Recenze Nikon D3400. Dostupná vstupenka do světa fotografů.

Když se mi do ruky poprvé dostala nejnovější digitální zrcadlovka Nikon D3400, tak se mi skoro ani nechtělo věřit, že už je tomu víc jak dva a půl roku, co jsem psal o jejím předchůdci v podobě modelu Nikon D3300. Intervaly mezi starými a novými modely se holt prodlužují, protože technika sice jde stále kupředu, ale možností, co ještě doplnit či zásadně vylepšit už tolik není. Podobný trend můžeme v posledních letech zaznamenat také u výpočetní techniky, nebo mobilních telefonů. Rozhodně to ale neznamená, že by se vývoj zastavil, jen se prostě změnilo tempo z trysku na rozumnější a uvážlivější tempo.

Mechanické provedení a ovládání

Z hlediska designu a mechanického provedení jsem fotoaparát důkladně zkoumal a prohlížel ze všech stran, abych nakonec došel k závěru, že se v tomto ohledu novinka od svého předchůdce v podstatě vůbec nijak neliší. Pár odlišných detailů by se sice našlo (třeba jinak řešený kryt konektorů HDMI a USB, nebo nepatrně snížená hmotnost), ale nic co by opravdu stálo za řeč. Tedy snad jen to, že předchůdce Nikon D3300 se vyráběl ve třech barevných provedeních, kdežto nejnovější Nikon D3400 se vyrábí už jen v tradiční černé a módní vínově červené (které je přizpůspoben i popruh na krk).

Za celou tu dobu, co se od roku 2000 zabývám fototechnikou a jejími recenzemi, tak je tohle asi nejmenší změna v mechanickém provedení digitálních zrcadlovek mezi nejnovějším a předchozím modelem. Otázkou tedy jen zůstává interpretace toho, jak tuto změnu nezměnu vnímat. Chtělo by se říci, že to není nic moc, když se toho moc nezměnilo, ale já osobně bych to viděl jinak – výrobci to totiž nemají snadné, protože prostor pro nějaké další vylepšování designu a ergonomie se delším vývojem naprosto razantně zmenšil. Hlavně je to ale o tom, že po poslední větší změně v podobě přepracování úchopové části nejnovějších zrcadlovek už toho k vylepšení moc nezůstalo – tedy aspoň mě už opravdu definitivně nic nenapadá. V neposlední řadě je to pak také o tom, že se postupně ukázalo, že spíše menší změny zejména s ohledem na rozmístění ovládacích prvků vyhovují i řadě uživatelů, pro které je tak snazší přechod ze staršího modelu na nový.

Standardní firemní produktové fotografie fotoaparátu Nikon D3400

Pro pořádek a pro ty, co neměli v ruce předchozí model, nebo nečetli moji recenzi Nikon D3300 zopakuji aspoň základní údaje o mechanickém provedení a ergonomii. Tělo fotoaparátu Nikon D3400 je celoplastové, samozřejmě ale s výjimkou bajonetu pro objektiv a stativového závitu, které jsou kovové. Použité plasty jsou ale velmi kvalitní a tělo působí dostatečně robustním dojmem. Výhodou pro cestovatele je pak také velmi nízká hmotnost, která tento fotoaparát řadí k nejlehčím (i nejmenším) digitálním zrcadlovkám na trhu. Stejně dobrá je také ergonomie – i přes malé rozměry se fotoaparát přímo skvěle drží a to i uživatelům s větší rukou (můj případ). Tlačítek a ovladačů na těle je tak akorát a hlavně jsou tam, kde je čekáme – vychází ze zaběhlé koncepce Nikonu, takže případný přechod z některého ze starších modelů je naprosto napohodu. I přes již zmíněnou absenci inovací mohu mechanické provedení i ovládání hodnotit jako skvělé a dobře přizpůsobené dané cílové skupině.

Obrazová kvalita

Pokud jde o výstupní obrazovou kvalitu, tak je nový Nikon D3400 osazen 24Mpix čipem formátu DX (nebo chcete-li APS-C). Oficiálně se asi nikdy nedozvíme, zda je to úplně stejný 24Mpix čip, jaký známe z dalších modelů, například z o dvě třídy vyššího a velmi oblíbeného modelu Nikon D7200. Již nyní některé zdroje udávají, že to je ten samý a jiní zase píší, že tomu tak není. Já osobně se domnívám, že to stejný čip spíše není – čistě subjektivně mi totiž přišlo, že výstup z vyššího modelu Nikon D7200 má sice nepatrně více šumu, ale zato si zachovává o něco více detailů, zatímco u recenzovaného modelu Nikon D3400 je tomu spíše naopak. Je to však čistě jen můj odhad – ve skutečnosti může být tento nepatrný rozdíl způsoben také jiným algoritmem obrazového procesoru, jinak nastaveným firmwarem, či dalšími vlivy, které se samotným čipem přímo nesouvisí.

Pro posouzení výstupní kvality fotografií jsem tentokrát použil méně obvyklou denní scénu s vyfotografovanou skálou, jejíž odstín se blíží testovacímu neutrálnímu šedému odstínu. Na následujících snímcích pak můžete posoudit 100% výřezy z fotografované scény při všech dostupných citlivostech ISO. Na konci pak celkovou scénu, nafocenou na citlivost ISO 100 a pro srovnání také na ISO 6400 – výsledek je pouze zmenšený (bez dalších úprav) na rozměr, který je obvyklý při použití fotografií na webu. Poslední fotkou je pak praktická ukázka fotografie interiéru kostela Svatého Kiliána na citlivost ISO 6400 a fotografie je opět pouze zmenšená zhruba na obvyklý rozměr pro webovou prezentaci.

100% výřezy z testovacích fotografií + testovací fotografie zmenšené na obvyklý webový rozměr

Z praktických fotografických výsledků (další ukázkové fotografie, tentokrát v plném rozlišení, najdete volně ke stažení na konci článku) je celkem jasně patrné, že kvalita fotografií je přímo vynikající. Současný trend, kdy levnější modely digitálních zrcadlovek oproti těm dražším logicky zaostávají ve funkcích, nebo třeba v mechanickém provedení, ale rozhodně nikoli ve výsledné obrazové kvalitě – tak tento trend je rozhodně skvělou zprávou pro začínající fotografy, nebo pro ty, kteří si vyšší a dražší modely nemohou dovolit, anebo je třeba ani nechtějí kvůli jejich rozměrům a hmotnosti třeba pro cestování. V tomto ohledu je nový Nikon D3400 skutečně nekompromisní a s přehledem se přinejmenším vyrovná jakékoli jiné digitální zrcadlovce libovolné značky v kategorii modelů s čipem formátu DX (APS-C) na současném trhu. Výsledky jsou až po ISO 3200 skvělé a teprve až od ISO 6400 je znát znatelnější ztráta detailů, desaturace a ztráta detailů.

Funkce

Z hlediska funkcí je nejzásadnější změnou doplnění technologie pro dnes již nezbytné propojení fotoaparátu s chytrým zařízením, tedy mobilním telefonem či tabletem. To sice umožňoval již předchozí model Nikon D3300, ale pouze pomocí přídavného externího Wi-Fi modulu Nikon WU-1a, který ale bylo nutné dokoupit zvlášť a zasunout do konektoru pro příslušenství. Nyní je možnost tohoto propojení přímo integrována ve fotoaparátu a to pomocí technologie Bluetooth, a to navíc v nejnovějším provedení Bluetooth Low Energy (BLE), což znamená, že celý systém má minimální spotřebu energie z baterií. A jak to celé funguje? To asi nejlépe ukáže firemní produktové video, které celý proces propojení krátce a výstižně popisuje.

Produktové video výrobce stručně popisující postup propojení fotoaparátu s chytrým zařízením:

Propojení pomocí Bluetooth Low Energy (BLE) a nové aplikace Nikon SnapBridge jsem si samozřejmě musel v praxi vyzkoušet, protože je to poměrně žhavá novinka, jejíž použití v zrcadlovkách zatím umožňuje kromě Nikonu D3400 už jen Nikon D500. Proto jsem do svého mobilního telefonu nainstaloval nezbytnou aplikaci Nikon SnapBridge. Tato aplikace je zdarma ke stažení pro Android zde - Nikon SnapBridge pro Android a dostupná je samozřejmě i pro Jablečný iOS - Nikon SnapBridge pro iOS. Spárování mobilního telefonu s fotoaparátem opravdu proběhlo tak snadno a rychle, jako na ukázkovém firemním videu uvedeném výše. Vše fungovalo naprosto bez problémů a dle očekávání podobně, jako u dřívější aplikace Nikon WMU (podrobný popis vynechám, protože aplikace Nikon SnapBridge se průběžně aktualizuje a vylepšuje), nicméně musím uvést jednu méně příjemnou poznámku – pomocí tohoto propojení není možné fotoaparát dálkově ovládat. Tato vychytávka je vyhrazena až vyšším řadám fotoaparátů, které jsou kromě Bluetooth vybaveny také Wi-Fi jednotkou. Z praktického hlediska pak jen tolik, že dosah bezdrátové komunikace je zhruba kolem 10 metrů a fotografie se do chytrého zařízení přenáší v náhledu s rozlišením 2Mpix. Připojení lze nechat zapnuté trvale, což nezruší ani vypnutí a zapnutí fotoaparátu. Doplňkovou spolupracující službou navíc je pak (zdarma) Nikon Image Space, což je obdoba české Zoneramy nebo Rajčete.

Ukázka printscreenů aplikace Nikon SnapBridge z mého mobilního telefonu:

Další novinkou je, že byla celkově snížena spotřeba přístroje z baterie. Výrobce nyní uvádí, že lze na jedno nabití baterie pořídit až 1.200 fotografií, což je skoro dvakrát tolik, co u předchozího modelu. Není to ale jen celkovou optimalizací spotřeby, ale mimo jiné i snížením výkonu vestavěného blesku, u které klesnul výkon ze směrného čísla 12 na 7, což je sice relativně dost, ale zase to lze obejít například zvýšením citlivosti ISO. Ještě méně příjemným je zjištění absence automatického čištění čipu, což na druhou stranu také prodlužuje výdrž baterie. Asi se u tohoto modelu nepředpokládá zase tak časté měnění objektivu, takže lze očekávat i výrazně nižší možnost zanesení čipu prachem. Naopak výrazně zvětšena byla vyrovnávací paměť, takže fotoaparát nyní "pobere" až 16 fotografií ve formátu RAW, oproti 11 u modelu předchozího.

Pro jistotu jen ještě stručně zopakuji další hlavní parametry fotoaparátu Nikon D3400. Již zmíněnému 24 Mpix snímacímu čipu sekunduje obrazový procesor EXPEED 4, který již známe z vyšších modelů Nikon D5500 a zejména Nikon D7200. Dostupný rozsah citlivostí je ISO 100 až ISO 25.600, i když jak už to tak bývá u všech fotoaparátů, tak poslední dvě nejvyšší hodnoty ISO 12.800 a ISO 25.600 jsou spíše "marketingové" a praktická využitelnost končí někde na ISO 6400 (což je ale vynikající hodnota). Autofokus disponuje 11 zaostřovacími body, sériové snímání je rychlostí až 5 snímků za vteřinu a natáčení videosekvencí je možné ve Full-HD kvalitě, tedy v rozlišení 1920x1080 se 60 snímky za vteřinu, což je také velmi dobrá hodnota. Rozsah expozičních časů je 1/4000 až 30 vteřin, nechybí samozřejmě ani čas B (tedy trvale otevřená závěrka) a synchronizační čas pro blesk je 1/200 vteřiny. Korekce expozice je pak dostupná v rozsahu +/- 5 EV. LCD monitor na zadní stěně má 3“ a rozlišení 921.000 pixelů. Optický hledáček má pokrytí 95% záběru a zvětšení 0,85×. Pro začínající fotografy je pak menu fotoaparátu doplněno integrovanou nápovědou – tohle ocení zejména ti, kteří neradi čtou manuál.

Příslušenství, cena a závěr

Jako hlavní příslušenství musím uvést zejména dvojici zbrusu nových objektivů, které jsem nedávno oba recenzoval. Je jím základní zoom AF-P DX Nikkor 18–55mm f/3,5–5,6 G VR (použit pro většinu ukázkových fotografií v tomto článku) a dále pak kompaktní a lehký zoom teleobjektiv AF-P DX Nikkor 70-300mm f/4,5-6,3 G ED VR. U obou objektivů se dá předpokládat, že budou s novým Nikonem D3400 nabízeny v cenově zvýhodněných setech. Po zkušenostech ze zmíněných recenzí mohu oba objektivy k tomuto fotoaparátu vřele doporučit – a to nejen z pohledu kvality, ale i s ohledem na vhodné rozměry a nízkou hmotnost, čímž jako celek mohou s přehledem konkurovat i dnes oblíbeným "bezzrcadlovkám". Kromě obou objektivů je však samozřejmě možné využívat i celou řadu dalšího příslušenství značky Nikon, jako jsou i jiné objektivy, externí blesky a podobně.

Aktuální prodejní cena (11/2016) je v solidních českých obchodech zhruba do 13.990,- Kč včetně DPH. Pokud budete chtít set s již zmíněným základním objektivem AF-P DX Nikkor 18–55mm f/3,5–5,6 G VR, tak vás tato sestava vyjde jen zhruba o 1.500,- Kč včetně DPH dráž. No, a pokud se rozhodnete pro „velký set“ s dvěma objektivy, tedy i s teleobjektivem AF-P DX Nikkor 70-300mm f/4,5-6,3 G ED VR, pak vás to nebude stát víc jak 23.990,- Kč včetně DPH. Pokud byste chtěli ušetřit, tak lze zvolit také set s objektivem, nebo oběma objektivy bez označení VR a tedy bez optické stabilizace, což vám ale příliš nedoporučuji, protože jejich stabilizace je kvalitní a za vynaložené finance rozhodně stojí. Na trhu je ale samozřejmě k dispozici i několik dalších setů, podle konkrétní aktuální nabídky jednotlivých prodejců.

Hlavní výhody nové digitální zrcadlovky Nikon D3400

• špičková obrazová kvalita
• malá, lehká a levná plnohodnotná zrcadlovka
• skvělý poměr ceny a výkonu
• technologie z vyšších modelů
• i přes malé rozměry vynikající ergonomie
• široká nabídka setů s objektivy

Hlavní nevýhody nové digitální zrcadlovky Nikon D3400

• nemá integrované čištění čipu
• nižší výkon vestavěného blesku
• aplikací Nikon SnapBridge nelze fotoaparát dálkově ovládat

Co tedy říci závěrem? Třeba to, že nový Nikon D3400 se drží toho nejlepšího z předchozích a velmi úspěšných modelů, tedy koncepce malého a lehkého fotoaparátu, s minimem čudlíků, velmi snadným ovládáním a uživatelskou nápovědou, který přitom nijak neslevuje z výsledné obrazové kvality, která se může směle měřit i s tím úplně nejlepším na současném trhu. Na druhou stranu asi nejednoho fotografa zamrzí absence vestavěného čištění čipu.

Ukázkové snímky v plném rozlišení

• Nikon D3400 + AF-P DX Nikkor 18-55mm f/3,5-5,6 G VR - clona f/4,2, ISO 1600, čas 1/800s.
• Nikon D3400 + AF-P DX Nikkor 18-55mm f/3,5-5,6 G VR - clona f/5,6, ISO 6400, čas 1/2000s.
• Nikon D3400 + AF DX Nikkor 10,5mm f/2,8 Fisheye - clona f/4, ISO 6400, čas 1/320s. 
• Nikon D3400 + AF DX Nikkor 10,5mm f/2,8 Fisheye - clona f/4, ISO 3200, čas 1/160s.
• Nikon D3400 + AF-S Nikkor 70-200mm f/4 G VR - clona f/8, ISO 100, čas 1/500s. 
• Nikon D3400 + AF-P DX Nikkor 18-55mm f/3,5-5,6 G VR - clona f/8, ISO 800, čas 1/13s. 

Michal Kupsa se narodil v roce 1970 v Brně. Fotografovat začal již ve svých 15 letech a novinářské činnosti propadl již o tři roky později. Na svém kontě má spolupráci s řadou prestižních českých i zahraničních médií, včetně České televize, Českého rozhlasu, National Geographic, Národní knihovny Kongresu USA, iDNES, nadace Člověk v tísni a většiny českých magazínů o fotografii a fotografování. Zaměřuje se především na cestopisné články, recenze fototechniky a vedení fotografických kurzů.