Assassin's Creed: Brotherhood of Venice (RECENZE) – Gondoly, kanály a skryté čepele

Obsah recenze Assassin's Creed: Brotherhood of Venice

• Když byl Ezio v Římě
• Jak to doopravdy bylo?
• Kopka sena ve společnosti kurtizán
• Jak se hraje Assassin's Creed: Brotherhood of Venice – Pravidla
• Standies vs. cena
• Assassin's Creed: Brotherhood of Venice jako závazek
• Recenze Assassin's Creed: Brotherhood of Venice: závěrečné hodnocení

Když byl Ezio v Římě

Autorům deskovky Assassin's Creed: Brotherhood of Venice se od začátku nedaly upřít ambice vytvořit velkou hru z prostředí utajeného souboje asasínů a templářů. Vývojáři Thibaud de la Touanne, Fabrice Lamidey a Manuel Rozoy vsadili na jistotu a umístili děj svého scénářového titulu do období renesance, kdy v Itálii tyranizoval templáře nejoblíbenější hrdina série Ezio Auditore da Firenze. Zatímco známý florentský představitel řádu zapouštěl své kořeny v Římě, tak jeho bratrstvo zakládalo asasínskou buňku i v městě na laguně, tedy Benátkách.

To je právě váš úkol – naskočit až ve čtyřech hráčích, protože k dispozici jsou postavy Alessandry, Bastiana, Claudia a Darii (jak jdou hezky podle abecedy, že?), a jít ve stopách představeného. Ezio Auditore se v průběhu kampaně také mihne a občas zásadně zasáhne do děje, ale jako plnohodnotná postava přítomna není. Postupem času plníte úkoly zadané vedením, abyste rozšířili svůj vliv a zahnali templáře do kouta. Více se o příběhu rozepisovat nechci, protože se povedl a vtáhne vás do svého děje (tím víc, pokud jste fanoušci série). Na řadu přijde řada zvratů, ikonických historických postav (nebojte, Leonardo a jeho vynálezy jsou tu také), dějová linka ze současnosti a také nadpřirozeno (kartonová figurka benátského lva vás praští do očí už při otevření krabice). 

Jak to doopravdy bylo?

Na Assassin's Creed: Brotherhood of Venice (v manuálu se vyskytuje už česká varianta názvu Benátské bratrstvo) na první dobrou vidíte, že deskovku tvořili fanoušci hry pro stejně „nakažené“ jedince. Fanservis zde potkáte na každém kroku, věrným grafickým pojetím počínaje a herními mechanikami konče. Pro mě se stalo největším prokletí získání stoprocentní synchronizace (podobně jako v počítačové hře, kde moje posedlost dokončit vše do posledního puntíku hraničí s obsesí). Titul kromě základní varianty totiž nabízí ještě vyšší obtížnost, takže pokud patříte mezi kompletisty, máte o desítky hodin zábavy postaráno.

Přitom vám ovšem autoři nebrání v postupu kampaní, i když se vám nedaří. Prostě po dvou neúspěšných pokusech pokračujete. Ale to není nic pro pravověrné. Před každou misí jsem vzal do ruky poctivě foťák a uložil si postup postav, abych v případě úplného pohoření mohl začít pěkně od začátku. Znovuhratelnost se nedá titulu úplně upřít, protože do průběhu jednotlivých scénářů promlouvají dost zásadně kostky, ale kvůli příběhu už hrát nebudete. Takže po dohrání kampaně už lze přistoupit k Benátskému bratrstvu jako k množině vzpomínek, které si můžete zpětně zahrát (taky mám své oblíbené mapy, které jsem zkoušel opakovaně a hledal nepřímé cesty, jestli by mohly fungovat). 

Kopka sena ve společnosti kurtizán

Eziovskou trilogii se snažili autoři přinést se vším všudy, takže se dočkáte synchronizace okolí z vyvýšeného místa, skoků do příhodně umístěných hromad sena, vybírání truhel, spolupráce s kurtizánami a zloději, útěků před pozornými strážemi či dokonce historických zajímavostí přímo v manuálu. Může dojít i na boj, ale pro renesanční díly bylo příhodnější útočit náhle, ze stínů, a pokud možno u toho nebýt vidět. Mechanismy deskovky vás do tohoto pojetí nepřímo tlačí (kostky jsou prostě zlo), protože při šarvátkách vás dokáží zavalit hromadou stráží ubíjejících svým počtem (ale nikdy není nic ztraceno, úprk je totiž možný téměř vždy).

Samozřejmě se jako u každé scénářové deskovky snažíte naklonit štěstí/výhodu na svou stranu, protože vyvíjíte své charaktery. Desku postavy postupně obohatíte o zbraně, přiřadíte speciální dovednosti a díky spolupráci s ostatními dokážete přemoci každého nepřítele včetně záludných bossů. Sžití s vlastní postavou a vyzdvihování jejích kvalit je o to lepší, že v rámci kola nemusíte pevně dodržovat pořadí tahů hráčů, prostě se střídáte dle domluvy, abyste uspěli. Osobně se mi nejlépe hrálo samotnému (paradoxně solitérní hraní nevyhledávám), kdy jsem si jako po šachovnici hýbal celým kvartetem a skvěle si to užíval.

I hraní ve dvojici není špatné, ale ve více hráčích mi nesedlo. Jde především o kompaktnost skupiny, což vzhledem k časovému vytížení mých spoluhráčů moc nefungovalo. Takže je důležité mít tento aspekt Assassin's Creed: Brotherhood of Venice na paměti. Ve výsledku jsem se u benátského pobytu skvěle bavil. Za večer jsme odehráli tři, čtyři scénáře, zažili epické momenty vítězství, ještě epičtější potupné desynchronizace a vždy měli chuť naskočit do počítačové hry a zavzpomínat na Ezia. 

Jak se hraje Assassin's Creed: Brotherhood of Venice – Pravidla

V této naší pravidelné sekci se snažím vysvětlit základní mechaniky recenzované deskovky. U Assassin's Creed: Brotherhood of Venice je to složitější. V průběhu kampaně se na vás totiž nabalují další a další principy, které si postupně zažijete, takže z počátku relativně snadné hry nakonec vyroste pravidlové monstrum, které ovšem zkušenější deskovkáři suverénně zkrotí. O svém vypovídají dva sešity, přičemž kniha pravidel slouží jako vysvětlení mechanik (odkazují na ně i čísla v sešitu příběhů) a kniha vzpomínek jako opora pro scénáře, abyste připravili desky mapy, nepřátele a další propriety (nehledě na skvělé hrabátko karet v insertu).

Autoři Assassin's Creed: Brotherhood of Venice vám nabízí dvě cesty – učit se hraním (při naražení na novou mechaniku otevřít manuál a naučit se ji), nebo ovládnout nejdříve pravidla a pak bez omezení hrát (složitější na paměť). Ať už si vyberete kteroukoliv z nich, tak se propracujete k pochopení základu (každá akce stojí akční body, které omezují vaši postavu), postupně získaných dovedností, schopností a výbavy a pohybu nepřátel. Důležitá je také fáze události ovlivňující podstatu daného kola. Osobně jsem si během prvních scénářů nepřipadal úplně komfortně a nahlížel do manuálu docela často, ale po třech překonaných vzpomínkách už jsem postupoval relativně suverénně.

Obecně lze o Assassin's Creed: Brotherhood of Venice říct, že se vyplatí jej hrát intenzivně a pravidelně. Díky tomu naberete jistotu, vstřebáte ikonografii a lépe si osvojíte nové mechaniky, které přichází v podstatě s každým druhým scénářem. Jakmile začnete řešit výbavu, vyrábět výbavu v dílně a nimrat se v detailech, abyste prostě těch 100 % synchronizace stihli, nemůžete mít mezi partiemi velké prodlevy. U mě se negativně projevil i týden prostoje (což je ovšem způsobeno omezenou kapacitou paměti na pravidla a záplavou dalších titulů před Vánoci). V principu jsem tak nabyl podobných pocitů jako u Gloomhavenu, protože jsem věděl, že jakmile tenhle svět opustím, bude se mi k němu těžko vracet. Prostě s velkou a drahou krabicí přichází velká zodpovědnost, jak by řekl jeden nejmenovaný pavoučí hrdina.

Standies vs. cena

Jedním z ožehavých témat, které se okolo titulu Assassin's Creed: Brotherhood of Venice množí, je bezesporu cena. Prostě deskovka za plus mínus tři tisíce dokáže udělat pěkný vítr v peněžence. Pro mnohé je zásadním argumentem, že by za tuhle cenu čekali uvnitř krabice tunu plastových figurek, ale najdou jen čtyři hlavní hrdiny a Ezia (pro srovnání, kickstarterové figurkovky začínají v zahraničí na 4000 Kč). Místo toho se templářští protivníci dočkali kartonové verze ve stojáncích (standies), které já mám rád. V každém případě bych se při investici hodně rozmýšlel, kdybych nedostal recenzní kopii, ale nakonec asi stejně podlehl.

Já jsem nyní „moudrý“, mám odehrána kvanta hodin a musím říct, že pobyt ve společnosti Assassin's Creed: Brotherhood of Venice mě vyjde levněji než kino (argument pro materialisty). Onu cenovku, kterou kritici vidí „na maximálně dva litry“, prostě nafoukla oficiální licence. Ta ovšem z pohledu grafiky skvěle podtrhuje atmosféru a jako fanoušek série jsem nekontrolovaně vrněl blahem. Pochválit lze také zpracování komponent a lokalizaci do češtiny v podání tuzemského vydavatele Blackfire (občasného šotka v tak objemném textu lze pochopit). 

Assassin's Creed: Brotherhood of Venice jako závazek

Při hodnocení Assassin's Creed: Brotherhood of Venice jsem si vzpomněl na akt zařazení do Bratrstva v počítačové sérii – postavy rituálně obětovaly prst, aby stvrdily závazek vůči svým druhům a břemenu, které na sebe vzali. Pro nákup hry nemusíte obětovat žádnou svou součástku, ale pořád to může zásadně poznamenat vaši platební bilanci. Tím chci říct, že Assassin's Creed: Brotherhood of Venice není titul vhodný pro rodinné, začátečnické a občasné odpolední hraní (tady bych doporučil fanouškům PC hraní spíše Zaklínač: Starý svět), tohle je titul, se kterým strávíte intenzivní desítky hodin. Nákupem prostě uzavřete dohodu, že jej budete hrát, za což se vám bohatě odmění. Pokud na něj nebudete mít dost času, tak jste si koupili hodně drahý lapač prachu, což by u projektu jako Assassin's Creed: Brotherhood of Venice byla škoda, protože je vážně skvělý.

Za poskytnutí recenzní kopie Assassin's Creed: Brotherhood of Venice děkujeme českému distributorovi hry, společnosti Blackfire.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Assassin's Creed: Brotherhood of Venice: závěrečné hodnocení

Assassin's Creed: Brotherhood of Venice

Deskové hry

Titul Assassin's Creed: Brotherhood of Venice je úžasnou hrou, pokud jste fanouškem zabijácké série a nebojíte se velkých deskovek. Strávit s ní můžete desítky hodin zábavy, pokud se jí budete věnovat, ale také vás může vyděsit svou velikostí. Více v recenzi.

Klady

• Atmosféra a věrnost licenci
• Postupné učení mechanik
• Různé přístupy k učení pravidel
• Fanservis
• Více úrovní obtížnosti
• Touha pokořit na 100 %
• Vývoj postavy
• Skvělé sólohraní, či ve dvojici
• Zpracování komponent i grafiky

Zápory

• Závazek (v podobě herní doby i ceny)
• Kostky (souboje umí být kruté)
• Ve třech a čtyřech nutná soudržnost spoluhráčů

Jakub Němec

Since I can remember, I have hidden my identity behind the name Jakub Němec. I have always wanted to experience adventures with the hero, which is why I developed a great passion for books and video games as a child. In interactive worlds, I prefer RPGs of all kinds. Most recently, I am interested in independent titles that have innovative ideas.

Assassin's Creed: Brotherhood of Venice: Vše, co víme – OBSAH

• Assassin's Creed: Brotherhood of Venice: Datum vydání
• Assassin's Creed: Brotherhood of Venice: Edice
• Assassin's Creed: Brotherhood of Venice: Čeština, česká lokalizace
• Assassin's Creed: Brotherhood of Venice: Pravidla, herní principy
• Assassin's Creed: Brotherhood of Venice: Recenze, hodnocení

Assassin's Creed: Brotherhood of Venice: Datum vydání

Česká verze deskovky Assassin's Creed: Brotherhood of Venice se na náš trh dostane až ke konci roku 2022, případně v prvním kvartálu roku 2023.

Assassin's Creed: Brotherhood of Venice: Edice

Ačkoliv deskovka Assassin's Creed: Brotherhood of Venice od studia Triton Noir byla pro český trh teprve ohlášená, někteří hráči po celém světě již mise v renesančních Benátkách absolvují, protože zafinancovali její vývoj přes platformu Kickstarter. Během kampaně se vybralo téměř 1,4 milionu dolarů a podporovatelé dostali nabušený box plný plastových miniatur. Toho se na českém trhu nedočkáme (taky by stál hromadu peněz), protože tuzemský vydavatel přinese variantu s pěti figurkami ústředních asasínů a nepřátelé obstarají kartonové „standees“.

Assassin's Creed: Brotherhood of Venice: Čeština, česká lokalizace

Vydavatel hry Assassin's Creed: Brotherhood of Venice společnost ADC Blackfire potvrdila, že bude renesanční kooperační titul kompletně překládat do češtiny.

Assassin's Creed: Brotherhood of Venice: Pravidla, herní principy

Díky kickstarterové edici máme jasnou představu o herních mechanikách deskovky Assassin's Creed: Brotherhood of Venice. V rámci kooperační kampaně se vydáte jako asasín do ulic Benátek, v nichž budete v jednom až pěti hráčích plnit 26 misí (zde zvaných Memories, tedy vzpomínky jako v původní počítačové hře). Postupem času vylepšíte svou postavu skrytého zabijáka a seznámíte se s významnými osobnostmi renesance včetně Leonarda da Vinciho (vznikly i nové postavy přímo pro účely deskovky) a začnete rozšiřovat sílu asasínského bratrstva.

Podobně jako v Eziově původní renesanční trilogii Assassin's Creed v hlavní roli se budete snažit plížit kolem stráží, utíkat jim přes benátské střechy a v nejhorším případě se jim postavit čelem v přímém střetu. Souboje jsou zde v ameritrashovém duchu řešeny hodem kostkami, které určí váš osud nejen u pobíjení nepřátel, ale také u plížení. Dalším principem je legacy otevírání obálek obsahující postupné odhalování příběhu a nových podmínek hratelnosti.

Assassin's Creed: Brotherhood of Venice: Recenze, hodnocení

Aktuálně se Assassin's Creed: Brotherhood of Venice těší velké popularitě podporovatelů, kteří kickstarterovou edici hodnotí vysokým uživatelským hodnocením 8,7/10 (k 16. 3. 2022) na webu BoardGameGeek. Pozitivní hodnocení získává také od recenzentů, přičemž se nejvíce chválí zachování pocitu jako z původní počítačové hry, např. web Kotaku hodnotí Brotherhood of Venice jako „jednu z nejlepších adaptací počítačové hry“.

• Zdroje: tisková zpráva, oficiální stránky, Kickstarter, BoardGameGeek