Makroobjektivy patří v dnešní době k velmi oblíbeným, a proto je jejich nabídka na trhu čím dál širší a to pro všechny systémy a značky. Pro uživatele systému Micro Four Thirds je k dispozici mimo jiné i objektiv Olympus M.Zuiko Digital ED 60mm f/2,8 Macro, který sice již není žádnou žhavou novinkou, ale přesto stále patří v dané třídě k tomu úplně nejlepšímu na trhu, a to nejen po stránce samotné optické kvality, ale také s ohledem na ergonomii a odolnost. V obvyklé redakční uživatelské recenzi se proto na něj podíváme podrobněji, a to včetně ukázkových fotografií v plném rozlišení.
Oproti doslova miniaturním rozměrům některých nejnovějších fotoaparátů značky Olympus, jako je třeba Olympus PEN E-PL8, působí objektiv Olympus M.Zuiko Digital ED 60mm f/2,8 Macro jako zdánlivě poměrně velký. Je to ale spíše jen optický klam daný malými rozměry těla fotoaparátu, protože rozměry zhruba 5,5 x 8 cm jsou vzhledem k ohnisku a světelnosti doslova miniaturní, a to až tak, že objektiv klidně můžete nosit i jen tak v kapse a svojí hmotností 185 g vám ji ani neprotrhne. Přes tyto kompaktní rozměry a nízkou hmotnost objektiv působí velmi solidním, a hlavně robustním dojmem, takže už na první dotek je každému jasné, že se nejedná o nějakou lacinou plastovou hračku.
Přestože objektiv Olympus 60 mm f/2,8 Macro na první pohled působí robustním dojmem, jsou jeho rozměry vzhledem k ohnisku a světelnosti doslova miniaturní.
Kovový bajonet je samozřejmostí, a i několik dalších částí objektivu je kovových, i když při kvalitě současných plastů je už opravdu těžké rozeznat, který díl je vyroben z kterého materiálu. Také ostřící prstenec je dostatečně robustní, a hlavně má přímo skvěle jemný a plynulý chod bez sebemenších náznaků nějaké vůle a také je dostatečně široký pro snadné ovládání. Celkovou robustnost mechanického provedení objektivu podtrhuje i sám výrobce, který u něj garantuje odolnost proti stříkající vodě a prachu, což je při práci v terénu poměrně zásadní.
Na těle objektivu dále najdeme čtyřpolohový přepínač pro omezení rozsahu zaostřování pro rychlejší funkčnost, protože při vhodném nastavení nemusí systém automatického zaostřování projíždět celým rozsahem od nejkratší po nejdelší zaostřitelnou vzdálenost, tedy od 19 cm (od roviny čipu, takže od přední čočky je to cca jen polovina) až po nekonečno.
Dále je na těle objektivu stupnice zobrazující zaostřenou vzdálenost a poměr zobrazení. Stupnice je spíše orientační, ale přesto velmi zajímavá už jen svým způsobem provedení – u většiny objektivů jsme totiž zvyklí na klasickou otočnou stupnici po obvodu objektivu. Tady je ale stupnice realizována jako posuvná po délce, tedy v ose objektivu (špatně se to popisuje, viz produktové fotografie), což je skutečně hodně netradiční provedení. Nakonec pak ještě musím zmínit, že objektiv Olympus M.Zuiko Digital ED 60mm f/2,8 Macro má na přední přírubě klasický závit pro fotografické filtry o průměru 46 mm.
Zarytí fandové makrofotografie nejraději zaostřují ručně, což lze samozřejmě i v tomto případě, ale s objektivem Olympus M.Zuiko Digital ED 60mm f/2,8 Macro není problém i na detailní makrofotografii používat automatické zaostřování, které se v pohodě chytá i na velmi jemných detailech (i když to je samozřejmě otázka spíše použitého fotoaparátu, než objektivu). Automatické ostření je také dostatečně rychlé, a navíc i plynulé, takže je objektiv vhodný i pro případy, kdy byste jej chtěli využít na natáčení videa s nutností přeostřování z jednoho motivu na druhý.
Vůbec se nebojte při focení použít automatické zaostřování, je dostatečně rychlé i plynulé.
Objektiv není vybaven systémem optické stabilizace, protože se počítá se stabilizátorem v těle fotoaparátu. Stabilizaci ale stejně využijete spíše na portréty nebo běžné fotografie s větším odstupem od fotografovaného motivu, protože na skutečně detailní makrofotografie je víceméně nutné využití stativu – i když tady samozřejmě hodně záleží na konkrétní situaci – tedy fotografovaném motivu, osvětlení apod.
Ohnisko 60 mm je ekvivalentním přepočtem 120 mm, takže na makroobjektiv je spíše delší, což má při praktickém využití své výhody i nevýhody. Hlavními výhodami je větší odstup od fotografovaného motivu, takže si například v přírodě nevyplašíte tak snadno fotografovaný hmyz, nestíníte si sami sobě v záběru a delší ohnisko lépe využijete i na portréty nebo další motivy, kde objektiv použijete jako světelný kratší teleobjektiv.
Díky delšímu ohnisku budete mít vždy dostatečný odstup od fotografovaného motivu – v terénu si tak například nevyplašíte fotografovaný hmyz.
Nevýhodou pak může být menší hloubka ostrosti a mírně vyšší nároky na přesné zaostření či osvětlení. To už si ale musí každý zvážit sám podle toho, jaké motivy a situace hodlá fotografovat. Já osobně například preferuji u makroobjektivu právě delší ohniska, a to zejména kvůli již zmíněnému většímu odstupu od motivu, kvůli častému stínění motivu, které bývá největším problémem (i když také řešitelným) u ohnisek kratších.
Parametry | Olympus 60 mm f/2,8 Macro |
---|---|
Ohnisková vzdálenost | 60 mm |
Světelnost | f/2,8 |
Optická soustava | 13/10 |
Úhel záběru | 20° |
Nejkratší zaostřitelná vzdálenost | 19 cm |
Filtrový závit | 46 mm |
Sluneční clona | LH-49 (volitelná) |
Odolnost vůči povětrnostním vlivům | Ano |
Bajonet – materiál | Kov |
Rozměry | 56 × 82 mm |
Hmotnost | 185 g |
Při samotném praktickém fotografování na mě největší dojem udělala doslova perfektní ostrost snímků a to v podstatě bez ohledu na použitou clonu, či zaostřenou vzdálenost, dokonce i v rozích. Ostrost jde mírně dolů pouze při nejvyšším zaclonění kvůli difrakci. Pokud budete fotografovat motivy, kde využijete velmi malou hloubku ostrosti, pak se nemusíte vůbec bát fotit i „na plnou díru“, tedy na clonu f/2,8. Pokud ale budete chtít dosáhnout naopak co největší hloubky ostrosti a současně z objektivu dostat co nejlepší kvalitu výstupu, tak je lepší se přeci jen držet trošku blíže středním hodnotám a clonit maximálně na f/11 nebo f/16. Maximální cloně f/22 bych se už raději spíše vyhnul, i když samozřejmě i v tomto případě hodně záleží na konkrétním motivu a kvalitě osvětlení. Rozhodně to není o tom, že clona f/22 by byla nepoužitelná, ale prostě na f/11 až f/16 dosáhnete nejlepších výsledků současně s větší hloubkou ostrosti.
Všimněte si perfektní ostrosti bez ohledu na použitou clonu, pouze s nejvyšší clonou f/2,8 se ostrost mírně snižuje kvůli difrakci.
Samotná clona je sedmilamelová s okrouhlým tvarem, díky čemuž je bokeh velmi příjemný a přirozený, což je u makroobjektivu také velmi podstatný parametr. Pokud jde o další optické parametry, tak objektiv má až překvapivě (vzhledem k ohnisku a světelnosti) nízkou vinětaci, stejně jako netrpí soudkovitým zkreslením ani chromatickou aberací a velmi dobře se popasuje i s protisvětlem, včetně slunce v přímém záběru, i když taková situace asi stejně vzhledem k určení objektivu nastane opravdu jen minimálně.
Objektiv Olympus M.Zuiko Digital ED 60mm f/2,8 Macro je po všech stránkách mimořádně povedený a všem majitelům kompatibilních fotoaparátů jej můžu jen vřele doporučit. Navíc i současná cena je velmi přijatelná (i když ne vysloveně nízká), zejména pokud využijete CashBack Olympus. Objektiv je malý, lehký a přitom odolný, navíc jej využijete nejen pro makrofotografii, ale i na další fotografické motivy, a navíc při vynikající kvalitě výstupu. Jako plus hodnotím také méně obvyklý fakt, že u toho objektivu lze provádět aktualizaci firmwaru. Vzhledem ke standardnímu filtrovému závitu pak lze na objektivu použít také další příslušenství, zejména fotografické filtry. Pro vážnější zájemce o makrofotografii pak třeba také kruhové blesky nebo LED světla.
Pokud jde o nedostatky, tak i přes detailní zkoumání mě napadá snad jen jediná nevýhoda, sluneční clona objektivu Olympus LH-49 není zahrnuta v ceně. Cena za takto kvalitní objektiv sice není vysoká, ale přesto bych očekával sluneční clonu v ceně. Dvojnásob pak naštve, že současná prodejní cena této sluneční clony je hodně přes 1000 Kč, což nelze komentovat jinak než, že je to přímo absurdní a těším se na dobu, kdy výrobci od podobných praktik konečně upustí.
Klady
Zápory
Michal Kupsa se narodil v roce 1970 v Brně. Fotografovat začal již ve svých 15 letech a novinářské činnosti propadl již o tři roky později. Na svém kontě má spolupráci s řadou prestižních českých i zahraničních médií, včetně České televize, Českého rozhlasu, National Geographic, Národní knihovny Kongresu USA, iDNES, nadace Člověk v tísni a většiny českých magazínů o fotografii a fotografování. Zaměřuje se především na cestopisné články, recenze fototechniky a vedení fotografických kurzů.