Specifická kategorie je jednou ze tří hlavních kategorií provozu dronů stanovených legislativou Evropské unie, vedle kategorií „Otevřená“ a „Certifikovaná“. Zahrnuje lety, které představují střední úroveň rizika, jež přesahuje limity Otevřené kategorie, ale zároveň nedosahuje takové míry, aby vyžadovala certifikaci dronu i provozovatele. Pro provoz v této kategorii je nutné získat „Oprávnění k provozu“ od národního leteckého úřadu, v Česku tedy od Úřadu pro civilní letectví. Toto oprávnění se vydává na základě posouzení rizik konkrétního zamýšleného letu. Provozovatel musí provést analýzu rizik podle metodiky, jako je například SORA (Specific Operations Risk Assessment), a navrhnout opatření k jejich zmírnění. Typickými příklady letů ve Specifické kategorii jsou lety mimo přímou viditelnost pilota (BVLOS), provoz dronů těžších než 25 kg nebo shazování předmětů.