Co je ESG?

Global Reporting Initiative (GRI) je mezinárodní nezávislá organizace, která pomáhá podnikům, vládám a dalším organizacím pochopit a komunikovat o jejich dopadech na témata jako jsou klimatické změny, lidská práva, korupce a další sociální a ekologické otázky. GRI poskytuje jeden z nejrozšířenějších rámeců pro vykazování udržitelnosti na světě, umožňující organizacím zveřejňovat ne-financní data s přesností a srovnatelností.

• Rámec pro vykazování: GRI nabízí soubor standardů, které organizace mohou využít k vykazování svého sociálního, ekologického a ekonomického vlivu. Tyto standardy jsou navrženy tak, aby byly globálně aplikovatelné pro všechny typy organizací.
• Transparentnost a zodpovědnost: Cílem GRI je zvýšit transparentnost a zodpovědnost organizací tím, že poskytne kvalitní informace o jejich udržitelnostních výkonech. To umožňuje lepší rozhodování ze strany stakeholderů, včetně investorů, spotřebitelů a politických činitelů.
• Podpora udržitelného rozvoje: Skrze podporu transparentního vykazování pomáhá GRI organizacím identifikovat a řešit své dopady na udržitelnost. To přispívá k širšímu cíli udržitelného rozvoje tím, že motivuje k lepším výkonům v oblasti sociální spravedlnosti, ekologie a ekonomiky.
• Engagement s různými skupinami: GRI spolupracuje s různými zainteresovanými stranami, včetně podniků, akademické sféry, charitativních organizací, vlád a mezinárodních institucí, aby zajistila, že její standardy jsou relevantní, ucelené a efektivní v adresování klíčových otázek udržitelnosti.

Sustainability Accounting Standards Board (SASB) je nezisková organizace založená v roce 2011 ve Spojených státech, která se specializuje na vývoj a šíření standardů udržitelnostního účetnictví, jež pomáhají veřejným společnostem transparentně vykazovat finančně materiální, udržitelnostní informace investorům. Její cíl je zlepšit efektivnost a porozumění trhu tím, že poskytne nástroje pro identifikaci, řízení a komunikaci o udržitelnostních aspektech, které mají reálný dopad na finanční výkonnost společností.

• Sektorově specifické standardy: SASB vyvinula sady standardů pro různé průmyslové sektory, které odrážejí unikátní rizika a příležitosti týkající se udržitelnosti v rámci těchto odvětví. Tyto standardy umožňují společnostem poskytovat cílené a relevantní informace.
• Zaměření na finanční materialitu: SASB klade důraz na faktory udržitelnosti, které mohou mít materiální dopad na finanční výkonnost společností. Tento přístup pomáhá investorům lépe rozumět potenciálním rizikům a příležitostem, které by mohly ovlivnit hodnotu jejich investic.
• Podpora transparentnosti a rozhodování: Standardy SASB jsou navrženy tak, aby zvýšily transparentnost v oblasti udržitelnosti a usnadnily investorům, analytikům a dalším zainteresovaným stranám porozumění a srovnávání údajů o udržitelnosti mezi společnostmi.
• Globální použití: I když je SASB založena ve Spojených státech, její standardy jsou navrženy pro globální použití. Organizace usiluje o to, aby její standardy byly relevantní pro společnosti a investory po celém světě.

Carbon Disclosure Project (CDP) je mezinárodní nezisková organizace, která poskytuje globální systém pro společnosti, města, státy a regiony k měření, zveřejňování, správě a sdílení důležitých environmentálních informací. Založen v Londýně v roce 2000, CDP si klade za cíl motivovat společnosti a vlády k redukci emisí skleníkových plynů, ochraně vodních zdrojů a ochraně lesů. Organizace pracuje s tisíci společnostmi po celém světě, které dobrovolně zveřejňují své environmentální data prostřednictvím CDP platformy.

• Zveřejňování dat: CDP nabízí platformu pro společnosti a vlády k transparentnímu zveřejňování informací o jejich environmentálním dopadu. To zahrnuje emise CO2, spotřebu vody a odlesňování.
• Hodnocení a srovnání: Informace poskytnuté společnostmi jsou analyzovány a hodnoceny, což umožňuje srovnání mezi jednotlivými účastníky. Tato transparentnost podporuje konkurenční prostředí, ve kterém se společnosti snaží vylepšovat svůj environmentální výkon.
• Angažovanost investorů a společností: CDP spolupracuje s řadou institucionálních investorů, kteří využívají data zveřejněná prostřednictvím CDP k informování svých investičních rozhodnutí a k dialogu se společnostmi o jejich environmentálních praktikách.
• Podpora udržitelného rozvoje: Cílem CDP je podnítit opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení řízení vodních zdrojů a ochrany lesů, což přispívá k dosažení cílů udržitelného rozvoje (SDGs).

Task Force on Climate-related Financial Disclosures (TCFD) je iniciativa založená finančním stabilizačním výborem (Financial Stability Board, FSB) v roce 2015 na popud tehdejšího předsedy G20 a guvernéra Bank of England, Marka Carneyho. TCFD má za cíl vytvořit dobrovolný, konzistentní rámec pro zveřejňování finančně relevantních klimatických informací, které jsou důležité pro investory, věřitele, pojišťovny a další zúčastněné strany. Tento rámec pomáhá společnostem lépe pochopit, co od nich zainteresované strany očekávají v kontextu klimatických změn a jak tyto očekávání mohou ovlivnit jejich finanční výkony.

• Rozsah a cíle: TCFD se zaměřuje na čtyři hlavní oblasti: (1) správu (governance) související s klimatickými riziky a příležitostmi, (2) strategii pro řešení těchto rizik a využití příležitostí, (3) řízení rizik souvisejících s klimatem a (4) metriky a cíle používané k hodnocení a řízení těchto rizik.
• Podpora pro podniky: TCFD poskytuje podnikům návod, jak integrovat otázky související s klimatem do svého finančního reportování. Tímto způsobem mohou společnosti lépe informovat investory a další zúčastněné strany o rizicích a příležitostech, které klimatické změny představují pro jejich podnikání.
• Globální dosah: I když byla TCFD založena na popud skupiny G20, její doporučení jsou určena pro použití na celém světě všemi ekonomickými sektory. Má širokou podporu mezi podniky, finančními institucemi a vládami.
• Důraz na finanční relevanci: TCFD zdůrazňuje význam transparentnosti v otázkách souvisejících s klimatem, zejména pokud jde o finanční dopady. Tím podporuje lepší porozumění finančních rizik a příležitostí spojených s klimatickými změnami.

United Nations Global Compact (UNGC) je iniciativa založená Organizací spojených národů (OSN), která má za cíl mobilizovat globální podnikovou sféru k podpoře udržitelného rozvoje. Byla založena v roce 2000 a je považována za největší korporátní udržitelnostní iniciativu na světě, se tisíci účastnickými společnostmi a dalšími stakeholdery z více než 160 zemí.

• Deset principů: UNGC stanovuje deset principů v oblastech lidských práv, pracovních standardů, ochrany životního prostředí a boje proti korupci. Tyto principy vycházejí z univerzálně uznávaných deklarací a konvencí, včetně Všeobecné deklarace lidských práv a Rio deklarace o životním prostředí a rozvoji.
• Podpora udržitelného rozvoje: Cílem UNGC je podporovat společnosti ve vytváření strategií a operací, které respektují sociální a ekologické principy a přispívají k dosahování cílů udržitelného rozvoje (SDGs).
• Závazek a reportování: Společnosti, které se připojí k UNGC, se zavazují integrovat deset principů do svých podnikových strategií a operací a reportovat veřejně o svých pokrocích. Toto zveřejňování pomáhá budovat transparentnost a zodpovědnost.
• Globální a lokální síť: UNGC poskytuje platformu pro dialog, spolupráci a učení mezi podniky, vládami, občanskou společností a dalšími zainteresovanými stranami na globální i lokální úrovni. Organizace nabízí různé programy, nástroje a zdroje pro podporu podniků v jejich udržitelnostních snahách.

"EU Action Plan on Financing Sustainable Growth" je strategický plán Evropské unie zaměřený na financování udržitelného růstu. Tento plán byl představen v březnu 2018 Evropskou komisí jako součást širšího úsilí EU o přechod na udržitelnější ekonomiku, podporu snižování emisí skleníkových plynů a dosažení cílů Pařížské dohody a Agendy udržitelného rozvoje na rok 2030.

• Zvýšení financování udržitelných investic: Plán usiluje o přesměrování kapitálových toků na udržitelné investice s cílem dosáhnout udržitelného růstu.
• Začlenění udržitelnosti do řízení rizik: Podporuje začlenění udržitelnostních faktorů a rizik do procesu finančního rozhodování, aby investoři měli lepší přehled o dlouhodobé udržitelnosti svých investic.
• Podpora transparentnosti a dlouhodobého myšlení: Plán klade důraz na zlepšení transparentnosti a podporu dlouhodobého myšlení ve finančním a ekonomickém systému EU.

Klíčové iniciativy a opatření

• Stanovení jednotné klasifikace (taxonomie) udržitelných aktivit: Jádrem plánu je vytvoření taxonomie EU, která definuje, které ekonomické aktivity lze považovat za ekologicky udržitelné, a pomáhá tak orientovat investice do těchto oblastí.
• Benchmarky pro udržitelné finance: Vytvoření „zelených“ benchmarků, které poskytují standardní měřítka pro investice s nízkou uhlíkovou stopou nebo pozitivním dopadem na klima.
• Zpřísňování povinností zveřejňování informací o udržitelnosti: Plán vyžaduje, aby investoři a společnosti zveřejňovaly více informací o tom, jak jejich činnosti ovlivňují klima a udržitelnost.
• Podpora udržitelných investic: Zahrnuje opatření ke zvýšení informovanosti a vědomostí investorů o udržitelných investicích a podporu inovací a konkurenceschopnosti v oblasti udržitelných finančních produktů.

Tento předpis stanovuje rámec pro udržitelné investice a definuje, co lze považovat za "environmentálně udržitelné" ekonomické aktivity.

XXXX3

Tato regulace stanovuje pravidla pro finanční trhy, které musí zveřejňovat informace o ESG.

XXXX3

Tato směrnice vyžaduje, aby velké veřejné zájmové subjekty zveřejňovaly některé informace o svém sociálním a environmentálním vlivu.

XXXX3

SEC, která dohlíží na trhy s cennými papíry v USA, zaujímá stále aktivnější postoj k regulaci týkající se ESG. Například, SEC požaduje, aby společnosti v rámci svých pravidelných reportů zveřejňovaly informace, které by mohly být pro investory relevantní, včetně určitých ESG faktorů, pokud jsou považovány za materiální. V poslední době SEC také zintenzivnila své úsilí o zajištění toho, aby společnosti poskytovaly transparentní a přesné informace týkající se ESG.

Existuje také probíhající debata a některé právní výzvy v USA ohledně míry, do jaké by měly být společnosti a finanční instituce povinny zohledňovat ESG faktory ve svých rozhodnutích. Například, otázky týkající se toho, jak dalece mohou penzijní fondy zohledňovat ESG faktory při investičním rozhodování, byly předmětem politické a právní debaty.

Kromě regulace je v USA také silný trend směrem k udržitelným a zodpovědným investicím, který je řízen tržními silami. Instituce a individuální investoři vyžadují více ESG informací a transparentnosti od společností, což motivuje firmy k lepšímu zveřejňování a integraci ESG faktorů do svých operací.

Kromě regulace je v USA také silný trend směrem k udržitelným a zodpovědným investicím, který je řízen tržními silami. Instituce a individuální investoři vyžadují více ESG informací a transparentnosti od společností, což motivuje firmy k lepšímu zveřejňování a integraci ESG faktorů do svých operací.

Investoři a fondy, které prioritizují ESG, mohou rozhodnout omezení nebo vyloučení investic do firem s nízkými ESG skóre. To může vést k nižší poptávce po akciích těchto společností a potenciálně ovlivnit jejich tržní hodnotu a schopnost získávat kapitál.

Ve stále více jurisdikcích jsou zaváděny regulační požadavky týkající se ESG, včetně povinností reportování a standardů udržitelnosti. Firmy, které nedokáží splnit tyto požadavky, mohou čelit právním sankcím, pokutám nebo jiným regulačním důsledkům.

Firmy s nízkými ESG skóre mohou trpět negativním vnímáním veřejnosti, což může poškodit jejich značku a ovlivnit loajalitu zákazníků. To může mít dlouhodobé negativní dopady na jejich obchodní výsledky.

Ignorování ESG faktorů může vést k vyšším provozním nákladům, například kvůli neefektivnímu využívání zdrojů nebo zvýšeným výdajům na energii. Také může znamenat menší odolnost vůči změnám trhu a environmentálním rizikům, jako jsou klimatické změny.

Zaměstnanci, zákazníci, dodavatelé a jiné zainteresované strany mohou vyvíjet tlak na firmy, aby zlepšily své ESG výkony. V některých případech to může zahrnovat veřejné kampaně nebo bojkoty, které mohou mít negativní dopad na obchod.

Zatímco není "pokutování" za nízké ESG skóre přímo stanoveno, důsledky mohou být značné a mnohostranné. Firmy tedy mají silnou motivaci zlepšit svůj ESG výkon, nejen kvůli potenciálním "trestům", ale také kvůli využití příležitostí a minimalizaci rizik spojených s udržitelností a sociální odpovědností.