• Autor: Dave Magalhaes
Opírám se o strom a nakláním se nad hladinu. Dívám se pod sebe do křišťálově čisté vody. Moc si přeju, abych objevil kapry. Ti jsou skutečně jenom pár metrů ode mě. Bojím se pohnout, abych je nevyplašil. Kšiltovka chrání moje polarizační brýle před dopadem dešťových kapek. Nejsem schopen ničeho jiného než jen stát a pozorovat hejno krmících se kaprů. Po nějaké době se ohlížím a konečně si zase všímám svého prutu, který leží na zemi u mé levé nohy. Vtom se probouzí brzda a začíná kvílet. Vlasec mizí z cívky neskutečnou rychlostí...
Tato malá kaprařská pohádka se udála loni na jaře a rybou, kterou jsem zdolal, byl překrásný dlouhý lysec o hmotnosti 15 kg. V podobné situaci jsem se v minulých letech ocitl nesčetněkrát. Tento článek jsem tak mohl začít mnoha různými způsoby, které by ale v konečném důsledku vždy vedly ke stejné věci. Hlavní myšlenkou všech příběhů, ať se použijí jakákoliv slova, je to, že na zemi leží rybářský prut a ten prut je pouze jeden.
O čem je vlastně kaprařina pouze s jedním rybářským prutem? Až do minulého roku chytání kaprů s jedním prutem mnoho rybářů nezajímalo. Ale díky sociálním sítím a několika článkům se mě na chytání s jedním prutem ptá více a více rybářů. Je to vtipné, protože když jsem byl malý kluk, tak jsem na všech revírech, bez ohledu na to, jaký rybí druh jsem chytal, vždy používal pouze jeden prut a nastražení druhého mě nikdy ani nenapadlo. Chytil jsem tak spoustu ryb a miloval jsem každou chvíli těchto lovů.
Když jsem trochu vyrostl a začal kaprařinu brát trochu vážněji, najednou jsem se přistihl, že sedím u dvou prutů a čekám, že se něco stane. Nechápejte mě nějak špatně. Za správných okolností a na správném revíru samozřejmě dva pruty přechytají jeden a tři pruty přechytají dva. Existuje ale také řada situací, kdy vám jeden jediný prut chytí více ryb. Třeba kvůli tomu, že je ve vodě méně vlasců.
Od chvíle, kdy mi bylo nějakých 8 nebo 9 let a na jedné přehradě jsem vypátral obřího pstruha, jsem byl fascinován hledáním a pozorováním ryb. S přibývajícím věkem se tato fascinace proměnila v posedlost a ze všeho nejvíce se to projevovalo u kaprů. V současnosti trávím zejména v teplých měsících hodiny obyčejným pozorováním kaprů. Někdy se musím doslova nutit, abych vzal do ruky prut. Přirozeně jsem se tak stal rybářem, který rád stalkuje ryby a chytá je na plavanou. Při tom se samozřejmě používá převážně jen jeden prut a volba padá na mobilní přístup k věci.
Není tomu tak ale pouze u těchto dvou přístupů. Samozřejmě určitou roli sehrává i to, že jsem starý romantik a cítím, že se jedná o původní formu rybařiny, po které s rostoucím věkem toužím čím dál více. Není to ani tak o počtu nebo velikosti ryb, ale o tom, jakým způsobem k rybám přistupujeme. Sám si vzpomínám na období, kdy jsem honil počty kaprů. Úlovek 100 kaprů o hmotnosti 15 kg pro mě znamenal více než chycení 10 kaprů o váze 20 kg. Postupně však moje kaprařina byla čím dál méně o počtech a více o úhlu pohledu.
To, že chytám s jedním prutem, je hodně o návratu do dětství, kdy se všechno zdálo mnohem jednodušší, ale je to především o čase. S přibývajícím věkem mám čím dál méně času na rybolov. Čím méně času u vody mám, tím více se snažím být efektivní. Je ironické, že mluvím o maximalizování časového užitku a přitom používám méně prutů, ale to je přesně to, co dělám. Samozřejmě za vhodných okolností.
Veškeré mé vybavení je minimalizováno na naprosto základní, nezbytné věci, díky čemuž se mohu mnohem snáze a rychleji přemisťovat. Především je však pro mě mnohem snazší vyrazit na ryby. Poslední věta je klíčem k úspěchu. Mohu totiž odejít z práce v 17 hodin, být u jezera v 17:30, chytat hodinu, dvě a stále být doma včas na večeři. Jsem tak spokojený, protože jsem si zachytal, moje přítelkyně není naštvaná, jelikož mě doma vidí několik hodin, než jdeme spát, a netrávím tak večery jenom na rybách.
Mohu prostě kráčet okolo jezera a reagovat na všechno, co vidím. Je vážně skvělé, kolik se toho okolo revíru děje, když se vydáte na jeho obhlídku, a jak efektivní tento lov je. To, že při lovu kaprů musíte mít několik prutů a nekonečné množství další výbavy, je překonané stigma. Realita je úplně jiná. Snížení množství výbavy nám může jedině pomoci.
Moje koncové montáže jsou také maximálně jednoduché. Když potřebuji nahazovat na ukazující se rybu a snížit hluk na minimum, pak prostě nahodím jednu popku na chod rigu. Když chytám na podvodní hraně, použiji krátký návazec z pletenky s velkým háčkem a olovem. Pod háčkem bude viset něco jako Scopex Squid boilies. Před náhozem to všechno dám do PVA pytlíku s krmením.
Za léta, co rybařím, jsem měl dostatek štěstí na to, abych chytil mnoho svých největších kaprů – často jednalo o jedny z největších ryb revíru – za použití pouze jediného prutu. Rozhodně tedy lov s jedním prutem nemůžeme považovat za taktiku na malé ryby.
V minulém roce jsem se po delší době vrátil na revír RK Leisure’s Kingsmead 1, kde jsem si chtěl vyřídit účty s největším obyvatelem této vody – kaprem zvaným „hvězdnáč“. Usadil jsem se na jednom místě a na hladině se převalovalo několik kaprů. Daleko přede mnou jsem ale ve tmě slyšel mnohem větší kapry. Plně jsem důvěřoval tomu, že jeden prut je zcela dostačující k tomu, abych dostal záběr. S tím jsem nahodil do tmy. Neuplynula ani hodina a prut se probudil do akce. Kapr trhal vlasec z cívky. Souboj byl typický pro velkou rybu. Nakonec se mi ji opravdu povedlo dostat do podběráku. Byl jsem nadšený z toho, co jsem v něm spatřil – kapra jménem „hvězdnáč“ – největšího zdejšího rezidenta!
Kaprařina s jedním prutem je stále populárnějším způsobem, jak si políčit na ty největší kusy v kaprových vodách. Představuje návrat ke kořenům, pro mnoho rybářů k jejich prvním loveckých krůčkům. Žádné složité návnady, žádná složitá technika. Jen jediný prut a možnost v klidu si vychutnat chvíli strávenou u vody.