
Pokud s obdivem pokukujete po špičkových telefonech předních značek, ale nechce se vám utrácet přes 25 tisíc za nejnovější vlajkové lodě, pak je právě třída tzv. Flagship killers přesně pro vás. Takové telefony se vyznačují stále přijatelnou cenou, minimálními kompromisy a high-endovými komponenty, které si vypůjčují i od těch top modelů. Perfektním zástupcem tohoto segmentu je také nedávno představený Honor 400 Pro s prvotřídními fotoaparáty, šetrným displejem nebo výkonným Snapdragonem 8 Gen 3. V této recenzi se dočtete, jaký je 400 Pro při běžném použití, v čem vyniká a jestli má nějaké háčky.
Už při prvním dotyku je jasné, že Honor 400 Pro není žádné ořezávátko. Přesto, že přišel ve velmi minimalistickém balení, které dokonce uvnitř rachtalo, samotná kvalita jeho zpracování odpovídá plnohodnotné vlajkové lodi. Záda telefonu tvoří matné sklo, které na sebe nijak nelepí otisky ani mastnotu, a tak vypadají stále jako nová.
Bohužel tato povrchová úprava sebou nese také jednu nevýhodu, kterou je kluzkost, což by mohlo úzkostlivějším jedincům vadit. Rám telefonu je pak z matného hliníků, což přispívá k celkové odolnosti, jež dosáhla standardu IP68/IP69. To znamená, že je zařízení odolné proti prachu i proudům vody.
Dominantou zad Honoru 400 Pro je fotomodul se třemi fotoaparáty, zasazenými v pro změnu lesklém skle a ohraničené lesklým hliníkovým proužkem. Je osvěžující, že Honor zvolil poměrně unikátní rozložení fotoaparátů i samotný tvar modulu, takže nevypadá jako nějaká kopie konkurenčního produktu. Naneštěstí je ale celá oblast foťáků docela vystouplá a na takovém místě, že se při položení na stůl velmi často kýve.
I když Honor 400 Pro, se svou úhlopříčkou 6,7“, není žádný drobeček, díky vhodně zvolenému „širšímu“ poměru stan se zařízení drží velmi příjemně, a také jeho ovládání mi připadalo velmi intuitivní, podobně jako to známe u kompaktních mobilů. Toto pocítíte například obzvláště při používání oběma rukama a třeba psaní na klávesnici je obzvláště komfortní. O něco hůře se telefon používá jednou rukou, kdy poprvé pocítíte jeho opravdovou velikost.
Sympatické je rovněž to, že telefon Honor 400 Pro nemá žádné ostré hrany a jak rámeček, tak displej (s tenkými rovnoměrnými okraji) jsou decentně zaobleny. Díky tomu telefon hezky vklouzne do ruky a se svými 8,1 mm působí i poměrně tence. Nepatrnou vadou na kráse jsou tlačítka hlasitosti a vypnutí, jež se při některých pohybech na svém místě lehce hýbou a cvakají. To trochu kazí jinak prémiový pocit ze zařízení.
Jak jsem již zmínil, na přední straně testovaného mobilu (ale to se týká samozřejmě i všech ostatních exemplářů tohoto modelu) nalezneme 6,7“ AMOLED displej s proměnlivou až 120Hz obnovovací frekvencí, velmi jemným rozlišením (1280 x 2800 pixelů) a neuvěřitelným jasem až 5 000 nitů (v peaku). Již tyto specifikace předznamenávají, že si dal výrobce s displejem telefonu opravdu záležet, a je to tak.
Obrazovce Honoru 400 Pro se nedá v zásadě nic vytknout a je díky ní radost smartphone používat vlastně za jakýchkoliv podmínek. Dostatečný jas zajišťuje bezproblémové používání na přímém slunci, naopak při jízdě oceníte funkci „Únava od kynetózy“ a v přítmí zase nastavení Honor Eye Comfort.
Honor je totiž v posledních letech známý pro svou širokou paletu funkcí šetřících zrak při dlouhém používání telefonu. Na výběr tak máme například Cirkadiální noční displej, jenž přizpůsobí obraz displeje v nočních hodinách. Dále pak Oční péče při rozostření simulující krátkozraké rozostření obrazu, což by mělo snížit námahu očí, nebo Přirozený odstín a běžnější Komfortní čtení.
Samotný panel se pak ještě vyznačuje Dynamickým stmíváním, které upravuje jas displeje, a Ultra-vysokofrekvenčním PWM stmíváním, jež snižuje blikání obrazovky.
Pod displejem Honoru 400 Pro se nachází čtečka otisků prstu, která je bohužel jen optická, ovšem i tak funguje více než spolehlivě i (na danou technologii) svižně. Jediné její mínus shledávám v umístění, jelikož je lokalizována na můj vkus docela nízko, což znepříjemňuje její používání jednou rukou.
Z výroby je na telefonu Honor 400 Pro nainstalována také ochranná folie. To je na jednu stranu užitečné, jelikož to alespoň o něco zvyšuje odolnost telefonu. Na druhou stranu mi ale přijde škoda, že Honor nepřistoupil rovnou k aplikaci ochranného skla, které by mělo větší potenciál ochránit displej proti pádu a zároveň by měl povrch displeje trochu sympatičtější strukturu. Zároveň ale musím uznat, že je folie na displeji aplikována bez jakékoliv bublinky, a navíc (díky nízkému profilu) není na okraji skoro cítit.
Honor 400 Pro je vybaven křemíkovo-uhlíkovou baterií s dnes již standardní kapacitou 5 300mAh. Díky ní telefon zvládne minimálně jeden opravdu náročný den, kdy budete baterii opravdu ždímat. To znamená fotografovat, přehrávat video, hrát a podobně. Naopak pokud patříte ke střídmějším uživatelům, není problém dosáhnou ani dvoudenní výdrže.
i
Velikostí baterie zašlapává ostatní běžné telefony do země. Honor Power slibuje extra dlouhou výdrž
Pokud jde o nabíjení, u toho je klíčová informace, že je velmi rychlé. Telefon podporuje drátové napájení při 100 W a u bezdrátového nabíjení lze dosáhnou až příjemných 50 W. Honor 400 Pro povoluje rovněž reverzní 5W bezdrátové dobíjení. Drátově tak telefon dobijete na 100 % za něco málo přes půl hodiny, takže vás dobíjení nebude nijak omezovat. Je fakt, že při takto vysokých rychlostech (nebo třeba na slunci) se má telefon ve zvyku trochu zapotit, ovšem po odpojení z nabíječky se velmi rychle dostane zpět na standardní teploty.
Fotomodul Honoru 400 Pro je složen z trojice snímačů. Těm kraluje 200Mpx hlavní se světelností f/1,9, sekunduje mu 12Mpx šíro (f/2.2) a nechybí ani 50Mpx teleobjektiv s 3× optickým zoomem. Ačkoliv bych se nezlobil, kdyby zde místo běžného teleobjektivu byl ten periskopický, vzhledem k cenovce se jedná o rozumnou volbu.
Hned na začátek je nutné zmínit, že právě fotoaparáty jsou podle mě jednou z největších předností telefonu Honor 400 Pro.
Co se týče fotografií z hlavního snímače, těm nikdy nechybí detail a také jejich barevné nastavení a kontrast povětšinou odpovídá realitě. Výsledným snímkům zároveň nechybí šmrnc a osobitost. Při fotografování hlavním fotoaparátem máte nativně na výběr ze tří barevných režimů: Jasný, Přirozený, Autentický, z nichž všechny působí vkusně a je tak na vaší osobní preferenci, který vám sedí lépe.
Pochvalu si u Honoru 400 Pro zaslouží také portrétní režim, jelikož dokáže velmi dobře rozlišit okraje objektu a pozadí je tak rozostřené na těch správných místech. Portrétní režim při testování také vždy krásně zachytil a prokreslil každou drobnost, čehož si můžeme všimnout u drobné srsti na paroží daňka nebo u jeho řas.
Širokoúhlé snímky stojí taktéž za to. Jediný rozdíl, kterého si můžeme při porovnání s hlavními všimnout, je barevná konzistence. V některých případech se mi totiž stávalo, že byly fotografie z šíra o něco méně „živé“ než ty z hlavního, což je dobře vidět například na travnatých plochách. Nicméně pokud jde o jas nebo ostrost, stále byly výsledné snímky na dobré úrovni.
Další oblastí, ve které Honor 400 vede, je makro fotografie. K té využívá telefon svůj širokoúhlý snímač a automaticky na něj přepíná při dostatečném přiblížení k fotografovanému objektu. Výsledné makro snímky pak nepostrádají potřebné rozlišení ani jas a nepůsobí nikterak ploše.
U Honoru 400 Pro mě opravdu překvapily noční fotografie, jelikož některé z nich i při minimálním osvětlení vykouzlily působivý obrázek. Ovšem závisí na situaci, jelikož některé jiné snímky za šera jsou spíše průměrné. Noční režim jako takový prakticky nemusíte zapínat, protože stejně jako „běžný režim“ při horším osvětlení nasadí delší expozici a přizpůsobí scénu.
Také fotografie z teleobjektivu pro mne byly milým překvapením. Onen optický 3× zoom podával velmi dobré výkony, přičemž výsledné fotografie byly stejně kvalitní jako ty z hlavního snímače. Zachovávaly si barevnou konzistentnost i ostrost, dokonce v některých případech pracovaly i s rozostřením pozadí.
Vysoký standard splňovaly také snímky s 6× přiblížením, jež díky svým detailům a ostrosti působilo téměř jako optické. Stále použitelné jsou snímky také s 10× až 30× přiblížením, na čemž má lví podíl postprocessing i tzv. AI Super lupa, s jejíž pomocí telefon dokáže dopočítat detaily i u 50× přiblížení. Zde je však již patrné, že se některé nepřesnosti „dogenerovávají“, což může v některých případech vést k nesrovnalostem. I tak je ale obdivuhodné, že tyto fotografie svou kvalitou odpovídají i mnohem dražší konkurenci, jakou je například testované OnePlus 13.
Myslím, že z přiložených fotografií je jasné, že telefon fotí na svou cenovku opravdu nádherně a nadprůměrně. Ovšem jak je na tom video? To dokáže Honor 400 Pro natáčet až v rozlišení 4K při snímkové frekvenci 60 Hz a nechybí zde ani certifikace HDR video, optická stabilizace nebo pokročilé funkce jako potlačení šumu u zvuku videa. Najdeme ze i možnost natáčet s rozostřeným pozadím, to ale není ani zdaleka tak přesné jako u fotografovaných portrétů.
Jak to tak už bývá, celá fotoaplikace Honoru 400 Pro je protkaná umělou inteligencí. S jednotlivými podpůrnými funkcemi se setkáváme již u jednotlivých režimů, jako je zmíněná AI lupa nebo AI portrét. Kromě toho v galerii nalezneme velmi komplexní možnosti úprav včetně všech oblíbených funkcí poháněných umělou inteligencí. Například tedy AI gumu (včetně mazání odlesků), AI výřez a změnu pozadí, dopočítávání kvality snímků nebo AI rozšiřování obrazu, které dopočítá nové chybějící části.
Velké množství různých funkcionalit obsahuje také editor videa, v němž lze přidávat hudbu, vkládat obraz do obrazu, používat nápisy, nálepky, efekty anebo měnit kvalitu celého videa.
Rovněž samotná aplikace fotoaparátu Honoru 400 Pro toho nabízí více než dost. Nechybí zde například režim pódium vhodný pro natáčení a focení při umělém osvětlení, možnost natáčet více videí (například selfie a širokoúhlý) najednou nebo netradiční režim příběh. Jeho výsledkem by měl být jeden klip včetně přechodů, rámečků a grafik. Mezi nespočtem režimů mi chyběla jen dlouhá expozice, kterou lze částečně docílit také s použitím „Pro“ režimu.
Jelikož má Honor 400 Pro hned dva selfie snímače (širokoúhlý 50Mpx a 2Mpx sensor hloubky), bylo by nespravedlivé je také nezmínit. Jejich snímky jsou stejně jako u zbytku fotosestavy na vysoké úrovni, vynikají dobrou ostrostí, dostatečným jasem i realistickou barevností. Za zmínku také stojí, že díky snímači hloubky ostrosti by mohl telefon poskytovat trochu bezpečnější odemykání obličejem, i když se o tom výrobce nikde explicitně nezmiňuje a na slavné 3D Face ID od Applu to jistě nemá.
Srdcem Honoru 400 Pro je starší vlajkový procesor Snapdragon 8 Gen 3, který telefonu propůjčuje dostatek výkonu pro plynulý chod i běžné hraní. Ty zvládá na vysoké detaily a při nijak se při tom výrazně nezahřívá, což při delších herních seancích ocení každý hráč.
Každou hru si lépe vychutnáte díky podmanivému displeji (jenž se podle obsahu dá optimalizovat) a praktickému hernímu režimu. Ten obsahuje funkce jako zabránění nechtěným kliknutím, vylepšení dotyků, zvýšení FPS nebo „herní filtry“, jež vám pomohou z Honoru 400 Pro udělat laickou herní mašinku podle vašich představ.
Dobrý herní nebo multimediální zážitek zajišťují kromě opravdu povedeného displeje také stero reproduktory, které nehrají vůbec špatně. Jejich zvuk se vyznačuje dostatečnou hlasitostí, slušným rozpětím i dostatečnými basy a relativní čistotou.
Přesto že to mu tak nebylo vždy, na Honoru 400 Pro běží Android 15 s vlastní nepřehlédnutelnou nadstavbou MagicOS 9.0. Z počátku se mi zdál systém trochu chaotický, jak to u čínských výrobců bývá zvykem, ovšem zaujala mě poměrně velká možnost přizpůsobení, které jsem s radostí využil.
Je možné si upravit ikony, motivy, styly ikon, rozložení systému, efekty přechodů, nebo tapety, u nichž lze volit mezi několika dynamickými zamykacími obrazovkami, jež si můžete dále přizpůsobit. U možností přizpůsobení jsem rovněž ocenil možnost seskupovat aplikace do složek a následně jejich velikosti upravovat. Jediné, na čem bych možná zapracoval, je nabídka widgetů, jež by mohla být širší a hlavně lépe dostupná. Při prvotním používání se hodí také tutoriály, které vás se systémem zběžně seznámí.
Co mě zarazilo při prvním kontaktu s telefonem, byla vypnutá haptická odezva, která sice nepatří mezi nejlepší, ale je škoda se o ni ochudit, jelikož dodává používání telefonu další rozměr.
Celkově bych si chtěl uživatelský zážitek spojený s Honorem 400 Pro pochválit. Myslím si, že se výrobci s pomocí plynulých, zároveň trochu hravých animací, hladkému přechodu k multitaskingu s jednoduchým gestem i celkově hladkému pohybu po systému podařilo docílit uživatelsky přívětivého rozhraní, které mě bavilo používat. Není to nic diametrálně odlišného než jiné nadstavby, ale používá se zkrátka dobře. Ano, některé prvky, jako je bublina s přehrávající aplikací nebo praktické hledání přímo z domovské obrazovky, podobné těm od jablečného výrobce, si Honor vypůjčil. Ale proč ne, když to funguje, není důvod se neinspirovat.
Milé je také to, že MagicOS narozdíl od HyperOS od Xiaomi neobsahuje nějaký zbytečný balast bloatware. Drobností, která by se však již dnes stávat neměla, je výjimečná přítomnost čínštiny u některých aplikací. Například „Prostor oblíbených“, kam se ukládají screenshoty a rychlé poznámky, aby byly vždy dostupné, se při prvním spuštění objevil v čínštině, i když jako jazyk byla již nastavena čeština.
Dobrý pocit dotváří také praktická gesta, jako je vyvolání nabídky aplikací při podržení gesta zpět, nebo vyvolání Magic Portal s využitím gesta „zakroužkování“ kloubem. Při této akci se vyvolá nabídka, jež nám dovolí odkudkoliv extrahovat text, uložit screenshot, uložit daný „obrázek“ do galerie, předat ho k vyhledávání do Google Lens nebo ho dále využít v jiných aplikacích. To je velmi užitečná funkce, jež jsem v této podobě u konkurence ještě neviděl. Tím se pomalu dostáváme k Honor AI u Honoru 400 Pro.
Co do oboru umělé inteligence Honor rozhodně nezaspal, jeho AI úpravy obrázků jsou nesporně na vysoké úrovni. Funkce Magic Portal se zase trochu odlišuje od konkurence a rovněž AI návrhy aplikací přijdou vhod.
V „jazykových“ AI funkcích má nicméně MagicOS stále svoje limity. Dobrým příkladem jsou titulky v reálném čase, které jsou sice relativně přesné, ovšem podporují jen několik jazyků (včetně angličtiny, francouzštiny, němčiny a dalších) mezi kterými čeština chybí. Podobný problém mám také s AI tlumočníkem, kterému zkrátka chybí jazyky.
Stejným nedostatkem trpí bohužel i textové AI úpravy, které by nabízely přepis hlasu, sumarizaci, formátování nebo „Chytré vytváření“, dostupné vlastně při každé textové interakci. To vše ale krachuje na nedostupnosti češtiny, přičemž ono „Chytré vytváření“ dokonce vybere náhodný podporovaný jazyk a v něm napíše to, co po něm chcete, i když je to nepoužitelné.
Zcela odlišnými a zajímavými vlastnostmi, které odlišují Honor 400 Pro od ostatních telefonů, jsou určitě vzdušná gesta a další vychytávky využívající sensor hloubky u selfie kamery. Ve stručnosti můžete bez jakéhokoliv dotyku displeje jen pomocí gest předvedených v dostatečné vzdálenosti od selfie kamery telefonu scrollovat nahoru nebo dolu, provádět „akci Zpět“ nebo pořizovat snímky obrazovky. Poté, co si na konkrétní pohyby zvyknete, fungují gesta poměrně spolehlivě.
Další vtipnou, užitečnou, ale zároveň trochu děsivou, vychytávkou jsou také funkce tzv. „Chytrého snímání“. To opět na základě snímání hloubky ze selfie kamery dokáže nechat obrazovku zapnutou, pokud se na ni koukáte, aktivovat Always on display při pohledu na vypnutý telefon, nebo dokonce otáčet obrazovku podle toho, jak máte natočený obličej.
Asistenta Gemini a oblíbené Circle to Search ani nemusím zmiňovat, jelikož jsou dostupné vlastně ve všech nových telefonech s Androidem. Co však není tak běžné, je infračervený port, který se může hodit k ovládání zařízení v domácnosti.
Honor se rovněž snaží jít naproti plynulému propojení s dalšími zařízeními stejné značky pomocí tzv. Honor Connect, které by mělo umožnit třeba rychlejší sdílení obrazovky nebo posílání souborů. Závěrem se také hodí zmínit, že by Honor 400 Pro měl obdržet ještě 6 let softwarových aktualizací, což je velmi působivá hodnota.
Po přečtení celkového hodnocení i rychlém prohlédnutí specifikací by někoho mohlo překvapit, že se telefon stále řadí do kategorie tzv. zabijáků vlajkových lodí. Telefon momentálně stojí ve své konfiguraci 12/512 GB necelých 19 tisíc a v této cenovce má zjevně co nabídnout oproti konkurenci, která to s ním nemá vůbec jednoduché.
V této cenové relaci by přicházel v úvahu například Google Pixel 9. Ten je vybaven jen dvojicí fotoaparátů, širokoúhlým a 48Mpx hlavním. Dále má o něco menší proporce (jen 6,3"), což může být lákavé pro příznivce kompaktních telefonů, nižší je ovšem i paměť, jež je za necelých dvacet tisíc pouze 12/256 GB. O něco slabší je pravděpodobně i procesor vlastní výroby Tensor G4. Na druhou stranu Pixel nabízí oproti Honoru 400 Pro čistý Android a dost možná i větší celkovou „odladěnost“, jakou si Google může dovolit tím, že vyvíjí jak vlastní hardware, tak vlastní software.
i
Vivo X200 FE (PREVIEW): Štíhlé lehké tělo, optika Zeiss i dlouhá výdrž. S čím ještě přichází na trh?
Rovnocenným konkurentem pro Honor 400 Pro je také Vivo X200. To za cenovku 18 999 Kč nabízí o něco výkonnější procesor Dimensity 9400, za to ale jen konfiguraci 12/256 GB. Fotoaparáty má Vivo v zásadě stejné jako Honor, kromě hlavního snímače, jenž má „jen“ 50 Mpx, což však není důležité, jelikož se chlubí světelností f/1,57. Tento telefon je rovněž vybaven voděodolností IP69, trochu větší 5 800mAh baterií i rychlým 90W drátovým nabíjením.
Honor 400 Pro
Mobilní telefonyPodtrženo sečteno, Honor 400 Pro osloví ty, kterým se líbí vlastně vlajkové specifikace za příznivou cenovku, vykoupené jen opravdu nepatrnými kompromisy. Hlavním tahákem je především nádherný displej s vysokým jasem, jemností i originálními senzitivními režimy. Také sestava fotoaparátu poskytuje vše, co by mohl každý fotograf potřebovat a k tomu užitečnou integraci úprav pomocí umělé inteligence. Ani v ostatních ohledech není Honor 400 Pro k zahození. Superrychlé nabíjení, dostatek výkonu i fakticky (nebýt těch tlačítek) prémiové zpracování přispívají k dobrému pocitu při každodenním používání. Třešničkou na dortu jsou pak originální vzdušná gesta, odolnost IP69 a dlouhá až 6letá softwarová podpora.
Klady
Zápory

Adam Hušek
Momentálně studuji na gymnáziu. Jsem fanoušek mobilních telefonů a wearables i různých nových (pro některé spíše podivínských) vychytávek. Z technologických společností mi je nejblíže Samsung, ale v poslední době mě baví i trochu odlišné Nothing nebo jakýkoliv jiný hráč na trhu, který se nebojí dělat věci trochu jinak. Ve volném čase hraji na klavír a okrajově se zajímám o divadlo a fotografování.
i
Mohlo by vás zajímat
Honor 400 Pro je opravdu dobrý telefon, který za méně než dvacet tisíc nabízí vše, co by mohl i náročnější uživatel potřebovat. Podmanivý displej, kvalitní fotoaparáty a dostatek výkonu i energie z něj dělají ideálního společníka do jakékoliv situace. K tomu potěší netradiční bezdotykové ovládání vzdušnými gesty, jež jsou futuristickou vychytávkou, která telefon rozhodně odliší od běžné konkurence.
• Autor: Jan Vavřík
Firma Honor uvedla na trh novou řadu smartphonů, kterou tvoří modely Honor 400 a Honor 400 Pro. Obě zařízení disponují moderními procesory, OLED displeji s vyšším rozlišením a komplexní sadou fotoaparátů. Výrobce zdůrazňuje zaměření na výkon, energetickou efektivitu a kvalitu obrazu, což má oslovit uživatele hledající spolehlivá zařízení pro každodenní používání i náročnější aplikace. Pojďme se jim tedy podívat na zoubek!

Nové telefony ze stáje Honor nepůsobí špatně, ale jejich „iPhone-look“ je viditelný na první dobrou. Model Honor 400 má rozměry 156,5 × 74,6 × 7,3 mm a váží 184 g, přičemž je k dispozici ve dvou barevných variantách – matné černé a lesklé zlaté. Černá varianta nabízí decentní a univerzální vzhled, zatímco zlatá vypadá výrazněji a luxusněji.
Honor 400 je vybaven 6,55palcovým OLED displejem s rozlišením 1,5K. Panel podporuje obnovovací frekvenci 120 Hz, což přinese plynulé zobrazení pohybu. Celkem mě potěšil i maximální jas 5 000 nitů, což bude jistě přínosem za jasných světelných podmínek. Displej navíc podporuje HDR, je v něm také integrovaná čtečka otisků prstů.
Srdce Honoru 400 tvoří čipset Snapdragon 7 Gen 3, který se zaměřuje na efektivní správu energetické náročnosti a výpočetního výkonu. Zařízení je k dispozici s až 12 GB RAM. Interní úložiště pak nabízí kapacitu až 512 GB, což je celkem slušný prostor.
Honor 400 je vybaven hlavním fotoaparátem s rozlišením 200 Mpx, který využívá optickou stabilizaci obrazu (OIS) pro redukci nežádoucích pohybů během snímání. To může zlepšit kvalitu fotografií pořízených v podmínkách s horším osvětlením.
Kromě hlavního senzoru je zařízení osazeno také 12Mpx ultraširokoúhlým objektivem, přední kamera má rozlišení 50 Mpx a je navržena pro detailní autoportréty a videohovory.
Honor 400 je dostupný od 22. května 2025. Zařízení sází na moderní design, solidní výkon a pokročilé fotografické funkce. Troufám si tvrdit, že zaujme širší spektrum uživatelů, ovšem absence teleobjektivu může někomu vadit.
Telefon Honor 400 Pro je vybaven větším displejem a nabízí pokročilejší funkce než základní Honor 400. Zařízení má rozměry 160,8 × 76,1 × 8,1 mm a hmotnost 201 g. Telefon je dostupný ve dvou barevných variantách – šedé a černé, osobně se mi líbí šedá varianta.
Honor 400 Pro je vybaven větším 6,7palcovým OLED displejem s rozlišením 2 700 × 1 224 pixelů, což představuje nižší hustotu pixelů (442 ppi) oproti 6,55palcovému displeji modelu Honor 400 s rozlišením 2 664 × 1 200 pixelů (446 ppi). Ostatní parametry, jako je obnovovací frekvence 120 Hz, maximální jas 5 000 nitů, podpora HDR a integrovaná čtečka otisků prstů, zůstávají stejné.
Honor 400 Pro je osazen výkonnějším čipsetem Snapdragon 8 Gen 3, specifikace, jako je maximální kapacita RAM (až 12 GB s možností virtuálního rozšíření) a interní úložiště (až 512 GB), pak zůstávají shodné. Oba modely také využívají operační systém Android 15 s nadstavbou MagicOS 9.0.
Přístroj Honor 400 Pro se od základního modelu liší rozšířenou sestavou zadních fotoaparátů. Kromě 200Mpx hlavního senzoru s optickou stabilizací obrazu (OIS) a 12Mpx ultraširokoúhlého objektivu je vybaven navíc 50Mpx teleobjektivem s trojnásobným optickým zoomem, který základní model postrádá. Přední kamera má u obou modelů shodné rozlišení 50 Mpx, ale v případě modelu Pro je umístěna v pilulkovém výřezu, zatímco základní model spoléhá na klasický průstřel. Těším se, až si některý z modelů při tvorbě recenze vyzkouším v praxi.
Honor 400 Pro je vybaven baterií s kapacitou 6 000 mAh, která podporuje 100W drátové a 50W bezdrátové nabíjení. Na rozdíl od základního modelu, který bezdrátové nabíjení nepodporuje, nabízí Pro verze výrazně flexibilnější možnosti.
| Parametry/Model | Honor 400 | Honor 400 Pro |
|---|---|---|
| Displej | Úhlopříčka: 6,55" | Úhlopříčka: 6,7" |
| Rozlišení displeje: 2 664 × 1 200, 446 ppi, max. jas: 5 000 nitů | Rozlišení displeje: 2 700 × 1 224, 442 ppi, max. jas: 5 000 nitů | |
| Typ: OLED | Typ: OLED | |
| Obnovovací frekvence až: 120 Hz | Obnovovací frekvence až: 120 Hz | |
| Zadní fotoaparáty | Hlavní: 200 Mpx, ƒ/1.9, OIS | Hlavní: 200 Mpx, ƒ/1.9, OIS |
| Ultraširokoúhlý: 12 Mpx, f/2.2, AF, 112˚ | Ultraširokoúhlý: 12 Mpx, f/2.2, AF, 112˚ | |
| x | Teleobjektiv: 50 Mpx, f/2.4, PDAF, OIS, 3 × opt. zoom | |
| Přední fotoaparát | 50 Mpx, ƒ/2.1 | 50 Mpx, ƒ/2.1 |
| Čipset | Snapdragon 7 Gen 3 | Snapdragon 8 Gen 3 |
| GPU | Adreno 720 | Adreno 750 |
| RAM | až 12 GB RAM (a 12 GB RAM virtuální formou) | až 12 GB RAM (a 12 GB RAM virtuální formou) |
| Interní úložiště | až 512 GB | až 512 GB |
| Operační systém | Android 15 | Android 15 |
| Podpora sítí 5G | ✓ | ✓ |
| 3,5mm jack | ✕ | ✕ |
| Stupeň krytí | IP65 | IP68/69 |
| Akumulátor | 6 000 mAh | 6 000 mAh |
| Kabelové nabíjení: 80 W | Kabelové nabíjení: 100 W/bezdrátové nabíjení: 50 W | |
| Rozměry | 156,5 × 74,6 ×7,3 mm | 156,5 × 74,6 ×8,1 mm |
| Hmotnost | 184 g | 201 g |
| Obsah balení | Telefon, USB-C kabel, povinná dokumentace, fólie nalepená z výroby. | Telefon, USB-C kabel, povinná dokumentace, fólie nalepená z výroby. |
| Cena | 12 490 Kč | 18 990 Kč |
Modely Honor 400 a Honor 400 Pro kombinují moderní design, který až nápadně připomíná telefony z Cupertina. Honor se zjevně drží osvědčeného pravidla – když něco funguje, tak proč to nepoužít. Oba telefony nabízejí výkonné čipsety, pokročilé fotografické moduly a kvalitní materiály. Na papíře specifikace vypadají velmi slibně, ale jestli se tyto novinky osvědčí i v praxi, ukáže až reálné používání.
Honor 400 a Honor 400 Pro kombinují moderní design a solidní hardwarovou výbavu, která cílí na široké spektrum uživatelů. Základní model nabízí kompaktní tělo s 6,55palcovým OLED displejem, čipsetem Snapdragon 7 Gen 3 a 200Mpx hlavní fotoaparát, teleobjektiv u něj chybí. Pro verze pak přidává větší 6,7palcový displej, výkonnější Snapdragon 8 Gen 3 a 50Mpx teleobjektiv.