Na podzim roku 2017 se na stránce Coinmarketcap jakoby odnikud zjevila nová kryptoměna se záhadným názvem Cardano (ADA). Název nese dle italského matematika a hazardéra Gerolama Cardana a dle matematičky a první programátorky Ada Lovelace. Cardano existuje již od roku 2015, ale na trh vstoupilo až po dlouhém vývoji. Platforma získala prostředky na svůj vývoj skrze 2 roky trvající ICO, hlavně od privátních investorů z Asie. V současnosti sice hlavní síť běží, ale většina funkcí (např. smart kontrakty) stále čeká na implementaci. Jak se Cardano jakožto platforma třetí generace liší od většiny současných kryptoměn?
Cardano má být takzvanou platformou třetí generace. Učí se z předcházejících generací a navazuje na ně.
Proč se ale Cardano vlastně považuje za platformu třetí generace? Odpověď je zdánlivě jednoduchá - hlavním cílem Cardana je vyřešit problémy, na které narazily prakticky všechny kryptoměny první a druhé generace. O jaké problémy se konkrétně jedná?
Kromě prvních pokusů o Atomic swapy (decentralizovanou výměnu jedné kryptoměny za druhou) nedokáží mezi sebou jednotlivé blockchainy komunikovat (Bitcoin neumí pracovat se smart kontrakty postavenými na Ethereu atd.). Cardano chce být platformou, jež bude schopná rozpoznávat data i z jiných blockchainů a pracovat s nimi. Navíc si klade za cíl pracovat i s tzv. metadaty. V bankovním světě jsou metadaty například informace o tom, kdo komu posílá transakci a k čemu transakce slouží. To umožní platformě Cardano spolupracovat i s tradičním finančním systémem.
Předcházející blockchainy narazily na problém škálování – s rostoucím počtem uživatelů se síť zahlcuje a stává se pro použití nepraktickou. Cardano plánuje tento problém řešit technologiemi, které síť udrží stabilně rychlou. Experimentovat se bude například se sidechainy, několika vrstvami chainu, shardingem atd. Cíl Cardana se dá jednoduše přirovnat k Bittorrentu – decentralizované síti pro sdílení dat, která se s rostoucím počtem uživatelů stává silnější a rychlejší, nikoli naopak.
Bitcoin i Ethereum ve své historii prošly tzv. forkem, který byl v obou případech způsoben neshodami komunity ohledně dalšího vývoje sítě. Developeři Cardana považují fork za neoptimální řešení sporů v komunitě a snaží se mu vyhnout implementováním lepšího Governance modelu (tedy modelu pro rozhodování o síti). Jedním z prvků, který má kromě jiného zabránit forkům, je to, že Cardano blockchain bude rozdělený na dvě vrstvy (Cardano Settlement Layer a Cardano Computation Layer).
Podobné strukturování chce Cardano zachovat i do dalšího vývoje. Cílem je oddělit jednotlivé funkcionality a moduly tak, aby úprava jedné části sítě neměla vliv na běh ostatních „modulů“. Tím se dá zabránit definitivnímu forku celé sítě v případě neshod ohledně konkrétní funkce. Oproti tomu například Ethereum nyní zvažuje další fork, který by měl uvolnit ETH tokeny uzamčené v nefunkčních Parity smart kontraktech. To ale znamená nutnost forknout celé ETH. U Cardana by toto nemělo nastat.
Aby byl vývoj protokolu dlouhodobě udržitelný a zůstal decentralizovaný, je důležité najít vhodný model financování pro další vývoj. Vývoj Bitcoinu je z velké části dobrovolný a developery motivuje, že pokud se zlepší infrastruktura kryptoměny, její cena vzroste. To ale samo o sobě nemusí stačit. Vývoj Bitcoinu též financují společnosti jako například Blockstream, který zaměstnává mnohé Bitcoin Core developery. Zde ale hrozí centralizace vývoje v rukou těchto společností, protože jejich cíle nemusí být vždy shodné se zájmy sítě. Ethereum bylo ze začátku financováno prostřednictvím ICO. To ale přinese kapitál do vývoje jen jednorázově – na začátku.
Cardano chce kombinovat všechny způsoby – ICO, dobrovolnický vývoj i vývoj společnostmi. K tomu ale přidává další prvek – Treasury (pokladnu) jako decentralizovaný mechanizmus, z něhož bude komunita financovat další vývoj. Dlouhodobá udržitelnost se týká i samotného vývoje – platforma Cardano má být navržena tak, aby se její funkce daly vylepšovat a měnit bez nutnosti forku či paralyzování celé sítě.
Pod mysticky znějícím názvem Ouroboros se ukrývá Proof of Stake (PoS) algoritmus. Síť Cardano není zajištěna těžbou pomocí výpočetního výkonu (Proof of Work = důkaz vykonané „práce“). Namísto toho využívá tzv. Proof of Stake – metodu, která výpočetní výkon nahrazuje důkazem vlastnictví samotných tokenů (ADA). Počet tokenů, které drží validátor (obdoba těžaře, u Cardana se jmenuje „slot leader“) úměrně zvyšuje pravděpodobnost najít další blok transakcí.
Validátor je podobně jako těžař za ukládání transakcí do „bloku“ odměňován novými tokeny. Naopak v případě, že validátor bude chtít transakce v blockchainu namísto verifikace přepisovat, hrozí mu ztráta tokenů. Čím více tokenů validátor uzamkne, tím větší má šanci najít další blok transakcí (obdobně u těžby – čím větší hashrate těžař má, tím větší má šanci vytěžit další blok).
Výhodou PoS je, že oproti PoW nespotřebuje takové množství energie a výpočetního výkonu. PoS systém není novinkou Cardana, známe ho už dlouho. Přináší ale s sebou některé praktické a bezpečnostní nevýhody, které přesahují rozsah tohoto článku. Akademici a vývojáři Cardana však tvrdí, že všechny tyto překážky se jim u Ouroboros podařilo prokazatelně eliminovat. PoS algoritmus Cardana tak má být srovnatelně bezpečný jako PoW algoritmy. Má však být lépe škálovatelný, jelikož validátoři budou moci verifikovat paralelně několik chainů.
Cardano si klade za cíl stát se skutečně decentralizovanou globální platformou. Na jeho vývoji se ale podílejí hlavně tyto organizace:
Komunita Cardano je velmi profesionální. Opírá se o principy peer review – kód Cardano (který je samozřejmě celý open source) má být neustále pod dohledem profesionální globální komunity odborníků. Je to jeden z mála projektů, který tak otevřeně láká i akademickou obec, hlavně kryptografy. V kryptoměnách je jen málo projektů, které uplatňují akademické formální metodologie v takové míře jako Cardano.
Akademický vliv se projevuje i na whitepaperu – základním technickém dokumentu každé kryptoměny. Cardano je specifické tím, že nemá jeden whitepaper, ale hned několik – pro každý modul zvlášť. Na jejich psaní se podílejí právě vědci z univerzit, kteří formálně definují, jaké vlastnosti by platforma v teoretické rovině měla mít, aby splnila své cíle (tj. bezpečnost, decentralizaci, interoperabilitu, škálovatelnost…).
Samotný vývoj taktéž probíhá velmi profesionálně a organizovaně. Roadmapa obsahuje nejen popis nových funkcí a deadline pro jejich implementaci, ale i příslušný whitepaper či research dokument a taktéž hlavního leadera, který je zodpovědný za vývoj dané funkcionality, odkaz na příslušný whitepaper, akademickou přednášku na YouTube a příslušný github repozitář. Samotný GitHub projektu, dokumentace a technické reporty jsou na velmi vysoké úrovni.
Cardano se svým přístupem vymyká i v jiných oblastech. Platforma je sice globální, ale výrazněji se snaží prosadit na africkém kontinentě – v zemích třetího světa, jako je Nigérie a Rwanda. Podle Charlese Hoskinsona jsou to právě země třetího světa, kde má blockchain a kryptoměna největší šanci vytvořit reálnou sociální změnu.
Neexistuje v nich totiž tak dobrá digitální infrastruktura jako ve vyspělých zemích, takže Cardano nemusí konkurovat relativně schopným centralizovaným řešením. Vlády v těchto zemích jsou sice zkorumpované, ale zároveň chtějí obchodovat s vnějším světem a platforma, jež díky blockchainu snižuje potřebu důvěřovat třetím stranám, může výrazně pomoci. Zdroje, které jsou kvůli nedostatku důvěry a infrastruktury v těchto zemích uzamčené, by se tak mohly uvolnit. IOHK už dnes v těchto zemích dělá prezentace, komunikuje s vládami, univerzitami a společnostmi a nabízí práci talentovaným vývojářům, aby si v zemích třetího světa vybudovali odrazový můstek pro rozvoj platformy.
Druhým neobvyklým přístupem Cardana je postoj vůči regulátorům a bankám. Cardano platforma se chce chovat velmi „dospěle“. Komunikovat s regulátory tam, kde je to vhodné a nutné (například v oblasti ICO) a chce umožnit komunikaci s bankami pomocí podpory metadat. Na druhé straně si tým projektu v mnohých případech uvědomuje i potřebu anonymity a soukromí. Proto IOHK ohlásilo spolupráci s decentralizovanou anonymní platformou ZenCash.
ADA se obchoduje na mnohých burzách, ale ani jedna z nich nenabízí nákup ADA za EUR či USD. Jediná fiat měna, za niž se dá ADA koupit, je KRW (korejský wong). Za Bitcoin, Ethereum či Tether (USDT) je však možné koupit ADA například na burze Binance, Bittrex či Huobi.
Cardano (ADA) je už dnes možné uchovávat ve vícero softwarových peněženkách, přičemž brzy bychom se měli dočkat také integrace do předních HW peněženek. O jaké peněženky se jedná?
Cardano má vlastní softwarovou peněženku (wallet) – Daedalus. Je to v současnosti nejlepší způsob, jakým ADA uložit. Jedná se o „heavy“ nebo „full“ peněženku. To znamená, že si na harddisku stahuje a synchronizuje celý Cardano blockchain, je tedy náročnější na místo.
Samozřejmě je nutné zálohovat si privátní klíče a dodržovat všechny ostatní zásady digitální bezpečnosti. Daedalus chystá podporu pro vlastní debetní kartu, Ethereum Classic a Bitcoin.
Nezávislý tým VacuumLabs vyvíjí vlastní opensource „light“ peněženku – CardanoLite. Ta má běžet na mobilech i v prohlížeči, není nutné synchronizovat celý Cardano chain.
Každý už ví, že nejbezpečnějším způsobem k držení kryptoměny je použití hardwarové peněženky. Cardano chystá implementaci do Ledger Nano S. VacuumLabs, pracující na CardanoLite, bude taktéž implementovat řešení pro Trezor.
Od té doby, kdy byla ADA zalistovaná na burzách, její cena výrazně stoupla. V současnosti (červen 2018) je to v pořadí osmý nejhodnotnější projekt dle tržní kapitalizace. Což je dost vysoko, vzhledem k tomu, že většina plánovaných funkcí se pouze vyvíjí a reálně na platformě ještě neběží žádné konkrétní aplikace.
Indikátor NVT (Network Value to Transactions), který se vypočítá jako poměr tržní kapitalizace a počtu transakcí, je však oproti jiným velkým kryptoměnám výrazně nízký. Tato metrika ukazuje na to, že v poměru k počtu transakcí na Cardano blockchainu je kapitalizace celkem nízká (transakcí se děje mnoho). Je nutné ale dodat, že tato metrika nemá v současnosti příliš velkou výpovědní hodnotu a slouží pouze jako pomůcka.
Celkový počet mincí Cardano bude 45 miliard, v současnosti (červen 2018) je na trhu cca 57 %, zbytek se „vytěží“ postupně, stakováním. Cardano se sice nesnaží o přehnaný marketing a hype, přesto jsou však jeho cíle skutečně velkolepé. Velká budoucí očekávání investorů jsou tak už předem zahrnuta v ceně. Cena kryptoměn, stejně jako jakéhokoliv jiného aktiva, se totiž skládá nejen ze současného využití, ale také z anticipace budoucího vývoje. A plány Cardana vskutku vzbuzují naděje na vyřešení mnohých problémů, které současné kryptoměny trápí.
Po všem, co jsme si měli možnost v článku přečíst, se nyní nabízí jedna zásadní otázka – jaký má Cardano potenciál? V následujících odstavcích si představíme dva různé scénáře, které osobně považuji za nejvíce realistické.
Cardano tým stihne implementovat funkcionality včas a zároveň se mu podaří vzbudit zájem vývojářů, vlád a firem po celém světě (hlavně v Africe). Do konce roku 2018 se spustí možnost stakingu, což část tokenů ADA uzamkne, a tím se sníží nabídka a zvýší cena. Platforma bude díky vysoké kvalitě, interoperabilitě a bezpečnosti oproti konkurenci (hlavně „děravému“ Ethereu) ve výhodě. Přestože krátkodobě mají navrch rychlejší projekty, Cardano díky svému metodickému přístupu zvítězí v běhu na dlouhou trať a podaří se mu stát se dominantní platformou. Tehdy bude pravděpodobné, že valuací překoná i samotné Ethereum.
Vývoj ve spolupráci s akademiky má sice řadu pozitiv, oproti rychlejším a dravějším projektům se ale týmu nebude dařit vyvíjet a implementovat změny dost rychle. Ostatní platformy tak (i přes chyby) získají náskok, co se týče používanosti a network efektu v duchu hesla „raději nedokonalé řešení nyní než dokonalé za tři roky“.
Velkolepé cíle Cardana tak zůstanou ještě dlouhou dobu jen na papíře. Další možností je, že i přes snahu o opak se v Cardanu objeví větší zranitelnost či bug. To by u jiných projektů vadilo méně, ale tím, že se Cardano pyšní superbezpečným kódem, to může jeho reputaci zhoršit. To by znamenalo, že se Cardano zařadí mezi mnohé nedopečené či průměrné projekty, jakých je na krypto-trhu mnoho.
Zda je Cardano zajímavá investice, nechám na čtenáři. Považuji však tento projekt za jeden z nejzajímavějších na trhu a určitě se mu v roce 2018 vyplatí věnovat zvýšenou pozornost. Obzvláště se těším na potvrzení, či vyvrácení bezpečnosti Proof of Stake algoritmu Ouroboros. Je však třeba dodat, že platforma má vskutku široký záběr a bude muset konkurovat mnohým rychle se rozvíjejícím oponentům, kteří jsou často více specializovaní. Cíle, které si Cardano stanovilo, jsou velmi ambiciózní a bude opravdu nelehký úkol naplnit všechna vysoká očekávání.
Matej Galvánek
Matej Galvánek je investiční ředitel kryptoměnového fondu Sigil, zakladatel vývojové společnosti Devmons a fanoušek moderních technologií a decentralizace. Ke kryptoměnám jej dostal online poker, kterým se v minulosti živil. Krom investic a podnikatelských projektů v této oblasti je jeho cílem šířit osvětu a pomoci lidem lépe pochopit kryptoměny a jejich možnosti. K tomuto účelu založil weby coinexplorer.sk a getmonero.cz a píše články pro alza.cz či btctip.cz.