obvykle nesignalizuje klasický „policajt“, ale moderní elektronické signalizátory.
• Sumcařina je cílený lov sumců. Můžeme chytat buď na těžko, nebo i na plavanou. Splávek je ale většinou připevněn tzv. „trhačkou“ k něčemu pevnému (strom, větev…), po záběru se trhačka přetrhne a může začít zdolávání. Při lovu na těžko můžeme použít tzv. podvodní splávek, který nám drží nástrahu v určité hloubce nade dnem.

Jak připravit nově zakoupené vybavení k rybolovu

První část článku je věnovaná především začátečníkům, kteří si právě koupili základní věci na lov ryb (prut, naviják, vlasec atd.). Jelikož nevíme, na jakou rybolovnou techniku jste se vybavili, níže najdete hlavně univerzální pravidla a tipy.

Příprava prutu

Předně je potřeba nasadit naviják na prut. Naviják jednoduše vložte do sedla a upevněte jej. Dalším krokem přípravy je navinutí vlasce/šňůry na cívku navijáku. Vlasec přivažte obyčejným uzlem k cívce a pak navíjejte. V případě šňůry je lepší dát špulku se šňůrou do nádoby s vodou a navíjet ji na naviják mokrou. Šňůra po namočení pracuje, a kdybyste ji navíjeli za sucha, mohlo by se stát, že během rybaření svůj objem zvětší a nevejde se na cívku. Důležité je také nepřekročit kapacitu cívky. Když budete chtít za každou cenu dostat na cívku více vlasce, než se tam vejde, pravděpodobně se vám bude vlasec dostávat pod cívku, a tím se může kromě vlasce poškodit i celý naviják.

Příprava ostatní výbavy

Samotný rybářský prut je samozřejmě nezbytný, ale bez ostatního vybavení je v podstatě zbytečný. Základ by měla vždy tvořit povinná rybářská výbava. Dále se vše odvíjí od toho, jestli jdete na lov kapra, sumců, či se chystáte lovit jiným způsobem.

Pokud jdete na přívlač, je nejlepší vyrazit co nejvíce „na lehko“, protože při přívlačení zpravidla nějaký ten kilometr okolo vody nachodíte. Pokud vyrážíte na lov kapra, je dobré s sebou mít všechny potřebné nástrahy. Neobejdete se také bez návazců a materiálů na návazce (háčky na ryby, šňůrky, bročky…), olůvek a další „bižuterie“.

Pokud budete lovit na těžko, je dobré mít pruty kam položit. Ideální jsou vidličky nebo stojan. Podložka pod ryby sice není zapsaná v povinné výbavě, ale pokud máte k rybaření a rybám opravdový vztah, nepoložíte ulovenou rybu nikam do štěrku ani do hlíny, ale právě na zmíněnou podložku.

Při lovu na těžko je dobré se zastavit u přípravy montáží před samotným rybolovem. Na svazových revírech to zatím povinné není, ale na většině soukromých revírů už ano – mluvíme o průběžných olovech. Během rybaření se může kdykoliv stát, že se vám ryba utrhne, a pokud by za sebou tahala montáž s těžkým olovem, hrozí její uhynutí. Proto doporučujeme vybrat olova průběžná, ta po utržení montáže odpadnou a rybu trápí pouze kousek vlasce a háček, riziko uhynutí se značně snižuje. Navíc vás vlastnosti průběžných olov nijak neomezují oproti vlastnostem pevných olov, která jsou pro ryby rizikem. Tak proč nebýt vůči svému rovnocennému soupeři trochu ohleduplní?

Rybářské uzly a spoje vlasců

Rybářských uzlů je nepřeberné množství a dobře je ovládat chce čas a cvik. Základem je umět navázat háček, ať už s lopatkou, nebo s očkem, dále navázat karabinku nebo obratlík. Vhodné je znát i rybářské uzly pro vytvoření smyčky.

Může se hodit umět navázat i „šokový vlasec” nebo napojit dva vlasce dohromady. Šokový vlasec využijeme především v kaprařině v případě, že chytáme v obtížných podmínkách, kde je pod vodou značné množství překážek, o které bychom mohli kmenový vlasec přetrhnout či přebrousit. Na kmenový vlasec tedy navážeme vlasec šokový, který je silnější a odolnější, obvykle se navíjí „tři délky prutu“, tedy na prut, který má 3 metry (délku), navážeme zhruba 9 metrů šokového vlasce. 

Za nejuniverzálnější a nejpoužívanější uzel je považován Grinner. Využijí ho všichni rybáři, kapraři i vláčkaři, kteří pomocí něj mohou navázat téměř cokoliv – obratlík, háček, karabinku...

Lov jednotlivých druhů ryb

Po obecnějším úvodu se nyní zaměříme na konkrétnější tipy na lov ryb. Rybolov obecně můžeme rozdělit na rybolov na řece, kde chytáme říční ryby, nebo rybolov na stojaté vodě. Oba způsoby obnáší trochu něco jiného. Na řece musíme počítat se sílou proudu vody, na stojaté vodě zase s větším množstvím sedimentu na dně. Je nutno tomu přizpůsobit svoji výbavu ještě předtím, než se vydáme rybařit.

Řeku můžeme rozdělit na čtyři hlavní rybí pásma – pstruhové, lipanové, parmové a cejnové.

• Pstruhové pásmo se nachází ve vyšších polohách, jde o vysokohorské potoky, které se vyznačují chladnou a neustále okysličenou vodou.
• Lipanové pásmo je přechodné pásmo, tok řeky je pomalejší než v pstruhovém pásmu, je zde hlubší voda a vyšší teplota vody.
• V parmovém pásmu je již tok širší. Parmové pásmo se nachází v nižších oblastech, tok je zde pomalejší a teplota vody a obsah kyslíku v průběhu roku mění své hodnoty.
• Cejnové pásmo, to jsou pomalu tekoucí široké řeky, kde je v létě méně kyslíku a voda je zde ze všech pásem nejteplejší. V zimě je však voda studená a má také nízký obsah kyslíku. Kvůli pomalému toku může zamrzat.

 

Pro lov ryb na stojaté vodě je také dobré znát hloubku, povrch dna, teplotu a jiné vlastnosti. Tomu přizpůsobujeme druh návnad a nástrah, sílu vlasce, délku návazců a podobně. Ve studené vodě většinou volíme menší nástrahy a celou montáž se snažíme zjemnit (menší háčky, užší průměr šňůrek).

Dále můžeme rybaření rozčlenit podle způsobu rybolovu. Rozeznáváme plavanou, položenou, přívlač, feeder, lov ryb na dírkách, kaprařinu a sumcařinu.

Lov dravých ryb

Nejakčnější způsob lovu dravých ryb je bezpochyby přívlač. Chodíte okolo vody a neustále nahazujete nástrahu, která imituje přirozenou potravu dravce (většinou menší rybičku). Záchvěvy prutu a rychlost navíjení určují pohyb nástrahy. Pokud pohyb dravce zaujme, zaútočí na ni a rybu máte na háčku. Na přívlač lovíme všechny druhy dravců, pstruhy, boleny, okouny, štiky, candáty, sumce apod.

Dalším způsobem je lov na plavanou za použití speciálního většího splávku, tzv. kačeny. Ponoření kačeny nám signalizuje záběr. Pod kačenou je na háčku umístěna nástraha, obvykle živá nebo mrtvá rybička. Dravci si většinou jako potravu vyberou rybku, která je nějak oslabená či nemocná, a právě tak působí rybička pod kačenou. Je dobré navázat háček na šňůrku, fluorocarbon či lanko. Dravci mají ostré zuby, které vlasec snadno přeštípnou nebo přebrousí.

Dále můžeme dravce lovit na klasickou položenou. Nástraha buď leží na dně (většinou mrtvá rybička), nebo plave nade dnem v takové vzdálenosti, jak dlouhý máme návazec.

Úplně specifický je pak cílený lov sumců – sumcařina. Sumce lovíme na speciální vybavení, které musí odolat i těm největším rybám. Můžeme je také lovit na položenou, na trhačku nebo z lodě či bellyboatu s vábničkou.

Lov nedravých ryb

Nedravé druhy ryb můžeme lovit snad na všechny způsoby rybolovu, kromě přívlače. Na plavanou většinou lovíme menší ryby, ale občas se stane, že se nám podaří chytit i velkou rybu. Opravdový zážitek je zdolávání větší ryby na bič, v takovém případě ale obvykle zvítězí ryba.

Stále populárnější je lov ryb na feeder. Celá montáž je umístěna na dně a záběr nám signalizuje jemná špička. Lov ryb na feeder je velmi efektivní. Klasický lov na těžko neboli na položenou je stále hojně využívaný. Montáž je u dna, stejně jako při lovu na feeder, ale záběr nám signalizuje buď tzv. policajt, nebo dnes již více využívaný elektronický hlásič záběru.

Lov na těžko pomalu střídá moderní kaprařina. Pruty jsou také umístěny ve vidličkách nebo stojanu, montáž leží většinou u dna nebo nade dnem. Rozdíl je v tom, že nástraha je umístěna pod háčkem, na tzv. vlasu. Většinou se chytá na boilie nebo pelety. Boilie je tvořeno tak, aby lákalo převážně větší ryby. Nástrahy kapraři strčí pod háček, což je asi hlavním znakem kaprařiny. Boilie a pelety jsou konstruovány tak, že je jinak než pod háček nastražit nelze. To z nich dělá typické kaprařské nástrahy a návnady.

Rybaření, stejně jako jakákoli jiná disciplína, vyžaduje jisté zkušenosti. Naše rady představují nutné minimum, které poslouží hlavně začátečníkům. Pro pokročilejší poznatky zapátrejte v široce dostupné literatuře nebo se poptejte svých zkušenějších kolegů rybářů. A jedna rada na závěr – rybařte, lovte. Jen tak získáte zkušenosti a praxi.