Eleanor se má vážně skvěle (RECENZE)

Obsah recenze knihy Eleanor se má vážně skvěle

1. Příběh Eleanor v kostce
2. Jak moc se má Eleanor ve skutečnosti skvěle
3. Špatné načasování, nebo jen nevhodný výběr?
4. Román, co nadchne svou nepředvídatelností
5. Je vytvořená postava Eleanor pro čtenáře věrohodná?
6. Když se emoce pohybují v sinusoidách

Příběh Eleanor v kostce

Hořkosladký příběh Gail Honeymanové o samotářce Eleanor dozajista potěší milovníky britského humoru i čtenáře, kteří mají slabost pro psychologické romány. Eleanor Oliphantová je svá. Její svérázná povaha nesedne zrovna každému, s kým přijde do styku.

Premiantka vysoké školy se slabostí pro klasickou literaturu po studiích profesně zabředla do každodenních povinností pozice účetní v Glasgow, kde si svých osm hodin denně poslušně odpracuje a zbytek svého času tráví sama, izolovaná od společnosti. Samotu si kompenzuje pravidelným popíjením vodky a stavěním vzdušných zámků.

Jak moc se má Eleanor ve skutečnosti skvěle

Během čtení prvních kapitol čtenář netuší, jakým tajemstvím je život hlavní hrdinky opředen – počáteční popis každodenních rituálů/aktivit a úroveň vnitřních monologů hlavní postavy Eleanor zkresluje její skutečný věk, který jí autorka přisoudila. O této skutečnosti se čtenář dozvídá později a mezi řečí, když se o konkrétním čísle hlavní hrdinka v hovoru zmíní.

Mezi spisovatelkou a čtenářem probíhá nepřímá komunikace. Otázky, které čtenáři vyvstávají na mysl v průběhu četby, autorka zodpovídá v následujících pasážích knihy, přitom do jisté míry nechává čtenáře v příjemné nejistotě.

Špatné načasování, nebo jen nevhodný výběr?

Spisovatelka Gail Honeymanová čtenářům představuje třicátnici Eleanor, na jejímž psychickém i fyzickém handicapu staví její fóbie, zkreslené představy, vytěsněné vzpomínky i narůstající obavy. Samotář dlouhodobě zahnízděný v této mladé ženě se během několika desítek let postaral o monotónní styl života. Podařilo se mu do její mysli vštípit myšlenku, že takto nastavený životní styl je dostačující a do jeho plnohodnotné formy už zbývá jen udělat co nejlepší první dojem na vyhlédnutý protějšek. O jeho ideální stránce se Eleanor bude snažit samu sebe přesvědčit až do doby jejich setkání.

Román, co nadchne svou nepředvídatelností

Autorce se sepsáním titulu Eleanor se má vážně skvěle podařilo vytvořit psychologický román, v němž pomáhá hlavní postavě najít způsob, jak vyjít ze stínu každodenní rutiny. Díky ní Eleanor postupně přijde na to, jak vykouknout ze své ulity, čtenář se stává pasivním účastníkem proměny, která se na Eleanořině zevnějšku i v nitru s pročtenými kapitolami odehrává.

Spisovatelka svým pravidelným skromným dávkováním indicií vedoucím k Eleanořině tajemství čtenáře neustále udržuje ve střehu a v napětí, jakým směrem se Eleanořin život bude dál ubírat. S přibývajícími stránkami čtenář pomalu odkrývá, jak je Eleanor schopna vypořádat se s minulostí a nástrahami, které na ni v souvislosti s událostmi minulými v budoucnu čekají a kterým je nyní nucena postavit se čelem.

Je vytvořená postava Eleanor pro čtenáře věrohodná?

Autorka skvěle pracuje s popisy prostor, které Eleanor navštíví, nedělá jí problém vykreslit věrohodné osobnosti jednotlivých postav, kterými se Eleanor obklopuje. K pozvolným změnám v rozvoji osobnosti dochází nejen u Eleanor, ale i u vedlejších postav. To vše se děje simultánně s životními změnami odehrávajícími se v životě Eleanor. Hlavní hrdinka s nálepkou učiněného podivína klopýtá na cestě životem a ztrácí se v jeho krkolomných uličkách. V knize Eleanor se má vážně skvěle dochází k překvapivým zvratům – máme možnost sledovat ostrý průběh jejího zotavování z naivní představy o spokojeném životě, a co je na tom nejlepší, čtenář jí ty její myšlenkové pochody věří.

Autorka v příběhu učí přehodnocovat názor na druhé samotnou Eleanor i ostatní literární postavy objevující se v knize. S ohledem na jejich osobnost přistupuje ke každé postavě individuálně, upozorňuje na důsledky, které mohou při neuváženém jednání bezprostředně po jeho konání nebo postupem času nastat.

Když se emoce pohybují v sinusoidách

Gail Honeymanová rozdělila příběh Eleanor a její psychické rozpoložení nápaditě do tří etap, které jsou od sebe vzájemně graficky i barevně odděleny. Eleanor na 218 stránkách knihy prožívá své Dobré dny, v následujících 102 stránkách spisovatelka rozebírá Eleanořiny Špatné dny, po nich nastávají dny Lepší, kterým autorka věnovala dohromady šest stran a ve kterých dojde k definitivnímu rozšifrování tajemství okolo Eleanořina života a detailů týkajících se události, která životem Eleanor vskutku zamávala. O jaké události je řeč? Přečtěte si knihu Gail Honeymanové a Eleanořino tajemství se odkryje i vám.

Eleanor se má vážně skvěle

Knihy

Pokud preferujete hlavního hrdinu, ke kterému ostatní literární postavy vzhlížejí, kniha vám pravděpodobně nepadne do noty. Eleanor rozhodně není přirozený vůdčí typ ani nesrší sebevědomím, natož aby se mohla pochlubit nekonečnými zástupy obdivovatelů. Je to ve své podstatě svéráz s osobitým smyslem pro humor, kterého minula mainstreamová vlna. Její životní styl je v důsledku šokujících zážitků z minulosti odlišný od stylu života jejích vrstevníků – a právě tím si získá čtenářovu pozornost.

Mohlo by se líbit:

• Napínavý děj
• Proměna postoje hlavní hrdinky
• Nakombinované žánry
• Sebereflexe ústřední postavy

Ne každému sedne:

• Britský humor
• Společenské postavení hlavní hrdinky
• Rozuzlení děje prostřednictvím syrového novinového článku
• Psychologické rozbory