Jak správně prořezávat ovocné stromy a keře?

Co se v článku o řezu ovocných stromů a keřů dozvíte?

• Základní vybavení pro pravidelný řez stromů
• Jaké základní druhy řezů rozlišujeme
• Jak prořezávat jabloně a hrušně
• Jak prořezávat třešně a višně
• Jak prořezávat meruňky
• Jak prořezávat broskve
• Jak prořezávat keřové angrešty
• Jak prořezávat stromové angrešty
• Jak prořezávat maliník
• Jak prořezávat keřový rybíz
• Tipy pro správný prořez ovocných stromů

Základní vybavení pro pravidelný řez stromků

Začnětě nákupem základního vybavení, bez něhož se zcela určitě neobejdete:

• Nůžky – klasické jednoruční nůžky využijete pro stříhání tenkých větviček. Při stříhání větších větví dejte přednost nůžkám pákovým, jež vám umožní vyvinout větší sílu.
• Pilky – jsou menší ruční nástroje ideální pro řezání větví, které neuštípnete kleštěmi, a hodí se na větve do několika centimetrů průměru. Pilky jsou např. rámové nebo ocasky.
• Pily – vhodné pro řezání opravdu silných větví a kmenů. Na silnější větve a kmeny se užívají větší zahradní pily nebo motorové pily. Můžou se hodit rovněž v případě, že po zimě shledáte strom natolik poškozený, že jej budete muset skácet. Pro ulehčení práce by vám proto ve výbavě neměla chybět ani motorová pila.
• Drtiče větví – uřezané větve můžete podrtit v zahradním drtiči a jemnou drť použít na záhony pod rostliny.
• Žebříky – pokud máte na zahradě vysoké stromy, tak se bez žebříku neobejdete.

Jaké základní druhy řezů rozlišujeme?

• Zakládací – provádí se většinou při výsadbě, výrazně ovlivňuje budoucí růst stromu.
• Výchovný řez – u mladých stromů v prvních letech. Cílem je dosáhnout požadovaného tvaru koruny.
• Udržovací – zajistí optimální poměr mezi růstem a plodností.
• Zmlazovací – přistupuje se k němu u starších, zanedbaných a neplodících stromů.

Řez ovocných stromů

Univerzální návod na prořez stromů a keřů tedy neexistuje. Každý druh stromu vyžaduje jiné postupy. Proto jsme pro vás vybrali několik nejčastěji pěstovaných stromů a keřů na českých zahradách, na nichž si vysvětlíme nejdůležitější kroky jejich prořezu.

Přehled termínů řezu ovocných stromů a keřů

Druh	Optimální termín řezu	Poznámka
Jabloň	Brzy na jaře (únor–březen), před rašením	Možný i lehký letní řez pro prosvětlení
Hrušeň	Brzy na jaře (únor–březen), před rašením	Podobné jako u jabloní
Třešeň	Po sklizni (červenec–srpen)	Vyhnout se řezu na jaře, riziko klejotoku
Višeň	Po sklizni (červenec–srpen), příp. začátek jara	Lépe snáší jarní řez než třešeň
Meruňka	Během vegetace (červen–srpen)	Řez vždy za teplého a suchého počasí
Broskvoň	Na počátku kvetení (březen–duben)	Důležitý každoroční řez
Angrešt (keřový)	Brzy na jaře, před rašením	Pravidelný udržovací řez
Angrešt (stromkový)	Předjaří	Vhodné tvarovat každoročně
Rybíz (keřový)	Brzy na jaře, před rašením	Černý rybíz prosvětlit ihned po sklizni
Maliník	Po sklizni, případně časně na jaře	Remontantní maliny – řez podle způsobu pěstování

Řez jabloní a hrušní

Po výsadbě stříháme jabloně i hrušně na jaře před rašením. Koruna by měla mít terminální (hlavní, střední) výhon se čtyřmi hlavními kosterními (bočními) větvemi.

Jak stříhat jabloně a hrušně první rok

Přebytečné a nevhodně rostoucí větve ustřihněte až na větevní kroužek (větev, ze které vyrůstají). Vyberte čtyři boční větve směřující ven z koruny a zkraťte je na 4–6 pupenů. Konce kosterních větví přitom musí být po zkrácení v jedné rovině. V poslední fázi zastřihněte terminální výhon tak, aby byl delší o 10 cm než boční větve. Důležité je jej zkrátit až na pupen stojící nad místem posledního krácení, jedině tak bude růst rovně. Následující rok zkracujte boční výhony do jedné roviny a především odstraňujte konkurenční výhony a výhony rostoucí dovnitř. Obrostové větvě delší než 30 cm zkraťte přibližně o čtvrtinu. V opačném případě, pokud má strom krátké přírůstky, jej lze povzbudit do vzrůstu hlubokým zakrácením, až do dvouletého dřeva.

Když začne strom méně plodit a klesne počet nových výhonů, proveďte omlazovací (obnovovací) řez. Začít můžete mírným zásahem, kdy zastřihnete kosterní větve do dvouletého dřeva a plodné větve zkrátíte o čtvrtinu. Zvolit však můžete i střední cestu, při níž zkrátíte kosterní větve do 3–4letého dřeva a plodné větve až o polovinu. A pokud je na tom strom citelně špatně, bude vhodný velmi razantní zásah – kosterní větve zkráťte minimálně do čtyřletého dřeva a plodné větve o dvě třetiny.

Řez třešní a višní

Pro peckoviny je ideální doba řezu na jaře, tedy na počátku vegetace, kdy se rány nejlépe hojí. Při výsadbě a v období výchovného řezu (do dvou let) používejte stejná pravidla jako u jabloní a hrušní, poté se však řídíme speciálními pravidly pro třešně a višně.

Pro třešně není vhodný příliš hluboký řez a přehnané tvarování. Proto strom tvarujte pouze v případě nutnosti, a to pouhým odstraněním konkurenčních či přebytečných výhonů a zkracováním kosterních větví do jedné roviny.

Zásady pro správný řez třešní a višní

• Koruna má mít správně 3–4 základní větve a terminál.
• Větve musí vyrůstat pod úhlem minimálně 45 ° od hlavní osy.
• Udržovací řez provádějte pouze na výhonech delších než 60 cm.
• Středně vyvinutý kmen lze zkrátit o třetinu, čímž redukujete výšku stromu.

U višní taktéž zakládejte korunu se čtyřmi kosterními výhony. Ty zkracujte až na 3.–5. pupen do jedné roviny. Terminální výhon opět udržujte o 10 cm delší. Úhel postranních výhonů s osou kmene by měl být ideálně 45 °. Větve, které jsou v koruně navíc, musíte seříznout až u větevního kroužku. Výchovný řez u višní trvá nejdéle 4 roky, poté již korunu pouze prosvětlujte. Omlazující řez višně vyžadují jednou za tři roky, zejména pokud jsou zastíněné a málo plodí.

Postupný řez u třešní a višní

U třešní a višní můžete použít postupný (tzv. Zahnův) řez, jenž strom ozdraví a prosvětlí s minimálními riziky. Nehrozí odumírání větví, ani větší výskyt klejotoku (pryškyřice vytékající z řezů). Vhodná doba pro tento úkon je počátek kvetení. Při jeho využití je však důležité dodržet několik základních pravidel:

• Boční větve nesmí být silnější než polovina průměru hlavní osy kmene po rozvětvení.
• Nežádoucí větve je potřeba zkrátit na delší oslabené aktivní čípky (různě dlouhé větve). Takto zkrácené větve (čípky) převedou růst na jiné větve, jež během 2–3 let budou srovnatelné s ostatními větvemi v koruně.
• Čípky lze po dvou až třech letech odříznout, protože už nerostou a pouze živoří.

Řez meruněk

Mezi pěstiteli koluje zásada, že meruňky by se neměly řezat vůbec. Do jisté míry je to pravda – meruňky jsou na řez citlivější než jiné ovocné stromy a zbytečné zásahy mohou zvyšovat riziko onemocnění. Pokud ale strom příliš zahušťuje nebo je nutné omlazení, řez je žádoucí. Omlazovací řez provádějte vždy za suchého a teplého počasí, ideálně během hlavního vegetačního období, nejčastěji v červnu až srpnu, kdy rány rychleji a bezpečněji hojí. U meruněk přichází plodnost dříve než například u jabloní nebo hrušní.

V prvním roce letorosty vyrůstají a současně se na nich zakládají květní pupeny, jež v následujícím roce plodí. Toto však platí pouze u výhonů dlouhých 20–30 cm. Delší výhony mají květní pupeny ve vrcholných částech a zbytek je holý nebo jen s listovými pupeny, což má za následek malé a méně chutné plody. Proto se již v druhé polovině května provádí tzv. Šittův řez. Jeho princip spočívá v tom, že jakmile letorosty narostou do délky přibližně 20–30 cm, tak jejich vrchol nehtem uštípneme. Tímto zásahem je vyvolána tvorba bočního obrostu, kde se květní pupeny založí mnohem snáz.

Řez broskvoní

Broskvoně zasazujte na jaře a kosterní výhony zkracujte na 3–5 pupenů. V dalších letech, na počátku kvetení, zkracujte jednoleté přírůstky o třetinu až polovinu. Druhý rok od výsadby, během srpna, zkracujte letorosty ještě o čtvrtinu, dosáhnete díky tomu většího počtu květních pupenů i v nižší části. Ve druhém roce taktéž zahajte rozdvojení kosterních větví na 6–8 hlavních a především se zbavte letorostů rostoucích dovnitř koruny. U broskvoní se provádí dva řezy – klasický krátký řez a dlouhý řez používaný na vzrůstných odrůdách pěstovaných v dobře zásobené půdě živinami a vodou.

Krátký řez broskvoní

• Zkracujte plodné výhony na 7–10 květních pupenů (na jaře).
• Vedle plodného výhonu nechte kratší náhradní čípek se 2–3 pupeny, ze kterých se v dalším období vytvoří plodné letorosty.
• Plodné výhony musí být od sebe vzdáleny 15–20 cm.
• Tento postup opakujte několik let.

Dlouhý (americký) řez broskvoní

• Výhony nechávejte růst v přirozené délce (nezkracujte, neřežte náhradní čípky).
• Tvorbu nových výhonů vyvolá ohnutí starých výhonů pod vahou ovoce.
• Nové letorosty se tvoří v horní části plodné větve.
• Následující rok odřízněte odplozenou větev až na jednoletý výhon.
• Takto lze upravovat několik let, poté strom omlaďte na vhodný výhon rostoucí poblíž hlavní větve.

Řez ovocných keřů

Pojďme se společně podívat na pravidla správného řezu vybraných ovocných keřů, o které je rovněž potřeba správně pečovat.

Řez keřových angreštů

Na jaře vysazený keř angreštu zkraťte na 2–3 pupeny. Slabé nebo krátké výhony ustřihněte u země. Následující rok ponechejte na keři pouze 4–6 nejsilnějších dobře rostoucích výhonů, ty ještě zkraťte o jednu třetinu. Obrostové větve zkraťte na dva pupeny a nevhodně rostoucí a slabé výhony opět odstraňte až u země. Po třetím roce zkracujte větve na 10–12 pupenů, boční výhony na 3–5 pupenů. Základní větve by měly být v počtu 8–12. Po 5–7 letech začněte odstraňovat a obnovovat základní větve.

Řez stromových angreštů

Na podzim vysazený stromek stříhejte až v předjaří, přičemž zkracujte výhony na 3–4 pupeny, ty slabší pak pouze na 1–2 pupeny. Ve druhém roce vyberte nejsilnější (5–7) z nich a zkraťte je o třetinu, čímž vznikne základ koruny. V dalších letech odstraňujte výhony ze středu koruny, stromek tak celkově projasníte. Snažte se přitom o rovnoměrné rozložení větví kolem kmínku. Základní větve kraťte na 8–10 pupenů, obrostové pak na 2–4 pupeny.

Řez maliníku

Prořez tohoto oblíbeného letního ovocného keře patří mezi ty nejjednodušší. V případě sázení maliníku na jaře zkracujte na 20–40 cm s ohledem na sílu výhonu a kořenové soustavy. Čím slabší výhon, o to víc jej zkraťte. Druhý rok musí mít každá rostlina 2–3 výhony. V dalších letech ponechejte 6–8 nejsilnějších výhonů na běžný metr pásové výsadby.

Řez keřového rybízu

Již při výsadbě je důležité zasadit keře o 10–15 cm hlouběji než rostly ve školce. Každý výhon si tak vytvoří vlastní kořeny, díky čemuž rostlina lépe odolá chorobám a bude odolnější.

Řez probíhá u černého i červeného rybízu stejně. V prvním roce zkracujte výhony na 3 pupeny. Druhý rok u země odstřihněte přebytečné, slabé a krátké výhony. Ponechejte pouze 5 nejsilnějších, u nichž nezastřihujte vrcholy. V červnu je možné zakrátit o 15 cm boční obrostové větve směřující dovnitř keře. Ve třetím roce by měl mít keř stejný počet jednoletých, dvouletých a tříletých větví.

V dalších letech přichází na řadu udržovací řez. Odstraňujte čtyřleté a pětileté větve, u černého rybízu již tříleté, ihned po sklizni. Taktéž je u černého rybízu lepší keř prosvětlovat, než zkracovat větve. Doporučený interval omlazovaní je 2–3 roky. Pěstování rybízu ve stromkové formě je téměř shodný s řezem angreštu.

Tipy pro správný prořez ovocných stromů

• Po řezu ošetřujte čerstvé rány štěpařským voskem, stromovým balzámem nebo latexem. Urychlíte tak jejich hojení.
• Dodržujte ideální poměr hlavních větví, vzrůstem a plodným obrostem.
• Při prosvětlování větve tvarujte říznutím nad očkem mířícím do volného prostoru tak, kam nesměřuje jiná větev.
• Zanedbaný strom omlazujte postupně. Omlazený strom v jednom roce vyžene větve úplně z každého očka.
• Provádějte řez šikmo tak, aby po několika letech téměř splynul s původní větví.
• Hlavní větve by neměly růst pod sebou a měly by směřovat do vodorovného směru.

Správný a pravidelný řez ovocných stromů a keřů je klíčový pro jejich zdraví a bohatou úrodu. Každý druh vyžaduje specifický přístup - jabloně a hrušně řežeme na jaře před rašením, třešně a višně po sklizni, meruňky během vegetace za suchého počasí. S kvalitním vybavením a dodržováním zásad pro jednotlivé druhy dosáhnete zdravých a plodných rostlin na mnoho let.