Polarizační filtr je optický nástavec na objektiv fotoaparátu, který propouští světlo pouze s určitou polarizací. Světelné vlny kmitají v různých směrech, ale po odrazu od nekovových povrchů, jako je vodní hladina, sklo nebo lesklé listy, se světlo částečně polarizuje – začne kmitat převážně v jednom směru. Tato polarizace se projevuje jako odlesky a snížený kontrast. Filtr funguje tak, že tyto odražené, polarizované světelné paprsky blokuje. Otáčením přední části filtru fotograf plynule reguluje míru tohoto efektu. Výsledkem je potlačení nežádoucích odlesků, díky čemuž lze například vidět pod vodní hladinu. Současně zvyšuje sytost barev, zejména modré oblohy, a zvýrazňuje kontrast, například mezi bílými mraky a oblohou. Existují dva základní typy: lineární a cirkulární. Pro moderní digitální fotoaparáty s automatickým ostřením a měřením expozice se používají cirkulární polarizační filtry, označované jako „CPL“, protože neovlivňují jejich správnou funkci.