Jak se naučit hrát na flétnu (NÁVOD)

Jak se naučit hrát na flétnu – OBSAH

1. Jak začít s hraním na flétnu
2. Jak hrát na zobcovou flétnu
3. Prstoklady pro zobcovou flétnu a první písničky

Jak začít s hraním na flétnu

Teprve přemýšlíte nad koupí nového nástroje, nebo už máte svou flétničku doma? Těchto pár rad vám pomůže v úplných začátcích hraní.

Jak vybrat flétnu

Už u tohoto prvního logického kroku může nastat potíž – jaký typ flétny koupit a kolik peněz do nástroje investovat? S výběrem vám pomohou zkušenější hráči – obraťte se na pracovníky v obchodě s hudebninami nebo se poraďte se svým učitelem hudby.

Obecně však platí, že pokud vy nebo vaše děti s hrou na flétnu teprve začínáte, nejvhodnější je zvolit sopránovou zobcovou flétnu. Z tohoto důvodu se v článku zaměříme na tento nejrozšířenější typ flétničky. 

Sežeňte si učitele, učte se ze „školy hry“, učte se z videí či návodů na internetu

Možností, jak začít hrát, je opravdu mnoho. Takovou sázkou na jistotu je učitel hudby, který vás kvalitně naučí základy hry a hlavně vás bude motivovat k tomu, abyste se zlepšovali. Zejména pak u menších dětí bude učitel potřeba. 

Pokud to ale chcete zkusit sami, v pohodlí domova, nápomocné vám budou učebnice, tzv. školy hry na flétnu. Dospělí mohou vyzkoušet sérii školy hry na sopránovou zobcovou flétnu Flauto dolce, děti pak ocení například Školu hry na zobcovou flétnu: Se skřítkem Toníkem.

Dobré hudební základy můžete získat i na internetu. Existují různé kurzy, často placené, zaměřené přímo na výuku hry na flétnu pro začátečníky. Vybírejte však taková edukační videa, která mají dobré ohlasy a jsou ověřená uživateli. Stejně tak se můžete na internetu začít učit podle některých dostupných návodů – a jeden takový najdete i v tomto článku níže!

Nevzdávejte to a pokračujte ve hraní

Pořídili jste si flétnu, máte jasno, jakým způsobem se chcete učit. Jenže jak vytrvat? Důležité je neztrácet hudební inspiraci a hrát zejména to, co vás baví. A právě zde je zásadní výběr skladeb. 

Výbava zobcového flétnisty:

• zobcová flétna
• vytěrák
• obal na flétnu
• notový stojan
• zpěvník, škola hry, noty

Jak hrát na zobcovou flétnu

Zobcovou flétnu tvoří obvykle 3 díly – hlavice (má tvar zobce, který vkládáme při hře mezi rty), střední díl (tělo) a spodní nožka. Tyto díly složíte k sobě a můžete hrát. Důležitou roli při hře plní vaše prsty, které mačkají jednotlivé dírky na těle flétny, ale také váš dech a postavení celého těla.

Co všechno se naučit, aby vám šlo hraní jedna radost?

Držení flétny – prstoklad

Otvory na flétně zakrýváme při hře bříšky prstů, přičemž pro každou dírku je určen jeden prst. Prsty jsou v lehkém sklonu, spočívají na dírkách klidně a příliš nemačkají.

Levačka je vaše první horní ruka – používá při hře 4 prsty. Palec levé ruky ucpává zezadu spodní dírku, dále ukazovák doléhá zepředu na první dírku odshora, prostředníček na druhou dírku, prsteníček na třetí dírku. Malíček levé ruky se nepoužívá. 

Pravačka je pak druhá, spodní ruka – zde využijeme při hře všechny prsty. Palec opět tlačí na zadní stranu těla (nespočívá na žádné dírce), zatímco všechny zbývající dírky na přední straně flétny ucpávají prsty pravé ruky v pořadí od ukazováčku až po malíček. Ukazovák tak stlačuje čtvrtou dírku, prostředník pátou, prsteníček šestou a malíček sedmou dírku odshora. 

Správný dech při hře na flétnu

Vrchní část flétny (zobec) položíme na spodní ret, poté zlehka přiložíme i horní ret a foukáme do flétny. Při hraní se nadechujeme ústy směrem „do břicha“, neměla by se nám zvedat ramena. Do flétny pak vydechujeme jemně a plynule a snažíme se o čistý tón. 

Zkuste do flétničky během pískání v rytmu artikulovat různé slabiky – tutututu, dudududu, tato-teta-tuto-tetu-tahá. Při tomto cvičení by vám měl jazyk ucpávat prostor mezi zuby, rty jsou našpulené. To je jedno ze základních cvičení, při kterém se učíte správně pracovat s jazykem, jenž se na hraní také významně podílí, a foukat přitom do flétny.

Držení těla při hře na flétnu

Ze začátku zkuste u hry stát, bude se vám tak lépe dýchat do břicha. Postoj těla by měl být rovný, co nejvíc přirozený, hlava vzpřímená. Ruce jsou uvolněné, mírně od těla, a vždy obě setrvávají na nástroji. Zopakujme, že levá ruka je na těle flétny nahoře, pravá ruka dole. 

Prstoklady pro zobcovou flétnu a vaše první písničky

Možná vás to mile překvapí, ale na začátku hraní vám bohatě postačí, abyste se naučili pár základních hmatů neboli prstokladů, a hned si zapískáte mnoho písní a známých melodií.

Jak číst přehled s prstoklady?

Tóny – v evropské hudbě máme sedm základních tónů: C, D, E, F, G, A, H. Tón H se v angloamerickém prostředí značí jako B, jde však o stejný tón, tak se nenechte zmást. Určitě jste si na obrázku všimli dvou podezřelých značek – křížku (♯) a béčka (♭). Křížek má tu moc zvýšit tón o jeden půltón, zatímco béčko naopak snižuje o jeden půltón. Tento půltónový rozdíl uslyšíte hned, jak si zkusíte postupně zahrát na flétnu všechny hmaty z přehledu. Mezi základní značky patří ještě odrážka (♮), která ruší platnost křížku nebo béčka – setkáte se s ní v notovém zápisu.

Prstoklady (hmaty) – znázorňují zakrývání dírek na flétně pomocí prstů. Na obrázku vidíte i barevné odlišení – dírky ve žlutém obdélníku stlačuje levá ruka, dírky v zeleném jsou tu pro pravou ruku. U vyšších tónů si můžete všimnout, že dírka pro levý palec je vybarvená černou barvou jen z poloviny. To není chyba, palec opravdu uzavírá dírku jen napůl, díky čemuž lze vyšších tónů docílit. 

Nota – grafická značka pro tón. Podle not budete hrát písničky, třeba ze zpěvníku. 

U každého tónu z přehledu, který lze na flétně zahrát, naleznete prstoklad a notu. Abychom například zahráli první tón C (nejhlubší možný tón na zobcové flétně), musíme prsty ucpat všechny dírky na flétně. Tón C se pak značí notou ležící na první pomocné lince pod notovou osnovou. To není tak složité, že?

Vaše první písničky na flétnu

A teď už zbývá to nejlepší nakonec – pojďme si zahrát nějakou písničku!

Vyletěla holubička 

Vyletěla holubička je ideální první písničkou na flétnu, protože k ní potřebujete pouze základní tóny, a to stupnice C dur (tóny C, D, E, F, G, A, H, C). Abyste se zorientovali, jaký tón každá nota v zápisu představuje, podívejte se do přehledu prstokladů. Písnička začíná nejhlubším tónem C.

Tisíc mil 

Další jednoduchou písničkou je klasická country píseň Tisíc mil. Opět si k notám vezměte na pomoc přehled prstokladů. Tentokrát začínáme hrát od tónu D. 

Ho ho Watanay 

U této krásné ukolébavky již nehrajeme jen základní tóny, ale i ty o půltón vyšší. Všimněte si křížků (♯) na začátku notových řádků, jsou umístěny přímo za houslovým klíčem. Jak jsme si říkali výše, křížek (♯) značí, že se daný tón bude hrát v písničce o půltón výše. A právě umístění křížků (♯) na řádcích určuje, jaké tóny se tu zvyšují. Bude se zvyšovat tón C (dle notového zápisu se, stejně jako křížek (♯), nachází mezi 3. a 4. řádkem) a tón F (leží na 5. řádku).

Ale aby to nebylo tak jednoduché, v notovém zápisu u písničky najdeme ještě jeden druh značky, tzv. odrážku (♮), která ruší platnost křížku. V notách ji najdete na dvou místech, vždy před tóny C. To znamená, že v písničce hrajete všechny tóny v základní podobě kromě tónu F, který se kvůli křížku (♯) hraje o půltón výše. Podívejte se do přehledu prstokladů, jak se liší hmaty pro tón F a tón F♯. S trochou cviku si jistě písničku zvládnete zahrát!

Naučit se alespoň pár jednoduchých písní na zobcovou flétnu zvládne každý. Chce to správný dech, hbité prsty, ale hlavně radost ze hry. Přejeme vám mnoho skvělých zážitků s flétničkou a – ať vám to píská!