Vybíráme kompaktní fotoaparát

Rozsah ohniskových vzdáleností – základ všeho

Základní a stále ještě asi nejrozšířenější kategorií jsou kompaktní fotoaparáty, což je velmi početná a také dosti proměnlivá skupina, protože kompakty můžou být velmi malé a levné, stejně jako poměrně velké a drahé. Jednu základní vlastnost ale mají společnou – a sice fakt, že mají objektiv napevno, tedy bez možnosti výměny za jiný. Rozsah ohniskových vzdáleností je proto neměnný – tedy to, jak moc je záběr širokoúhlý, kolik se nám toho do jednoho snímku vejde nebo jak moc si můžeme fotografovaný objekt "přiblížit".

S tímto rozsahem už zpravidla nejde nic moc udělat, a proto je potřeba věnovat tomuto rozsahu velkou pozornost. Existuje sice i několik výjimek, kdy je i u kompaktů možné tento rozsah měnit pomocí nasazovacích či šroubovacích předsádek, ale historicky se to v praxi příliš neosvědčilo, ale ta možnost tu prostě je – jako třeba u odolného kompaktního fotoaparátu Olympus Tough TG-5. Nemožnost výměny objektivu má ale i své výhody, třeba že pak nemusíte bojovat s prachem na čipu a podobně.

Pokud jde o rozsah ohniskových vzdáleností jako takový, tak se zpravidla udává jako přepočítaný ekvivalent kinofilmu, což je proto, že kompaktní fotoaparáty mají různě velké snímací čipy a tomu různě uzpůsobené optické soustavy objektivů – přepočítáním přes ekvivalent se to pro jednoduchost sjednotí a výsledná čísla nám v podstatě napoví, jaký je zhruba úhel záběru a jak se dá fotoaparát využít. Pokud máte rádi širokoúhlé záběry nebo chcete, či přímo potřebujete, dostat do jedné fotky co nejvíc, třeba ve stísněném prostoru, tak pro vás bude důležitější to nižší číslo v rozsahu.

Relativně běžně začínají současná ohniska kompaktů někde na 28 nebo i 25 mm. Každý milimetr, o který je toto číslo nižší, znamená širší úhel záběru, proto zde platí, že čím je toto číslo nižší, tím lépe. V praxi to pak znamená, že pokud úhel záběru odpovídá 24 mm na kinofilmu, pak má objektiv úhel záběru zhruba 62°, což už je poměrně dosti širokoúhlý záběr vhodný třeba na krajinu či menší prostory. Na řadu věcí to ale může být pořád málo, ale širší úhel záběru je u kompaktů již spíše vzácností.

Opačný konec rozsahu ohniska nám naopak říká, jak moc objektiv „přibližuje“ nebo přesněji zvětšuje. Čím je toto číslo vyšší, tím větší je zvětšení. U levných kompaktů to bývá někde kolem 100 mm, což je vhodné na menší přiblížení, třeba na portréty a podobně. Výkonnější kompakty pak disponují ekvivalentem v řádech až stovek mm, což už začíná být použitelné, třeba i na fotografování větších zvířat z dálky nebo třeba ptáků na krátkou vzdálenost.

No a pak jsou tu ještě takzvané ultrazoomy s opravdu velkým zvětšením – extrémem je například Nikon Coolpix P900 disponující ekvivalentem ohniska až 2000 mm. S takovým objektivem už lze například fotografovat i menší ptáky či jiná zvířata na relativně velkou vzdálenost. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že čím větší rozsah objektivu, tím lépe – ale nemusí to být vždy pravda, protože (nejen) ve fototechnice je vždy něco za něco.

Čím menší je rozsah objektivu, tím menší je také samotný fotoaparát, a zatímco kompakty s ohniskem do cca 300 mm se ještě většinou dají nosit v kapse, tak již zmíněné ultrazoomy už většinou příliš kompaktní nejsou a do kapsy je rozhodně nedáte, protože svou velikostí se již více či méně blíží klasickým zrcadlovkám, a budete tak na ně potřebovat speciální brašnu nebo obal.

Další nevýhodou může být také fakt, že fotoaparáty s extrémně velkým rozsahem ohniska už mají tento rozsah více či méně na úkor kvality. Nemluvě o tom, že při takovém zvětšení už jsou velmi vysoké nároky na dobré světlo a výkonný stabilizátor, aby bylo možno fotoaparát udržet bez použití stativu. Tím ale nechci říct, že by byly ultrazoomy špatné, jen je potřeba si uvědomit, že fotit s takovým fotoaparátem už není úplná legrace a vyžaduje to aspoň základní znalosti a zkušenosti.

Čím vyšší světelnost objektivu, tím lépe 

Dosti důležitá je také světelnost objektivu – jde o číslo, které se v názvu objektivu objevuje zpravidla ve formátu f/3,2–6,6 a obecně se dá říct, že čím je toto číslo nižší, tím lépe, protože tím snáze se dá fotografovat za horších světelných podmínek (čím je číslo nižší, tím je světelnost vyší). Stejně důležitý je i stabilizátor obrazu a upřímně řečeno, fotoaparát bez optické stabilizace vůbec nedoporučuji – při výběru se tedy rozhodně ujistěte, že fotoaparát touto funkcí opravdu disponuje a že se skutečně jedná o optickou stabilizaci.

Kompaktů jsou na trhu stovky, ale kdybych měl přeci jen uvést příklad vhodného kompromisu mezi kvalitou, co nejnižší cenou, jednoduchým ovládáním a rozsahem ohniska tak, aby byl fotoaparát pořád ještě skutečně kapesní, tak mě napadá, např. Canon PowerShot SX620 HS nebo Sony CyberShotDSC-WX350 či jiný přístroj podobných parametrů od dalších výrobců.

O čem vypovídá rozlišení?

Velmi často se setkávám se situací, že se ještě pořád věnuje příliš velká pozornost rozlišení snímacího čipu fotoaparátu, přestože se dnes již jedná o nepříliš podstatný parametr, a to zejména u kompaktních fotoaparátů. Už na to přišli i výrobci a v některých případech dokonce u nových modelů rozlišení o něco snížili – zjednodušeně se dá říct, že pokud je rozlišení příliš vysoké, tak jsou jednotlivé pixely příliš malé a tím pádem méně kvalitní. V podstatě všechny současné kompaktní fotoaparáty mají dostatečné rozlišení, a proto raději doporučuji věnovat pozornost jiným funkcím a parametrům.

Případně se ještě můžete soustředit na velikost snímacího čipu, kde platí, že větší je lepší, ale výrazně větší čipy mají až poloprofesionální či profesionální kompakty, které jsou samozřejmě cenově už poměrně dost vysoko. Pokud bych měl opět uvést konkrétní příklad kompaktního fotoaparátu s velkým čipem a vhodným kompromisem rozsahu ohniska objektivu, pak mohu zmínit, např. Canon G1X Mark II, který se velikostí čipu téměř vyrovná zrcadlovkám, ale přitom má přiměřený rozsah zoomu objektivu a pořád se ještě dá hovořit o skutečném kompaktu v pravém slova smyslu, tedy že se ještě dá nosit v kapse.

Stejně velký čip, a přitom je ještě o něco menší, má pak fotoaparát Sony CyberShot RX100 Mark V, který nedávno prošel redakční recenzí. Ještě zajímavější pak může být úplná novinka, kterou je fotoaparát Canon G1X Mark III, který už má dokonce stejně velký čip jako klasické zrcadlovky (použitý čip je stejně velký i kvalitní jako u špičkové zrcadlovky Canon EOS 80D). Daní za velký čip je ale zase menší rozsah zoomu objektivu, nebo jeho nižší světelnost, většinou ale obojí a samozřejmě to platí v přímém poměru – tedy čím větší čip, tím menší zoom + světelnost, a samozřejmě i naopak čím menší čip, tím větší zoom a lepší světelnost. Ideální kompromis se pak hledá docela těžko, protože každý má také jiné osobní preference.

Opravdu využijete všechny funkce?

Dalším z častých parametrů při výběru fotoaparátu je například natáčení videa, ale i tady platí, že většina fotoaparátů je v tomto ohledu vybavena dostatečně, protože i levnější přístroje většinou disponují Full HD videem, což je pro drtivou většinu uživatelů dostačující. Novější 4K video totiž už vyžaduje nejen dostatek místa v úložišti a kvalitní zobrazovací zařízení, ale také nadupaný počítač s výkonnou grafickou kartou, aby bylo možné takové video vůbec zpracovat. Pokud tedy chcete fotoaparát pro běžné použití a vlastníte běžnou televizi, pak si se 4K videem vůbec nelámejte hlavu.

Ve své podstatě se dá říct, že většina současných kompaktních fotoaparátů je vybavená dostatečným množstvím funkcí, takže v praxi jde spíš o to, jak a zda je dokážete používat. Nečekaným problémem totiž může být ovládání, které se u jednotlivých výrobců může značně lišit. Nedá se jednoznačně říct, která značka či výrobce mají nejlepší ovládání, protože tady víc platí, že nejpodstatnější je zvyk. Pokud si chcete pořídit svůj první fotoaparát, pak je to asi jedno, ale pokud chcete změnit jednu značku za druhou, tak můžete mít problém.

Výrobci totiž logiku a design menu často zachovávají roky právě proto, aby si udrželi své věrné. Pokud jste technický typ a baví vás si s fotoaparátem hrát, pak asi nebudete mít větší problém se změnou značky, ale pokud jste spíš „technický antitalent“ a ovládání svého starého fotoaparátu jste se roky pracně učili, tak při pořizování nového opravdu raději zůstaňte u stejné značky, protože vám to může v budoucnu skutečně hodně usnadnit život. Vodítkem také může být, jakou značku používají vaši příbuzní či kamarádi, protože o to snáze se pak v případě potřeba můžete vzájemně poradit, když si s něčím nebudete vědět rady nebo když narazíte na nějaký problém.

Dále by se o nabídce funkcí daly popsat hromady stránek, já se však ale pokusím vypíchnout jen to nejpodstatnější, třeba to, do jakých formátů fotoaparát ukládá fotografie. Pokud jste nenároční, pak je to jedno, pokud si ale chcete s fotografiemi hrát a naučit se je zpracovávat, pak se přesvědčte, zda přístroj umí také ukládat ve formátu RAW, který je důležitý pro širší možnosti zpracování.

Něco málo pro cestovatele

Pokud rádi cestujete, pak může být důležitá výdrž baterie, cena náhradních baterií a také způsob nabíjení. Podle mě je ideální, pokud se dá baterie nabíjet přímo ve fotoaparátu pomocí USB konektoru, protože pak můžete použít jednu nabíječku na telefon i foťák a nemusíte s sebou přes půl světa tahat dvě.

Pro cestovatele (ale nejen pro ně) také může být důležitý GPS čip, který do fotografií ukládá informace o místě pořízení. Pokud fotoaparát tento čip nemá, tak to ještě nemusí být problém, protože u moderních přístrojů se pomalu prosazuje řešení, že si fotoaparát spárujete pomocí WiFi nebo Bluetooth se svým mobilním telefonem a fotoaparát si informaci o poloze načte z GPS v telefonu. Pokud toto přístroj umožňuje, pak navíc můžete fotoaparát telefonem dálkově ovládat, stahovat fotky a rovnou je sdílet na sociálních sítích, ukládat, zálohovat apod. Nezapomeňte se také podívat, jaké příslušenství k fotoaparátu výrobce nabízí.

Mobilní telefon vs. kompaktní fotoaparát

V současné době jsou kompakty vytlačovány mobilními telefony. Některé mobily dokonce už dnes fotí poměrně slušně, ale přesto si však myslím, že se nákup kompaktního fotoaparátu vyplatí, protože konečný výstup je pořád výrazně lepší, nemluvě pak o možnostech, funkcích, zoomu apod.

Fotografie jako takové jsou pak navíc velmi cenné. Kdysi jsem četl zajímavý statistický výzkum, kde byla respondentům položena otázka, co by zachraňovali přednostně, kdyby věděli, že se blíží přírodní katastrofa, před kterou musí prchnout. Na jednom z předních míst byly rodinné fotografie. Je to velmi logické, i když to člověka hned tak nenapadne, dokud o ně nepřijde. Rodinné fotografie svých dětí si znovu už nepořídíte.

Je proto také dobré myslet na to, aby stály za to a investici do slušného fotoaparátu místo pouhého mobilu časem určitě doceníte. Vybírejte proto pečlivě, zase tak složité to není a vyslovenou chybu uděláte jen těžko, protože vysloveně nekvalitní přístroje už konkurence vesměs vytlačila z trhu.

Shrnutí – nejdůležitější parametry pro správný výběr kompaktního fotoaparátu

1. Velikost
2. Vhodný rozsah ohniska
3. Optická stabilizace
4. Ergonomie
5. Značka
6. Cena