Dálniční poplatky a mýtné v EU

1. Polsko: systém dálničních poplatků může být zprvu matoucí
2. Slovensko: bez elektronické dálniční známky to nepůjde
3. Rakousko: dálniční poplatky s dobrým poměrem „cena/výkon“
4. Německo: stále ještě bez mýtného
5. Chorvatsko: mýto platíte za ujeté kilometry
6. Slovinsko: dálničním poplatkům se pokud možno vyhněte
7. Itálie: dálniční poplatky, co vyčistí kapsu
8. Bulharsko: mýto i mimo dálnice
9. Francie: zde dálniční poplatky také zabolí
10. Španělsko: mýtné vás bude stát duši
11. Portugalsko: tady se v dálničních poplatcích vyzná málokdo

Polsko: systém dálničních poplatků může být zprvu matoucí

Polský systém dálničních poplatků se může zdát složitý a nelogický, ale v podstatě jde pouze o platbu mýtného za jednotlivé úseky. Zdánlivou nelogičnost způsobuje rozdílná výše poplatků na různých úsecích, ale také to, že přibližně polovina úseků rychlostních silnic a dálnic je bez poplatku, což je jistě příjemná skutečnost.

Výše dálničních poplatků v Polsku

Platba mýtného se v Polsku vztahuje pouze na vybrané úseky dálnic A1, A2 a A4. Výše plateb je ovlivněna kategorií vašeho vozidla. Vozy do 3,5 tuny jsou rozděleny do pěti tříd. První kategorie obnáší motocykly a osobní vozy nebo dodávky. Druhá kategorie zahrnuje osobní vozy s přívěsem. Další kategorie zahrnují vícenápravové automobily.

Cena za ujetý kilometr se pohybuje pro nejběžnější první kategorii mezi 0,16 a 0,40 zlotých. Pro druhou kategorii je to 0,38–0,58 zlotých za kilometr. Poplatek se hradí na mýtných branách vždy před výjezdem z dálnice. Platit můžete hotově ve zlotých, eurech nebo dolarech a také běžnou platební kartou.

Jak se v Polsku vyhnout dálničním poplatkům

A1 – Rusocin – Nowa Wies: 150 km jízdy za 30 zlotých (180 Kč) během 80 minut, nebo 180 km bez dálničních poplatků za 170 minut? Pokud se rozhodnete pro zdlouhavou objížďku, čeká vás jízda po silnici E91 přes města Tczew a Swiecie.

A2 – Swiceko – Konin: Tento 268 km dlouhý úsek zvládnete po dálnici asi za dvě hodiny a pár minut. Za osobní vůz zaplatíte 78 zlotých (468 Kč). Pokud se chcete dálničnímu poplatku vyhnout, jeďte po silnici E92 směr Poznaň. Tímto velkým městem ale neprojíždějte, protože dálniční obchvat kolem Poznaně je zdarma. Vzhledem k tomu, že silnice protíná mnoho menších i větších měst, opozdíte se oproti jízdě po dálnici o 2 hodiny.

A4 – Katowice – Krakow: Tomuto 80 km dlouhému placenému úseku se lze relativně snadno vyhnout, na druhou stranu vás však vyjde mýtné za celou trasu pouze na 20 zlotých (120 Kč). Jestliže se opravdu vydáte mimo dálnici, jeďte po hlavním tahu E94 a při plynulém provozu se opozdíte o půl hodiny. 

Všechny objízdné trasy mají společné nevýhody. Silnice 1. třídy jsou sice kvalitní, ale projíždíte po nich městy a vesnicemi. Zejména ve větších městech můžete očekávat dopravní komplikace. Druhým negativem je polský styl řízení. Většina místních motoristů jezdí na plný plyn, proto je nutné se plně soustředit na jízdu, což je sice na dálnici také důležité, nemusíte se však obávat, že se na vás někdo vyřítí v protisměru.

Pokud plánujete větší cestování po polských dálnicích, můžete si za 45 zlotých pořídit elektronické zařízení viaTOLL pro osobní vozy. Ušetříte tak čas na mýtných branách, protože se vám dálniční poplatky budou automaticky odečítat z předplaceného kreditu.

Slovensko: bez elektronické dálniční známky to nepůjde

Chcete-li na Slovensku používat dálnice, musíte si zakoupit elektronickou dálniční známku. Získat ji můžete na benzínových pumpách, bývalých hraničních přechodech či online. Tato povinnost platí pro vozidla do 3,5 tuny. Řidiči motocyklů mohou dálnice používat bez poplatku. 

Výše dálničních poplatků na Slovensku

K dispozici jsou tři varianty elektronické dálniční známky – desetidenní, měsíční a roční.

Roční dálniční známka má vždy platnost od 1. ledna do 31. prosince bez ohledu na to, kdy ji zakoupíte. Kratší známky mají platnost vždy od vyznačeného dne, přičemž u měsíční se počítá 30 dní. Vzhledem k nízké ceně měsíční známky si můžete dovolenou na Slovensku naplánovat klidně na 14 dní a poplatek za cestu se nijak neprodraží.

Elektronická dálniční známka: kde ji zakoupit?

Obstarání elektronické dálniční známky je snadné. Zakoupit ji můžete na bývalých hraničních přechodech, na čerpacích stanicích nebo na poštách. Chcete-li mít jistotu, známku můžete koupit online na eznamka.sk. Na této adrese také naleznete seznam prodejních míst.

Vyplatí se na Slovensku vyhnout dálničním poplatkům?

Záleží na tom, jak dlouhou cestu plánujete. Cestujete-li pouze do Bratislavy, můžete peníze za mýtné ušetřit tak, že ještě v Česku opustíte dálnici D2 na exitu 48 u Břeclavi a na Slovensko se dostanete přes bývalý přechod Lanžhot–Brodské. Asi po pěti kilometrech u obce Kúty odbočíte na hlavní silnici E2, po které dojedete až do slovenské metropole. Zdržíte se asi jen o půl hodiny.

Jiné je to, pokud jedete do Tater nebo do Košic. I přes to, že slovenská D1 má stále některé nedokončené úseky, její objezd se z časového hlediska nevyplatí. Jestliže se rozhodnete pro trasu po neplacených úsecích, pojedete po silnicích E61 a E18, které dálnici kopírují. Zejména na druhé uvedené silnici je trasa často plná serpentin a protíná mnoho měst. Objezd mýta dává v tomto případě trochu větší smysl, opustíte-li Českou republiku v její severní části.

Výše slovenských dálničních poplatků je na podobné cenové úrovni jako v České republice. Při častých cestách k našim východním sousedům nebo v případě delšího pobytu se určitě vyplatí investice do kuponu s měsíční nebo roční platností.

Rakousko: dálniční poplatky s dobrým poměrem „cena/výkon“

Rakousko disponuje hustou dálniční sítí. Vzhledem ke kvalitě rakouských dálnic jsou poplatky za jejich používání velmi malé a hradí se buď nákupem klasického nalepovacího kuponu, nebo elektronické dálniční známky. Obě varianty stojí stejně.

Výše dálničních poplatků a další zpoplatněné úseky v Rakousku

V Rakousku jsou tři varianty dálniční známky.

Roční dálniční známka má stejnou platnost jako roční známka v České republice, tedy od začátku prosince předchozího roku do konce ledna roku následujícího. Kratší varianty jsou vždy v platnosti od vyznačeného dne.

Kde lze rakouskou dálniční známku zakoupit

Klasické nalepovací dálniční známky mají v Rakousku téměř na každé pumpě. U nás je seženete na čerpacích stáních poblíž hranic nebo na pobočkách ABA či ÚAMK. Na stránkách ABA můžete kupon zakoupit online.

Extra poplatky za průjezd vybranými úseky

Nad rámec dálniční známky musíte platit za průjezd některými tunely či horskými úseky. Zde se platí mýtné v eurech a hradit jej můžete hotově nebo platební kartou. Mýtné lze také zaplatit předem na webu ASFiNAG. Poplatek je shodný pro motocykl i osobní automobil.

Seznam poplatků:

• A9 – Gleinalmský tunel: 5 eur
• A9 – Bosrucký tunel: 8,50 eur
• A10 – Katschberský tunel: 11,50 eur (zde mají motorky výjimku a mohou zdarma)
• A11 – Tunel Karavanky: 7,20 eur
• A13 – Brennerský tunel: 9 eur
• S16 – Arlberský tunel: 9,50 eur

Vyplatí se v Rakousku vyhnout dálničním poplatkům?

Chcete-li v Rakousku cestovat mimo zpoplatněné dálnice, můžete. Silnice jsou v této alpské zemi mimořádně kvalitní. Nicméně je potřeba zvážit časovou prodlevu a také skutečnost, že na objízdných trasách, zejména v horských oblastech, budete mít vyšší spotřebu paliva.

Jízda mimo dálnice se skutečně vyplatí na cestě do Vídně, kdy od Mikulova pojedete po staré silnici B7 až do Vídně. Při plynulém provozu se opozdíte pouze o 30 minut. Další ušetření dálničních poplatků se vyplatí, jedete-li do Linze od hraničního přechodu Dolní Dvořiště. U města Freistadt nenajíždějte na dálnici S10, ale pokračujte po silnici, která vás dovede do cíle o několik minut později.

Možná se budete chtít vyhnout mýtnému za tunely, myslete však na účel, pro který byly tunely vybudovány. Objízdná trasa se může podle mapy nebo navigace zdát snadná a krátká, ale nezapomeňte na velké stoupání a klesání, což může vůz plně naložený na dovolenou nepříjemně zatížit. Automobilům s karavanem doporučujeme raději cestu tunelem.

Přívětivé ceny za používání rakouských dálnic vybízejí k tomu, abyste si zemi v klidu procestovali. Investice do jakékoliv dálniční známky není vysoká a při delším pobytu, případně při častém cestování do země, se nejvíce vyplatí nákup kuponu s roční platností. Jedinou nevýhodou jsou extra poplatky za tunely, které musíte platit vždy.

Německo: stále ještě bez mýtného

Dálnice jsou v Německu pro osobní vozy stále bez poplatku. Jinak tomu bude od roku 2019, kdy začne platit elektronické mýtné. Výše dálničních poplatků bude závislá na typu motoru a emisní třídě. Předpokládají se tři varianty známek – desetidenní, dvouměsíční a roční.

Tabulka předpokládaných poplatků platných od ledna 2019:

Poplatek se nebude vztahovat na motocykly, elektromobily, vozy s pohonem LPG a CNG.

Chorvatsko: mýto platíte za ujeté kilometry

V této Čechy oblíbené destinaci funguje mýtný systém. Vozidla jsou rozdělena do několika kategorií, přičemž první tři kategorie jsou motocykly, osobní vozy a osobní vozy s přívěsem nebo vozíkem. Cestě z České republiky do Chorvatska jsme se podrobně věnovali v článku Cesta autem do Chorvatska.

Výše dálničních poplatků v Chorvatsku

Průměrná cena za ujetý kilometr se pohybuje od 1,5 do 1,9 kuny (1 kuna = 3,40 Kč). Češi mířící k moři mohou využít kalkulačku poplatků na stránce http://tollfee.eu. Spočítali jsme, kolik za mýto zaplatíte při cestě Chorvatskem do nejnavštěvovanějších lokalit.

V letní sezóně jsou dálniční poplatky o 10 % vyšší.

Jak v Chorvatsku hradit dálniční poplatky

Platí se na mýtných branách. Funguje to tak, že při vjezdu na dálnici si vyzvednete lístek a platíte při sjezdu z dálnice hotově nebo kartou. Hotově lze poplatek hradit v kunách nebo eurech. Akceptovány jsou všechny běžné typy platebních karet.

K platbě dálničních poplatků můžete také využít alternativní způsob platby pomocí elektronického mýtného. To je oproti běžným poplatkům nižší o 21,74 %. Podmínkou je mít zakoupené zařízení ENC, které stojí přibližně 120 kun. Na něm musíte mít nabitý kredit minimálně 100 kun. V Česku si jej lze zapůjčit od firmy MTX. Nicméně vzhledem k pořizovacím nákladům nebo ceně za pronájem se tento typ platby mýtného vyplatí jen pro cesty na jih Chorvatska.

Vyplatí se v Chorvatsku vyhnout dálničním poplatkům?

Míříte-li do jižní části Dalmácie, neriskujte a použijte dálnici. Platbám se můžete vyhnout, jedete-li bez dálničních poplatků Slovinskem a míříte na chorvatský ostrov Krk. Na ten dojedete pohodlně po silnici D8 od příhraničního města Rupa. U pobřeží vás navíc čeká dobrodružná klikatící se cesta. Ušetříte 43 kun a časově to vyjde skoro nastejno.

Další možností, jak za mýto ušetřit, jedete-li k moři v Istrii, je cesta mimo dálnici A9. Můžete použít kvalitní silnici D75, která vede od Umagu až do Puly při pobřeží. Ušetříte 44 kun a navíc ještě uvidíte malebné pobřeží. Zdržíte se jen půl hodiny. Asi hodinové zdržení vás čeká, chcete-li se vyhnout dálnici A6. Zde využijte silnici D3, která má stejný cíl, tedy Istrijský poloostrov.

Pro Chorvaty jsou jejich dálnice celkem drahé, a tak na nich potkáte převážně turisty. Pokud místní používají síť dálnic, pak zpravidla využívají zmíněný systém ENC. Pro turisty se tento systém dálničních poplatků vyplatí při delším pobytu a při cestování nad 300 kilometrů.

Slovinsko: dálničním poplatkům se pokud možno vyhněte

Dálniční poplatky ve Slovinsku jsou strašákem nejen pro české motoristy. Systém platnosti dálničních známek je nastaven tak, aby turistům mířícím k moři nestačil jeden krátký kupon na cestu tam i zpět. Proto mnoho cestovatelů slovinské dálnice objíždí.

Výše dálničních poplatků ve Slovinsku

Dálniční známky jsou rozděleny na několik časových období.

Dodávky a užitkové vozy s výškou 1,3 m nad první nápravou platí za mýto dvojnásobek oproti osobním automobilům.

Dálniční známky s dobou platnosti méně než rok platí vždy po uvedené časové období od vyznačeného data. Roční kupon je platný 14 měsíců, a to od začátku prosince předchozího roku do konce ledna následujícího roku.

Pro běžnou desetidenní nebo čtrnáctidenní dovolenou je tedy nutné koupit dvě týdenní dálniční známky, anebo jednu měsíční. To se nevyplatí, zejména pokud jedete krátký šedesátikilometrový průjezd severním Slovinskem směr Záhřeb.

Kde koupit slovinskou dálniční známku

Dálniční kupon seženete poměrně snadno na čerpacích stanicích už v Rakousku. Zakoupit jej lze i na bývalých hraničních přechodech. V Česku si můžete slovinskou dálniční známku pořídit předem v síti ABA nebo na pobočkách sítě ÚAMK, která viněty prodává také online.

Extra poplatky za průjezd vybranými úseky

Zvláštní poplatek zaplatíte za průjezd tunelem Karavanky, který spojuje Slovinsko (A2) a Rakousko (A11). Poplatek za jeden průjezd směrem ze Slovinska činí 10,50 eur pro osobní vůz. Motocyklisté platí 7,20 eur.

Vyplatí se ve Slovinsku vyhnout dálničním poplatkům?

Vzhledem k nepříznivým cenám dálničních známek se často cesta mimo dálnici vyplatí. Pokud zrovna neplánujete jezdit křížem krážem Slovinskem, určitě se vydejte mimo dálnici a ušetříte 780 Kč za známku. Podrobněji jsme se cestě přes Slovinsko věnovali v tomto článku.

Slovinsko je pověstné svým nevýhodným nastavením platnosti dálničních známek. Při delším pobytu v zemi tato nevýhoda odpadá, protože cena ročního dálničního kuponu je srovnatelná třeba s Rakouskem. Pravdou sice je, že země nemá tak velké pokrytí dálniční sítí, ale na druhou stranu se při delším pobytu z časových důvodů nevyplatí dálnice ignorovat.

Itálie: dálniční poplatky, co vyčistí kapsu

Poplatky v této turisty hojně navštěvované zemi patří k nejdražším v Evropě, a tak se italským dálnicím mnoho cestovatelů vyhýbá. Platba probíhá na mýtných branách a cena pro osobní vůz se v průměru pohybuje okolo 9 euro (234 Kč) na 100 km. Itálie přitom disponuje hustou sítí kvalitních dálnic. Další komplikací pro peněženku je také extra poplatek za průjezd několika tunely.

Výše dálničních poplatků v Itálii

Rozhodnete-li se pro jízdu po italské dálnici, můžete si cenu spočítat předem na stránkách autostrade.it. Většina návštěvníků míří z České republiky do Itálie přes Rakousko po dálnici A2, která se v Itálii mění na A23. Za pohodlnou cestu zaplatíte k nejbližšímu pobřeží Jadranu 19 eur, tedy necelých 500 Kč. Pokud míříte do italských Alp, bude se dálniční poplatek pohybovat kolem 10 eur v závislosti na lokaci. 750 km dlouhá cesta do Říma vás vyjde na necelých 70 eur.

Jak v Itálii hradit dálniční poplatky

Platba probíhá v hotovosti nebo kartou na mýtných branách označených Alt Stazione. Funguje to tak, že si při vjezdu na dálnici vyzvednete lístek, který při sjezdu z dálnice načtete a částku zaplatíte podle ujetých kilometrů.

Pokud plánujete větší cestování po Itálii, můžete si zakoupit předplacenou kartu Viacard, která je nabita na 25, 50 nebo 75 eur. Další možností je elektronické mýtné Telepass, s nímž platíte zpětně za projeté úseky. Na mýtných branách nemusíte zastavovat, pouze zpomalíte na 30 km/h. Elektronickou jednotku si můžete zapůjčit v České republice od firmy MTX.

Extra poplatky za průjezd vybranými úseky Itálie

Kromě drahých dálnic jsou v Itálii také drahé poplatky za průjezd vybranými tunely. 

• Grand St. Bernard – 1 průjezd 26,90 euro (motocykl 15,80 euro), průjezd tam a zpět 43,10 euro (motocykl 21,40 euro)
• Munt La Schera – 1 průjezd 34 euro (motocykl 12 eur), průjezd v sobotu 45 euro (motocykl 12 eur)
• Fréjus – 1 průjezd 45,20 euro (motocykl 29,90 euro), průjezd tam a zpět 56,30 euro (motocykl 37,50 euro)
• Monte Bianco – 1 průjezd 45,20 euro (motocykl 29,90 euro), průjezd tam a zpět 56,30 euro (motocykl 37,50 euro)

Vyplatí se v Itálii vyhnout poplatkům?

Cestu do Dolomit, na Jadran nebo do Benátek se určitě vyplatí absolvovat mimo dálnice. Italské silnice jsou udržované a většinou kopírují trasy dálnic. Abyste nenajeli na italskou dálnici, sjeďte z dálnice A2 na posledním rakouském exitu 377 a za hranicemi pohodlně pokračujte po silnici SS13. K moři dorazíte s asi hodinovým zpožděním a míříte-li do hor, prodleva bude ještě menší.

Nekompromisní politika italských dálničních poplatků netěší ani domorodce. Chcete-li procestovat Itálii křížem krážem a přitom využívat pohodlné dálnice, zaplatíte za to nemalou částku. Jediným ulehčením jsou zmíněné systémy Viacard nebo Telepass, které vám ušetří čas na mýtných branách. Dobrodruhům doporučujeme italské dálnice ignorovat a cestovat po kvalitních komunikacích první třídy.

Bulharsko: mýto i mimo dálnice

V Bulharsku jsou zpoplatněné nejen dálnice, ale i většina hlavních silnic. Důkazem o uhrazeném poplatku je nalepená dálniční známka, a to s týdenní, měsíční, tříměsíční a roční platností. Pro všechny typy známek platí uvedené období od vyznačení. Roční tedy není platná po kalendářní rok, tak jako ve většině jiných zemí, ale 365 dní, např. od 1. 6. 2018 do 31. 5. 2019.

Výše poplatků v Bulharsku

Osobní automobily spadají do kategorie 3 a platí pro ně následující sazby za mýto. Motocykly mohou silnice používat zdarma.

Extra poplatky za průjezd vybranými úseky

Hraniční přechody s Rumunskem vedoucí přes Dunaj jsou navíc zpoplatněny mýtem, jehož cena se pro osobní vozy pohybuje mezi 4 a 12 euro. Motocykly mají poplatek buď stejný, nebo o něco levnější. 

Kde lze bulharskou dálniční známku zakoupit

Známku si bez problémů obstaráte na hraničních přechodech nebo na příhraničních čerpacích stanicích. V bulharském vnitrozemí ji nabízí síť pošt. Na většině míst můžete použít i platební kartu.

Vyplatí se v Bulharsku vyhnout dálničním poplatkům?

Pokud nejste vyložení dobrodruzi, mýtu se nevyhnete. Cesta bez známky je možná pouze po silnicích nižších kategorií, což by například cestu k moři značně zkomplikovalo. Extra poplatkům za mosty se vyhnete snadno, protože cesta z České republiky do Bulharska je jednodušší a kratší přes Srbsko.

Pokud plánujte detailnější poznávání Bulharska a hodláte v zemi pobýt déle, nemusíte se obávat vysokých dálničních poplatků. Ceny dálničních známek jsou přibližně stejné jako v České republice.

Francie: zde dálniční poplatky také zabolí

Ve Francii jsou dálniční poplatky drahé. Platba probíhá na mýtných branách a průměrná cena se pohybuje okolo 9 euro (234 Kč) na 100 ujetých kilometrů. V zemi je také několik mostů a tunelů, kde je nutné hradit extra poplatek. Na druhou stranu je zde několik málo úseků, kde poplatek není.

Výše dálničních poplatků ve Francii

Plánujete-li cestování po Francii, můžete si dálniční poplatky předem spočítat na stránce autoroutes.fr, kde zadáte start a cíl své cesty. Pro osobní vůz zadávejte Light vehicle. Češi absolvují po Francii nejčastěji čtyři trasy. 

1. Cesta do Paříže – Za krásami francouzské metropole pojedete po dálnici od německých hranic za 30 euro.
2. Cesta do Calais – Zde je výjimka a k Eurotunelu či do přístavu, kde se nalodíte na trajekt, jedete bez mýta.
3. Do Francouzských Alp – Pojedete-li přes Švýcarsko, bude vás cesta po Francii stát okolo 10 eur. O tom, jak nejlépe cestovat k nejvyššímu evropskému vrcholu, pojednává náš článek Autem na lyže do Francie a Švýcarska.
4.  Cesta do Španělska – Pohodlný průjezd Francií je zpoplatněn částkou 90,5 eur.

Jak hradit dálniční poplatky ve Francii

Ve Francii se poplatek hradí na mýtných branách (Péage) vždy při výjezdu z dálnice. Platit můžete hotově nejen v eurech, ale i v jiných měnách, a to u turniketů, které jsou označené zelenou šipkou. Kartou lze také platit, ale pouze u turniketů, které jsou kromě šipky označeny i symbolem platební karty. Nelze však platit kartami Maestro a Electro. 

Turnikety označené oranžovým písmenem T jsou určeny pro vozy, které používají elektronické mýtné Télépéage Libet-T. Výhodou tohoto systému je měsíční platba za ujeté kilometry a také rychlé odbavení na turniketech, kde stačí pouze zpomalit na 30 km/h. V České republice si elektronické zařízení můžete zapůjčit od firmy MTX.

Extra poplatky za průjezd vybranými úseky

Podobně jako v mnoha evropských zemích je i ve Francii zpoplatněno několik tunelů a mostů. Poplatky jsou vysoké v alpských tunelech. Ve zbytku země jsou částky za průjezdy daleko nižší.

Tunely:

• Fréjus – 1 průjezd 44,40 euro (motocykl 29,40 euro), průjezd tam a zpět 55,40 euro (motocykl 36,90 euro)
• Mont Blanc – 1 průjezd 44,40 euro (motocykl 29,40 euro), průjezd tam a zpět 55,40 euro (motocykl 36,90)
• Prado Carenage – 1 průjezd 2,80 euro za osobní vůz i motocykl
• Puymorens – 1 průjezd 6,70 euro (motocykl 4 eura)
• Maurice-Lemaire – 1 průjezd 6 euro (motocykl 3,60 eura)

Mosty:

• Pont de Normandie – 1 průjezd 5,40 euro (motocykl zdarma)
• Pont de Tancarville – 1 průjezd 2,60 eur (motocykl zdarma)
• Viaduc de Millau – 1 průjezd v období 15. června – 15. září 9,80 eur, zbytek roku 7,80 eur (motocykl po celý rok 4,80 eur)

Eurotunel nebo trajekt do Anglie

Cestou do Anglie sice nemusíte platit poplatek za francouzskou dálnici, ale zcela jistě budete muset uhradit cestu Eurotunelem nebo trajektem přes průliv La Manche. Aktuální mýtné pro osobní vůz najdete webu eurotunnel.com. Nejlevnější tarif začíná na 30 librách (885 Kč).

Pomalejší, ale zato dobrodružnější, je přejezd trajektem. Plavby provozuje několik společností a denně se po moři pohybují desítky lodí, takže není potřeba rezervace předem. Cena za jeden přejezd se pohybuje kolem 30 eur (780 Kč).

Vyplatí se ve Francii vyhnout dálničním poplatkům?

Záleží na tom, jak daleko a kam jedete. Čeká-li vás průjezd celou zemí, pak určitě použijte dálnici. Za mýto můžete ušetřit cestou do Paříže. V tomto případě se to opravdu vyplatí, protože cesta po neplacených úsecích je pohodlná skoro stejně jako cesta po dálnici a opozdíte se jen o hodinu.

Většinu trasy pojedete i tak po víceproudých komunikacích. Za hranicemi s Německem sjeďte z dálnice A4 na exitu 40 u města Freyming-Merlebach. Poté pokračujte po silnicích D603 a D910 směr Pont-á-Mousson. Před tímto městem ale najeďte na neplacený úsek dálnice A31 směr Nancy a u města Toul sjeďte na exitu 12 na silnici N4, po níž pohodlně dojedete až do Paříže.

Pokud plánujete poznávat krásy Francie nebo chcete v zemi zůstat déle, pečlivě své cesty plánujte. Za dálniční poplatky můžete ušetřit používáním silnic první třídy (označení N). Ty mají často dva pruhy a jízda po nich je komfortní. Některé dálnice jsou navíc od poplatku osvobozeny. Vysoké poplatky za francouzské dálnice netěší ani samotné Francouze. Ti, pokud jezdí po dálnicích hodně, zpravidla používají zmíněné elektronické mýtné, ale jeho jedinou výhodou je ušetření času. Jedete-li z Francie dále na jih, můžete si pronajmout zařízení Bip&Drive, které zajišťuje automatické účtování dálničních poplatků ve Francii, Španělsku a Portugalsku.

Španělsko: mýtné vás bude stát duši

Dálniční poplatky ve Španělsku jsou jedny z nejvyšších v Evropě. Průměrná cena za 100 ujetých kilometrů se pohybuje okolo 9,5 eur (250 Kč) a všechny vozy platí na mýtných branách. Navíc jsou zpoplatněny některé tunely. 

Výše poplatků ve Španělsku

Přesnou cenu dálničního poplatku ve Španělsku si můžete vypočítat na této stránce. Výsledná cena se zobrazí po zadání lokalit, odkud kam máte namířeno. Pokud jedete k moři, tak první lokalita po příjezdu z Francie je La Jonquera. Cena za osobní vůz nebo motocykl je označena Ligero.

Několik příkladů typických cest (cena pro osobní vůz a motocykl):

• La Jonquera (hranice s Francií) – Barcelona: 16 eur
• La Jonquera (hranice s Francií) – Malgrat de Mar (Costa Brava): 9,75 eur
• La Jonquera (hranice s Francií) – Madrid: 44,45 eur
• La Jonquera (hranice s Francií) – Valencie: 51,30 eur
• La Jonquera (hranice s Francií) – Gibraltar: 61,20 eur
• Irun (hranice s Francií) – Bilbao: 10,90 eur
• průjezd na jih Portugalska: 51,30 eur
• průjezd na sever Portugalska: 25,50 eur

Jak hradit dálniční poplatky ve Španělsku

Ve Španělsku se dálniční poplatky platí na mýtných branách při sjezdu z dálnice. Platí se za ujeté kilometry na základě lístku, který jste si vyzvedli při vjezdu na dálnici. Platba probíhá hotově nebo platební kartou. Akceptovány jsou všechny běžné typy karet. Při platbě v hotovosti jsou přijímána pouze eura a platit lze bankovkami v nejvyšší hodnotě 50 euro. Z mincí nejsou přijímány hodnoty 1 a 2 centy.

Extra poplatky za průjezd vybranými španělskými úseky

Kromě drahé platby za dálnice budete ještě platit v tunelu del Cadi, kde vás jeden průjezd vyjde na 12 eur. Cena za cestu tunelem Vallvidrera je pohyblivá a v průměru stojí 4 eura. Motocykly mají mýtné levnější zhruba o jedno euro.

Vyplatí se ve Španělsku vyhnout dálničním poplatkům?

Projíždíte-li větší části země, tak se objíždět dálnici určitě nevyplatí. Španělsko je rozlehlá země a cestování mimo hustou síť dálnic je časově náročné. Pokud míříte do lokalit, které leží nedaleko hranic, můžete využít komunikace nižších tříd, a placení mýtného si tak odpustit.

Do Barcelony nebo na pobřeží Costa Brava se můžete dostat bez dálničních poplatků, a to po silnicích N-II, GI-555 a GI-35 (pro Costa Bravu GI-512), které kopírují dálnici AP-7 od francouzských hranic. Vzhledem ke složitosti a hustotě silnic v této oblasti doporučujeme použít navigaci nebo autoatlas. Zpoždění oproti cestě po dálnici bude asi hodinové.

Plánujete-li strávit ve Španělsku delší dobu a cestovat po dálnicích, můžete si pořídit elektronické zařízení Via-T. Díky němu ušetříte čas na mýtných branách a budete mít slevu 50 % na vybraných úsecích dálnic. Poplatky za ujeté kilometry platíte zpětně jednou za měsíc. Bohužel toto zařízení nelze koupit v České republice. Velkým cestovatelům doporučujeme pronájem zařízení Bip&Drive, díky kterému lze hradit poplatky za mýto ve Francii, Španělsku a Portugalsku.

Portugalsko: tady se v dálničních poplatcích vyzná málokdo

V této zemi je systém dálničních poplatků nejsložitější v celé Evropě a vyznat se v něm dělá problém i místním obyvatelům. Na starších dálnicích platíte v mýtných branách, na těch novějších lze platit pouze elektronicky. Před cestou do Portugalska proto doporučujeme plánovat trasu na této stránce, přičemž Classe 1 zahrnuje motocykly, Classe 2 osobní vozy, Classe 3 osobní vozy s karavanem a menší nákladní automobily a Classe 4 vozy nad 3,5 tuny.

Výše dálničních poplatků v Portugalsku

Cena za sto ujetých kilometrů se v průměru pohybuje okolo 7,5 eur, což není málo. Například cesta od španělských hranic do Lisabonu vás vyjde na necelých 17 eur (440 Kč). Dlouhá pouť z Lisabonu do Porta stojí 22,25 eur (580 Kč).

Jak v Portugalsku hradit dálniční poplatky

Na starých dálnicích se platí na mýtných branách hotově nebo kartou. Pozor na brány označené Via Verde, ty jsou primárně určeny pro vozy s portugalskou SPZ, které mají předplacené mýtné, a nemusí tak zastavovat.

Na ostatních dálnicích je potřeba mít elektronické zařízení Toll Card, Easy Toll nebo Toll Service, které zakoupíte online zde.

Extra poplatky za průjezd vybranými úseky

V Portugalsku jsou mýtem zatíženy přejezdy přes dva mosty ležící u Lisabonu. Oba vedou přes záliv Tajo.

• Vasco da Gama – 1 průjezd: 2,75 eur
• Ponte 25 April – 1 průjezd: 1,75 eur

Vyplatí se v Portugalsku vyhnout dálničním poplatkům?

Pokud jedete do Portugalska pouze k moři nebo třeba do Lisabonu či Porta, doporučujeme dálnicím se vyhnout. Ušetříte nejen peníze za mýtné, ale i nervy. Silnice jsou v Portugalsku udržované a rovné.

Cesta do Lisabonu od hranic se Španělskem se bez dálničních poplatků protáhne pouze o hodinu a pojedete nejprve po neplacené části dálnice A6 od španělského města Badajoz. V Portugalsku sjedete na exitu 226 za městečkem Elvas a pojedete po silnicích EN 4, EN 251 a EN 10 až do portugalské metropole. Hodinové opoždění čekejte i na trase do Porta či jinam k pobřeží Atlantiku.

Pro dlouhodobější pobyt v Portugalsku si můžete pořídit elektronické zařízení Via Verde Visitors, které umožňuje bezproblémové cestování po starém typu dálnic. Minimální zápůjční doba je 90 dní. Nejjednodušším, ale také bohužel nejdražším řešením je pronájem zařízení Bip&Drive. Jeho španělský provozovatel zaručuje, že spolehlivě funguje na všech dálnicích ve Francii, Španělsku a Portugalsku. Systém automaticky načítá ujeté kilometry v těchto zemích a vy jednou měsíčně obdržíte fakturu za dálniční poplatky. Útratu můžete pohodlně kontrolovat v mobilní aplikaci.

Každá evropská země má systém dálničních poplatků nastaven jinak a v každé z nich se také objíždění mýtného jinak vyplatí. Zatímco někdy je volba dálnice zbytečná, jindy může být výhodnější variantou, zejména pokud v zemi překonáváte dlouhé vzdálenosti – myslete na čas a ceny pohonných hmot.