Chaincamp 2024 (REPORTÁŽ)

Chaincamp 2024 – OBSAH

1. Úvod
2. Přednášky
3. Workshopy
4. Plan B (side event)
5. Stánky a konferenční prostory
6. Rozhovor s Matyášem Kuchařem
7. Závěrem

Úvod

Letos se akce po dvou letech přesunula zpět do univerzitního kampusu VŠB, který nabízí vhodnější prostory pro workshopy. Návštěvníci měli možnost vidět nejžádanější osobnosti české a slovenské bitcoinové scény. Pokud jste neměli tu šanci na ChainCamp dorazit, po přečtení tohoto článku se dozvíte, proč to už nebude nemožné. Čtenářům tímto reportem zprostředkujeme atmosféru, poznatky z přednášek a dokonce i z workshopů, které nebudou žádným jiným způsobem dostupné! Pár otázek jsme stihli položit i Matyášovi Kuchařovi, spoluzakladateli ChainCampu, rozhovor s ním najdete na konci článku. Pojďme na to!

• Úspěšné platby: 0.0634 BTC (4,114 USD)
• Neúspěšné: 0.0034 BTC (220 USD)
• Celkem plateb: 726x

Přednášky

Vedle workshopů probíhaly na konferenci v hlavním sále auly také klasické přednášky, jejichž formát znají účastníci již z minulých let ChainCampu. Časový formát byl stejný jako u workshopů - 40 minut. Přednášky byly nahrávány a budou k dispozici na YouTube kanálu.

Decentralizované směnárny a stablecoiny na bitcoinu - workshop Michala Nováka o Taproot Assets

V devět hodin začal dopředu beznadějně plně obsazený workshop Michala Nováka, kterého není třeba v česko-slovenské bitcoinové bublině příliš představovat. Michal je například autorem skvělé knihy “Lightning Network: Platby budoucnosti”. Není překvapením, že jeho workshop měl spojitost s druhou vrstvou nad bitcoinem.

Přednášející nám ukázal funkci stablecoinů a shrnul, proč jsou tak hojně ve světě používané, i když nemají tak velkou tržní kapitalizaci ve srovnání třeba s bitcoinem. Ze stablecoinů dominuje USDT vázaný na dolar. Proč se na bitcoinové konferenci rozebírá stablecoin? Nově jde totiž díky implementaci Taprootu poslat stablecoin přes síť Lightning Network (dále ji nazýváme také zkráceně jen LN), která dodává bezpečné a rychlé kanály. Některé uzly v LN totiž mohou fungovat jako decentralizované směnárny.

Michal dále předestřel výhody a nevýhody použití stablecoinů na LN. Úskalí spočívá mimo jiné v důvěře vydavatele a vzhledem k nemožnosti cenzurovat transakce nebudou mít stablecoiny z pohledu regulace na růžích ustláno. I proto vidí Michal šance na úspěch Taproot Assets na 50 %. Použití stablecoinu v LN jsme si názorně ukázali pomocí aplikaci Lightning Polar. Vývoj je na začátku a bude zajímavé pozorovat, zda jde o slepou ulici, nebo ne.

Michalova přednáška nás všechny obohatila, dokázal podat tak složitou problematiku způsobem, který pochopil i člověk bez IT zaměření. Jediné, co by se dalo vytknout, byl nedostatek času pustit se do tématu ještě hlouběji.

Od šifer Římské říše, přes Enigmu až po asymetrickou kryptografii - o základech kryptografie pro bitcoin s Tomášem Sušánkou, CTO Trezoru

Workshop od technického ředitele společnosti Trezor si užil každý, kdo chtěl blíže nahlédnout do problematiky kryptologie, ze které je odvozena kryptografie zabývající se konstrukcí šifer a kryptoanalýza, která naopak zkoumá prolomení šifer. Po poutavém výkladu historického vývoje jednoduchých šifer starověkého Říma až přes všem známou Enigmu z dob druhé světové války, jsme se dostali do dnešní doby, kdy každodenně komunikujeme přes internet a často řešíme otázku soukromí.

Šifry se postupem času musely zdokonalovat, aby odolaly prolomení. Tomáš nám srozumitelně vysvětlil jak významná pro bitcoin byla 70. léta minulého století. V roce 1975 byl navržen algoritmus DES (Data Encryption Standard), což byl jeden z prvních široce používaných symetrických šifrovacích algoritmů pro zabezpečení dat v komerčních a vládních aplikacích.

Další milník nastal o rok později, kdy Whitfield Diffie a Martin Hellman představili koncept umožňující dvěma stranám bezpečně sdílet tajný klíč prostřednictvím veřejného kanálu, aniž by si ho strany musely předem předat. Tento protokol otevřel cestu pro bezpečnější metody komunikace a výměny klíčů, což byl průlomový objev, z nějž čerpáme dodnes i v bitcoinu.

Následovala praktická ukázka asymetrické kryptografie a funkce digitálního podpisu. Ujasnili jsme si, jak je možné prokázat vlastnictví privátního klíče pomocí hashe bez jeho odhalení, což je zásadní pro fungování bitcoinové sítě.

Komu přednáška nestačila, dostal od Tomáše doporučení na dvě knihy. Kniha kódů a šifer od Simona Singha a pro náročnější Understanding Cryptography od Christofa Paara a Jana Pelzla.

Jak se připravit na kryptosmrt a odkázat bitcoin dalším generacím - workshop Radima Kozuba a Josefa Tětka

Jak zabezpečit svůj bitcoin pro případ své kryptosmrti a to tak, aby jej bez problémů získali naši nejbližší, až tu jednoho dne nebudeme? O tom na svém workshopu přednášeli advokát Radim Kozub a ekonom Josef Tětek.

Na začátku se účastníci dozvěděli, proč by vůbec měli své kryptodědictví řešit? Zaprvé, díky vhodnému nastavení zajistíte, že váš bitcoin, který jste získali během života, se neztratí a poslouží jednoho dne i vašim blízkým (resp. dědicům). Druhý důležitý bod je daňový režim. V současné době je dědictví osvobozeno od daně z příjmu. Zděděný bitcoin nevyjímaje (nicméně upozorňujeme, že jde stav aktuální k říjnu 2024).

Pokud kryptodědictví “myslíte vážně” a nespokojíte se pouze s tím, jak je dědictví řešeno v zákoně, pak je po právní stránce nejvhodnější sepsat vlastní závěť. A to ideálně s notářem, protože tímto způsobem lze podstatně zvýšit šanci, že se po smrti všechno povede a bitcoin se skutečně dostane do rukou vašich dědiců.

Na workshopu zazněly také některé příklady toho, kdo po vás dědí, pokud byste nezanechali žádnou závěť. Zásadně jsou to potomci a pokud máte manžela / manželku, tak dědí také ona / on. Pokud chcete, aby část vašeho portfolia zdědili například vaši sourozenci, musíte je výslovně zmínit v závěti. Pokud je to potřeba, můžete si také určit správně pozůstalosti, v případě bitcoinu někoho, kdo mu rozumí a dokáže dědicům (a vlastně i notáři) se vším prakticky pomoci.

S tím souvisí technická stránka věci, kterou v detailu rozebral Josef Tětek. V zásadě je doporučené pro své kryptodědictví používat řešení, která budou na bázi self-custody. Ale zároveň by nemělo jít o extrémně složitá schémata. Skvěle se k tomu hodí multi-share, který podporují nejnovější peněženky Trezor.

Dojdejme, že o kryptodědictví psal také spoluautor tohoto reportu, a to v článcích publikovaných na blogu: Jak odkázat kryptoměny? a Jak nejlépe odkázat bitcoin a sepsat závěť.

Workshop byl opravdu nabitý informacemi. Z řad účastníků nechybělo ani mnoho dotazů. Navíc všichni dostali vytištěný handout - domácí úkol, který by si svědomití bitcoineři měli vyplnit. Například se účastníci měli zamyslet, zda alespoň jeden z jejich dědiců zná základy bitcoinu (a dokázal by s ním operovat v rámci dědictví) nebo zda mají svůj bitcoin dostatečně zabezpečený nejen pro potřeby kryptodědictví.

Digitální hotovost nad bitcoinem podle iWarpa

Workshop od iWarpa byl dle očekávání plně obsazen. Začátečníci teprve tápou, jak přesně funguje LN, a proto workshop o ecash představující další vrstvu nad bitcoinem, byl určen pro mírně až středně pokročilé. Vysvětlili jsme si hlavní důvody použití této technologie, mezi které patří anonymita, možnost zasílat transakci jakýmkoliv informačním kanálem, možnost škálování a podobně.

Cashu je open source protokol, který zavádí možnost používat nad hlavní vrstvou bitcoinu elektronickou hotovost (ecash), která uživatelům nabídne podobně jako Lightning Network (LN) rychlé a anonymní transakce. Cashu je v zásadě alternativou pro custodial řešení typu Wallet of Satoshi nebo Bitlifi. K dispozici jsou současně aplikace např. eNuts (pro iOS a Android) nebo Minibits (pouze na Android).

Přednášející iWarp nám představil kompatibilní peněženky a poukázal na všechna rizika spojená s ecash, protože jde stále o projekt “v plenkách” a jde navíc o custody řešení. Nedoporučuje se v ecash držet větší částky. Ecash se dá nejsnadněji přirovnat k digitální hotovosti. Podívali jsme se také na zabezpečení ecash, abychom o prostředky nepřišli.

Část workshopu byla věnována problematice mintů. Běžný uživatel má možnost provozovat mint (ražbu), který je napojen na Lightning Network. To umožňuje každému nabízet dokonale soukromé, nesledovatelné Bitcoinové platební služby svým kolegům, sociálním kruhům nebo širším komunitám.

Chaumiánské minty používají techniku známou jako slepé podpisy, která zamezuje správci služby vidět uživatelské aktivity. Uživatelé, když provedou platbu přes Lightning Network, obdrží eCash, který je uložen jako datové segmenty na jejich zařízeních, podobně jako fyzická hotovost. Tyto eCash tokeny, denominované v satoshi, mohou být směňovány mezi uživateli nebo přeměněny zpět na platbu v Lightning Network s pomocí mintu. Systém eCash používá nominály ve formě mocnin dvojky, tedy 1, 2, 4, 8, 16, 32, a transakce se skládají z těchto menších hodnot.

Posluchači uvítali možnost si ecash několikrát vyzkoušet a hlavně poměrně dlouhý prostor na zodpovězení všech dotazů. Pokud kohokoliv zajímá toto téma klikněte na odkaz https://docs.cashu.space/.

Vyznáte se ve svých zálohách? Seminář pod vedením Tarabyse na super Shamir

Tarabys v plně obsazené posluchárně podrobně a srozumitelně vysvětlil různé druhy záloh našeho seedu a jejich vzájemné rozdíly. Všichni používáme nějakou formu zálohy, ale jak přesně BIP39, SLIP39, Shamir, super Shamir nebo passphrase fungují, by dokázal popsat málokdo.

Tarabys začal vysvětlením toho, jak se generují slova seedu a co ve skutečnosti reprezentují. Dále jsme srovnávali BIP39 a SLIP39 s passphrase. Tarabys nám také objasnil anatomii SLIP39, který se vybírá z “jen” 1024 běžných a pečlivě vybraných anglických slov (na rozdíl od 2048 slov při použití standardu BIP39).

Zaměřili jsme se také na výhody/nevýhody použití jednotlivých záloh. Tarabys nám proposal také základy BIP32, standardu pro hierarchické deterministické peněženky, který umožňuje generování stromové struktury privátních a veřejných klíčů. Tím usnadňuje správu a zálohování bitcoinových účtů a adres už od roku 2012.

Nakousli jsme i problematiku passphrase. Mnozí účastníci nevěděli například to, že znak mezery se také počítá. Takže pokud někdo omylem při nastavování passphrase na konci stiskne mezerník, může se v budoucnu dostat do úzkých. Následoval podrobný výklad o Shamiru a super Shamiru, který nově lze použít v hardwarových peněženkách Trezor.

Celý workshop byl provázaný řadou grafů, které výrazně pomohly tomu, aby se posluchač neztratil. Věřím, že všichni účastníci do jednoho odcházeli z tohoto skvělého a informacemi nabitého workshopu s nějakým novým poznatkem.

Užitečné rady od zkušených bitcoinerů aneb kam dál - panelové diskuze

Na panelové diskuzi jsme mohli slyšet cestu bitcoinerů Josefa Tětka, Michala Nováka, Michaela Haaseho a Lubomíra Valíka. Dozvěděli jsme se o tom, jak se oni dostali profesně do bitcoinového světa a získali užitečné rady určené těm, kteří touží se nadále vzdělávat nebo pracovat v bitcoinovém ekosystému.

Začali jsme tím, že již samotný oficiální název panelové diskuze “Kam se posunout, když už rozumím bitcoinu” je zavádějící. Vždy je totiž co zlepšovat, bitcoin je v neustálém pohybu a vše kolem něj se vyvíjí. Nikdo nemůže vědět o bitcoinu vše. Stále se proměňuje a vyvíjí LN, Taproot, mining, peněženky. Je potřeba přemýšlet nad celou škálou věcí. Mám správně nastavený setup self-custody. Nelze to vylepšit? Mám vyřešené dědictví? Jak bitcoin zapadá do mých financí? Nemůžu šířit osvětu o bitcoinu a pomoci svému okolí?

Důležité je, že není pozdě! Na přednášce zazněla cenná rada - dělejte to, co vás baví. Jinak z dlouhodobého hlediska nebude mít vaše práce nebo jiná aktivita hodnotný výstup. Takže pokud někoho baví psát články, může začít psát články na téma bitcoin. Kdo rád programuje, může nastartovat svoji kariéru v bitcoinovém světě asi nejsnadněji. I zde platí koncept proof of work - pracujme na sobě!

Má být uchovatelem hodnoty volatilní? Chceme mít všechna vejce v jednom košíku?

Další panelová diskuze moderovaná Janem Kohoutem, proběhla ve složení Daniel Steigerwald, Roman Valihrach a Martin Čech. Tato uvolněná panelovka obsahovala některá těžká filozofická témata, o kterých by se dalo debatovat dlouhé hodiny.

Je bitcoin uchovatelem hodnoty, když zohledníme jeho volatilitu? Debatující se shodli, že pokud člověk doopravdy pochopí, co bitcoin je, a nepodlehne panice, která se obvykle objevuje bearmarketu, pak lze bitcoin za uchovatele hodnoty považovat.

Navíc lze očekávat, že volatilita bude s rostoucí adopcí klesat. Daniel měl dobrou poznámku, že bitcoin nekupují jen bitcoineři, ale i různí spekulanti a další, kteří neví, co si koupili, což se právě projevuje na oné volatilitě, která straší hodně lidí. Na panelovce také zavzpomínali na úroveň pochopení bitcoinu před mnoha lety a nyní, kdy jsme se posunuli řádově výše.

V panelové diskuzi nemohly chybět ani zmínky o vlastnostech bitcoinu, které jsou nesporné a poskytují mu výhodu oproti ostatním třídám aktiv, včetně zlata, jehož cena byla v minulosti manipulována.

Na závěr došlo i na dotazy diváků. Kdo má tedy pravdu? Je lepší nedávat všechna vejce do jednoho košíku, nebo jak říká Saylor “There is no second best” a bitcoin vždy vítězí? Všichni přednášející si bez velkého překvapení vybrali druhou možnost.

Jednadvacet - Na každém záleží

Panelovou diskuzi moderoval Hynek Jína. Vystoupili zde členové české Jednadvacítky Jan Gorrdy Dvořák, Jaroslav Petr a slovenské Dvadsaťjeden ĎuriKe. Hynek otevřel debatu tématem důležitosti komunity. Za rok 2024 proběhlo jen podle sdíleného kalendáře přes 200 akcií napříč Českou republikou. Níže pak uvádíme několik vybraných myšlenek, které v diskuzi zazněly.

ĎuriKe zmínil přínos členství v bitcoinové komunitě, které může jednotlivcům pomoci vyprofilovat se a najít nové pracovní příležitosti. Gorrdy na to navázal a dodal, že díky komunitě Jednadvacet má možnost zajít na pivo a popovídat si s lidmi se stejnými zájmy.

Jeden z prvních dotazů z publika směřoval na to, co podle panelistů aktuálně komunitě Jednadvacet chybí. Podle Hynka Jíny je důležité kromě bitcoinové komunity oslovit také širokou veřejnost. Jako možnou cestu vidí pořádání různých lokálních akcí, které nemusí být výslovně spojeny s bitcoinem.

Gorrdy zmínil, že po letošním posledním ročníku ChainCampu věří, že se objeví nové lokální akce, které by ideálně probíhaly ve všech krajských, nebo dokonce i menších městech. Dále zdůraznil, že to závisí na každém z nás, a vyzval účastníky, aby se připojili do komunitní skupiny na Signalu. Pokud mají zájem, neměli by váhat a uspořádat vlastní akci. Prvním a často nejtěžším krokem je podle Gorrdyho odhodlat se, oznámit datum akce a vložit ho do kalendáře.

Kdo de facto řídí stát a co s tím - přednáška Daniela Steigerwalda na téma “Dekonstrukce státu”

Na závěr vystoupil na hlavní stagi Daniel Steigerwald a přednesl účastníkům své úvahy na téma Dekonstrukce státu. Daniel se velmi chytlavým způsobem pustil do polemiky, nad kterou se většina lidí běžně nezamýšlí.. Komu vlastně patří stát a kdo ho řídí? Jsme to doopravdy my občané, nebo politici či snad různí tajemníci, správci majetku, poradci a mnoho lidí napojených na státní firmy a instituce, kterých je doopravdy více, než kdokoli čekal, jak bylo názorně demonstrováno.

Státní zřízení je tak obsáhlé, že jeho efektivní řízení je prakticky nemožné. A už vůbec nelze ovlivnit pouhým hlasem jednou za několik let při volbách. Stát to svět plný paradoxů. Dan vášnivě uváděl příklady, nad kterými se posluchači někdy zasmáli a někdy zase kroutili nevěřícně hlavou.

Pro kontrast uvedl příklad, jak je možné, že bitcoin dokáže lépe fungovat než současné fiat peníze. A to i přesto, že nemá centrální autoritu. Vlastně jej “nikdo”neřídí. Nezůstal jen u kritiky. Navrhl svůj vlastní přístup.

Pro jednoduchost uvedl příklad s Pražským hradem, který by podle něho by mohl být rozdělen mezi občany ve formě akcií, kdy každý by dostal po jedné akcii, se kterou by mohl libovolně disponovat. Dalším nápadem bylo zavedení participativního rozpočtu na celorepublikové úrovni. Každý z nás by mohl rozhodnout o tom, se se stane například s 10 % daní, které řádně odvede do státního rozpočtu.Téma “Dekonstrukce státu” je podle přednášejícího téměř nevyčerpatelné. Nejen proto bude Dan brzy vydávat stejnojmennou knihu.

Workshopy

Letošní ChainCamp byl specifický, protože základním stavebním kamenem konference byly 40 minut trvající workshopy, které si pro návštěvníky připravili odborníci z různých oborů - programátoři, právníci, ekonomové nebo lidé se zájmem o některý konkrétní aspekt bitcoinového ekosystému.

Podle hlavních organizátorů došlo ke změně konceptu konference také s ohledem na poptávku ze strany návštěvníků minulých ročníků. A jde také o určitý posun, protože konference se účastní bitcoinoví nadšenci opakovaně a značná část z nich již patří k pokročilým uživatelům. Letos bylo možné si účast na workshopu rezervovat on-line s předstihem, předešlo se tím zklamání z dřívějších ročníků, kdy do poslední chvílí si člověk nebyl jistý, jestli na něho zbyde kapacita.

Workshopy probíhaly paralelně takřka po celou dobu jednodenní konference v celkem čtyřech místnostech s kapacitou od 33 až po 88 účastníků. Ti zasedli takříkajíc zpátky do lavic a mohli se v prostorách Technické univerzity Ostrava (Vysoké školy báňské) dovzdělat v oblastech, které je baví. Často tak docházelo k situaci, kdy si návštěvník musel určit priority, co ho zajímá nejvíc, protože vše jednoduše stihnout nešlo.

Autoři článku se zúčastnili maximálního možného počtu workshopů, aby pro čtenáře pokryli co možná nejvíce obsahu. Na rozdíl od přednášek v hlavní aule nebyl obsah workshopů nahráván.

Praktické využití AI - úvod a příklady pro každého

V dnešní digitální éře se umělá inteligence (AI) stává stále důležitějším nástrojem v mnoha oblastech našeho každodenního života. Efektivně automatizuje a zjednodušuje rutinní úkoly, se kterými se běžně setkáváme. Workshop byl zaměřený na nejčastější příklady použití AI.

Přednášející Michal Vašinek ukázal účastníkům konkrétní příklady, jak využít AI v běžných situacích a kde začít, pokud jste úplní začátečníci. Podle přednášejícího AI nenahradí samotné odborníky v nějakém oboru, ale nahradí ty konkrétní odborníky, kteří AI nevyužívají.

Není na škodu si připomenout, že jazykové modely typu ChatGPT jsou “jen” algoritmy, které jednoduše řečeno predikují posloupnost jednotlivých slov za sebou. Kromě zmíněného GPT jsou k dispozici např. Gemini od Googlu, Claude od Anthropic nebo Llama od společnosti Meta.

Modely typu ChatGPT mají rozsáhlé “jazykové dovednosti”. Dokážou si obratně poradit s překladem a upraví nebo jinak naformátují zadaný text podle vašeho přání. Dále velmi dobře funguje také využití AI jako jednoduchý IT support. Pokud mi nefunguje tiskárna nebo potřebuji najít nějaké specifické nastavení v PowerPointu, mohu své problémy efektivně konzultovat s AI.

Umělou inteligenci je velice praktické uvést do konkrétních rolí. Typicky například formulacemi “jsi expertem na IT”, “jsi zkušeným pedagogem na vysoké škole” apod. Docílíme tak přesnějších výsledků výstupu.

Ačkoli na tomto workshopu nešlo vyloženě o bitcoinové téma, tak zejména začátečníkům, kteří si sami AI nikdy nezkusili, mohlo pomoci.

Malware nebo virus jsou to poslední, co bitcoiner v PC potřebuje - workshop Martina Habovštiaka

Jeden z odpoledních workshopů byl zaměřen na bezpečnost při instalaci softwaru, pro kterou přednášející Martin Habovštiak dokonce vytvořil webovou stránku. Prakticky jsme si ukázali a vyzkoušeli, jak stáhnout a následně ověřit hash a digitální podpis. Jak důležité je nemít v počítači malware, virus nebo podobně pro někoho, kdo interaguje s bitcoinem, není třeba dlouze vysvětlovat.

Přednáška byla velmi technická a proto se ti neznalí v IT mohli místy ztrácet. Kdo by si chtěl postup ověření podle přednášejícího vyzkoušet, můžete tak učinit na tomto odkazu: https://sw-sec-ws.superbitcoiner.info/.

Shamir je lepší než tvoje záloha

Workshop vedený developerem Janem Komárkem z Trezoru byl na programu označen, co do obtížnosti, dvěma hvězdičkami ze tří. Hodnocení to bylo odpovídající.

Takzvané Shamirovo schéma umožňuje rozdělit privátní klíč (seed) na několik částí. Pro obnovení přístupu k peněžence pak potřebujete určitý minimální počet z celkového počtu podílů. Mezi hlavní výhody patří větší bezpečnost, flexibilita nebo ochrana proti ztrátě.

Takzvané Shamirovo schéma umožňuje rozdělit privátní klíč (seed) na několik částí. Pro obnovení přístupu k peněžence pak potřebujete určitý minimální počet z celkového počtu podílů. Mezi hlavní výhody patří větší bezpečnost, flexibilita nebo ochrana proti ztrátě. Podle složení účastníků a průběžných dotazů odhaduji, že pro valnou většinu zúčastněných nebyl Shamir úplnou novinkou.

O technologii SLIP39 bylo možné se dozvědět podrobnější informace například na akci Trezor Konfa v lednu 2024, o které jsme již reportovali.

Pro čtenáře bitcoinové začátečníky krátce SLIP39 představme. Tato technologie navazuje na BIP39 (Bitcoin Improvement Proposal) navržený zakladateli Trezoru. BIP39 je aktuálně stále běžně používaný standard pro generování seed frází, který má širší podporu peněženek a používá seznam s 2048 slovy. Je jednodušší, ale trpí občasnými problémy se stejně znějícími nebo podobně se píšícími slovy v angličtině (např. "dog" a "clog").

SLIP39 nabízí vylepšený algoritmus pro výběr slov. Seznam, ze kterého se generuje fráze, je poloviční, obsahuje pouze 1024 slov. To usnadňuje používání zálohy a minimalizuje výskyt chyb způsobených podobně znějícími slovy. Tento standard je však méně rozšířený, protože podpora v softwarových i hardwarových peněženkách je zatím omezená.

Počáteční písmena SL odkazují na název holdinu SatoshiLabs, jehož vývojáři tento standard navrhli a zavádí jej zatím ve svém hardwaru. Zajímavostí je také, že v Trezoru používají vývojáři speciální aplikaci Python Shamir Mnemonic, který simuluje vytvoření seedu pro Shamir backup. K dispozici je také emulátor Trezoru, který nám přednášející prezentuje během živé ukázky. Je to praktické řešení, protože developeři nemusí mít po ruce skutečný fyzický Trezor.

Počáteční písmena SL odkazují na název holdinu SatoshiLabs, jehož vývojáři tento standard navrhli a zavádí jej zatím ve svém hardwaru. Zajímavostí je také, že v Trezoru používají vývojáři speciální aplikaci Python Shamir Mnemonic, který simuluje vytvoření seedu pro Shamir backup. K dispozici je také emulátor Trezoru, který nám přednášející prezentuje během živé ukázky. Je to praktické řešení, protože developeři nemusí mít po ruce skutečný fyzický Trezor. Dále jsme se zabývali tzv. super Shamirovou zálohou (zkráceně “super Shamir”). Ta zatím není dostupná přímo v Trezor Suite, ale lze ji aktivovat a nastavit přes samostatný program Trezor CTL. I když se jedná o trochu "geekovské" řešení, je to zvládnutelné i pro mírně pokročilé uživatele.

Jan Komárek připomněl, že 20 slovný seed má jednu velkou výhodu. Když instalujeme svůj Trezor poprvé, stačí si aktivovat Shamir v setupu 1 z 1. Až později můžete bez problémů přejít na vámi zvolený režim například 3 z 5 sharů. Vše se aktivuje v aplikaci Trezor Suite.

Na workshopu zazněl dotaz na podporu standardu SLIP39. V současné době jej podporují softwarové peněženky jako Sparrow a Electrum. U hardwarových peněženek je podpora kromě domovského Trezoru zatím v jednání. V budoucnu by tak mohlo jít o další HW peněženky, aby se standard stal univerzálním.

Přednášející důrazně varoval před používáním jakýchkoli online “konvertorů” pro převod klasického seedu na Shamir backup. Takto to nefunguje a tyto “služby” by vás pouze podvedli - vybrali vám seed!

Na závěr dodejme, že pokročilá obtížnost workshopu jistě nebyla na škodu, ani to nijak nebránilo porozumění problematiky ze strany účastníků.

OpSec při Vexlu, aneb jak nenaletět

Miroslav Procházka a Ondra “BTC Hrouda” podrobně prezentovali svoji “kuchařku” pro všechny, kteří chtějí efektivně používat aplikaci Vexl, kterou čtenáři netřeba dlouhosáhle představovat.

Na rozdíl od centralizovaných burz, které vyžadují KYC a tudíž i vaše osobní údaje, nabízí Vexl soukromí a flexibilitu. KYC bitcoin je navíc trvale propojen s vaší identitou. Oproti tomu na Vexlu obchodníci nemusí odhalovat svou identitu ani používat bankovní účet. Nicméně, pro efektivní obchod je důležité nastavit správné parametry, jako je měna, částka, lokalita, forma převodu peněz a kurz.

Na workshopu zaznělo několik tipů, jak Vexl efektivně využívat. Při nastavení nabídky nebo poptávky je samozřejmě základem zvolit vámi preferovaný jazyk (např. CZ, EN) a měnu (CZK, EUR). Dále je vhodné stanovit minimální a maximální částku (rozsah), díky čemuž lépe najdete druhou stranu obchodu. Uvádějte také přibližnou polohu, například “Praha 4”, ne jen “Praha” nebo název sídliště, např. “Bohnice”. Pokud byste zadali příliš podrobnou adresu, není třeba se bát o soukromí. Aplikace ji automaticky anonymizuje pro ochranu soukromí. Nakonec si vyberte, zda obchod proběhne online nebo osobně – osobní setkání je obvykle preferováno pro zachování soukromí a jednoduchosti transakce.

Pro osobní transakce přednášející doporučují zvolit veřejné místo, například kavárnu nebo obchod, aby byla transakce pro obě strany bezpečná. V žádném případě ne soukromý pozemek, temnou uličku nebo pochybný podchod. Pokud transakce zahrnuje hotovost, zejména u vyšších částek (samozřejmě v rámci zákona), pak je vhodné fyzicky ověřit bankovky, např. pomocí UV světla nebo speciální fixy na detekci padělků. Při setkání se doporučuje mít na sobě jednoduché, nenápadné poznávací znamení, aby vás druhá strana snadno rozpoznala. Ale zároveň abyste nebudili zbytečnou pozornost. Třeba malý stylový připínáček s logem bitcoinu.

V neposlední řadě jedna důležitá poznámka - nebojte se zrušit již naplánovaný obchod! Zejména pokud se necítíte komfortně. Je vždy lepší být opatrný, než později litovat ztracené hotovosti (nebo v horším případě bitcoinu).

Vexl je stále v aktivním vývoji. Jednou z nových funkcí bude například checklist pro obchodování, který uživatelům pomůže s nastavením transakce a minimalizuje počet zpráv potřebných pro domluvu. Dalším cílem je rozšířit uživatelskou základnu mimo Českou republiku, zejména do dalších evropských zemí.

Závěrem workshopu zaznělo několik praktických tipů a návrhů na vylepšení Vexlu, které ukazují, že aplikace se nadále vyvíjí na základě zpětné vazby uživatelů.

Jedinečný workshop - VEXL se zakladateli

Marka Palatinuse alias Slushe v bitcoinové komunitě netřeba dlouze představovat. Slush a Pavol “Stick” Rusnák společně vymysleli Trezor, první hardwarovou peněženku na světě, a založili spolu SatoshiLabs.

Slushův workshop byl veden formou otázek a odpovědí. Hlavním tématem byla aplikace Vexl označována jako “Tinder pro bitcoinery” neboli sociální síť, kde můžete snadno najít partnery pro své bitcoinové transakce. V současnosti má Vexl kolem 12–13 tisíc uživatelů, přičemž 8–9 tisíc z nich pochází z Evropy. V USA je aplikace oficiálně blokována, ale uživatelé si k ní přesto najdou cestu např. přes VPN.

V diskuzi se řešily také v zásadě až filozofické otázky, například “Co je to špinavý bitcoin?”. Slush zmínil, že situace okolo bitcoinu se výrazně posouvá a že některé otázky bychom ještě před pár lety vůbec neřešili.

Jedním z diskutovaných témat byl PayJoin, který z legislativních důvodů není implementován v Trezoru. Dále zaznělo, že pro větší transakce, například při prodeji většího množství bitcoinů, mohou být KYC coiny prodané na regulované burze paradoxně efektivním a “nejbezpečnějším” řešením, pokud má být výsledkem fiat na účtě, např. na koupi bytu nebo jiné významné položky.

Slush zdůraznil, že Vexl není mainstreamová aplikace a že bez alternativ jako je Vexl by došlo k normalizaci pouze KYC bitcoinu. To by mohlo být problémem pro soukromí uživatelů. Vexl nemá (a ani nemůže mít) obchodní plán, což podle Slushe zajišťuje, že projekt funguje čistě jako nezisková platforma. Nesmí tak například obsahovat žádnou reklamu, dokonce ani na Trezor. Tato filozofie je klíčová pro to, aby si Vexl zachoval svou nezávislost a nebyl komerčně deformován.

Také zmínil problémy se schválením aplikace na platformě Apple. Ačkoli Vexl (ani vexlování bitcoinu) není v ČR ani v USA nelegální, Apple Vexl dosud neschválil do oficiálního App Store. Aplikace je tak dostupná pouze přes TestFlight. Mezi očekávané novinky patří například implementace checklistu pro obchodníky a snaha rozšířit uživatelskou základnu i mimo Českou republiku.

Úvod do světa multisig peněženek s Michalem Haasem

Ve svém workshopu se Michal Haase zaměřil na téma multisignature (multisig) peněženek. Při použití multisigu je třeba více podpisů k autorizaci transakce, přičemž je vždy nastaven tzv. threshold, minimální počet potřebných podpisů.

Výhodou tohoto řešení je vyšší zabezpečení, nevýhodou však může být nižší kompatibilita aplikací – je důležité vybrat si správnou kombinaci aplikace a zařízení. Multisig je vhodný pro správu velkých částek a pro dlouhodobé držení, například ve velkých organizacích, kde je důležitá kontrola nad tím, kdo může prostředky utrácet. Pro malé částky nebo pro začátečníky však obecně multisig není doporučován.

Existuje několik typů multisigu, jako například single user, multi user nebo asistovaný multisig (např. Nunchuck, Casa, Unchained, Swan, Keeper). U těchto služeb mohou poskytovatelé držet jeden z klíčů jako zálohu pro případ nouze nebo nenadálé situace, například pro dědice v případě úmrtí držitele bitcoinu. V takovém případě služby vydají držený klíč oprávněným osobám.

Při provádění změn multisig peněženky je třeba mít na paměti, že používání může být někdy složitější. Například je často nutné vytvořit novou peněženku a provést on-chain transakci. Zároveň je potřeba zálohovat konfiguraci peněženky, což je obtížnější než u jiných řešení jako je Shamir.

V praktické části workshopu si účastníci vyzkoušeli vytvoření multisig peněženky pomocí softwarové peněženky Sparrow Wallet, v konfiguraci 2 ze 3 podpisů s kombinací Coldcard, Keystone Pro a softwarového klíče.

Plan B (side event)

Kdo se pohybuje v bitcoinovém světě nějaký ten pátek, dříve či později se pozastaví nad otázkami ekonomické svobody a suverenity. Návštěvníci ChainCampu proto uvítali možnost navštívit již v pátek 11. 10. 2024 před hlavní akcí samostatný side event “Plán B” pořádaný Janem Kohoutem alias Johnny the Bitcoinerem.

Pro ty z vás, kteří netuší, o čem PLÁN B je, věnujte pozornost následujícím řádkům.

Mnoho z nás si díky studiu bitcoinu začnou klást otázky týkající se suverenity, svobody a diverzifikace, a to v mnoha aspektech svého života. Na akci PLÁN B jsme dostali praktické tipy, jak si zařídit život, aby se člověk nemusel spoléhat na jednu kartu, kterou může být myšlen jeden cestovní pas, jedno bydliště, jedna banka, jeden stát apod.

Ať si to chceme připustit, nebo ne, v našem životě se může kdykoliv stát nepředvídatelná, neovlivnitelná událost, na kterou je vždy lepší se připravit dopředu. Alternativ je hodně. Proto jsme všichni ocenili tipy od v tomto ohledu zkušeného Jana Marvana, který měl téma bravurně zpracované a jeho tipy a pohled na věc všichni ocenili. Akce se zúčastnili také Josef Tětek a Michal Novák, kteří se zpravidla vyjadřují k bitcoinovým tématům, a bylo velmi zajímavé, jaký oni mají názor na Plán B.

Side event se konal v Hotelu Nicolas v Ostravě. Panovala zde neformální a uvolněná atmosféra. Na programu byl Keynote o Plánu B následovaný debatou a Q&A, panelová diskuze se všemi hosty a po zodpovězení dotazů došlo i na tombolu. Následoval networking.

Na akci dorazilo cca 80 lidí a nikdo z nich nelitoval. Byl to pěkný start říjnového bitcoinového víkendu nabitý informacemi a zážitky. Jedna z mnoha věcí, která mi utkvěla v paměti, byla věta “Better be safe than sorry”. Kdo akci nestihl, má štěstí, protože pořadatelé plánují v budoucnu pokračování v Praze.

Stánky a konferenční prostory

Tak jako každý rok se kromě přednášek, a letos i workshopů, prezentovali na reklamních stáncích partneři ChainCampu. Přibližně 15 stánků bylo rozprostřeno v prvním patře, v předsálí Auly v prvním patře. Akce se po dvou letech vrátila na své původní místo konání, kterým je areál Vysoké školy báňské.

Největší stánky byly obsazeny společnostmi, které byly návštěvníkům a patrně i čtenářům tohoto článku již velmi dobře známy.

U SatoshiLabs bylo možné si zakoupit produkty značky Trezor, poradit se s odborníky nebo si za odběr holdingového profilu na sociálních sítích nechat zdarma načepovat pivo. Směnárna Anycoin nabídla jako již tradičně velmi širokou paletu propagačních předmětů, které ve svém videu před nedávnem také zpropagoval jeden český streamer zajímající se geopolitikou a bitcoinem. U stánku Coinmate mohli největší hodleři vyzkoušet své “diamond hands”. Zkouškou bylo udržet v jedné ruce svůj “bag” v podobě látkového pytle se závažím.

Dále stojí za zmínku také stánek České kryptoměnové asociace, která lobbuje za kryptopodnikatele např. u poslanců a jiných osob, které mohou mít vliv na proces přijímání zákonů.

V neposlední řadě samozřejmě česká bitcoinová komunita Jednadvacet a její slovenská sestra Dvadsaťjeden. Česká odnož komunity oslavila na letošní konferenci první výročí od svého založení v roce 2023. Samozřejmostí byla tradičně možnost si koupit občerstvení u všech stánků pomocí Lightning Network.

Rozhovor s Matyášem Kuchařem

1. ChainCamp se nemohl uskutečnit v původním termínu kvůli povodním.Jak moc komplikovaný byl přesun na jiný termín? Museli jste nějakou část programu zcela zrušit?

Rozhodnutí o přesunu termínu nebylo vůbec jednoduché, ale nedalo se nic jiného dělat. Situace v Ostravě a okolí byla opravdu kritická. Přesto vnímám tento přesun pozitivně, a to hned z několika důvodů. Zaprvé, měli jsme o dva týdny více času na organizaci a prodej vstupenek. Zadruhé, zahraniční hosté a partneři, kteří se chystali na ChainCamp, protože nás chtěli vidět, přijeli i tak v původním termínu, a my jsme na ně s Martinem měli čas, který bychom při samotné akci neměli. A zatřetí, zahraniční členové týmu rovněž přijeli v původním termínu, takže jsme se mohli naplno věnovat strategickým přípravám BTC Prague a také teambuildingu. Samotný přesun a organizace kolem změny data proběhly až nečekaně hladce. Pouze dva speakeři, Kicom a Stick, bohužel odřekli, ale naopak Dušan Matuška a tým Amity Age mohli v novém termínu přijet. Taktéž počasí vyšlo perfektně, takže nám v tomto ohledu přálo štěstí.

2. Jak vás napadlo založit ChainCamp? Co byla vaše první myšlenka?

Toto už jsme zmiňovali několikrát, v podcastech i na pódiu. V roce 2019 nám došlo, že se ve světě konají různé bitcoinové a krypto konference a meetupy. Že je o ně zájem a v České republice kromě Paralelní Polis vlastně nic jiného není. S bráchou jsme měli kombinovaně nějaké zkušenosti s organizováním eventů. Baví nás to, a tak rozhodnutí uspořádat první akci s názvem "ChainCamp" padlo někdy v létě 2019. První akci jsme museli kvůli covidu přesunout z jara 2020 na září, kdy jsem uvízl v zahraničí a Martin se o celou produkci postaral sám. Měli jsme opět štěstí, protože v posunutém termínu byly zrovna restrikce „rozvolněné“ a na prvním ročníku se sešlo 500 nadšenců, kteří si během dne sundali zbytečné roušky a bavili se, jako by žádná pandemie neexistovala. To nastartovalo sérii úspěchů, na které stavíme dodnes.

3. Pořádali jste 5 ročníků. Jak jste vnímali zájem o ChainCamp - měl stoupající tendenci? Jaké je složení návštěvníků, jsou to převážně nováčci nebo naopak většina z nich již má povědomí o bitcoinu?

Zájem o ChainCamp byl obrovský. Vzhledem k tomu, že firmy jako Satoshi Labs, General Bytes, Braiins a Anycoin fungují již tolik let, tak vytvořili podhoubí pro vzdělávání a růst komunity. Lidí, kteří se zajímají o bitcoin a krypto je v České republice a na Slovensku opravdu velké množství. I díky tomu měl ChainCamp takový úspěch.

Lidi se chtějí scházet v reálu. Je to příjemné si pokecat o bitcoinu s lidmi, kteří to ocení. Mnozí z nás se potýkají s neporozuměním u svých známých, kamarádů a rodiny u tzv. “fiatového světa”. A logicky hledají místo, kde se "vykecat". Od prvního ročníku jsme se dvakrát zdvojnásobili. Z 500 na 1000 návštěvníků v roce 2021 na celkem 2200 návštěvníků v roce 2022. To jsme se již přestěhovali do prestižního prostoru GONG v oblasti Dolních Vítkovic. Složení návštěvníků je na Chaincampu různorodé, od nováčků, přes zkušené matadory a navzájem si tyto skupiny pomáhají a podporují v růstu.

4. Když si vzpomenete na první ChaiCamp a srovnáte ho s tím posledním? Jaké největší rozdíly vidíte?

Největší rozdíl vidím v lidech. Komunita roste společně s bitcoinem. A my s ní. Porozumět bitcoinu trvá nějaký čas a nejde to moc urychlit. Je to skutečně “proof of work”. Jsme na CZ/SK bitcoin komunitu neskutečně hrdí. První ChainCamp byl zkouškou - odpovídal na jiné otázky než tento poslední. Je to vývoj, evoluce jak na individuální, tak na komunitní bázi. Reagujeme na trh, jeho sentiment a zpětnou vazbu, kterou dostáváme.

5. Jak vybíráte témata? Kdo a jak sestavuje program a dává dohromady řečníky? Má komunita možnost nějak hlasovat o tom, co je na programu CC?

Témata programu vybíráme s bratrem již během roku tak, jak přirozeně přicházejí a my o ně vidíme zájem. Také náš CZ/SK rybníček je relativně malý, takže dáváme dostatečnou volnost speakerům, aby si téma zvolili, ale musí se držet pouze bitcoinu. Finální témata a program ladím s řečníky já. Martin se soustředí na partnery a obchodní stránku podniku. Hlasování neprovádíme, ale vždy jsme byli rádi za konstruktivní feedback a rady od komunity.

6. Uvažovali jste nad tím předat značku “ChacinCamp” dál, aby ji vedl někdo jiný z komunity?

S Martinem jsme o tom uvažovali, není to však vůbec jednoduché. Na akci za námi s tímto dotazem přišlo hned několik lidí, a vždy jsme odpovídali stejně. Trh je teď otevřený, vidíte, že tento koncept funguje, tak se ukažte. A pokud to bude v naší moci, rádi pomůžeme a jsme ochotni se o budoucnosti brandu ChainCamp pobavit.

7. Je možné se podívat na záznamy z ChainCampu na YouTube? Kdy budou k dispozici? Neuvažovali jste o tom pustit do světa také záznamy z workshopů, byť třeba i za poplatek?

Jako vždy, dáváme všechny záznamy z ChainCampu zdarma na YouTube, a to během několika dní až týdne. Jedinou přednášku, kterou letos na záznamu neuvidíte, je fireside chat Marka "Slushe" Palatina a Juraje Bednára o soukromí. A proč? Přece z důvodů soukromí. Myslím si, že toto je dobré gesto a signál do komunity. Měli bychom si hlídat své soukromí a my se snažíme tuto zprávu šířit a násobit. Workshopy jsme nenahrávali a bylo opravdu nutné si na ně přijít osobně. Digitální doba má svá omezení a my se snažíme lidi motivovat, aby se scházeli v reálném světě.

8. Na jakou přednášku a/nebo prezentaci jste měli historicky největší a případně nejkontroverznější reakce účastníků?

Hmm, to je těžká otázka. Jako první mě napadl Mario Havel se svou přednáškou “Bitcoin kokotismus” v roce 2022.

9. Jaké jsou hlavní rozdíly mezi vámi pořádanými akcemi: BTC Prague a ChainCamp?

Jde o diametrálně odlišné akce. ChainCamp je relativně malá a nenáročná akce, komunitní setkání v přátelské atmosféře, jehož příprava se dá zvládnout za měsíc čistého času ve dvou lidech.

BTC Prague je akce světového formátu, na které můžeme naplno využít potenciál, který nám bitcoin nabízí a materializovat ho v něco, co je udržitelné a zanechá opravdovou stopu ve vývoji bitcoinu. Taková akce si žádá plnohodnotný tým lidí po celý rok, spoustu cestování, obrovské množství hodin věnovaných výzkumu, mitigace rizik a taky nemalé peníze na pokrytí fixních celoročních nákladů.

10. Oznámili jste konec. Jaké máte další nápady a plány do budoucna? Budete se věnovat jen BTC Prague ?

Hlavním důvodem, proč jsme se vzdali pořádání ChainCampu, je, že potřebujeme čas na naše další plány. Myslím si, že někdy v první části roku 2025 budeme připraveni říci více. Jediné co prozradím, je, že chystáme zase něco kolem bitcoinu. Bude to opravdu velké a důležité.

11. Zmínili jste, že cíl ChainCampu byl naplněn - o jaký cíl šlo?

Cílem Chaincampu bylo dát lidem místo a prostor pro to, aby se scházeli v reálném světě. Aby spojili přezdívky z blogů, sociálních sítí a diskusních fór s opravdovými obličeji a mohli si navzájem sdílet zkušenosti. Cílem bylo pomoci adopci bitcoinu, zjednodušit a urychlit vstup do odvětví nováčkům tak, aby nenaletěli na kdejaký scam.

Cílem bylo pomoci firmám se prezentovat a ukázat, že bitcoin je rychle rostoucí, legitimní odvětví s obrovským potenciálem, a ne jen "funny internet money". To se povedlo a dnes se koná bitcoinový meetup pod záštitou Jednadvacítky skoro každý týden. Koukněte do jejich kalendáře.

12. NA ZÁVĚR: Co byste chtěli, aby si účastníci odnesli nejen z letošního ročníku konference? Má ChainCamp nějaké "poselství"?

Myslím si, že je na čase, aby každý vzal zodpovědnost do svých rukou. Stát se o nás nepostará. Bitcoin tu je pro ty, kteří chtějí se svým životem a financemi něco dělat. Ti, co to chápou, jsou tomu nakloněni, a jsou ochotni tomu obětovat nějaký čas, se budou mít zaručeně lépe. Ve vší složitosti je to vlastně úplně jednoduché. Natáhněte své časové preference a štosujte saty, přátelé!

Závěrem

Obvykle bychom na tomto místě psali, že se uvidíme opět za rok v hojném počtu. Tentokrát je to jiné a letošní ChainCamp byl poslední. Martinovi a Matyášovi Kuchařovým se podařilo, počínaje covidovým rokem 2020, v průběhu pěti let vybudovat skvělou tradici a dát dohromady širokou komunitu lidí se zájmem o bitcoin a další nové decentralizované technologie.

Díky jejich úsilí vznikla platforma, kde se nejen diskutuje o budoucnosti bitcoinu, ale také vytváří prostor pro nové nápady a spolupráce. Konference výrazně přispěla i k vzniku a rozvoji komunity Jednadvacet, představené oficiálně na ChainCampu v roce 2023. Jednadvacítka dnes hraje klíčovou roli v šíření povědomí o bitcoinu v České republice a společně se svou slovenskou sestrou, komunitou Dvatsatjeden, také na Slovensku.

Rádi bychom proto poděkovali zakladatelům bratrům Kuchařovým, celému organizačnímu týmu včetně všech dobrovolníků i zapojených profesionálů, Děkujeme také přednášejícím za jejich zajímavé a podnětné příspěvky. Těšíme se na další akce, ať už pod hlavičkou ChainCampu, nebo v na úplně nové platformě!

Chaincamp 2024 (Reportáž) : Autoři článku