„Dneska dají ten řidičák snad každému,“ chce se až povzdechnout, když se podíváte na to, s čím vším se můžete potkat na silnici. Psychopati v nabušených kárách, kamioňáci, kterým síla jejich strojů tak trochu vlezla na mozek, sváteční řidiči, tzv. čepičáři, kteří to ve dnech kolem Dušiček nebo Velikonoc valí šedesát v obci i mimo ni. Někteří jsou nebezpeční, jiní méně. Silnice je plná zajímavých týpků. Vybrali jsme pro vás čtyři, které možná znáte taky.
Machruje, machruje a skutek utek. Spousta silných slov a frajeřiny, a když na to přijde, řídí celkem slušně – byť opáčko předpisů ze sotva dochozené autoškoly by rozhodně neuškodilo – ale co z toho, když je to všechno jenom póza. Pravdou je, že zas tolik vlastně nejezdí. Často na tyhle frajery narazíme, když stojí někde u obrubníku s loktem vystrčeným z auta, které není nic jiného než jakože vytuněná fábka z bazaru, a do toho duní hip hop.
Základem je styl a být vidět – a slyšet. To ostatní je podružné. Nutný je vystajlovaný look, a to jak osoby samotného řidiče (sluneční brýle, do ruky iPhone ideálně ve zlatém pouzdru a výrazná sluchátka na krk, to je nejvíc), tak auta. Neobejde se to bez silných reprobeden, byť dneska už svou parádu nadělá i nabušený party reproduktor na zadním sedadle. Jen ať boomer slyší, že přijel king.
Nikdy se nechtěl stát profesionálním řidičem, donutil ho tlak okolností. Teď ráno odveze děti do školy, odpoledne je nabere, rozveze na kroužky a pak domů. Párkrát za týden na nákup, o víkendu na výlety nebo na návštěvu k příbuzným. Nikdy si nemyslel, že bude za volantem trávit tolik času, leč, stalo se.
Automobil se pro něj stal druhým domovem. Jeho hlavním úkolem je přežít. Spokojený je ve chvíli, kdy je ta banda rozjívených pacholat alespoň chvíli v klidu a on nehledá pod brzdovým pedálem slupku od banánu, která se, kdo ví odkud, náhle objevila. Nebo když se mu nikdo nedrápe po telefonu upnutém ve strategicky umístěném držáku. Nikdy neví, jak dlouho v autě bude, k původní plánované délce cesty je třeba vždycky připočíst alespoň padesát procent. Jeho výbava tak někdy připomíná zásoby pro příchod apokalypsy.
Kompletní sada nářadí pro údržbu auta, a když bude v kufru i lihový vařič, nic se nestane. Powerbanka se solárním dobíjením nebo dobíjecí svítilna jsou nezbytnosti pro případ krize. A co je nejdůležitější – zásoby energetických nápojů a po ránu velká termoska s kafem, která dává alespoň zdání domácího klidu a pohody.
Pro takového závodníka je důležitější, co má pod kapotou a jak by se to dalo ještě posunout. Výkon – to je oč tu běží. Tráví hodiny a dny zavřený v garáži, kde šteluje, opravuje, vylepšuje, nastavuje a montuje, aby ze svého bazarového stroje vymáčkl maximum.
Sebevědomí mu nechybí, a tak svoje nabouchané dílko na čtyřech kolech rád testuje za běžného provozu, dopravním předpisům navzdory. Proto mu v autě nesmí chybět profesionální GPS navigace s včasnou detekcí radarů. Všechny svoje výkony potřebuje mít zaznamenané, aby jimi mohl sytit všemožné kanály podobně orientovaných jedinců na sociálních sítích. Od toho jsou tu autokamery, ideálně vpředu i vzadu, a kastlík na palubní desce plný náhradních paměťových karet. Kdepak přemazávání starých záznamů, tady je nutná archivace.
Leštič je podobný garážový typ jako wannabe závodník. Tenhle se ale soustředí na exteriér auta a rád se s ním chlubí na srazech všech vytuněných škodovek z autobazarů. Vyrostl na herní sérii Need for Speed a sledování filmů Rychle a zběsile. Neustále hledá inspiraci k dalším tuningovým výstřelkům, hltá tuningové časopisy a webové stránky.
Svoje vždy perfektně naleštěné vozidlo má nejraději ze všech věcí na světě. Každý škrábanec, křivý pohled nebo špatné slovo jej dovede rozpálit do běla. Proč? Auto se totiž stalo prodloužením jeho nabubřelého ega. Jsou to dost často tragické případy, auto je víc než rodina, než přítelkyně, než škola (do které tihle machýrci často stále chodí). Poznávací znamení? V overalu určeném do dílny chodí i spát a neobejde se bez mobilu s kvalitním foťákem, kterým zachycuje své auto a spamuje s ním sociální sítě.
Auto řídí leckdo a je potom logické, že i mezi řidiči se najdou nejrůznější typy. Někteří jsou v podstatě neškodní, jiní si už ale pohrávají se zákonem. To ovšem neznamená, že bychom se nemohli čas od času na jejich účet pobavit. Máte v okolí také nějakého takového řidiče?