Baťa a bitcoin

Baťa a bitcoin – OBSAH

1. Místo úvodu aneb setkání dvou světů
2. Hodnoty baťovské a bitcoinerské
3. Rozhovor s Tomášem Baťou
4. Co si z článku odnést

Místo úvodu aneb setkání dvou světů

Tomáš Baťa byl jedním z nejvýznamnějších českých podnikatelů 20. století. Zakladatel obuvnického impéria, vizionář a do jisté míry také reformátor nejen v oblasti vzdělávání. Dokázal spojit podnikání se smyslem pro společenskou odpovědnost, ke kterému ale nebyl nikým ani ničím nucen, došel si k němu samostatně.

Baťova filozofie stavěla na individuální odpovědnosti, otevřenosti a snaze neustále zlepšovat se jednak v práci, kterou děláme pro svoji obživu, a zlepšovat rovněž sebe sama. Baťa věřil v osobní iniciativu, efektivitu a minimální zásahy shora. A právě díky těmto principům dokázal vytvořit funkční a udržitelný systém, který v mnohém předběhl svou dobu. A kdo ví, dost možná nebýt čtyřiceti let totalitního režimu panujícího v Československu od února 1948 do listopadu 1989, bavili bychom se nyní o Baťovi jako přinejmenším dolarovém miliardáři, jehož děti a vnuci s vnučkami by patřili mezi významné venture kapitálové investory podporující české start-upy.

Bitcoin představuje digitální peníze, které lidem umožňují svobodně a přímo mezi sebou posílat hodnotu bez zásahu bank nebo státu. Na úvod si troufnu říci, že kdyby Tomáš Baťa žil dnes, pravděpodobně by jej oslovila právě kombinace technologické inovace, osobní svobody a odporu vůči byrokracii a státu, kterou bitcoin představuje. Jde totiž o hodnoty, které on sám celý život prosazoval.

Rád bych na tomto místě poděkoval autorce knihy Inspirace Baťa, paní Gabriele Končitíkové, která svými texty znovu probudila můj zájem o odkaz Tomáše Bati a jeho přesah do současnosti. Její kniha mi připomněla hodnoty, které Baťa prosazoval jako je pracovitost, poctivost, odpovědnost za sebe sama a životní odvaha. K tématu jsem se dostal už před lety, kdy jsem navštívil Zlín, ale díky autorce jsem se k tomuto inspirativnímu příběhu mohl vrátit a nyní ocenit také jeho nadčasovost.

Hodnoty baťovské a bitcoinerské

Podívejme se v následujících odstavcích na to, jaké hodnoty by dnes sdílel Tomáš Baťa s námi bitcoinery.

Self-custody život

Stejné hodnoty, které Baťa přenášel do každodenního života ve svém podniku ve Zlíně, tvoří dnes fakticky základní myšlenky bitcoinové komunity. Její členové věří, že jednotlivec má nést odpovědnost za svůj vlastní život i za své finance. Ideálně nemá být závislý na státu ani jiném člověku. Místo spoléhání se na jiného stojí v centru naší pozornosti jednotlivec, jeho rozhodnutí a schopnost sebevědomě jednat. Tato myšlenka se krásně projevuje v jednom ze základních konceptů bitcoinerství, kterým je self-custody. V principu člověk spravuje zcela samostatně svůj digitální majetek, bez potřeby jakýchkoli prostředníků.

Decentralizace

Bitcoinová komunita staví už od začátku na decentralizaci a principu, který Baťa uplatňoval při zakládání soběstačných podnikových struktur a následně měst nebo spíše městských čtvrtí. Město Zlín nebylo pouze továrnou na výrobu obuvi, ale šlo o komplexní prostor, kde lidé mohli žít a nezávisle se rozvíjet. Bitcoin představuje podobný model v oblasti financí. Systém, kde nikdo nemá výsadní postavení a kde síť spoluvytváří a zabezpečuje komunita jeho uživatelů. Důvěra nevzniká pouze na základě jména nebo titulu uživatele, ale na základě principů a technických pravidel, která platí pro všechny stejně.

V jádru bitcoinu stojí přesvědčení, že moc a kontrola by neměly být soustředěny v rukou státu nebo jen několika velkých institucí, ale měly by být rozloženy mezi jednotlivce, kteří si sami spravují své prostředky. Bitcoineři zastávají myšlenku „buď sám svou vlastní bankou“. Neboli přijmi odpovědnost za své peníze, své činy a za svou budoucnost. Tato filozofie zcela nutně předpokládá samostatnost, schopnost učit se a přijímat důsledky vlastních rozhodnutí, postoj velmi blízký Baťovu pojetí osobního života i podnikání.

Otevřenost

Otevřenost je jedním ze základních baťovských principů. Ať už ji projevujete vůči zaměstnancům, zákazníkům, obchodním partnerům nebo vůči našim blízkým a rodině. Nebyla to prázdná fráze, ale konkrétní způsob chování. V Baťových závodech lidé věděli, kolik stojí výroba, jaké jsou výsledky jejich oddělení i kam podnik směřuje. Sdílení informací nebylo bráno jako riziko, ale spíše jako cesta k důvěře a spoluzodpovědnosti. Každý měl mít možnost pochopit, jak firma funguje, a přispět ke zlepšení. V tomto duchu se nese i myšlenka bitcoinu. Každý si může volně zjistit a hlavně ověřit, jak celý jeho ekosystém funguje. Kód bitcoinu je od počátku open source, veřejně dohledatelný a volně přístupný každému. Lze transparentně zkontrolovat jeho pravidla a není zde žádný šéf bitcoinu nebo jen jediná entita, která by měla kontrolu nad celým systémem.

Druhým důležitým pilířem je transparentnost blockchainu. Každá transakce je veřejně dohledatelná a zaznamenaná ve veřejné účetní knize. Nikdo nemůže pravidla sítě jednostranně měnit. Jakákoli úprava systému vyžaduje konsenzus celé komunity. To je zásadní rozdíl oproti dnešnímu finančnímu světu, kde o peněžní politice rozhodují centrální banky. A tvorbu peněz pak fakticky vykonávají obchodní banky. Baťa už ve své době kritizoval podobné netransparentní zásahy do ekonomiky, které podle něj deformovaly přirozené tržní prostředí. V Baťově světě i v bitcoinu má otevřenost stejný význam. Tvoří základ důvěry a férovosti. Otevřený systém nutí k odpovědnosti, protože nikdo se nemůže schovat za rozhodnutí přijatá za zavřenými dveřmi autoritou nadřazenou jednotlivci.

Mysleme o dvě generace dopředu

Baťa i bitcoineři uvažují nad věcmi dlouhodobě. Nejde jim o okamžitý zisk, ale o budování systému s pevnými základy, který obstojí v čase. Baťa nestavěl jen továrny, ale vytvářel hodnotové základy pro celé generace svých spolupracovníků i jejich nejbližších. Věřil, že úspěch má smysl jen tehdy, když slouží i těm, kteří přijdou po nás.

Podobně i bitcoin vznikl s vizí trvalé důvěry, která nezávisí na rozhodnutí několika jednotlivců, kteří nebyli nikým transparentně zvoleni, ale závisí pouze na svém kódu podléhajícím konsenzu celé komunity. Zdá se, že paralely mezi Baťou a bitcoinem tak už nejsou jen nahodilé.

Vzdělávání

Důležitou roli v životě bitcoinera hraje bezesporu vzdělávání. A to nikoli státní vzdělávání nebo snad nutnost, určitá povinnost se něco učit. Ale naopak, dobrovolně a ve svém volném čase si doplňovat znalosti v určitém oboru nebo na nějaké téma, které nás baví a naplňuje. Místo centrálně řízených učebních plánů tu vznikají komunitní podcasty, meetupy, webináře, kde se lidé učí chápat do hloubky principy peněz, technologií i ekonomie.

Stejně jako Baťa nečekal na stát, aby zřídil školy nebo učiliště, ani bitcoinová komunita nespoléhá na systém. Její členové budují vlastní a otevřené formy vzdělávání pro každého, kdo chce převzít odpovědnost za svůj život.

Bitcoin jako peníze

V bitcoinu najdeme kromě jeho ekonomického smyslu také rozměr filozofický, společenský nebo někteří by řekli až kulturní. Bitcoin nemusí podle mnohých představovat jen peníze, ale rovněž celý kulturní fenomén, který přesahuje hranice ekonomiky i technologií. Bitcoin totiž není jen technologie nebo měna.

Je to kulturní projekt, který odráží proměnu hodnot a hledání nového étosu v době globalizace, finanční centralizace a ztráty osobní odpovědnosti. Stejně jako Tomáš Baťa věřil, že zdravá společnost vyrůstá z odpovědného jednotlivce, i komunita kolem bitcoinu staví na přesvědčení, že skutečná změna přichází zdola, ne prostřednictvím příkazů a nařízení, ale osobním příkladem, důvěrou a dlouhodobou vizí. A bitcoin lze vnímat jako návrat k takovým hodnotám.

Open source myšlení

Baťovi by byly velmi blízké dnešní principy open source. Ve svých materiálech uváděl svůj pohled na sdílení nápadů a informací jednoznačně. Baťovo pojetí podnikání totiž úzce souviselo s principem otevřenosti. Věřil, že skutečná hodnota nevzniká uzavíráním nápadů do šuplíku, ale jejich neustálým sdílením a společným rozvíjením. Zdůrazňoval, že skrze sdílení tvůrčích myšlenek můžeme zlepšovat samotnou společnost.

Tento přístup jako by předběhl svou dobu. Dnes velmi připomíná dnešní open source, kdy se myšlenky a inovace stávají společnými celé internetové komunity. Nebo v některých konkrétních záležitostech například komunity kolem bitcoinu nebo konkrétního programovacího jazyka nebo specifické aplikace. Podle Bati je největší překážkou sdílení strach. Obava, že někdo nápad zneužije či „ukradne“. To podle něj brzdí samotný tvůrčí proces. V jeho filozofii bylo podstatně lepší být o myšlenku připraven, než aby nikdy nespatřila světlo světa. Jen skrze odvahu sdílet se myšlenka může vyvinout v něco většího.

Baťa rozlišoval dvě formy sdílení. Prvním je otevření dobrého nápadu lidem, kteří dokážou jeho potenciál uchopit a myšlenku posunout dál. Druhým způsobem je odevzdání rozvinutých myšlenek společnosti, aby mohly dál inspirovat, pomáhat a měnit svět k lepšímu. Baťovo pravidlo bylo v případě sdílení myšlenek prosté. Pokud vás trápí, že nevíte, jak něco udělat rychleji, levněji či efektivněji, mluvte o tom. A pokud řešení najdete, sdílejte jej také. Tento druh open source myšlení ukazuje, že sdílením se autorství neztrácí, ba naopak autor může pokračovat. Každá dobrá myšlenka, která se dostane mezi lidi, má šanci vyrůst, být zdokonalena a sloužit mnohem širšímu účelu. Ve světě bitcoinu se stačí podívat například na dnes již zcela běžný standard BIP39, kdy díky Slushovi se Stickem již od roku 2013 můžeme používat tzv. seed fráze. Neboli je možné zálohovat a obnovovat seed pomocí standardizované sady slov. A v současné době na něj navazuje standard SLIP39, také z dílny Satoshi Labs.

V kontextu bitcoinu je baťovský myšlenkový postup velmi přiléhavý. Představme si, že by Satoshi Nakamoto nikdy nezveřejnil svůj zřejmě dlouho připravovaný whitepaper. A že by nikdy z obavy o ztrátu kreditu nerozjel ani bitcoinový blockchain. Životy mnoha čtenářů by zřejmě vypadaly dnes úplně jinak, kdyby Satoshi své dílo nikdy nepustil ven.

Rozhovor s Tomášem Baťou

Díky moderním technologiím dnes můžeme nahlédnout do myšlenek lidí, kteří již nejsou mezi námi. Nyní mi proto dovolte, abych vám zprostředkoval simulovaný rozhovor s Tomášem Baťou.

Bitcoin jako silný nástroj

Pane Baťo, jak se díváte na bitcoin? Jde podle Vás o revoluční vynález srovnatelný s prvními stroji během průmyslové revoluce, nebo jde o pouhou hračku spekulantů?

Podívejte, mladý příteli, já vždy hleděl na věci podle toho, zda slouží lidem. Průmyslová revoluce přinesla stroje, které lidem zlevnily oblečení nebo boty a zpřístupnily je i chudým. To byla skutečná revoluce. Bitcoin? Vidím v něm sílu i nebezpečí. Sílu v tom, že člověka učí samostatnosti a odpovědnosti. Nemá nad sebou banku, musí se spolehnout na vlastní rozum a pořádek. To je mi blízké.

Ale zároveň tu cítím riziko, pokud se z něj stane jen hračka pro spekulanty, kteří chtějí rychlý zisk bez poctivé práce. Revoluční bude, až se bitcoin stane nástrojem, který lidem opravdu usnadní život a přinese jim větší svobodu. Pokud zůstane jen prostředkem hazardu, pak je to dle mého názoru slepá ulička.

Bitcoinové peníze

Přijal byste bitcoin jako platidlo ve Vašich obchodech po celém světě?

Pokud by bitcoin představoval pro mé zákazníky jednoduchý, spolehlivý a bezpečný způsob placení, pak bych jej rád přijal. Vždyť i my jsme ve své době zaváděli novoty jako vlastní měnu Baťových závodů, závodní nemocnici, spořitelnu. A to proto, aby lidé měli větší pohodlí a jistotu.

Ale zároveň bych si dal pozor. Nejprve bych zkoušel bitcoin v jednom obchodě nebo v jedné zemi a sledoval bych, zda zákazníci tuto možnost opravdu využívají. Zda to nepřináší více starostí než užitku. Teprve potom bych jej rozšířil dál.

Bitcoin není pod kontrolou žádného státu ani centrální banky. Vnímáte to jako výhodu, nebo naopak hrozbu?

Já jsem vždy věřil, že nezávislost čehokoli je klíčová. Ve Zlíně jsme nečekali na stát, až postaví školy nebo nemocnici. Postavili jsme si je sami, protože jsme věděli, že na vlastních nohách stojíme nejpevněji. V tom smyslu rozumím, proč lidem připadá přitažlivé, že bitcoin není v rukou žádné vlády či banky.

Svoboda a odpovědnost jdou ruku v ruce. Ale samozřejmě každá svoboda má i svou odvrácenou stranu. Když nad vámi není žádná autorita, která vás zachytí, musíte mít ve svém životě pořádek a ctít velkou kázeň. To platilo v naší továrně a platí to i v tomto případě. Bez rozumu a poctivosti se taková volnost snadno zvrhne v chaos.

Vidíte bitcoin jako bezpečný uchovatel hodnoty, podobně jako zlato, které chrání majetek v dobách krize?

Bitcoin je jiný. Nemůžete si jej vzít do ruky ani z něj něco ukovat nebo vyrobit botu. Jeho hodnota stojí čistě na důvěře lidí. A to není málo, když i peníze v mé době, ale vlastně i ve vaší, byly a jsou v podstatě jen papír, a přesto fungují, pokud jim lidé věří.

Ptáte-li se, zda je bitcoin bezpečný uchovatel hodnoty, odpověděl bych tak, že může být, pokud si důvěru udrží. Zatím je mladý a dokáže být opravdu velmi divoký. Jeho cena kolísá jako aprílové počasí. To by mě jako podnikatele znepokojovalo. Ale připouštím, že v době, kdy státy tisknou papírové peníze bez ohledu na množství, může bitcoin hrát roli novodobého zlata. Zda se mu podaří získat stejnou stabilitu a univerzální důvěru jako zlatu, ukáže až čas.

Podporoval byste své zaměstnance, aby část svých úspor drželi v bitcoinu, stejně jako jste je kdysi vedl k finanční zodpovědnosti?

Ano, vedl bych je k tomu, aby mysleli na budoucnost a rozumně hospodařili. Tak jako jsem je kdysi učil šetřit pravidelně koruny z každé výplaty. Ale stejně jako tehdy bych jim i teď radil, ať nedávají všechna vejce do jednoho košíku. Platí to i dnes. Bitcoin je velice zajímavý, může růst a může chránit před znehodnocením peněz.

Jakou radu byste dnes dal mladým lidem, kteří uvažují o tom si spořit, nebo řekněme investovat do bitcoinu?

Nevkládejte své těžce vydělané peníze do ničeho, čemu nerozumíte. Když jsem prodával boty, znal jsem každý steh, každý hřebíček. Všechno museli znát také moji spolupracovníci. Než vložíte peníze do bitcoinu, naučte se, jak funguje. Jinak je to jen hra na náhodu. A nehledejte rychlé zbohatnutí. V mém životě vedla k úspěchu poctivá práce a vytrvalost.

Pokud byste měl vypíchnout na současném finančním systému jednu velmi špatnou věc, co by to bylo?

Řekl bych bez váhání, že je to odtržení peněz od poctivé práce a skutečné hodnoty. Vidím, že dnešní finanční systém je přeplněn papírem a pouhými virtuálními čísly na obrazovkách, které vznikají lusknutím prstu. Peníze se tisknou, aniž by za nimi stála práce, řemeslo či užitek pro lidi. A když se bohatství odtrhne od práce, ztrácí váhu i smysl, zejména v dlouhodobém horizontu.

To je podle mne ta největší nemoc dnešních peněz. Místo toho, aby byly nástrojem směny a odměny za dobře odvedenou práci, stávají se často hračkou pro spekulanty a prostředkem moci pro ty nahoře, kteří je mohou vytvářet takříkajíc ze vzduchu.

Co si z článku odnést

Závěrem bych rád zdůraznil několik bodů, které si mohou čtenáři z textu odnést do svého běžného, nejen bitcoinerského života.

Vzdělání je základ

Vzdělávejme se. Baťa kladl důraz na to, aby se jeho spolupracovníci neustále vzdělávali. Po celý život, bez ohledu na aktuální věk. Doplňovat své znalosti bylo třeba v minulém století a o to více to platí i dnes, v překotně se vyvíjející době. Ideálně se rozvíjejme nejen v našem původním oboru, ale pokusme se proniknout také do jiných oborů. Nikdy nevíme, kdy se nám nějaká znalost může hodit.

Budujme komunitu

Baťa vždy zdůrazňoval, že dobrá komunita je základem úspěchu jednotlivce. Své spolupracovníky nevnímal jako izolované zaměstnance, ale jako lidi pevně zakotvené v rodinném a společenském životě. Společně s jejich celými rodinami. Na tomto principu pak budoval i firemní politiku, která zahrnovala vše od bydlení přes školství až po zdravotní péči. Věřil, že jednotlivec může prosperovat jen tehdy, když prosperuje i jeho okolí.

Bitcoinová komunita však vznikla v odlišném prostředí, které je digitální, decentralizované a anonymní, nebo alespoň pseudonymní. Čistě demograficky jde dodnes převážně o muže ve věku 25 až 45 let, což ukazuje na poměrně úzké zastoupení různých skupin uživatelů. Bitcoinu a s ním spojená témata tak zatím zůstávají spíše mimo rodinné nebo celospolečenské diskuze.

Silný komunitní prvek se projevuje nejen tím, že se nadšenci propojují on-line, ale také organizují konference, některé mají jen v České republice mnohaletou tradici, pořádají setkání, vytvářejí vzdělávací projekty a podobně. Komunita je v zásadě postavena hlavně na dobrovolné bázi. Někdy bývá virtuální, jako je tomu například u vývojářských komunit, kde se členové nikdy osobně nesetkali. Nebo naopak může být komunita velmi lokálně orientovaná, v rámci decentralizace celé pomyslné komunitní sítě. Tak jako tomu je v České republice u komunity Jednadvacet, což je naše odnož původně německy hovořící komunity Einundzwanzig, jejíž hlavní myšlenky prostoupily i do Česka.

Mimochodem, když už zmiňujeme číslo 21, jako by tomu snad osud chtěl. Ve Zlíně naleznete do dnešního dne takzvaný „Baťův mrakodrap“ neboli budovu č. 21 zvanou „Jednadvacítka“. Jde o moderní administrativní budovu, kterou nechal postavit Jan Antonín Baťa podle návrhu architekta Vladimíra Karfíka v letech 1936 až 1938. Se svými 16 patry a výškou 77,5 metru tehdy patřila k nejvyšším stavbám Evropy. Stala se do jisté míry symbolem Baťovy podnikavosti a pokroku celého města Zlína. Budovu dodnes nalezneme na adrese třída Tomáše Bati 21, 760 01, Zlín. Je v ní mimo jiné instalována legendární Baťova pojízdná kancelář. Traduje se, že ji umístil do výtahu, aby s ní mohl co nejefektivněji objíždět jednotlivá patra, díky čemuž měl dohled nad vším důležitým ve své firmě.

Otužujme své tělo

Mezi bitcoinery je velice populární koncept „Proof of Work“ neboli důkaz prací. A tímto nemyslíme pouze těžbu bitcoinu, ze které toto heslo samozřejmě pochází. Jde o něco hlubšího. O princip osobní odpovědnosti, disciplíny a schopnosti prokazovat hodnotu vlastní námahou. V praxi se to typicky projevuje skrze pravidelné fyzické cvičení, zdravý životní styl či otužování vlastního těla. Těmito aktivitami člověk symbolicky i doslova dokazuje, že je ochoten a schopen na sobě pracovat, překonávat prvotní odpor a budovat svou vnitřní sílu.

Baťa říkal, že otužováním svého těla posilujeme také svého ducha. Vystavujeme-li se nepohodlí, ať už jde o studenou vodu, ranní běh nebo náročný pracovní úkol, učíme se v zásadě zvládat stres, zklidňovat mysl a posilovat sebedůvěru. Stejně jako tělo sílí s každým dalším ponořením do ledové vody, i charakter roste s každým překonaným okamžikem slabosti. „Proof of Work“ tak není jen technický princip bitcoinu, ale pro mnohé členy komunity jde v zásadě o životní filozofii. Nebo jinak řečeno, jde o důkaz toho, že skutečná hodnota vzniká vždy skrze úsilí, vytrvalost a poctivou práci na sobě samém.

Baťa opakovaně zdůrazňoval, že skutečný pokrok nezačíná technikou ani penězi, ale člověkem samotným. „Starejme se o sebe, budujme ducha a otužujme tělo,“ vyzýval své spolupracovníky i veřejnost. Podnikání pro něj znamenalo především sebezdokonalování, snahu stát se svobodným, schopným a mravným člověkem, který stojí pevně na vlastních nohou. Tato osobní odpovědnost je i základem myšlenky bitcoinu, neboli nespoléhat na stát ani autoritu, ale umět spravovat své prostředky, chránit hodnotu a chápat, že svoboda vyžaduje kázeň a vzdělání.