
Model Xiaomi 17 Ultra přichází jako nová vlajková loď značky a zároveň jako telefon, od kterého se automaticky čeká skoro všechno. Řada Ultra je totiž dlouhodobě výkladní skříní toho nejlepšího, co Xiaomi umí – a laťka je proto nastavená dost vysoko. V mém případě možná ještě o něco výš, protože jsem předchozí Xiaomi 15 Ultra nějakou dobu aktivně používal jako každodenní telefon. Xiaomi znovu láká na velký fotoaparát ve spolupráci s Leicou, špičkový výkon i výbavu, která rozhodně nepůsobí skromně. Jenže specifikace jsou jedna věc a každodenní používání druhá. V této recenzi se dozvíte, zda se Xiaomi skutečně posunulo o kus dál, nebo jde spíš o pečlivě vylepšeného nástupce už tak velmi dobrého telefonu.
Rozbalování nového telefonu je trochu jako otevření dárku – i když přibližně víte, co je uvnitř, stejně vás to baví. U modelu Xiaomi 17 Ultra to platí dvojnásob. Telefon dorazí v poměrně velké bílé krabici s minimalistickým designem, který je až překvapivě střídmý – zvlášť na telefon s označením Ultra. Na víku najdeme prakticky jen název telefonu a červenou tečku Leica, která už dopředu naznačuje, že fotoaparát bude hrát důležitou roli.
Po otevření krabice se jako první objeví tenká kartonová obálka s logem Xiaomi. V ní najdeme manuály, dokumentaci, USB-C kabel a také průhledné ochranné pouzdro. To je rozhodně praktický doplněk – telefon tak můžete chránit hned od prvního dne.
Samotný kryt je zpracovaný solidně, ale má dvě drobné vlastnosti, které mi úplně nesedly. Jednak funguje téměř jako malá daktyloskopická pomůcka, protože průhledný materiál velmi ochotně sbírá otisky prstů. A za druhé mají vylisované výstupky pro boční tlačítka tendenci lehce „rachtat“.
Na druhou stranu musím pochválit samotný materiál krytu. Xiaomi tentokrát sáhlo po měkčím provedení, takže kryt jde nasadit i sundat velmi snadno. To je příjemná změna oproti pouzdru u Xiaomi 15 Ultra, které bylo z tvrdšího plastu. Nasadit ho ještě šlo, ale jeho sundávání už vyžadovalo poměrně dost šikovnosti – a občas i trochu trpělivosti.
Pod kartonovou obálkou v balení už najdeme samotný telefon uložený v přihrádce a překrytý ochrannou fólií s vypsanými hlavními parametry. Ta vlastně slouží jako rychlý tahák ještě před prvním zapnutím – připomene například výkonný čipset, velkou baterii nebo rychlé nabíjení.
Celkově působí balení Xiaomi 17 Ultra velmi čistě a přehledně. Nepůsobí okázale, ale přesně splňuje to, co by měl začátek testování prémiového telefonu nabídnout – příjemný a důstojný první dojem.
Postavit Xiaomi 17 Ultra vedle Xiaomi 15 Ultra je docela zajímavé. Na první pohled je vidět, že oba telefony patří do stejné rodiny, ale novější generace působí moderněji a zároveň se mi drží o něco příjemněji.
Podle údajů výrobce má Xiaomi 17 Ultra rozměry 162,9 × 77,6 × 8,29 mm a váží přibližně 219 gramů. Oproti 15 Ultra je novější model tedy o něco vyšší a širší, ale zároveň tenčí a lehčí. Na papíře to může vypadat jako drobnost, ale při běžném používání jsem měl pocit, že je telefon lépe vyvážený a v ruce se mi drží jistěji, i když pořád to není úplně to pravé ořechové. Jenže kdo chce dobrou fotosoustavu, musí s určitým batohem na zádech počítat – fyziku prostě neukecáte, a tady se hraje na pixely, ne na gramy.
Oproti předchůdci je ale úchop znatelně jistější, na čemž mají velký podíl ploché boky konstrukce. Zatímco Xiaomi 15 Ultra mělo hrany výrazněji zaoblené, novější model přešel na plošnější profil, který působí stabilněji a méně klouže.
Změnila se také boční tlačítka. Ta mi svým zpracováním trochu připomněla design starších iPhonů – jsou výraznější, dobře nahmatatelná a mají příjemnou odezvu při stisku. Přiznávám, že právě tohle je jeden z těch detailů, které mě při prvním uchopení telefonu potěšily. Konstrukčně 17 Ultra využívá kovový rám a záda z kompozitního sklolaminátu, zároveň nechybí ani odolnost proti vodě a prachu podle standardu IP68.
Velký vliv na ergonomii má i fotoaparátový modul, jak jsem již naznačil výše. U Xiaomi 17 Ultra je o něco menší a zároveň posunutý výš, což má překvapivě praktický efekt. Při držení telefonu totiž prsty tolik nesklouzávají k objektivům. U předchozí generace se mi poměrně často stávalo, že jsem při běžném držení jeden z objektivů nechtěně omatlával. Tady se mi to děje výrazně méně.
Jednu věc ale u Xiaomi 17 Ultra nepřehlédnete ani při krátkém seznámení. Optická stabilizace fotoaparátu je poměrně slyšitelná. Stačí telefonem lehce zatřást a ozve se výrazné chrastění modulu. V mém případě jde bez nadsázky o nejhlasitější fotoaparátový modul, jaký jsem kdy u telefonu zaznamenal. Při prvním zatřesení jsem si na moment říkal, jestli uvnitř něco nezapomněli připevnit.
Zvuk trochu připomíná šroubky v plechové krabičce po dědovi. Ve skutečnosti jde ale o běžný projev konstrukce optické stabilizace, takže není důvod k obavám – je to vlastnost, nikoli chyba. Podobně se choval už Xiaomi 15 Ultra, i když u sedmnáctky je tenhle efekt přece jen o něco výraznější.
Xiaomi 17 Ultra je dostupný ve třech barevných variantách – bílé, černé a zelené Starlit Green. Právě zelená verze, kterou mám k dispozici, působí podle mého velmi povedeně. Nejde o žádný křiklavý odstín, spíš o elegantní zelenou s jemným třpytivým efektem, který je na světle docela zajímavý. Povrch je navíc příjemný na dotek a telefon díky němu nepůsobí tak kluzce jako některé jiné velké smartphony.
Za zmínku stojí i to, že Xiaomi nabízí také speciální fotografickou variantu nazvanou Leica Leitzphone powered by Xiaomi. Ta vychází právě z modelu 17 Ultra, ale přidává několik designových i softwarových úprav zaměřených na fotografování.
Telefon Leica Leitzphone by Xiaomi má upravené prostředí fotoaparátu, Leica barevné profily, vlastní grafiku systému a také mechanický otočný kroužek kolem foto modulu, který lze využít například pro zoom nebo práci s expozicí. Samozřejmostí jsou i designové detaily v typickém stylu Leica. Tuto verzi jsme ale k dispozici neměli, takže ji zmiňuji spíše pro úplnost.
Oproti předchozí generaci přináší Xiaomi 17 Ultra několik změn i v oblasti displeje. Panel narostl přibližně na 6,9 palce a stále jde o LTPO AMOLED s adaptivní obnovovací frekvencí až 120 Hz. Rozlišení tentokrát činí 2 608 × 1 200 pixelů, což znamená jemnost okolo 410 PPI. Displej navíc podporuje HDR formáty včetně HDR10+ a Dolby Vision.
Na papíře tak vychází předchozí model s vyšším rozlišením jako jemnější. V praxi ale musím říct, že mi ten rozdíl přijde spíš zanedbatelný. Displej Xiaomi 17 Ultra je stále natolik jemný, že jednotlivé pixely běžným okem nerozlišíte. Pokud si ale oba telefony položíte vedle sebe a opravdu se na obraz soustředíte, rozdíl je velmi jemně patrný – ale to se na něj musíte opravdu zaměřit. V běžném používání bych řekl, že ho vůbec nevšimnete. Ale papírově to je downgrade, to bez debat.
Výrobce u nové generace uvádí také vyšší maximální jas. Je ale dobré dodat, že jde o takzvaný peak jas, který se využívá hlavně u HDR obsahu nebo u velmi malých světlých ploch na displeji. V běžném používání jsem mezi oběma telefony výrazný rozdíl v jasu nepozoroval – oba displeje jsou velmi dobře čitelné i venku.
Změna nastala také v samotném tvaru panelu. Zatímco Xiaomi 15 Ultra měla výrazněji zahnuté okraje, Xiaomi 17 Ultra přechází na výrazně plošší řešení. Výsledek je nejen modernější vzhled, ale hlavně praktičtější používání.
U zahnutého displeje u předchůdce jsem si totiž všiml jedné drobné nepříjemnosti. Pokud byl telefon v pouzdře, měly okraje tendenci zachytávat prach a drobné nečistoty, které se postupně dostávaly mezi sklo a hranu obalu. Člověk pak občas zjistil, že si u okrajů displeje vytváří malou sbírku kapesního prachu. U Xiaomi 17 Ultra se mi to díky ploššímu panelu prakticky nestává.
Plošší displej má ještě jednu výhodu – výrazně jednodušší používání ochranných fólií a skel. U zahnutých panelů bývá jejich aplikace často složitější a okraje se někdy hůř lepí. U Xiaomi 17 Ultra je díky téměř rovnému panelu instalace ochranného skla nebo fólie výrazně snazší a výsledek působí čistěji. Samotný displej navíc chrání ochranné sklo Xiaomi Shield Glass 3.0 s o 30 % vyšší odolností proti pádu oproti předchozí generaci.
Za zmínku stojí také vysokofrekvenční PWM stmívání displeje, které by mělo být šetrnější k očím při nižších úrovních jasu. Celkově tak displej nové generace nepřináší dramatickou revoluci, ale několik praktických změn. Je větší, stále velmi kvalitní a díky ploššímu provedení také příjemnější při každodenním používání.
Uvnitř Xiaomi 17 Ultra pracuje procesor Snapdragon 8 Elite Gen 5. Oproti loňskému Xiaomi 15 Ultra jde o další generační krok. Výkonu má telefon opravdu dostatek a v kombinaci s pamětí LPDDR5X a úložištěm UFS 4.0 působí systém velmi svižně. Ať už jde o běžné používání, úpravy fotografií nebo náročnější aplikace, telefon reaguje okamžitě a nic nenasvědčuje tomu, že by měl mít v dohledné době důvod zpomalovat.
Vedle výkonu Xiaomi zapracovalo také na baterii. Xiaomi 17 Ultra má kapacitu 6 000 mAh, což je proti předchůdci zase o kus víc. Zajímavostí ale je, že čínská verze telefonu má ještě větší baterii, přibližně kolem 6 800 mAh. Evropská varianta je tedy o něco střídmější. Přiznám se, že u modelu 15 Ultra to byla občas docela řehole – zvlášť pokud jste vyrazili na celodenní výlet a rozhodli se fotit o sto šest. Bez powerbanky v batohu člověk začal procenta sledovat až podezřele často.
U Xiaomi 17 Ultra jsem ale podobné starosti většinou řešit nemusel. Pokud se pustíte do opravdu intenzivního fotografování – a u telefonu, který si na focení tolik věří, to není nic neobvyklého – dokážete baterii ždímat poměrně rychle. Když jsem během testování běhal s fotoaparátem v ruce a fotil prakticky všechno kolem sebe, nebylo problém dostat kapacitu výrazně dolů už během dopoledne.
Když už energie začala docházet, přišla na řadu rychlá vzpruha. Xiaomi 17 Ultra podporuje až 90W kabelové nabíjení a také 80W bezdrátové nabíjení. Nechybí ani reverzní bezdrátové nabíjení, kterým lze dobít například sluchátka. V praxi to znamená, že procenta přibývají opravdu svižně – přibližně za dvacet minut se telefon dostane zhruba na 60 % kapacity.
Xiaomi 17 Ultra běží na Androidu 16 doplněném o nadstavbu HyperOS. Pokud jste někdy používali telefon od Xiaomi, Redmi nebo Poco, budete se v systému orientovat prakticky okamžitě. Výrobce prostředí meziročně nijak dramaticky nepřekopal, takže prostředí zůstává velmi podobné předchozím generacím.
Ne že by byl tenhle systém zrovna mým osobním favoritem. Přiznám se, že mi dlouhodobě o něco víc sedí jihokorejský přístup k Androidu. Na druhou stranu – zvyknout se na HyperOS není žádná věda. Po pár dnech používání máte všechno potřebné v ruce a systém přestane být tématem.
HyperOS zároveň nabízí poměrně široké možnosti přizpůsobení. Upravovat lze vzhled systému, animace, zamykací obrazovku nebo chování notifikací. Nechybí ani sada funkcí označovaných jako HyperAI, která umí například generovat texty, shrnovat delší obsah, převádět hlasové záznamy na text nebo pomáhat s úpravami fotografií. Potěší, že většina těchto funkcí funguje i v češtině.
Jedna drobnost mi ale během používání úplně nesedla – dynamická tapeta. Jde o živé pozadí plochy, které se jemně pohybuje nebo mění podle toho, jak s telefonem manipulujete či přecházíte mezi obrazovkami. Efekt je vizuálně zajímavý a někdo ho může považovat za hezké zpestření, mně osobně ale přišel spíš trochu rušivý. Naštěstí jde o věc, kterou lze během pár vteřin změnit za klasickou statickou tapetu.
Společnost Xiaomi zároveň slibuje poměrně dlouhou softwarovou podporu. Telefon by měl dostat čtyři velké aktualizace systému a šest let bezpečnostních záplat. Teoreticky by se tak mohl dostat až k Androidu 20.
A pak je tu druhá strana mince. Xiaomi se sice snaží systém postupně čistit, ale některé staré zvyky zůstávají. Po prvním zapnutí tak v telefonu najdete několik předinstalovaných aplikací třetích stran – například TikTok, Netflix nebo LinkedIn. Většinu z nich lze naštěstí bez problémů odinstalovat, takže nejde o nic zásadního, ale u vlajkového telefonu mi to přijde nefér.
Podobně je to i s reklamami. Je jich méně než dřív, ale občas se objeví doporučení aplikací nebo her. Nejvíc je to vidět v aplikaci GetApps, což je vlastní obchod Xiaomi. Tam někdy působí nabídka aplikací spíš jako výkladní skříň doporučeného obsahu než jako klasický obchod.
Celkově ale HyperOS na Xiaomi 17 Ultra funguje velmi dobře. Systém je rychlý, stabilní a díky výkonnému hardwaru reaguje prakticky okamžitě. I když to možná není nejčistší Android na trhu, v každodenním používání funguje bez problémů – a to je nakonec to nejdůležitější.
Přechod z Xiaomi 15 Ultra na Xiaomi 17 Ultra je u foťáků trochu jako přechod z plně vybavené dílny na minimalistický, ale zatraceně chytrý pracovní stůl – na první pohled toho ubylo, ale ve výsledku zvládnete víc. Zatímco patnáctka sázela na čtyři moduly včetně dvou teleobjektivů, sedmnáctka jde jinou cestou: má jen tři fotoaparáty, ale ten jeden teleobjektiv je teď mnohem chytřejší. Nabízí kontinuální optický rozsah zhruba 75 až 100 mm a místo přepínání mezi dvěma čočkami prostě plynule pracuje s optikou a velkým 200Mpx snímačem, takže výsledky působí konzistentněji – i když makro nadšenci si možná trochu postesknou, o tom ale později.
Pojďme ale od začátku - hlavní snímač. Papírově „jeden palec“, ale realita je úplně jinde – nová generace zvládá světlo a dynamický rozsah tak dobře, že jsem si při prvních večerních fotkách říkal, jestli náhodou nefotím něčím větším než mobilem. A teď bez přehánění: právě tady se to zlomilo. Moje Samsung Galaxy S25 Ultra šla z domu. Ne proto, že by byla špatná – vůbec ne – ale protože Xiaomi 17 Ultra mi dává jistotu, že když zmáčknu spoušť, dostanu přesně to, co vidím.
Hlavní 1" snímač zvládá světlo i dynamický rozsah. Níže se podívejte na srovnání jedné scény z hlavních fotoaparátů 15 Ultra vs. 17 Ultra.
Na rovinu – když ty dvě fotky porovnám, jsou si na první pohled skoro stejné. Xiaomi 15 Ultra je pořád výborný fotomobil a 17 Ultra na tom staví spíš evolučně než revolučně. Rozdíly se začnou ukazovat až ve chvíli, kdy se na snímky dívám déle.
Nová 17 Ultra má o něco lepší kontrolu nad světlem. Ve stínech drží víc detailu, obloha má jemnější přechody a scéna nepůsobí tak „HDRkově“. Důvod je v novém snímači s technologií LOFIC, který zvládá pracovat se světlem už na úrovni pixelů, takže není potřeba tolik softwarových zásahů. Výsledek je přirozenější, ale zároveň i méně efektní na první pohled.
Celkově tedy 17 Ultra působí techničtěji vyspěleji, ale zároveň i méně „wow“. Je to přesně ten typ upgradu, který oceníte spíš při delším používání než při prvním rychlém srovnání.
Pak tu máme šíro. U širokoúhlého foťáku jsem čekal nějaký posun… a on se vlastně nekoná. Ty fotky jsou si extrémně podobné, skoro bych řekl, že bez popisku bych je od sebe spolehlivě nerozeznal. Když se na to ale zaměřím víc, 17 Ultra má lehce navrch v práci se světlem. Co ale stojí za zmínku, je okraj obrazu. Tam se žádný zásadní posun nekoná – oba telefony mají typickou slabinu ultraširokáčů, tedy lehké změkčení a ztrátu detailu směrem ke krajům. 17 Ultra to má možná o fous lepší, ale reálně je to spíš kosmetika než upgrade.
Celkově tedy: širokoúhlý fotoaparát je prakticky stejný příběh jako minule. 17 Ultra je lehce kultivovanější, ale rozdíl je minimální a při běžném focení ho skoro nepoznáte. Pokud jste čekali velký skok, tady se prostě nekonal.
Zajímalo mě, jak se telefony Xiaomi 15 Ultra a 17 Ultra poperou s protisvětlem. Tohle je přesně scéna, kde se rozdíly začnou ukazovat víc než jinde, i když pořád nejde o žádný dramatický skok. Xiaomi 17 Ultra má lepší kontrolu nad světlem kolem slunce – méně ho „rozlévá“, přechody do oblohy jsou čistší a celkově působí obraz klidněji.
Ve stínech je 17 Ultra o něco čitelnější, drží víc detailu v trávě i mezi stromy, zatímco 15 Ultra jde víc po kontrastu a část kresby ztrácí. Podobné je to s odlesky – oba telefony je mají, ale 17 Ultra je zvládá o něco kultivovaněji. Na druhou stranu si za to 17 Ultra trochu „platí“ – scéna je lehce tmavší a méně efektní na první pohled. 15 Ultra tak může působit dramatičtěji.
U teleobjektivu už je to zajímavější, protože tady se změnila samotná filozofie – a na fotkách je to vidět víc než u hlavního nebo širokého snímače. Pořád ale platí, že to není „wow na první pohled“, spíš postupné rozdíly.
Scéna s vysílačem mobilní sítě prozrazuje, že 17 Ultra drží detail rovnoměrněji a pozadí méně splývá. Na druhou stranu 15 Ultra si drží jednu výhodu – někdy působí ostřeji a efektněji. 17 Ultra je klidnější a realističtější, ale ne vždy tak líbivá na první pohled. Celkově tedy 17 Ultra působí vyspěleji a konzistentněji hlavně v detailech a přirozenosti, ale rozdíl není dramatický – spíš evoluce než revoluce.
Při maximálním přiblížení už se ale začínají ukazovat limity. Xiaomi 17 Ultra se snaží vytěžit maximum z velkého 200Mpx snímače a pomáhá si AI, což je na výsledku vidět. Detaily jsou výraznější, ale místy působí až „domalovaně“ a méně přirozeně. Obraz u 15 Ultra si drží přirozenější charakter. Celkově tak 17 Ultra na maximálním zoomu nabídne líbivější výsledek na první pohled, zatímco 15 Ultra může působit věrněji.
Exteriérové snímky z Xiaomi 17 Ultra působí velmi vyrovnaně a hlavně čitelně. Telefon si dobře hlídá expozici, takže obloha nepřepaluje a zároveň si scéna drží kresbu i ve stínech, což je vidět hlavně na svazích a mezi stromy. Barvy jsou spíš střídmější než efektní – tráva není přehnaně zelená, obloha nepůsobí uměle „napumpovaně“ a celkově to směřuje víc k realitě než k líbivosti na první dobrou. Potěší i práce s detailem, která je konzistentní napříč scénou, bez výrazného doostřování nebo digitálního „šumu navíc“.
Se zvyšujícím se přiblížením si telefon drží velmi dobrou úroveň detailu, což je zásluha jak optiky, tak velkého snímače. Ve vyšších úrovních zoomu už ale vstupuje do hry výpočetní zpracování, které obraz lehce doostřuje a místy dopočítává, což je patrné hlavně na jemných strukturách nebo kontrastních přechodech. Není to nic rušivého, spíš takové tiché připomenutí, že pořád fotíte mobilem, který se občas snaží být chytřejší než fotograf.
Makro u Xiaomi 17 Ultra je trochu jiný příběh než u předchůdce a je to znát hned při focení. Na rozdíl od Xiaomi 15 Ultra se už nedostanete úplně blízko – minimální zaostřovací vzdálenost je zhruba kolem 30 cm a blíž prostě nezaostříte. Důvod je poměrně jednoduchý: nový teleobjektiv má jinou optickou konstrukci s delším ohniskem a větším snímačem, což sice pomáhá kvalitě obrazu, ale fyzikálně omezuje schopnost ostřit na krátkou vzdálenost.
Výhodou ale je, že tahle větší vzdálenost dává větší smysl u živých objektů. Pokud chcete fotit včelu, motýla nebo jiný hmyz, nemusíte se k nim lepit na pár centimetrů a plašit je – z větší vzdálenosti máte větší šanci, že vám prostě neodletí. Zároveň díky delšímu ohnisku vzniká přirozenější rozostření pozadí a snímky působí víc jako z klasického fotoaparátu než z mobilu.
Nevýhoda je ovšem jasná – na některé typy detailů zapomeňte, protože se k nim jednoduše nedostanete tak blízko jako dřív. Celkově tedy makro u 17 Ultra působí techničtěji a dospěleji, ale zároveň méně hravě. Místo „mikroskopu v kapse“ dostanete spíš malý portrétní objektiv na detaily – a to je změna, která nemusí sednout každému.
Výše můžeme vidět ukázky Leica filtrů, které najdeme přímo ve fotoaplikaci. Základní snímek z hlavního snímače Xiaomi 17 Ultra působí přirozeně a neutrálně, bez výrazných zásahů do barev nebo kontrastu. Je to realistický výstup, na kterém je vidět dobrý dynamický rozsah i detail a který slouží jako ideální výchozí bod pro další úpravy.
Filtr ČB HC (High Contrast) jde směrem výraznější stylizace. Přidává kontrast, prohlubuje černou a zvýrazňuje světla, takže scéna působí dramatičtěji a plastičtěji. Na druhou stranu tím mizí část jemných přechodů a obraz je celkově tvrdší. Sépie naopak scénu zjemňuje a přidává teplý retro nádech. Barvy se sjednotí do hnědavých tónů a výsledek působí klidněji a víc atmosféricky.
Filtr Modrý dělá pravý opak – scénu ochladí a posune ji do modrých a šedých tónů. Dalších filtrů najdeme v telefonu nespokočet, přičemž celkově nepůsobí přehnaně, spíš jako jemná stylizace nad už tak kvalitním základem, který si drží detail i charakter scény.
Silnou parketou Xiaomi 17 Ultra jsou noční snímky. Na první fotce je krásně vidět, jak si telefon poradil se silným protisvětlem z lampy. Světelný zdroj sice vytváří výraznou hvězdici a lehký flare, ale to je v téhle situaci vlastně očekávané a nijak to neničí zbytek snímku. Důležité je, že auto v popředí nezmizelo v černé díře – kapota má čitelné tvary i jemné odlesky, stejně tak ploty a fasády domů si drží kresbu. Druhá fotka pak ukazuje silnou stránku v práci se stíny a barvami. Tmavé části zahrady a plotu nejsou rozpadlé do šumu, ale mají relativně čistou strukturu, zatímco osvětlené domy si drží přirozeně teplý tón.
Mám-li se na fotosoustavu 17 Ultra podívat globálně, tak mohu směle říct, že na mě působí jako nástroj, na který se dá spolehnout, ne jen jako efektní „generátor hezkých fotek“. Xiaomi 17 Ultra ukazuje, že cesta přes větší snímače a lepší práci se světlem dává smysl, i když to znamená menší „wow efekt“ a víc důrazu na realitu než na líbivost.
Když to vezmu úplně lidsky, na stole mi teď vedle sebe leží Xiaomi 17 Ultra a Samsung Galaxy S26 Ultra, se kterým se začínám seznamovat jako dlouholetý uživatel „esgéček“ od SGS21 Ultra až po SGS25 Ultra. A je vlastně hned vidět, že každý z nich přistupuje k focení trochu jinak.
Xiaomi sází hlavně na hardware a fyziku – velký snímač, Leica zase na ladění a méně agresivní zásahy do obrazu. Výsledkem jsou přirozenější fotky s velmi dobrou prací se světlem a menším „digitálním pocitem“. Teleobjektiv je navíc konzistentní a plynulý, což je v praxi příjemné, i když při extrémním zoomu už je znát práce umělé inteligence.
Oproti tomu jde Samsung jinou cestou, která ale rozhodně není horší – spíš univerzálnější. Fotky jsou kontrastnější, barevnější a často působí atraktivněji hned na první pohled. Je to styl, který funguje prakticky vždy a bez nutnosti něco řešit. Zoom je tradičně silná stránka a ve větších přiblíženích si Samsung drží velmi dobrou úroveň detailu, i když je zřejmé, že si pomáhá výpočetními úpravami. Zároveň má velmi vyrovnané výstupy napříč všemi objektivy, což z něj dělá spolehlivý „všestranný“ fotomobil.
Pokud bych měl doporučit jeden čistě z pohledu fotoaparátu, Xiaomi působí o něco víc jako fotografický nástroj s důrazem na realitu a konzistenci. Samsung je ale extrémně silný univerzál, který nabídne skvělé výsledky prakticky v každé situaci a často i bez přemýšlení. Kompletní recenzi Samsungu S26 Ultra přitom doplním během několika následujících dnů, jakmile s ním strávím víc času.
Dalším do party ke srovnání je třeba Google Pixel 10 Pro XL, což je vlastně střet dvou světů. Pixel dlouhodobě sází na to, že fotku „vymyslí“ za vás – a dělá to velmi dobře. Většinu času stačí jen zmáčknout spoušť a výsledek je okamžitě hezký, vyvážený a připravený ke sdílení.
Xiaomi 17 Ultra jde víc směrem klasického focení. Výstupy jsou přirozenější, méně upravené a nechávají víc prostoru samotné scéně. Někdy je potřeba víc přemýšlet nad světlem nebo kompozicí, zatímco Pixel to řeší za vás. Xiaomi 17 Ultra bych naopak doporučil těm, kteří chtějí mít nad výsledkem větší kontrolu a ocení přirozenější, méně upravený výstup.
Xiaomi 17 Ultra
MobilyModel Xiaomi 17 Ultra na mě během testování působí jako telefon, který si na nic nehraje a prostě fotí dobře – ne efektně, ale poctivě. V zelené testované verzi je to navíc opravdu wow zařízení, které velmi dobře vypadá a dokáže zaujmout už na první pohled. Nejvíc oceňuji práci se světlem a celkovou konzistenci, protože mám jistotu, že když zmáčknu spoušť, dostanu přesně to, co vidím, nikoliv líbivou omalovánku. Pokud bych to měl shrnout, Xiaomi 17 Ultra je spíš spolehlivý pracovní nástroj než hračka na efektní fotky – a právě v tom je jeho největší síla. Za mne je to jednoznačný kandidát na fotomobil roku.
Klady
Zápory

Jan Vavřík
Ve svém volném čase se věnuji nejen novinkám, ale také „retro vzpomínání“ na poli mobilních telefonů. Není mi cizí jablečná technologie, ale ani „zelený robot“, zejména ten z jihokorejské stáje. Jsem rovněž aktivní spisovatel, ale také milovník německých boxerů, Stephena Kinga, J. R. R. Tolkiena, Karla Čapka, Karla Maye a všeho řeckého, hlavně pak ostrova Korfu.
• Autor: Jan Vavřík
Xiaomi znovu zvyšuje tempo. Novinka Xiaomi 17 Ultra přichází s čipem Snapdragon 8 Elite Gen 5, velmi jasným OLED displejem se svítivostí až 3 500 nitů a fotoaparáty, které papírově míří vysoko. Vrcholná verze láká mimo jiné na 200Mpx teleobjektiv i větší zobrazovací panel. Co všechno novinka nabízí? Pojďme se na ni podívat blíž.
Novinka Xiaomi 17 Ultra se velikostí nijak netají — s rozměry 162,9 × 77,6 × 8,29 mm a hmotností 218,4 gramu jde jednoznačně o větší kus telefonu. Už samotná čísla napovídají, že tohle nebude žádný drobek do kapsy u úzkých džín. Konstrukčně jde o klasický dotykový smartphone a podle dostupných materiálů bude k dispozici v černé, bílé či unikátní zelené variantě.
Samozřejmostí je odolnost podle certifikace IP68, takže telefon má být chráněn proti prachu i ponoření do vody dle standardu výrobce. Ve výbavě nechybí USB-C konektor a sestava senzorů zahrnuje akcelerometr, digitální kompas, gyroskop i senzor přiblížení — zkrátka výbava, kterou byste u této třídy očekávali.
Model Xiaomi 17 Ultra dostal do výbavy velký OLED panel s úhlopříčkou 6,9 palce (175,26 mm) a rozlišením 2 608 × 1 200 pixelů. Vše doplňuje podpora HDR10+ a adaptivní obnovovací frekvence s maximem 120 Hz.
Příjemnou novinkou u Xiaomi 17 Ultra je přechod na ploché provedení displeje. V praxi to znamená jediné — aplikace ochranného skla nebo fólie by tentokrát měla proběhnout bez tradičního zápasu s ohnutými okraji. Maximální udávaná svítivost dosahuje až 3 500 nitů a panel doplňuje centrální kruhový průstřel pro přední kameru.
Uvnitř Xiaomi 17 Ultra pracuje procesor Qualcomm Snapdragon 8 Elite Gen 5 s osmi jádry, kterému kryje záda grafika Adreno 840. Paměťová výbava přitom rozhodně nehraje druhé housle — k dispozici je 16 GB RAM a 512GB/ 1 TB interní úložiště. Slot na paměťovou kartu tu ale nenajdete, takže milovníci digitálního „syslení“ budou muset hospodařit s tím, co je na palubě. Z konektivity nechybí prakticky nic důležitého: telefon podporuje 5G, Wi-Fi, Bluetooth 5.4, GPS i NFC a samozřejmostí je také dual SIM ve formátu nanoSIM.
O energii se stará baterie s kapacitou 6 000 mAh. Podle specifikací zvládá až 90W drátové nabíjení, 50W bezdrátové doplňování a nechybí ani reverzní nabíjení s výkonem 22,5 W, takže v nouzi může posloužit i jako powerbanka pro drobnější příslušenství. V balení výrobce přikládá USB-C kabel, napájecí adaptér si ale budete muset obstarat sami — zásuvka tentokrát zůstává na vaší iniciativě.
Telefon Xiaomi 17 Ultra jde na fotografii poměrně přímočaře — místo experimentů nasazuje trojici zadních snímačů, které na papíře nepůsobí vůbec skromně. Základem je 50Mpx hlavní fotoaparát se světelností f/1,67 a optickou stabilizací obrazu (OIS), který by měl obstát v roli univerzálního „tahouna“ pro většinu situací. Sekunduje mu 50Mpx širokoúhlý objektiv se světelností f/2,2, takže na širší záběry tu prostor rozhodně je.
Největší pozornost na sebe ale logicky strhává teleobjektiv. Ten nabízí rozlišení rovnou 200 Mpx, světelnost f/2,39 a podle specifikací podporuje 4,3× optický zoom. Xiaomi tím poměrně jasně naznačuje, kde chce Ultra sbírat body — právě práce se vzdálenější scénou bude jednou z hlavních disciplín tohoto modelu.
Vpředu pak čeká 50Mpx selfie kamera se světelností f/2,2. Výrobce sází na vysoké rozlišení napříč celou sestavou a papírově tak Ultra rozhodně nevypadá jako telefon, který by se fotografování chtěl jen opatrně účastnit. Jak silná tahle kombinace bude v praxi, to už ale tradičně ukáže až reálné focení.
| Parametry/Model | Xiaomi 17 Ultra | Xiaomi 15 Ultra |
|---|---|---|
| Displej | Úhlopříčka: 6,9" | Úhlopříčka: 6,73" |
| Rozlišení displeje: 2 608 × 1 200 px | Rozlišení displeje: 3 200 x 1 440 px | |
| Typ: OLED | Typ: LTPO AMOLED | |
| Obnovovací frekvence až: 120 Hz | Obnovovací frekvence až: 120 Hz | |
| Zadní fotoaparáty | Hlavní: 50 Mpx, f/1,67, OIS | Hlavní: 50 Mpx, f/1,63, OIS |
| Ultraširokoúhlý: 50 Mpx, f/2,2 | Ultraširokoúhlý: 50 Mpx, f/2,2 | |
| Teleobjektiv: 200 Mpx, f/2,39, 4,3× opt. zoom | Teleobjektiv: 200 Mpx, f/2,6, OIS (4,3×) | |
| Přední fotoaparát | 50 Mpx, f/2,2 | 50 Mpx, f/2,0 |
| Čipset | Qualcomm Snapdragon 8 Elite Gen 5 | Qualcomm Snapdragon 8 Elite |
| RAM | 16 GB | 16 GB |
| Interní úložiště | 512 GB | 512 GB/ 1TB |
| Rozměry | 162,9 × 77,6 × 8,29 mm | 161,3 × 75,3 × 9,35 mm |
| Váha | 218,4 g | 226 g |
| Podpora sítí 5G | ✓ | ✓ |
| Odolnost | IP68 | IP68 |
| Akumulátor | 6 000 mAh | 5 410 mAh |
| 90 W kabelové / 50 W bezdrátové / 22,5 W reverzní | 90 W kabelové / 80 W bezdrátové | |
| Cena | Od 35 990 Kč (16/512 GB) | Již není v nabídce |
Xiaomi 17 Ultra už je dostupný na českém trhu a rovnou míří do nejvyšší cenové ligy. Varianta s 16/512 GB je k dispozici za 35 990 Kč, zatímco vyšší konfigurace s 16 GB/1TB pamětí vychází na 39 990 Kč. Telefon je možné objednat okamžitě s rychlým doručením, takže na rozdíl od některých konkurentů nejde jen o papírovou novinku.
• Autor: Jan Vavřík
Kolem chystaného mobilního telefonu Xiaomi 17 Ultra to na internetu začíná vřít. Podle úniků se rýsuje model, který by mohl výrazně zamíchat pořadím ve světě mobilní fotografie. Hovoří se o obřím hlavním snímači a pokročilém teleobjektivu, jaký dnes žádný jiný smartphone nenabízí. Pokud se alespoň část těchto informací potvrdí, můžeme tu mít jeden z nejdiskutovanějších kousků. Nejnovější informace přikládáme postupně na začátek článku.
i
Článek je sepsán na základě spekulací, finální produkt Xiaomi 17 Ultra může být odlišný. Právě tady pro vás postupně skládáme mozaiku z dostupných úniků a spekulací, které se objevují v zákulisí. Jakmile se objeví nové střípky informací, doplníme je – protože ve světě technologií je jisté jen jedno: že se všechno může zítra změnit.
Úniky naznačují, že tentokrát Xiaomi sází na strategii „nejdřív fotoaparát, potom všechno ostatní“. Konstrukce telefonu se má opět podřídit fotografickému modulu.
Úniky z X od Ice Universe upozorňují také na to, že Xiaomi 17 Ultra může být jedním z prvních telefonů se Snapdragonem 8 Gen 4, čipsetem nové generace s vyšší efektivitou a výrazným posílením výpočtů pro fotografii a AI. Ice Universe zároveň opakovaně zmiňuje, že celá konstrukce bude navržena „camera-first“ – tedy foto modul je výchozím bodem, kolem kterého se buduje design i vnitřní uspořádání komponent. Xiaomi však zatím oficiálně mlčí.
Pokud je něco klíčem k pochopení modelu 17 Ultra, pak je to tedy fotoaparátový modul. Podle dostupných úniků má telefon nabídnout čtyři plnohodnotné fotoaparáty, žádné doplňkové senzory jen „do počtu“.
Hlavní snímač má být nová 1" generace s důrazem na co největší zachycení světla, čistotu detailů a stabilní dynamický rozsah i v náročných scénách – tedy tam, kde běžné telefony začínají malovat barevné mlhy.
Zdaleka největší pozornost ale přitahuje periskopický teleobjektiv. Tentokrát ne ten, který „jen něco přiblíží“, ale nástroj pro skutečnou práci s detailem na dálku. Pokud se aktuální předpoklady naplní, měl by nabídnout výrazně jemnější kresbu, ostrost i konzistentní obraz při vysokém přiblížení. K tomu má sloužit i kratší ~3× zoom pro každodenní situace. Výsledkem by mohl být plynulý přechod mezi ohnisky – bez viditelných skoků nebo digitálních náhražek.
Jestli se plynulý optický zoom skutečně povede, bude to moment, kdy mobilní fotoaparát přestane být kompromisem a začne fungovat jako skutečný optický nástroj.
Pokud se aktuální úniky ukážou jako pravdivé, Xiaomi 17 Ultra nemá ambice stát se jen další vlajkou v řadě. Tohle vypadá spíš jako pokus přepsat pravidla toho, co se od mobilního fotoaparátu dá čekat. Přístup „nejdřív foťák, pak teprve telefon kolem něj“ působí sice trochu bláznivě, ale zároveň přesně takhle vznikají věci, o kterých se pak mluví roky.
Pokud Xiaomi opravdu dotáhne konstrukci, snímač a teleobjektiv do podoby, o níž se teď šeptá v zákulisí, může nás čekat představení, které způsobí menší otřes i na poli zavedených fotokrálů.
A ano, zatím je to všechno jen ve fázi úniků, náznaků a chytře podaných komentářů — Xiaomi se zatím tváří, že nic neví. Ale budeme to sledovat. A jakmile se objeví nové informace, potvrzení, fotky prototypů nebo první nechtěné snímky z továrny (ano, víme, jak to chodí), budeme je průběžně doplňovat. To rozhodně není téma, které by stálo za to pustit z očí. Tady to může být opravdu velké.
Xiaomi o modelu 17 Ultra zatím mlčí jako o státním tajemství, ale fanoušci už bubnují na poplach a diskuzní fóra jedou na plné otáčky. Všechno ukazuje na to, že nepůjde jen o další „lepší foťák v telefonu“, ale o pokus posunout hranici toho, co mobil dokáže. Teď nezbývá než čekat, až se některý z úniků potvrdí nebo až Xiaomi konečně promluví. Až se to stane, bude to slyšet. Přinejmenším tak hlasitě, jako ty bubny.