Tipy pro podzimní fotografování

Ideální termín neexistuje

Nejkrásnějším obdobím pro fotografování přírody je jednoznačně vrcholný podzim, kdy je listí v bučinách temně rudo-oranžové a břízy krásně žluté. Bohužel každý rok je jiný a jednoznačně nejlepší datum doporučit nelze. Pokud bylo suché léto a září, často se můžete setkat s tím, že stromy začnou opadávat ještě zelené. Poslední roky se na mnoha místech stalo, že například břízy nestačily ani pořádně zežloutnout a žlutozelené opadaly už na začátku října.

Na druhou stranu, zažil jsem roky, kdy byly stromy na začátku listopadu hustě obalené temně červeno-oranžovým listím. To jsou pak fotografické orgie. Bohužel, pak stačí jeden větrný den nebo fronta s intenzivními srážkami a je to vše rychle dole. 
Vyloženě výjimečné jsou pak dny, kdy na některých místech do barevných stromů napadne první sníh. To vyražte fotografovat, i kdybyste si měli vzít ve všední den v práci dovolenou. Ojedinělé podmínky za to vyloženě stojí. V jeden den tak při vhodně zvolených motivech můžete pořídit podzimní i zimní fotografie.

Pokud zrovna nenapadne sníh, pro ozvláštnění podzimní fotografie dobře poslouží i jinovatka. Ať už v detailu na listech nebo jako světlý poprašek pokrývající barevné kopce. 

Zajímavým podzimním úkazem z druhé půlky listopadu jsou teplotní inverze, kdy je zataženo nízkou hustou oblačností (mohutnou mlhou), která vydrží i několik dní. Právě tehdy se shromažďují zástupy fotografů u Karlova mostu. Jiní zase vyrážejí na Šumavu, aby nad inverzí fotografovali teleobjektivem svahy Alp vzdálené 150 km.

Co se týká nejvhodnějšího období pro fotografování barevného podzimu, doporučuji být v pohotovosti od 20. října do 10. listopadu. Ale pozor, ve vyšších polohách může barevné listí opadat dříve. Například pro žluté modříny před opadáním v Dolomitech je nejlepší termín od 6. do 10. října.

Na druhou stranu se ale nemusíte bát, spousta atraktivních fotografií se dá pořídit i v momentě, kdy už je všechno listí ze stromů dole.

Padání listů během podzimu je proces, který vzniká díky změnám v rostlinách (stromy nevyjímaje). V průběhu fotosyntézy se neustále zhoršuje zásobování listů chlorofylem. Rostliny si obvykle snadno doplní chlorofyl v letních měsících. Ale když se krátí dny a noci jsou chladné, nebo když se zvyšuje sucho, v listnatých stromech klesá množství vyrobeného chlorofylového pigmentu a zvyšuje se procentuální množství jiných pigmentů v listech, což má za následek méně zelenou barvu rostlin. Tyto jiné pigmenty jsou žluté, hnědé a oranžové. Nejsou vždy přítomny v listech, ale jejich koncentrace se zvyšuje v pozdním létě, kdy jsou cukry zadržovány v listech na začátku procesu opadávání. Listy mohou opadnout, když se dokončí vývoj oddělovací vrstvy mezi řapíkem listu a stonkem (větví stromu).

Technika podzimního fotografování

Podobně jako při jiném krajinářském fotografování je ideální digitální zrcadlovka, s níž budete mít maximální kontrolu nad výsledkem. Díky schopnosti přenést maximum detailů a možnosti práce s hloubkou ostrosti je ideální zrcadlovka s full frame senzorem.

Co se týče vhodných ohnisek, ve své praxi používám všechna ohniska od 14 mm do 500 mm. Každý motiv pro své zvýraznění potřebuje jiný přístup. Pokud chcete zdůraznit nějaký detail v krajině (krásný žlutý list na břehu lesního potůčku, například), použijete ohnisko 14 - 18 mm. Pokud ale budete stát někde na vyhlídce a z mlhy se vynoří oranžovo-červená špička podzimního lesa, použijete dlouhý teleobjektiv, 200 - 400 mm. Správná volba ohniska objektivu vždy udělá fotografii pro diváka “čitelnější”.

Nutný je stativ. Často budete přímo pod korunami stromů, kde je světla zoufale málo, a expoziční časy delší než 1/20 s z ruky obvykle neudržíte. Bezpodmínečně nutný je pak při fotografování tekoucí vody, např. lesních potůčků s kameny porostlými mechem, zapadaných barevnými listy. Při používání stativu se soustřeďte na jeho svislé rozestavení, to kvůli stabilitě. V lese je vhodná i vodováha, při absenci horizontu ve scéně se fotografie obtížně srovnává.

Pro zvýraznění podzimních barev je téměř bezpodmínečně nutný polarizační filtr. Odstraní odlesky listů, čímž velmi výrazně oživí barvy, a to zejména za drobného deště uprostřed temného lesa. Schopnosti polarizačního filtru jsem pro Fotomagazín již podrobně popisoval. 

Dalším vhodným filtrem pro fotografování v lese je šedý přechodový filtr, jehož přechod je roztažený přes celou velikost filtru. Jeho použití v lese je logické, nejvíce světla bývá nahoře v korunách stromů a směrem ke kmenům je více tmy. Filtr to poměrně úspěšně vyrovnává.

K samotnému nastavení fotoaparátu doporučím snad jen dvě věci. Pokud používáte RAW konvertory od firmy Adobe, nastavte si na zrcadlovce fotografování do profilu AdobeRGB. Zaznamenaná škála barev bude mnohem bohatší, budete mít více tónů pro zpracování. Dalším tipem může být posunutí vyvážení bílé směrem k teplým odstínům, například přímo teplota 6500˚ K, snímky budou na první kuk poutavě “podzimnější”.

Při podzimním fotografování je skoro jedno, zda je zataženo nebo nebe bez mraků. Osobně se jen snažím vyhnou času od 9. do 15. hodiny za jasných dní, kdy je kontrast světel a stínů příliš vysoký a na fotografiích to nikdy nevypadá pěkně. Pokud má být náhodou zcela jasný den, soustřeďte se pouze na svítání a západ slunce.

Náměty s podzimní tématikou

Podnětů pro fotografování krajiny je bezpočet a kreativitě se meze nekladou. Jednoznačně hlavním prvkem bude barevné listí v mnoha podobách, ať už v detailech, nebo při fotografování barevných kopců z vyhlídek.

Při fotografování podzimní krajiny, a to zejména v lese s výrazným popředím, nezapomínejte snímané prostředí uklidit. Často mohou čistotu kompozice narušovat spadané suché větvě. Od uklízení pak není daleko k “nenápadnému” aranžování, kdy z klády porostlé zeleným mechem odstraníte staré ošklivé hnědé listy a přiložíte ty svoje, krásné žluté javorové. Občas je totiž potřeba té divoké přírodě do fotografií trochu pomoci.

Poměrně zajímavě se dá pracovat v období podzimu u vodní hladiny, okolo které jsou těsně na břehu krásně barevné stromy a ty se ve vodě pěkně zrcadlí. Ideální pak je, pokud po hladině zrovna něco proplouvá: labuť, kachna. Můžete pořídit snímek zvířete v jeho přirozeném prostředí, kdy nemusí být na fotografii nijak dominantní, protože samotné prostředí bude atraktivní.

Kreativnějším fotografům doporučuji hrátky s tekoucí vodou a hromadou sesbíraného spadaného barevného listí. Házejte jej v různém množství do vody a dále po proudu s delším expozičním časem 1/2 - 3 s fotografujte. Na výsledné fotografii budou krásně zaznamenané dráhy listů. A pokud nebude dostatečně zřejmé, že ty oranžové šmouhy nejsou listy, nebojte se použít blesk a na konci expozice scénu decentně přibleskněte. Na konci dráhy se pak list “zmrazí“ a ve snímku prokreslí.

V přírodě se neustále vyskytuje množství zajímavých detailů, podzim je pro jejich fotografování jako stvořený. Sice se už nevyskytuje tolik květů, ale záplava barevných listů a různé plody nám to vynahradí. Zajímavé také mohou být první mrazíky v kombinaci například s jinovatkou obalenými pavučinami.

Dalším zajímavým motivem může být kontrast barevných větviček s listím proti tmavému pozadí, což může být třeba skála. Obzvlášť pokud větývku snímáte v protisvětle, kdy bude krásně prozářená.

Údolí zalitá mlhou

Jednoznačně nejpoutavějším motivem, který doplňuje podzimní fotografování, jsou ranní mlhy. Díky tomu, že ta správná nízko usazená mlha dost věcí ve scéně zakryje, dalo by se říci uklidí, jsou výsledné fotografie mnohem čistší, bez rušivých prvků. A je jedno, jestli jste na skalní vyhlídce, nebo se procházíte vzrostlým bukovým lesem. Mlha bude vždy výborným pomocníkem. Bohužel mlha se netvoří příliš často. Dokonce jsem při fotografování krajiny vypozoroval, že nejvíce jí je v prvním týdnu podzimu, ale od října je to spíše náhoda. Bývá dlouhé dny zataženo a mlhy se netvoří. Ideální dny s mlhou bývají v říjnu obvykle pouze dva až čtyři.

Mlhy se tvoří díky velkým rozdílům teplot ve dne a v noci. Existuje několik typů mlhy, ale nejběžnější mlhou je ta radiační. Vznikne během jasné a bezvětrné noci (zejména na jejím konci dvě hodiny před východem slunce) při poklesu teploty zemského povrchu pod hodnotu rosného bodu. Protože je studený vzduch těžší než teplý, stéká často po povrchu země do údolí a tam se hromadí. Po východu slunce se mlha obvykle pomalu rozplyne.

Pokud si chcete tento zajímavý úkaz vychutnat, vypravte se na nějakou vyhlídku tak, abyste tam byli hodinu před východem slunce. Krásně tak uvidíte, jak dynamický přírodní jev mlha je, jak se její poloha, tvar a mohutnost neustále mění. Pro fotografování podzimních mlh doporučuji České Švýcarsko a Šumavu, ale setkat se s ní můžete v blízkosti každého výraznějšího toku.

Doprovodným jevem za chladných bezvětrných dní s mlhou může být tvorba jinovatky. Pozor, nezaměňovat z námrazou. Jinovatka a námraza se liší i mechanismem vzniku. Zatímco jinovatka vzniká přímou sublimací vodní páry na předmětech, námraza vzniká tak, že přechlazené kapičky mrznoucí mlhy ve větru narážejí do předmětů a přimrzají k nim. Jinovatka také obaluje předměty ze všech stran, zatímco námraza narůstá proti větru. Námraza vzniká při mlze a větru. Často k tomu dochází při teplotní inverzi, kdy poblíž spodní hranice inverze je vrstva nízké oblačnosti. A vane-li v té výšce současné vítr, už se tam může tvořit námraza. 

Pro jinovatku si počkejte na jasnou noc, kdy teploty spadnou alespoň na -5 °C, případně vyhledejte mrazové kotliny. U nás jsou to například místa jako Jizerka, Horská Kvilda, Jezerní slať a další. 

Barevné listnaté lesy

Asi nemá příliš smysl hledat zajímavé podzimní motivy ve smrkové monokultuře, musíte se vypravit do lesa listnatého nebo smíšeného. Atraktivní je i krajina s modřínovými lesy, ale to spíše v italských Dolomitech. Na některých lokalitách budete mít cestu k poutavé podzimní fotografii jednodušší. Těm, kdo zkušenost s podzimním fotografováním nemají, jsem připravil několik tipů na vhodné lokality.

Nejblíže hlavnímu městu je to například obora Hvězda nebo Průhonický park a pěkná zákoutí se dají najít i na Petříně. Pro podzimní fotografování jsou ale vyloženě předurčeny Voděradské bučiny, které jsou za Prahou jen kousek.

Tradičními místy, jejichž krása vyniká zejména na podzim, jsou dále Křivoklátsko, některá místa Krušných hor, České Švýcarsko (a to zejména kopce Studenec a Růžový vrch). Pěkný bukový les je v Chřibech, samém středu Moravy.

Pokud potřebujete vytipovat vhodné místo pro podzimní fotografování ve svém okolí, jsou pro to na internetu k dispozici vhodné mapy s fotografickým podkladem, polohy s listnatými stromy snadno rozpoznáte.