Zatímco první pokusy o personalizované AI asistenty, jako jsou Rabbit R1 a Humane AI Pin, nesklízejí zrovna příznivé recenze, zásadní boj o budoucnost umělé inteligence se odehrává zcela jinde. To opravdu důležité jsou extrémně výkonné stroje, které dokážou učit velké modely umělé inteligence a poskytovat AI služby prostřednictvím internetu.
Jde o obrovská datacentra s čipy, které jsou optimalizované jak pro proces učení modelů AI, tak pro jejich provoz (inferenci). V této oblasti v současnosti dominuje Nvidia se svými čipy H100 a nastupujícím H200. Extrémní cena těchto čipů spolu s jejich relativní nedostupností a neustále rostoucí potřebou výpočetního výkonu vede v podstatě všechny velké výrobce, včetně Intelu a AMD, k vývoji vlastního hardwaru.
V minulosti jsem již zmiňoval vývoj čipu Google Axion, určeného pro serverové farmy Google. Tento čip má nabízet o 30 % efektivnější provoz než současné procesory založené na architektuře ARM a až o 50 % vyšší účinnost než čipy s architekturou x86. Cílem je snížit pořizovací i provozní náklady a zajistit si vlastní zdroj čipů nezávislý na Nvidii. Vývoj a výroba vlastních čipů je nákladná záležitost, což naznačuje, jak významné to pro firmy bude v budoucnosti.
Meta oznámila vývoj čipu označovaného kódovým jménem Artemis, který má zajišťovat AI funkce pro Facebook, Instagram a WhatsApp. Plným názvem jde o Meta Training and Inference Accelerator (MTIA), čip pro akceleraci učení a vyvozování, jehož cílem je poskytnout „ideální rovnováhu mezi výkonem a spotřebou energie v datacentrech“. Artemis je navržen tak, aby podporoval agresivní zavádění AI produktů na platformách Meta a zároveň snížil závislost na GPU od společnosti Nvidia, což je klíčové pro optimalizaci provozních nákladů.
Cílem Mety je nepochybně snížit náklady, zejména v oblasti spotřeby energie a akvizice drahých GPU. Mark Zuckerberg nedávno oznámil plán na získání 350 000 čipů Nvidia H100, které budou sloužit k pokrytí současných potřeb AI akcelerátorů. S dalšími akvizicemi by měla Meta do konce roku dosáhnout výpočetní kapacity odpovídající až 600 000 těchto čipů. I přesto, že Meta plánuje postupný přechod na své vlastní čipy MTIA, plná implementace těchto vlastních řešení může trvat ještě jeden až dva roky. Během tohoto přechodného období bude společnost nadále využívat řešení od Nvidie k zajištění svých rostoucích potřeb v oblasti AI.
Své čipy, které by se měly objevit v roce 2026, připravuje také Huawei. Tato firma patří mezi subjekty embargované Spojenými státy, ale Čína si velmi dobře uvědomuje, že nemůže zaostat v otázce AI vývoje. Základem sporu je situace kolem Tchaj-wanu, u něhož USA sice tvrdí, že podporují „politiku jedné Číny“, ale zároveň podporují i samostatnost Tchaj-wanu, který je díky TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company Limited) mimořádně důležitým hráčem v technologiích.
i
Další seriály Michala Rybka na Alza.cz
Fakt, že si Západ nemůže dovolit přijít o výrobní kapacity TSMC a je nucen tedy Tchaj-wan chránit před pokusy o násilné připojení k Číně, se někdy označuje jako „křemíkový štít“. S tím, jak se mezinárodní situace vyostřuje, se americká vláda snaží odřezávat Čínu od svých technologií, což znamená, že embarguje nejen své designy čipů, ale i technologie pro jejich výrobu. Je proto logické, že si Čína hledá cestu k vlastním řešením, která jim umožní se embargu vyhnout.
Michal Rybka
Michal Rybka je publicista a nadšenec s 20 lety zkušeností v IT a gamingu. Je kurátorem AlzaMuzea a YouTube kanálu AlzaTech. Napsal několik fantasy a sci-fi povídek, které vyšly v knižní podobě, a pravidelně pokrývá páteční obsah na internetovém magazínu PCTuning.