Sedm pravidel pro výběr kvalitního stativu

Sedm pravidel pro výběr kvalitního stativu – OBSAH

1. Nejdůležitějším hlediskem jsou použité materiály
2. Provedení noh stativu
3. Ovládání a vysouvání středové tyče
4. Zcela zásadní je volba typu stativové hlavy
5. Provedení upínací destičky na stativové hlavě
6. Dostupnost náhradních dílů
7. Nosnost stativu i hlavy
8. Závěr: dobře zvolený stativ je společníkem na celý život

1. Nejdůležitějším hlediskem jsou použité materiály

Velkou výhodou plastových či částečně plastových stativů je samozřejmě nízká cena a také nízká hmotnost. Tím ale výhody končí a nastupují nevýhody – jedná se o výrazně menší životnost a především nižší stabilitu, což je pro stativ dosti zásadní. Pokud chcete opravdu kvalitní stativ, doporučuji poohlédnout se po solidním celokovovém provedení.

Současné kovové stativy jsou většinou hliníkové, takže hmotnost sice naroste, ale ne extrémně. Bohatě se vám to vrátí na životnosti, stejně jako na zvýšené stabilitě. Nevýhodou kovového stativu je, že v zimě studí do rukou, doporučuji proto dbát i na detail v podobě pěnového či gumového potahu horních dílů noh stativu.

2. Provedení noh stativu

Nohy stativu se většinou skládají ze tří nebo čtyř dílů. Obě řešení mají své výhody i nevýhody. Třídílné nohy jsou pohodlnější a rychlejší na vytažení, ale stativ jako celek je ve složeném stavu větší. Naopak u čtyřdílných trvá o chvilku déle, než je rozložíte, ale zase jsou ve složeném stavu o poznání menší. Tohle už je o osobních preferencích, ale většina fotografů, které znám, používá třídílné nohy – včetně mě.

Stejně tak je podstatný mechanismus fixace noh, také zde jsou dva nejpoužívanější systémy – první využívá zaklapávací páčky a druhý dotahovací kruhové prstence. Tohle je opět spíše otázka zvyku, ale osobně pokládám za lepší a pohotovější dotahovací kruhové prstence, které se lépe a rychleji ovládají, a to třeba i v rukavicích. Lepší stativy je mají pogumované, aby neklouzaly v rukách a v zimě nestudily.

Nohy by také měly jít hodně roztáhnout bez nějakých omezovačů, ale současně by měly mít pojistky proti nechtěnému přílišnému roztažení. Za samozřejmost pak považuji to, že lze každou nohu vysunout a nastavit samostatně. Důležité je i zakončení noh a případná možnost výměny – jedná se o klasické gumové koncovky, kovové hroty do hor a podobně.

3. Ovládání a vysouvání středové tyče

Důležité je provedení středové tyče. Vysouvání a její ovládání by mělo být jednoduché a dobře ovladatelné, bez složitějších mechanismů. Rozhodně nedoporučuji vysouvání pomocí otáčení kličkou, protože je to zkrátka slabé místo, které se většinou snadno rozbije. Tyč by také neměla být příliš krátká, kvůli stabilitě ji sice není dobré moc vysouvat, ale stejně se to občas hodí.

Spodní konec tyče by měl být opatřen háčkem nebo mít možnost upevnit háček – to se velmi hodí, pokud například fotíte na horách za silnějšího větru. Na háček pověsíte třeba batoh, a tím výrazně zvýšíte celkovou stabilitu stativu. Velmi důležité pak také je, aby šla středová tyč vytáhnout a otočit hlavou dolů. Toto řešení ocení zejména makrofotografové, kteří se díky tomu dostanou s fotoaparátem velmi nízko k zemi, například pro fotografování rostlin, hmyzu a podobně. 

4. Zcela zásadní je volba typu stativové hlavy

Často je možné koupit zvlášť samotný stativ a zvlášť hlavu. Díky tomu lze dosáhnout ideální kombinace obou elementů, což ocení zvláště náročnější fotografové. Nicméně, všichni výrobci nabízí u naprosté většiny stativů i zvýhodněné sety hlavy se stativem, takže si vybere opravdu skoro každý. Toto řešení doporučuji, protože se na něm dá výrazně ušetřit oproti samostatné koupi těchto položek.

Pokud jde o samotné hlavy, nejrozšířenější jsou dvě verze – kulová a třícestná hlava. Běžnější a na ovládání rychlejší i pohodlnější je hlava kulová, ale třícestná je zase výrazně přesnější a jemnější na ovládání, což oceníte zejména při fotografování architektury, kdy je nutné kompozici nastavit velmi přesně. Kvalitní stativová hlava by také měla disponovat vodováhou a snadným otáčením kolem své osy pro pořizování panoramat. Samozřejmostí by měla být možnost překlopení hlavy do polohy pro fotografování na výšku.

5. Provedení upínací destičky na stativové hlavě

Při výběru kvalitního stativu byste měli také věnovat pozornost provedení upínací destičky na stativové hlavě, případně tomu, zda je hlava touto destičkou vůbec vybavená. Sice stále existují fotografové, kteří mají raději provedení bez destičky, kdy se fotoaparát přímo šroubuje na stativ, ale jsou v menšině. Tomu odpovídá i nabídka stativů, kdy naprostá většina současných kvalitních stativů již má hlavu vybavenou rychloupínací destičkou.

Pro jistotu jen krátce, o co jde – je to malá destička, kterou připevníte na fotoaparát. Když jej pak chcete dát na stativ, nemusí se šroubovat, ale jen se zacvakne a je to. Doporučuji před koupí pořádně prohlédnout mechanismus upínání i odpínání a promyslet, zda vám bude vyhovovat – každý výrobce to má maličko jinak.

Podstatné je také provedení samotné destičky a zejména mechanismus pro připevnění k fotoaparátu. Lepší jsou systémy, kde to jde udělat jen rukou, méně praktické pak potřebují šroubovák nebo alespoň minci.

6. Dostupnost náhradních dílů

S předchozím bodem o rychloupínacích destičkách souvisí i další bod, tedy dostupnost náhradních dílů. Zde je dobré si ověřit, zda výrobce umožňuje také samostatný prodej jednotlivých dílů stativu, zejména pak oněch destiček, protože snad každému fotografovi se ji dříve či později podaří ztratit. Proto je dobré mít náhradní, nebo alespoň možnost si náhradní dokoupit.

Totéž platí ale i pro ostatní díly stativu. Když vám třeba stativ spadne a nějaká část se poškodí, není nad to, když můžete koupit poškozený díl nový a jen ho vyměnit, bez nutnosti nákupu celého nového stativu.

7. Nosnost stativu i hlavy

Rozhodně věnujte pozornost také nosnosti stativu a případně i použité hlavy, protože se mohou lišit, i když jsou prodávány společně! Nosnost musí mít velkou rezervu kvůli větru, možnosti dodatečného zatížení a podobně. Nosnost stativu i hlavy by měla být minimálně dvojnásobná oproti nejtěžší variantě výbavy, kterou používáte. Zvažte tedy váš fotoaparát spolu s nejtěžším objektivem a případně i bleskem, a to celé vynásobte dvěma, nejlépe pak rovnou třemi. U kulových hlav stativu platí jednoduchá poučka, že čím větší je otočná koule, tím lépe.

Závěr: dobře zvolený stativ je společníkem na celý život

Vývoj fotografické techniky jde velmi rychle kupředu a je celkem běžné, že v průběhu let změníte fotoaparát, objektivy, blesk, případně i celý systém nebo výrobce, a to třeba i několikrát. Stativ je ale úplně jiná liga, tam platí pořád stejná dobrá pravidla, kterými se lze řídit dlouhodobě. Kdysi mi jeden fotograf řekl, že stativ mám vybírat opravdu hodně pečlivě, protože fotoaparát je na pár let, zatímco dobře zvolený stativ je klidně na celý život, a měl pravdu – fotoaparát už mám asi desátý, ale stativ pořád jeden a ten samý.

Věnujte proto výběru stativu opravdu velkou pozornost a budete mít vystaráno rovnou na celé roky. Také není špatné mít stativy dva, jeden menší a lehčí na cesty, na nošení v brašně nebo na batohu, a jeden skutečně robustní do studia či na přepravu autem.

Michal Kupsa

Michal Kupsa was born in Brno in 1970. He began photography when he was 15 years old and started with journalism three years later. He has collaborated with a number of prestigious Czech and foreign media companies including Czech Television, Czech Radio, National Geographic, the US National Library, iDNES, People in Need and most Czech magazines about photography. Now, he mainly focuses on travel articles, photographic reviews, and photography courses.