Dreams (RECENZE a ROZHOVOR) – Vysněný svět bez hranic

Obsah recenze Dreams

1. Proměňte svůj život v sen a své sny ve skutečnost
2. Umělecky pojatá adventura Art’s Dream by obstála jako samostatná hra
3. Dreams = tisíce výtvorů pod jednou střechou
4. Zasedněte do virtuálních lavic, jde se učit
5. Splašené prsty na ovladači jsou největším nepřítelem, tak hlavně žádnou paniku
6. Hraj, tvoř, sdílej
7. Recenze Dreams: závěrečné hodnocení

Proměňte svůj život v sen a své sny ve skutečnost

• Recenze: 17. 2. 2020 • Autor: Jakub Němec

Mám pocit, že se tvůrci projektu Dreams řídili výše uvedeným památným citátem slavného spisovatele Antoine de Saint-Exupéryho do posledního písmenka. Autor Malého prince neměl s představivostí žádný problém, což několikanásobně platí také pro Media Molecule, studio schopné odhodit britský konzervatismus a předvést svou nespoutanou fantazii. Sedmiletý vývoj ovšem ukázal, že se nejednalo o nic snadného, a mnozí škarohlídi viděli v Dreams jeden z nekonečných, nikdy skutečně dokončených produktů... naštěstí se tyto temné vize nenaplnily. Místo toho se na naše PlayStation 4 přiřítil software, který se nebojím označit už nyní v únoru jako nejlepší herní editor roku 2020.

Sada nástrojů, jež se zpočátku nenápadně skrývají za líbivým vizuálem, postupně ukazuje svůj potenciál, zatímco vy budete jen nevěřícně koukat na to, co vše si v Dreams můžete zahrát nebo vyrobit, protože jediné hranice představivosti jsou ty, které si stanovíte sami. Od první chvíle, kdy vstoupíte do magického světa imaginace, vás pohltí atmosféra neodhalených tajemství skrývajících se za oponou všedního dne, kterou společně s ostatními uživateli zpočátku opatrně a nakonec odvážně rozhrnete, abyste objevili vesmír, v němž je možné úplně vše. Své si zde najdou i prostí konzumenti obsahu, ale projekt Media Molecule je zaměřený hlavně na kreativce, kteří touží vypustit svou fantazii na špacír.

Umělecky pojatá adventura Art's Dream by obstála jako samostatná hra

Protože jsem měl před tak ambiciózním titulem, jakým Dreams beze sporu je, obrovský respekt, nechal jsem se v prvních hodinách vést pěkně za ručičku. Vývojáři vás provedou zpočátku zmatečným světem netušených možností na křižovatku, z níž se můžete dále vydat podle své libosti, protože už tušíte, co na vás pod jakou záložkou vyskočí. Dříve, než se pustíte do odhalování potenciálu ostatních uživatelů či dokonce vlastní tvorby, bych vám doporučil návštěvu projektů vytvořených přímo ve studiu Media Molecule. Mimo menších hrátek ukazujících základní mechaniky editoru určitě věnujte svou pozornost příběhu basáka jazzové kapely Arta, který se musí popasovat se svými vnitřními démony.

Art's Dream patří k těm nejzajímavějším adventurám, jež jsem v poslední době hrál. Vyrovná se nejodvážnějším klenotům indie scény jak z pohledu alegorického vyprávění, tak v rámci herních mechanik. V kratičkých kapitolkách se střídají různé styly vyprávění zabalené do všelijakých herních žánrů, takže narazíte na skákačku, logickou plošinovku, point and click adventuru a další herní styly, které v sobě vždy nesou poselství důležité pro Artův osobnostní vývoj. Jednotlivé hříčky jsou poté propojeny videosekvencemi, snovými výjevy a hudbou. Úžasný na tom je fakt, že vše, co před sebou vidíte, byste mohli sami vytvořit v připraveném editoru.

Dreams = tisíce výtvorů pod jednou střechou

Artův sen vám vedle ochutnávky všech možností představí také vašeho impa, základní ovládací mechanismus Dreams. Roztomilá potvůrka zastupující klasický kurzor se tváří jako úplný neználek, ale zářící výrůstek na hlavě vás přesvědčí o jeho jedinečnosti. Přímo ve hře funguje tato svítící tečka jako lepivé chapadélko, pomocí něhož otevíráte dveře a prozkoumáváte další mechanické prvky herního prostředí. Později však zjistíte, že se jedná také o základní nástroj pro stavbu úrovní, o čemž se můžete přesvědčit hned při prvním spuštění. Vzhledem k tomu, že Dreams se mezi fanoušky tvoření dostalo již v předběžném přístupu, jsou nám nyní k dispozici poměrně propracovaná díla.

Sám jsem utopil několik hodin brouzdáním v části Dream Surfing sloužící jako rozcestník mezi přidanými projekty ostatních uživatelů. Narazit můžete na technická dema a alfa či beta verze budoucích her, ale také na již hotové tituly, jejichž kvalita je značně kolísavá (což se dalo předpokládat, takže se orientujte podle počtu lajků) – zavzpomínat můžete u kopií arkád z 90. let, proskákat se logickými i akčními plošinovkami, zastřílet si z pohledu vlastní osoby nebo se pustit do prvních úrovní ambiciózních RPG titulů. Uvidíme, jakým tempem budou do nabídky přibývat další výtvory, ale již teď je v Dreams co dělat.

Pokud si budete chtít od hraní na chvilku odpočinout, můžete svou pozornost přesunout k vytvořeným animacím, obrazům, filmům nebo hudbě. Během brouzdání nepřeberným množstvím výtvorů jsem narazil na fotorealistické projekty, které vám umožňují detailně prozkoumat klasickou anglickou snídani či drolící se rohlík hotdogu, malované krajiny jako od impresionistických mistrů či futuristické výjevy z budoucnosti doprovázené rytmy synthwave melodií. Pouhé pozorování projektů jiných lidí ve vás může probudit vlastní fantazii, takže se můžete naplno pustit do vlastního díla, popř. přepracovat práci někoho jiného v lepší kousek (tedy, alespoň z vašeho pohledu).

Zasedněte do virtuálních lavic, jde se učit

Možná budete mít tendenci vletět do části Dream Shaping, obsahující samotný editor a také sdílený prostor na výtvory Dreamiverse, po hlavě, vzít do ruky ovladač a během pár minut slepit majstrštyk, z něhož každému padne čelist k zemi. Jde ovšem o dost nepravděpodobný scénář. Za vytvořením každé rozsáhlejší scenérie, objektu či mechaniky samotných her stojí hodiny tvrdé dřiny, které si ovšem budete náležitě užívat. Díky nadmíru pečlivě připravené sadě videotutoriálů (škoda, že nejsou v češtině) se během pár minut naučíte základní principy a mechaniky tvoření v jednotlivých odvětvích, jež pak budete pilovat na vlastních dílech. Paleta nástrojů, díky níž se promění vaše fantazie v digitální realitu, je vytvořena s obrovským důrazem na detail, takže se vaše tvůrčí duše dostane do stavu nirvány.

V krušných počátcích vám pomůžou připravené objekty od tvůrců z Media Molecule, které můžete seskládat dle vaší libosti a postupně k nim přidávat vlastní efekty a úpravy, nebo výtvory ostatních uživatelů, kteří svá díla nasdíleli do společné virtuální databáze. Časem se ovšem naučíte sochat vlastní tvary, přidávat na ně textury, odrazy a světelné efekty, takže se budete tvářit jako grafik. Po dalších videonávodech se pustíte do logických operací a vaše krajinky začnete obohacovat o interaktivní prvky jako tlačítka, odrazové a otočné plošiny, změny směřování kamery a podobně. Pokud jste absolvovali základní kurz programování na základní či střední škole, budete po chvíli jako doma.

Své výtvory můžete okamžitě otestovat jednoduchým přepnutím z editačního do herního módu, takže okamžitě víte, ve kterých místech vaše představa drhne a kde vše běží jako po másle. Během pár hodin před sebou budete mít pravděpodobně dost strohý, ale vlastní fungující prototyp, s nímž můžete machrovat před kamarády. Ve své podstatě si totiž musíte osvojit základy a všechnu ostatní nadstavbu se budete učit za pochodu metodou pokus/omyl, přičemž pro některé může být největším nepřítelem ovládání.

Splašené prsty na ovladači jsou největším nepřítelem, tak hlavně žádnou paniku

Sám musím přiznat, že jsem si na systém tlačítek dlouhou dobu zvykal, ale nyní, po přibližně dvaceti hodinách v Dreams, nechápu, proč mi to přišlo tak složité. Oblíbil jsem si verzi spoléhající na gyroskop v DualShocku, díky němuž lze s objekty pracovat prostým pohybováním ovladače v prostoru (po vypnutí hry jsem se nejednou podivil, proč mi tohle „bezpáčkové“ ovládání nefunguje v menu PlayStationu), což v kombinaci s páčkami nabízí luxusní komfort. Přepnout lze také do ryze analogového ovládání, či využít ovladače Move, k nimž jsem zrovna nepřilnul (ale pokud se Dreams podaří dostat do PS VR, bude to perfektní volba). Po chvíli jsem dokonce přestal využívat jednotlivé ikony a většinu základních pokynů jsem řešil klávesovými zkratkami, což ušetřilo spoustu času.

Ovládání dokáže občas potrápit, především v Homespace Editoru, vašem vlastním domácím hubu, jehož vyzdobení mě stálo dost nervů. Na rozdíl od tvorby scenérií mě zde totiž dost pozlobil vlastní imp, který občas skákal v prostoru a já nebyl schopný uchytit a umístit objekty tak, jak jsem potřeboval. Možná to bylo mou nešikovností, ale v klasickém editoru se mi tyhle patálie neděly. Jakmile dostanete všechny mechaniky vytváření objektů, grafiky, hudby a programování pořádně do ruky, můžete se zúčastnit některého z tematických Community Jamů a přidat své dílo mezi desítky podobně laděných projektů (a získat prestiž díky výhře v některé z kategorií).

Hraj, tvoř, sdílej

Ať se dívám na Dreams z jakéhokoliv úhlu, nemůžu jej dostatečně vynachválit. I když jsem v prvních chvílích trošku trpěl při učení mechanik a zvykal si na ovládání, po pár hodinách jsem se nemohl odtrhnout od obrazovky. Věta typu „Ještě tady dodělám tu skupinku stromů a jdu spát,“ se opakovala častěji, než by bylo zdrávo. Paradoxně jsem se před vydáním Dreams těšil na možnost vyzkoušet hry od ostatních uživatelů Dreamiverse, ale nakonec jsem skončil u designování úrovní, abych si mohl zkonstruovat vlastní skákačku v kouzelném lese. Projekt studia Media Molecule mě zkrátka uhranul a budu s ním delší čas trávit své volné chvíle.

Dreams díky široké paletě nástrojů a možností umožní téměř každému splnit své nejtajnější touhy. Grafika i hudba je odvozená od toho, na co si troufnete, ale když se pomyslného štětce chopí někdo opravdu šikovný, ztratíte při prozkoumávání jeho díla dech. Pro některé z vás možná bude bariérou ovládání, jež musíte vstřebat a musíte mít vůli se jej učit, a velké množství balastu mezi povedenými projekty (některé výplody jsou fakt kraviny), ale dle mého Dreams plní přesně to, co si předsevzal – nechá vás snít. Proto si tato exkluzivita pro PS4 vydaná 14. února 2020 zaslouží velmi vysoké hodnocení a mé vřelé doporučení.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Dreams: závěrečné hodnocení

Rozhovor s Alex Perry (zástupkyně studia Media Molecule)

• Rozhovor: 21. 2. 2020 • Autor: Jakub Němec

Jakub Němec: Příběh baskytaristy Arta se tlačí do popředí ve všech materiálech k Dreams. Je příběhová kampaň koncipována jako větší tutoriál, nebo od ní máme čekat něco víc?

Alex Perry (Media Molecule Studio): Art’s Dream by měl inspirovat hráče a zároveň ukazovat, co se s nástroji dá dělat, ale není určen k tomu, aby je učil. V současnosti máme skupinu v Mm (Media Molecule), která pracuje výhradně na tutoriálech. Udělali je opravdu přístupné a okouzlující. Chceme i nadále být schopni podporovat vývoj a učení hráčů a zároveň dále vytvářet úžasné věci, které hráči mohou hrát. 

JN: Dreams lze ovládat třemi způsoby, z nichž největším překvapením je určitě PS Move. Vyplatí se mít po ruce PS Move, nebo se dá vše zvládnout pomocí gamepadu? Byli jste limitování zastaralejší technologií PS Move?

AP: V tomto ohledu je to opravdu otázka osobních preferencí. Já mám tendenci využívat výhradně ovladače DualShock, ale většinou je využívám při vytváření scén, komponování hudby a skládání logických operací. Ovšem lidé, kteří mají rádi sochání, si opravdu zamilují pocit reálného zážitku z ovladačů Move. Pro vytváření uměleckých děl je práce s nimi dosti uspokojivá, rozhodně se hráči nebudou cítit limitováni, právě naopak. Samozřejmě i tak můžete k sochání používat DS4 ovladač, hodně lidí zde to tak dělá.

JN: Zajímavá je také mechanika tzv. Imp Questů. Jak roste jejich obtížnost? Budeme chtít zkoušet nové Impy? Proč?

AP: U Imp Questů se nesnažíme zaměřovat na obtížnost, odměňujeme hráče za to, že trávili čas v každé z oblastí tvorby a hraní. S tím, jak lidé tráví ve hře více času v části tvoření, zjišťujeme, že postupně zkoušejí složitější věci – my je ale nenutíme. Impové slouží k vyjádření vaší osobnosti, takže doufáme, že najdete toho, o kterém si myslíte, že je pro vás ten pravý.

JN: Dreams je hlavně o obsahu přidaném uživateli. Máte nějakého osobního favorita, na kterého jste narazila během Early Access fáze? Překvapilo vás něco?

AP: Každý ve studiu si našel něco jiného, takže doporučuji vyzkoušet Mm Picks (tipy tvůrců) nebo týdenní komunitní sbírky zaslané od impa MmDreamQueen (profil tvůrců z Media Molecule, pozn. red.). Už v tuto chvíli uvidíte mnohé z toho, co se nám líbí a co si v Dreams procházíme! Pokud jde o překvapení, jsem překvapována neustále. Nejen technickými ambicemi, ale experimentálními, osobními a někdy i divnými věcmi, které lidé dělají. Netuším, kde bych se spojila s těmi tvůrci, nebýt hry, jako je Dreams.

JN: Nástroje v Dreams vypadají opravdu komplexně. Musí mít hráči nějaké základní dovednosti v ohledu programování nebo grafice? Jak starý by měl být hráč, který by chtěl začít tvořit? Zvládlo by to šestileté dítě?

AP: Není třeba programování a říkám to jako někdo, kdo to neumí, a přesto se učím vytvářet logické operace ve hrách. Často vidíme, jak společně s dětmi hraje a tvoří mnoho rodičů, a je to opravdu okouzlující. Doporučuji jít do Dreams Workshop a dokončit některé návody – vím, že každý nenávidí zvuk výukových programů, ale jsou tak cenné a snažíme se je udělat zábavné (a taky jsou!, pozn. Jakub Němec). Myslím, že někdy jsou nejdychtivějšími tvůrci právě děti, protože se toho mohou hodně naučit!

JN: Pracovali jste na Dreams několik let. Co pro vás byla největší výzva? Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli by nebyl Dreams větší a lepší, kdyby vyšel až na PlayStation 5?

AP: Momentálně o PS5 nemluvíme, promiňte, nicméně mohu prozradit, že výzvou u Dreams je jeho rozsah. Stále toho máme spoustu, co bychom pro Dreams chtěli vydat, celý tým je opravdu nadšený do práce a chce hru dále rozvíjet a podporovat.

JN: Inspirovaly vás některé z vašich dřívějších her? Pamatuji si, že LittleBigPlanet také obsahoval jednoduchý editor.

AP: Ano, obsahoval! A myslím, že motto hrát, tvořit a sdílet, které se kolem LittleBigPlanet vytvořilo, je skutečně mottem našeho studia. Dreams nám dává možnost propůjčit hráčům mnohem větší tvůrčí svobodu než v LBP, ale hráči mohou samozřejmě vidět i některé podobnosti s nástroji v LBP.