Bojový pes: Nálepka, která více říká o majiteli než o psovi

Bojový pes: Nálepka, která více říká o majiteli – OBSAH

1. Co je to "bojový pes"?
2. Jaká plemena jsou vnímána jako bojová?
3. Psí plemena, která nejsou pro začátečníky
4. Základní zásady pro výcvik náročných psích plemen
5. Bojoví psi a zákon

Co je to „bojový pes“?

Termín „bojový pes“ má kořeny v historii, kdy některá plemena psů byla vyšlechtěna specificky pro bojové účely. Tento boj mohl být proti jiným zvířatům, nebo dokonce v rámci zábavných akcí pro lidi. Příklady takových plemen zahrnují pitbul teriéry, americké stafordšírské teriéry a bulteriéry. Historicky byly tyto rasy vybrány a vyšlechtěny pro svou odvahu, sílu a odolnost.

V moderním světě je termín „bojový pes“ často spojen s negativními konotacemi. Média a veřejné mínění tato plemena často zobrazují jako nebezpečná a agresivní, což vede k širokému spektru problémů, včetně legislativních omezení a diskriminace. V některých jurisdikcích byly dokonce zavedeny zákony zakazující chov těchto plemen.

Označení „bojový pes“ je v mnoha ohledech nespravedlivé. Především zastírá skutečný problém, kterým je neodpovědné vlastnictví a špatná socializace psů, bez ohledu na plemeno. Agresivní chování je často výsledkem špatného výcviku, zanedbání nebo dokonce týrání ze strany majitele, a ne inherentní vlastností plemene.

Termín „bojový pes“ také odvádí pozornost od skutečného problému, kterým je potřeba lepšího vzdělání majitelů psů a veřejnosti o správné péči a výchově psů. Místo toho, aby se společnost zaměřila na výcvik a prevenci, termín „bojový pes“ často vede k reaktivním opatřením, jako jsou zákazy plemen, které neřeší kořenový problém.

Jaká plemena jsou vnímána jako bojová?

Plemena psů, která jsou často vnímána jako „bojová“, se mohou lišit v závislosti na zemi, kultuře a legislativě. Nicméně, některá plemena jsou často označována jako bojová napříč různými kulturami a jurisdikcemi. Mezi ně patří:

1. Pitbull teriér – možná nejkontroverznější plemeno v této kategorii. Pitbullové jsou často vnímáni jako agresivní, ale mnoho majitelů a odborníků na chov psů tvrdí, že jsou to velmi loajální a přátelští psi, pokud jsou správně vychováni.
2. Americký stafordšírský teriér – často je zaměňován s pitbullem, tento pes je známý svou silou a odvahou.
3. Bulteriér – s charakteristickým „vajcovitým“ tvarem hlavy, bulteriéři jsou často vnímáni jako agresivní, i když mnoho majitelů tvrdí, že jsou velmi přátelští.
4. Dobrman – byl původně vyšlechtěn jako strážný pes. Je velmi odvážný a ostražitý. 
5. Mastif – velké a silné plemeno psa známé pro svou loajalitu, klidnou povahu a vynikající ochranářské instinkty.
6. Rottweiler – původně pracovní pes, často je vnímán jako nebezpeční kvůli mohutné stavbě těla a ostražité povaze.
7. Argentinská doga – je často používána k lovu velké zvěře, včetně divokých prasat, a je v některých zemích zakázána.
8. Kane Korso – tento italský moloss je známý svou silou a je často používán jako strážný pes.
9. Tosa Inu – japonský bojový pes, který je v některých zemích zakázán nebo regulován.
10. Středoasijský pastevecký pes – známý také jako alabaj, je mohutné a odvážné plemeno s výrazným ochranářským instinktem, které se vyznačuje nezávislostí a oddaností své rodině.

Psí plemena, která nejsou pro začátečníky

Některá psí plemena mohou být pro majitele náročnější zvládnout, přestože nejsou „bojová“. Některá z těchto plemen vyžadují zkušeného majitele kvůli své inteligenci, energii, nebo specifickým potřebám. 

1. Border Collie – extrémně inteligentní a energický pes, který potřebuje hodně mentální a fyzické stimulace. Bez nich může být destruktivní.
2. Belgický Ovčák (Malinois) – velmi inteligentní a pracovitý pes, který je často používán v policejních a vojenských službách. Vyžaduje zkušeného majitele.
3. Akita – japonské plemeno známé svou loajalitou, ale také rezervovaností k cizím lidem a jiným zvířatům. Vyžaduje silné vedení.
4. Chow Chow – toto plemeno je známé svou nezávislostí a může být rezervované nebo agresivní, pokud není správně socializováno.
5. Basenji – tento pes je známý jako „pes, který neskáče“, ale je také velmi nezávislý a může být těžký na výcvik.
6. Sibiřský Husky – je velmi energický a potřebuje hodně pohybu. Mohou být také těžko ovladatelní, pokud nejsou správně vycvičeni.
7. Rhodský Ridgeback – původně vyšlechtěn k lovu lvů, tento pes je velmi nezávislý a může být agresivní k neznámým lidem nebo zvířatům, pokud není správně vycvičen.
8. Weimaraner – velmi inteligentní a energický pes, který vyžaduje hodně fyzické a mentální stimulace.
9. Jack Russell Teriér – ačkoliv je malý, tento teriér je plný energie a může být těžký na výcvik kvůli své tvrdohlavosti.
10. Dalmatin – toto plemeno je známé svou energií a inteligencí, ale může být náročné na výcvik a potřebuje hodně pohybu.

Je důležité si uvědomit, že každý pes je jedinečný a že s pravým výcvikem a socializací může většina psů stát skvělými společníky. Nicméně, některá plemena jsou jednoduše náročnější a vyžadují více zkušeností a znalostí pro jejich správnou péči a výchovu.

Základní zásady pro výcvik náročných psích plemen

Jedna z nejdůležitějších zásad výcviku je konzistence. Psi, kteří jsou nároční na výcvik, potřebují konzistentní pravidla a postupy, aby pochopili, co se od nich očekává.

Pozitivní motivace aneb netrestat!

Pozitivní motivace pomáhá budovat důvěru mezi psem a jeho majitelem. Když pes spojí pozitivní zážitky s určitým chováním, je pravděpodobnější, že toto chování bude opakovat. Metody založené na trestání často vedou k vyšší úrovni stresu a mohou vyvolat agresivní reakce. Pozitivní motivace naopak podporuje klidné a vyrovnané chování. A v neposlední řadě: tento typ výcviku posiluje vztah mezi psem a majitelem. To je klíčové pro dlouhodobý úspěch výcviku.

Proč je trestání psa problematické? Především může vést k vysoké úrovni stresu a úzkosti u psa, což negativně ovlivňuje jeho schopnost učení a adaptace. Trestání také často narušuje vztah mezi psem a majitelem, což může komplikovat další výcvik a socializaci. Navíc existuje riziko, že trestání za nežádoucí chování může vyvolat agresivní reakce, což je zvláště nebezpečné u plemen s větší fyzickou silou nebo sklony k agresivitě. Z etického hlediska je používání trestu v rozporu s moderními poznatky o dobrém životě zvířat a je považováno za nehumánní. Proto je trestání považováno za neefektivní a potenciálně škodlivou metodu výcviku psů.

Raná socializace

Raná socializace je klíčová pro vývoj vyrovnaného a společenského psa. V prvních týdnech a měsících života je štěně nejvíce otevřené novým zkušenostem, což zahrnuje interakci s lidmi, jinými zvířaty a různými prostředími. Toto období je ideální pro naučení psa, jak správně reagovat na různé situace a pro minimalizaci strachu nebo agresivity v budoucnu.

Bez řádné rané socializace se psi mohou stát nervózními, bázlivými nebo dokonce agresivními v určitých situacích. To je obzvláště důležité u plemen, která jsou náročná na výcvik nebo mají sklony k teritoriálnímu chování. Raná socializace tedy nejenže pomáhá v budování pozitivního vztahu mezi psem a jeho majitelem, ale také usnadňuje interakci psa s okolním světem, což je zásadní pro jeho celkovou pohodu.

Fyzická a mentální stimulace

Fyzická aktivita je pro psy nezbytná nejen pro udržení optimálního zdraví, ale také pro regulaci energie a snížení stresu. Některá plemena, zejména ta pracovní a sportovní, mají vysoké energetické nároky a bez dostatečného pohybu se mohou stát neklidnými nebo dokonce destruktivními. Fyzická námaha je také způsobem, jak psa unavit a tím snížit pravděpodobnost problémového chování, jako je štěkání, hrabání nebo žvýkání.

Mentální stimulace je rovněž klíčová, zejména u inteligentních a náročných plemen. Psi, kteří nejsou mentálně stimulováni, se mohou snadno nudit, což může vést k nežádoucímu chování, jako je destruktivita nebo nadměrné štěkání. Různé formy mentálního cvičení, jako jsou hry na hledání, puzzle hračky nebo tréninkové úkoly, mohou pomoci udržet psa mentálně aktivním a spokojeným.

Bojoví psi a zákon

Různé země mají různé právní předpisy týkající se takzvaných „nebezpečných“ nebo „bojových“ plemen psů. Tyto zákony sahají od úplného zákazu držení těchto psů až po omezení a podmínky vlastnictví. Významnou právní úpravou je například Dangerous Dogs Act (1991, dodatek 1997) ve Spojeném království. V Německu existoval zákon Unerlaubter Umgang mit gefährlichen Hunden z roku 2001, ale byl zrušen v roce 2004.

V České republice poslanec David Rath v roce 2013 navrhl zákon o regulaci chovu bojových plemen psů, ale tento návrh nebyl projednán (poslanecká sněmovna to nestihla projednat kvůli předčasným volbám) a v Česku je tedy možné chovat bez jakéhokoliv omezení jakékoliv psí plemeno.

Často se setkáváme s pojmem „bojové plemeno“, který je však v mnoha ohledech zavádějící a kontroverzní. Je pravda, že některá plemena mají specifické charakteristiky a potřeby, které vyžadují zvýšenou pozornost a odborné znalosti. Současně musíme zdůraznit, že chování psa je vždy odrazem výchovy a jeho majitele. Proto je klíčové, aby majitelé přistupovali k výcviku a socializaci svých psů s maximální odpovědností a nepřeceňovali své síly.

^{Zdroj: Obrázky vygenerovány s pomocí Midjourney. Autor: Václav Závada.}