Recenze fotoaparátů všech značek dělám už čtvrt století, a tak mě dnes skutečně jen tak něco nepřekvapí. Přesto se pořád občas stane, že narazím na fotoaparát, který mě dokáže nějak výrazněji zaujmout. V případě novinky Fujifilm X-Half to ale není překvapení, ale skoro až šok a přiznám se, že na něj už pár dnů skoro až nevěřícně zírám. Fujifilmu se totiž povedl skutečně po všech stránkách natolik mimořádný fotoaparát, že se zcela vymyká všem dosavadním zvyklostem a není to rozhodně jen tím, že je primárně určen především pro focení na výšku a má tedy vše otočené o 90°.
Ač to tak možná podle produktových fotografií na první pohled nevypadá, nový Fujifilm X-Half je ve své podstatě klasický kompaktní fotoaparát, tedy míněno v tom smyslu, že má objektiv napevno, bez možnosti jeho výměny za jiný. Tím ale jeho podobnost s běžnými kompakty končí, což se ukáže hned poté, co si člověk tento fotoaparát vezme poprvé do ruky. Jako první samozřejmě zaujme skutečně povedený retro design, který jej ale na pohled na obrázku dělá větším, než reálně je. Ve skutečnosti je totiž o dost menší i lehčí, než vypadá, a je tak skutečně doslova kapesním přístrojem.
Kdysi se klasickým kompaktům říkalo, že jsou jako krabička na mýdlo, ale v tomto případě je velikost spíše jen jako mýdlo samotné. Přesto nepůsobí laciným dojmem a použité materiály jsou kvalitní (přestože dominuje plast – podle mě osobně lepší jak kovové hořčíkové slitiny) i dobře sestavené. Přesto jsou zde na první pohled vidět jisté kompromisy, a to především plastový závit na stativ nebo sáňky pro externí blesk, které však nemají žádné kontakty, takže je to vlastně jen takový držák – tohle je skutečně hodně zvláštní řešení, které jsem snad ještě nikdy nikde neviděl.
Dále zaujme také fakt, že na těle fotoaparátu Fujifilm X-Half je naprosté minimum ovládacích prvků. Na horní straně fotoaparátu je poměrně malé tlačítko spouště, kterému nechybí stará klasika v podobě závitu pro tradiční mechanickou drátěnou spoušť, což už se dnes opravdu moc nevidí. Kolem spouště je prstenec pro přímé ovládání korekce expozice (podle mě nejlepší možné řešení) a směrem dozadu je dokonce i páčka pro převíjení filmu, což už mladší ročníky možná ani neví, co to je. Tady v podstatě nemá žádnou funkci, jen ve filmovém režimu vás nenechá udělat další snímek, aniž byste „převinuli na další okénko filmu“, což má simulovat dokonalý zážitek jako u focení na film.
Na zadní stěně fotoaparátu Fujifilm X-Half jsou pak jen dvě tlačítka, což je v dnešní době skutečně nevídané. Jedno slouží pro přehrávání pořízených fotek a druhé je vlastně přepínač, kterým definujete, zda budete pořizovat fotografie nebo video. Dál už ale opravdu nic a marně byste hledali i tlačítko pro MENU nebo pro koš, tedy mazání snímků – ani to zde totiž vůbec není a ovládání fotoaparátu to tak zjednodušuje doslova až na úplnou dřeň, což ale ze začátku dělá z ovládání tak trošku hlavolam.
Co je ale ještě více nezvyklé, na zadní stěně jsou hned dva LCD displeje, i když to tak na první pohled možná nevypadá. Jednak je to klasický LCD displej, jen v tomto případě otočený na výšku, protože fotoaparát Fujifilm X-Half je totiž celý primárně určen pro focení na výšku. Vedle něj je pak druhý LCD displej, který vypadá jako okénko pro kinofilmovou kazetu a kde se po většinu času zobrazuje logo zvoleného filmu, respektive zvolené simulace podání konkrétního kinofilmu. Oba LCD displeje jsou dotykové a kombinací posunu prstem z okraje, ikon a menu na obou displejích se dostanete k podrobnějším nastavením. Na jednu stranu je to velmi jednoduché, ale natolik nezvyklé, že se přiznám, že mi docela hodně dlouho trvalo, než jsem přišel na to, jak to autoři vlastně mysleli a než jsem zjistil, jak se k detailnímu menu vůbec dostat a jak ho celé ovládat jen dotykem.
Dále je na zadní stěně už jen klasický optický průhledový hledáček, který je sice opatřen senzorem detekujícím přiložení oka, ale jinak je opravdu hodně retro, míněno v tom smyslu, že nezobrazuje žádné informace a je spíše orientační, než že by byl reálně použitelný pro skutečně přesnou kompozici. Vedle něj na levém boku je pak po krytkou jediný konektor, kterým je USB-C. Nad ním pak posuvník aktivující vestavěný blesk – ten ale není klasický, ale jen LED, podobně jako třeba na mobilu. Na pravém boku fotoaparátu pak není nic a zespodu je jen již zmíněný stativový závit a dvířka pro baterii, která jsou společná i pro jeden slot pro paměťové karty typu SD/SDHC/SDXC.
Zepředu je potom samozřejmě objektiv s pevným ohniskem o ekvivalentu 23 mm a poměrně vysokou světelností f/2,8. Navíc je opatřen páčkou s clonovým kroužkem, kterým lze mechanicky ovládat clonu v rozsahu f/2,8 až f/11 nebo přepnout na automatiku. Krytka je nezvykle gumová, ale na objektivu dobře drží. Stejně tak neobvyklý a (pro někoho) méně příjemný fakt je, že na objektiv nelze nijak nasadit ani našroubovat klasické fotografické filtry, ale ani sluneční clonu.
| Parametry | Fujifilm X-Half (X-HF1) |
|---|---|
| Objektiv | ekvivalent 32 mm f/2,8 |
| Snímací čip | 1“ (13,3 × 8,8 mm) BSI CMOS, 17,7 Mpx |
| Poměr stran | 3 : 4 |
| Rozsah citlivosti ISO | ISO 200–12 800 |
| Stabilizace na čipu | ✕ |
| Automatické zaostřování | Single Point AF |
| Nejkratší čas závěrky | 1/2 000 s |
| LCD monitor | dotykový 2,4“ (6 cm) / cca 1 Mpx |
| Hledáček | optický |
| Video | Full HD (1 440 × 1 080) – 24 p |
| Bezdrátové rozhraní | WiFi a Bluetooth 5.2 |
| Drátové rozhraní | USB-C |
| Paměťové karty | 1× SD/SDHC/SDXC karty |
| Vestavěný blesk | ✓ LED |
| Odolnost proti počasí | ✕ |
| Barevné provedení | černá / tmavě šedá / stříbrná |
| Rozměry | cca 106 × 64 × 46 mm |
| Hmotnost těla | cca 240 g (včetně baterie a karty) |
| Cena k 14. 9. 2025 | 19 990 Kč |
Fotoaparát Fujifilm X-Half není klasika, kde jsou technické parametry zcela klíčové, ale přesto je dobré se na ně detailněji podívat. Základem je jednopalcový čip typu BSI CMOS s poměrem stran 3 : 4, tedy orientovaný na výšku a rozlišením 17,7 Mpx, fotografie mají rozměr 3 648 × 4 864 px a lze je ukládat pouze ve formátu JPEG. Základní rozsah citlivosti ISO je pak ISO 200 až ISO 12 800. Video je možné natáčet maximálně ve Full HD rozlišení s 24p. Systém automatického zaostřování umožňuje několik obvyklých režimů, včetně dotykového, nebo automatické detekce obličeje.
Objektiv fotoaparátu Fujifilm X-Half je nevýměnný, tedy napevno a s ekvivalentní ohniskovou vzdáleností 32 mm a světelností f/2,8 (celkový rozsah je f/2,8 až f/11). U takto výrazně retro fotoaparátu samozřejmě nechybí možnost ručního nastavení clony pomocí samostatného clonového prstence a nechybí ani prstenec pro ruční zaostřování – ten je ale podle mě v podstatě zbytečný, protože je vzhledem k velikosti LCD displeje reálně téměř nepoužitelný, navíc automatický systém ostření funguje bezchybně. Objektiv má dále netradiční gumovou krytku, což je asi proto, že objektiv není vybaven ani klasickým závitem, ani bajonetem, takže na něj nelze nasadit šroubovací filtry, ale ani sluneční clonu.
Zajímaly by vás klasické testovací fotky se srovnáním výsledků šumu v závislosti na citlivosti ISO? Tak to tady nějak nedává smysl, protože tady si naopak pomocí speciální funkce můžete šum, tedy přesněji zrno (samozřejmě to pravé, retro filmové) do fotografií přidat. A není to jediná podobná funkce, která vám má co nejvíc přiblížit fotografování na klasický kinofilm. Můžete si například vybrat i konkrétní film, tedy digitální simulaci podání filmu, a to posunem nahoru, nebo dolů na menším LCD displeji, kde se vám zobrazí logo daného filmového materiálu a tato nabídka je skutečně dosti široká. Můžete si zvolit opravdovou klasiku v podobě slavných filmů Velvia, Provia, Astia nebo třeba černobílý Acros a k němu simulaci tradičních filtrů pro černobílou fotografii (červený, zelený nebo žlutý) a ještě několik dalších – celkem 10 + k Acros ty tři verze s filtry. To ale taky tak trochu předpokládá, že tyto filmy znáte (pamatujete) a víte, jaké vlastnosti mají. Pokud ne, vidíte to na LCD monitoru, ale u některých nejsou rozdíly moc velké – viz ukázka. Komu by to bylo málo, může si vybrat ještě některý z 26 speciálních efektů, některé opět viz ukázka na fotografii.
Úplně nejvíc retro & film je režim „Film Camera Mode“, kdy se fotoaparát Fujifilm X-Half doopravdy chová jako klasický přístroj na kinofilm, tedy skoro, ale víc už to fakt asi ani nejde, posuďte sami. Předem si zvolíte počet snímků v „kazetě s filmem“, tedy 36, 54 nebo 72 a pak se LCD v podstatě vypne, respektive ukazuje jen zbývající počet snímků v „kazetě“ a přepínač ostření AF/MF. Před každou fotkou musíte fotoaparát páčkou „natáhnout“, na LCD nic nevidíte, takže kompozici můžete tvořit jen přes průhledový hledáček a ani po vyfocení fotku neuvidíte – musíte totiž počkat, až dofotíte celý „film“ a teprve pak fotky „vyvolat“ přetažením do mobilní aplikace nebo do počítače.
Z hlediska příslušenství není k fotoaparátu Fujifilm X-Half nic dodáváno ani toho k němu moc nekoupíte, v podstatě je k dispozici jen slot na paměťovou kartu SD/SDHC/SDXC a osvědčenou baterii Fujifilm NP-W126S, která dodává fotoaparátu až nezvykle dlouhou výdrž (tady ale opravdu hodně záleží na zvoleném režimu, nejdelší je samozřejmě při použití „Film Camera Mode“. Jinak můžete pouze něco zasunout do sáněk blesku, a to je asi tak vše – aneb opět jednoduchost sama, a to až tak, že jednodušší už to asi opravdu nejde.
Přes tuto vrcholnou jednoduchost ale fotoaparátu nechybí kompletní bezdrátová konektivita, tedy jak pomocí technologie Bluetooth, tak i Wi-Fi. Takže retro doslova až na doraz, ale přesto nejste ošizeni o moderní konektivitu a možnost sdílení fotografií firemní aplikací z fotoaparátu do vašeho mobilního zařízení, kde jej můžete dále zpracovávat (vyvolávat) a případně sdílet dál, tedy především na sociální sítě nebo je odeslat do tisku na vaši domácí fototiskárnu.
Tentokrát vezmu závěr naopak a napřed zmíním nevýhody a začnu rovnou cenou. Aktuálně (09/2025) je fotoaparát Fujifilm X-Half k mání za 19 990 Kč, což skutečně není zrovna málo, zejména vzhledem k tomu, že by se mu teoreticky dalo vytknout docela dost věcí. Třeba chybějící zvýšená odolnost proti povětrnostním vlivům nebo fakt, že výsledné fotografie se ukládají pouze ve formátu JPEG, takže kdo je zvyklý si se zpracováním pohrát v nějakém RAW editoru, má prostě smůlu. Vytknout se dá i nemožnost na objektiv nasadit fotografické filtry, a dokonce ani sluneční clonu nelze použít. V neposlední řadě také to, že sáňky pro externí blesk nemají žádné kontakty, dokonce ani ten základní středový, takže je to spíš jen takový pasivní držák. Pokud jste tedy puntičkář a je pro vás technická dokonalost bezvýhradně na prvním místě, pak tohle asi skutečně nebude fotoaparát pro vás, protože pro vás je možná už přeci jen retro až moc.
Na druhou stranu, pokud se u fotografování chcete doopravdy bavit a užít si celý ten proces tak, jako tomu bylo za starých časů, a to navíc ve velmi zábavné i líbivé podobě, pak budete naopak nadšeni. Nejen velmi hezký retro design, ale celková koncepce je totiž ve všech ohledech zcela výjimečná, vtipná a zábavná. Navíc je ovládání jednoduchost sama, baterie má velkou výdrž a možnosti nastavení simulace skutečných filmových materiálů a speciálních efektů je mimořádná. No a pokud si to chcete užít opravdu na maximum, režim „Film Camera Mode“ je doslova třešinkou na dortu, se kterou rozhodně u focení nebudete jen zaznamenávat okolní dění, ale budete se u toho i dobře bavit a taky vás doslova donutí nad každou fotkou doopravdy přemýšlet – což vás může zase posunout o kousek dál. Pokud jste tedy hračičkové, kteří si chtějí celý proces takto užít, budete naopak tímto fotoaparátem doslova nadšeni a vynaložené sumy nebudete ani trošku litovat.
Fujifilm X-Half
Kompaktní fotoaparátyFujifilm X-Half rozhodně není fotoaparát pro každého, ale představuje odvážný a originální krok směrem k návratu klasického pojetí fotografie. Přestože přináší řadu kompromisů, jeho koncepce, design i netradiční přístup k ovládání z něj činí mimořádný přístroj, který si své publikum bezpochyby najde. Pro ty, kteří hledají nejen technický nástroj, ale také zcela odlišný zážitek z fotografování, může být Fujifilm X-Half velmi atraktivní volbou.
Klady
Zápory
Michal Kupsa
Michal Kupsa was born in Brno in 1970. He began photography when he was 15 years old and started with journalism three years later. He has collaborated with a number of prestigious Czech and foreign media companies including Czech Television, Czech Radio, National Geographic, the US National Library, iDNES, People in Need and most Czech magazines about photography. Now, he mainly focuses on travel articles, photographic reviews, and photography courses.