Práce na počítači dnes může zabírat významnou část naší pracovní doby i volného času. Ve výsledku před počítačem strávíme i několik desítek hodin týdně. Nejen v tomto případě bychom se tedy měli starat o to, jaký vliv na nás světelné záření monitoru má a jak můžeme ty negativní zmírnit či zcela zneškodnit.
Každý bezpochyby ví, že počítačové monitory disponují nastavením jasu. Zkrátka otevřete menu na displeji, vyhledáte jas a stáhnete ho, kam potřebujete. Může se zdát, že v tom není žádná věda, protože podsvícení monitoru se zkrátka jen „ztmaví". Omyl.
Výrobci monitorů používají k regulaci jasu různé způsoby, z nichž nejoblíbenějším byla dlouhou dobu pulzně šířková modulace neboli PWM (Pulse-width modulation). Tato technika je levná a efektivní, pro výrobce tedy ideální. V elektronice se používá často, v počítači například pro kontrolu otáček ventilátorů chlazení. Monitor, jehož jas je kontrolovaný skrze PWM, ve skutečnosti nedisponuje všemi úrovněmi jasu, které v menu nabízí, nýbrž pouze dvěma, 0% a 100%. Pokud chcete, aby jas nabýval některou z úrovní mezi těmito hodnotami, standardní monitor zapojí právě PWM.
Namísto prostého snížení záření podsvícení se začne jeho úroveň vysokou frekvencí měnit z 0 na 100% a naopak. O výsledném jasu pak rozhoduje poměr obou hodnot v rámci jedné periody. Zkráceně to tedy znamená, že monitor s PWM bliká, člověk to ale nepozoruje právě díky vysoké frekvenci, která dokáže naše vědomí ošálit.
Ačkoliv problikávání monitoru nevnímáme, naše oko ho stále pozoruje a oční zornice mění svoji velikost. To může vést až k nepříjemným bolestem hlavy, které jsou samozřejmě nežádoucí a dokážou spolehlivě vyrušit ze soustředění. Velká část monitorů má frekvenci podsvícení někde mezi 90 Hz a 400 Hz, existují však i monitory, jejichž PWM pracuje na frekvenci v jednotkách nebo desítkách kHz.
Bolesti hlavy způsobené koukáním do monitoru samozřejmě nejsou nic příjemného a výrobci si to také začali uvědomovat. Prvním krokem v tomto boji bylo výrazné zvýšení frekvencí, což sice negativní efekt zmírnilo, nikoli však zcela eliminovalo. Pravé řešení představují až flicker-free monitory, které již k regulaci jasu nevyužívají PWM, nýbrž jiné specializované obvody. Tyto obvody zajišťují, že k LED diodám už nejsou přiváděny jen dvě napěťové úrovně, ale celá jejich škála. To znamená, že pokud na flicker-free monitoru snížíme jas, svítí skutečně méně.
Pozitivní vliv, který na nás flicker-free monitory oproti PWM modelům mají, se může transformovat v pohodlí, efektivitu práce a nakonec i lepší náladu.
Jedním z faktorů, které mohou mít negativní vliv na lidské zdraví i psychiku, je modré světlo. V historii jsme byli vystavováni zpravidla slunci, které mělo všechny složky vyrovnané, a svíčkám, ohni nebo žárovkám, v jejichž žlutém světle byla modrá část spektra zastoupena jen okrajově.
Především díky velmi nízké spotřebě a vysoké svítivosti se v posledních letech čím dál více používají světlo emitující diody – LED. Ty byly pro svět velkým přínosem. S jejich používáním se pojí ale i jisté nevýhody, které představuje především nevyrovnanost barevného spektra vyzařovaného světla. Jasně v něm dominuje modrá složka, jež má na lidské tělo znatelný vliv. Ten může být v některých případech žádoucí, když ale vystavení modrému světlu nekontrolujeme, spíše nám škodí.
Jak? Světlo obecně má značný vliv na cirkadiánní (biologický) rytmus lidského těla. Při vystavení běžnému spektru je i rytmus běžný a přirozený, nevhodné vystavení modrému světlu ho však může narušit. Modré světlo totiž podporuje aktivitu a účinně potlačuje hladinu hormonu, který usnadňuje spánek. To znamená, že zatímco v ranních a odpoledních hodinách je modré světlo pro člověka vhodné, v těch večerních je přímo nežádoucí. Pokud zdroje modrého světla, mezi něž patří především a hlavně moderní displeje s LED podsvícením, večer neomezíme, mohou nabourat denní rytmus a znekvalitnit spánek, nebo dokonce zapříčinit nespavost.
Nejjednodušší metodou omezení modrého světla je snížení jasu displeje. Méně modrého světla má na nás samozřejmě menší vliv. To se pojí s předchozí kapitolou. Nemáte-li flicker-free monitor, nemusí být negativní efekt záření redukováním jeho intenzity příliš ovlivněn.
Za významný pokrok můžeme považovat filtry modrého světla. Ty modrou složku potlačují, čímž výrazně zkreslují barevné podání monitoru, pro grafickou práci se tedy příliš nehodí. Avšak díky tomu, že lze filtr modrého světla libovolně vypínat a zapínat, můžete ho použít jen ve chvíli, kdy barevné podání oželíte.
Takovým filtrem může disponovat počítačový monitor nebo software, je tedy jedno, jakým způsobem se modrá složka omezí. Bez rozdílu v provedení by měla jít nastavit úroveň intenzity potlačení, softwarové filtry modrého světla pak lze dokonce automaticky aktivovat v určitou hodinu, například po západu slunce.
Alternativou k softwarovým a jiným filtrům jsou brýle blokující modré světlo. Podle některých se jedná o efektivní způsob, jak ve večerních hodinách blokovat modré světlo nejen z displejů, jimž se vystavujeme, ale také z dalších bílých svítidel, s nimiž se ve večerních hodinách setkáváme. Brýle na modré světlo v takovém případě fungují jako filtry před očima. Nosit takové brýle déle než jen před spaním je ale kontraproduktivní, protože, jak jsme si již řekli výše, přes den modré světlo potřebujeme.
Jak např. říká český vynálezce Hynek Medřický, nejlepší brýle jsou takové, které maximálně blokují jak modrou, tak zelenou složku světelného spektra. Takové brýle jsou zpravidla výrazně červeně zbarvené. Od brýlí, které výrazné zbarvení postrádají, nelze očekávat dobré výsledky. Podle Medřického je důležitý také tvar brýlí. Klasické dioptrické obroučky vám příliš dobře neposlouží, protože kolem nich stále proniká velké množství světla. Lepší jsou velká skla (avšak typicky plastová) a obroučky, které maximálně obepínají obličej, takže blokují i světlo ze stran.
Pokud u počítače cítíte nepohodlí, bolí vás hlava nebo se zkrátka nemůžete soustředit, může to být způsobeno nejen nevhodným zářením monitoru, ale také jeho neoptimálním umístěním. Stejně jako se vyplatí investovat do kvalitní kancelářské židle, je vhodné nešetřit ani na dalších ergonomických prvcích. Jedním z nich může být držák na monitor.
Ideální je koupit monitor s nastavitelným stojanem. Důležitá je možnost nastavení výšky, naklopení a natočení. Jestliže plánujete nákup monitoru bez přizpůsobitelného stojanu, nebo doma už jeden takový máte, určitě vás potěší, že lze zakoupit držáky na monitor zvlášť. Připevňují se podle standardu VESA 100 × 100 mm nebo 75 × 75 mm.
Ačkoli se mohou v některých aplikacích uplatnit držáky monitoru na stěnu, mnohem jednodušším řešením jsou ty, které se připevňují ke stolu. Nemusíte nic vrtat, pouze dotáhnete šrouby a můžete monitor připevnit. Velkou výhodu představují nejen široké možnosti nastavení polohy, ale u lepších modelů také snadný proces její změny. Pružiny, které simulují protizávaží, dovolují manipulaci s monitorem pomocí jediného prstu. Díky tomu si můžete vždy nastavit monitor tak, aby co nejlépe odpovídal vašemu aktuálnímu posedu.
Jestliže se vám nechce investovat přímo do nastavitelného držáku na monitor, ale polohu monitoru byste rádi zvýšili, nabízí se jako řešení ještě jednodušší podstavce pod monitor.
Díky držákům na monitor lze dosáhnout fantastické ergonomie, ulevit krku od namáhání, a předejít tak jeho bolestem. Když to skloubíte s flicker-free monitorem, jste na dobré cestě k pohodlnější práci na počítači. Pokud k tomu ještě začnete používat filtry modrého světla, je možné, že se vám pak bude spát lépe.