Heroes of Might and Magic (HERNÍ SÉRIE) – Jeden z otců zakladatelů tahových strategií

Heroes of Might and Magic (HERNÍ SÉRIE) – Obsah článku

1. Série Heroes of Might and Magic
2. Might & Magic: Heroes VII (2015) – 3 + 5 = 7?
3. Might & Magic: Heroes VI (2011) – Dobře míněný neúspěch
4. Heroes of Might and Magic V (2006) – Nový začátek
5. Heroes of Might and Magic IV (2002) – Svěží úhel pohledu
6. Heroes of Might and Magic III (1999) – Nestárnoucí klasika
7. Heroes of Might and Magic II (1996) – Rozkol mezi bratry
8. Heroes of Might and Magic (1995) – Hledání cesty

Série Heroes of Might and Magic

Heroes of Might and Magic je typickou ukázkou hry, která je jednoduchá na pochopení, ale těžká na ovládnutí – a možná proto nás tato ikonická herní série baví dodnes. Ačkoliv se během 20 let mezi jejím prvním a posledním dílem změnila mnoha způsoby, princip zůstává stejný: svádět boje o suroviny, budovat město, shromažďovat armádu, rozšiřovat království, zničit všechny nepřátele.

Ačkoliv příběhové kampaně lákají na kvalitní zápletku a dobře napsané postavy, hlavním důvodem, proč jsou Heroesy dodnes tak oblíbené, je jejich znovuhratelnost. Jedna a tatáž mapa nabízí nepřeberné množství variant, jak zvítězit, a sebelepší hráč stále nachází nové způsoby, jak se ve hře zdokonalovat. Právě tato touha překonat své dřívější – a nepochybně taky méně zkušené – já žene hráče zpět k obrazovkám, kde se sžívají s jejich oblíbenými hrdiny rozsáhlého univerza Might & Magic. Pojďme si společně projít všechny příspěvky značky HoMaM a zavzpomínat tak na zlatou éru počítačových her.

Might & Magic: Heroes VII (2015) – 3 + 5 = 7?

Před vydáním se vývojáři nejednou nechali slyšet, že 3 + 5 = 7. Po fanoušky kritizovaném šestém díle vsadili na klasiku, která musela vyjít – skloubením třetího a pátého dílu, tedy nejpopulárnějších her v sérii, jistě nemohou nikde udělat chybu. Návrat původního počtu surovin, líbivá 3D grafika, sedm frakcí (lidé, elfové, temní elfové, orkové, nekromanti a čarodějové, s později přidanými trpaslíky). Výsledkem se ale stala hra, která podle mnoha fanoušků postrádala duši a jednoduše nebyla tak zábavná jako díly, ze kterých se snažila vycházet.

Z dosavadního textu může být patrné, že má Might & Magic: Heroes VII své právoplatné místo v propadlišti dějin. Zde na scénu ovšem přichází zlaté (a významně i české) ručičky. Snadné upravitelnosti hry využili moddeři, kteří jednak opravili téměř všechny chyby zanechané vývojáři, jednak hru doplnili o nové hrady a jednotky v dodatcích The Shadows Over Ashan či Heroes 7.5. Díky aktivní komunitě je tak Heroes VII živější než kdy dříve.

Might & Magic: Heroes VI (2011) – Dobře míněný neúspěch

Pokud se nadšenců HoMaM zeptáte na příslovečné ošklivé káčátko herní série, pak vám zřejmě odpoví: Heroes VI. Z pozice někoho, jehož nejoblíbenějším dílem je právě ten šestý, mi dovolte oponovat. Šestý díl se snaží být něčím novým a svěžím – krouhá počet surovin, přidává nové herní systémy (zejména pak systém reputace odměňující buď vaši krvelačnost, nebo mírumilovnost), předělává systém magie a dovedností. S dodatkem Shades of Darkness se setkáváme se šesti frakcemi – lidmi, nekromanty, démony, orky, nagami a temnými elfy. Hlavně ale představuje systém dynastie, kde hráči mohou sbírat legendární artefakty, užitečné schopnosti a tvořit vlastní jedinečné hrdiny.

Implementace některých mechanik možná byla místy neohrabaná, ale dle mého názoru se jedná o dobře míněný pokus, který, kdyby byl doveden k úplnosti, se mohl stát budoucností celé herní série. S tímto názorem bych možná byl v některých kruzích hnán, ale těch pár jmen, které dodnes v lobby potkávám, mi dodává pocit, že nejsem sám.

Heroes of Might and Magic V (2006) – Nový začátek

První příspěvek Ubisoftu do série Heroes of Might and Magic se vydařil. Vývojáři vsadili na poutavou (a v případě městských obrazovek dechberoucí) 3D grafiku a skloubení toho nejlepšího, co předchozí díly nabízely. Děj hry nijak nenavazuje na dřívější univerzum – Ubisoft nás přemístil do válkou zmítaného světa Ashanu, který čelí invazi démonů a na ní navazující nepokoje uvnitř jednotlivých království, které v kampani prozkoumáme. V základu se setkáváme se šesti frakcemi – lidmi, čaroději, elfy, temnými elfy, démony a nekromanty. Hra se také dočkala dvou datadisků, které přinesly dvě nové frakce – trpaslíky a orky.

Ačkoliv hra sama o sobě neomrzí ani po stovkách hodin (vím z vlastní zkušenosti), její popularitě nemalým dílem pomohla také fanouškovská tvorba. Neoficiální datadisk Might & Magic: Heroes 5.5 do hry přidává nové budovy, mechaniky a hrdiny, upravuje jejich schopnosti a vylepšuje umělou inteligenci za účelem pozvednutí hráčského zážitku na zcela novou úroveň.

Heroes of Might and Magic IV (2002) – Svěží úhel pohledu

Po úspěchu třetího dílu se vývojáři z New World Computing rozhodli jít neintuitivní, avšak ambiciózní cestou. Spíše než ždímat něco, co funguje, se rozhodli vytvořit něco zcela nového. V Heroes IV mapu dobrodružství a boje sledujeme z 3D pohledu, vracíme se k počtu šesti frakcí (lidé, elfové, čarodějové, černokněžníci, barbaři a kombinace nekromantů a démonů) a z hrdiny, který doposud stál za vojskem, se stává hrdina v předních liniích.

Po zkušenostech z prvních tří dílů leckoho může napadnout, že tohle vůbec není Heroes of Might and Magic. Síla zvyku mohla mnoho hráčů odradit, ale ti, kdo čtvrtému dílu dali šanci, si mohli užít příběh hodný knižní adaptace, jehož vážnost byla gradována kvalitním hudebním doprovodem. Jinakost Heroes IV si možná mnoho skalních fanoušků nezískala, nicméně hráčské základně nabídla nový úhel pohledu na jejich oblíbenou herní sérii.

Heroes of Might and Magic III (1999) – Nestárnoucí klasika

Heroes of Might and Magic III asi není nutno představovat. Téměř povinná výbava každého počítače z počátku tisíciletí v kompletní edici zahrnovala celkem devět ras (lidé, elfové, černokněžníci, čarodějové, barbaři, nekromanti, démoni, ještěři a elementálové) a příběhem sledovala návrat královny Catherine do válkou rozervané Erathie.

Třetí díl Heroesů se dodnes těší velké popularitě – to lze konec konců usoudit i tím, že denně jej na Twitchi sledují tisíce diváků. To ovšem není jen zásluhou týmu kolem Jona van Caneghema. Popularita Heroes III vyústila ve vydání nespočtu modifikací, přičemž nejpopulárnější je fanoušky vytvořený datadisk Horn of the Abbys, který představil nové město, pirátskou Cove, a v dohledné době také světlo světa spatří další město, Factory, ve kterém se kloubí prvky přírody a technologie. Na hodnocených žebříčcích se denně střetávají stovky hráčů poměřující si své síly, a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo kdykoliv zlomit.

Heroes of Might and Magic II (1996) – Rozkol mezi bratry

25 let poté, co Morglin Ironfist uzmul vládu nad Enrothem, umírá. Bohužel pro Enroth po něm zůstávají dva synové – Roland, ten dobrý, a Archibald, ten ne tak dobrý (jak je ostatně doslovně řečeno v intru). Bohudík pro nás – můžeme si zvolit mezi dvěma kampaněmi, a buďto se s dobrými frakcemi lidí, elfů a čarodějů postavíme na stranu Rolanda, anebo se zlými frakcemi černokněžníků, nekromantů a barbarů podpoříme Archibalda. Kanonicky samozřejmě dobro vítězí nad zlem, a zatímco je Archibald proměněn v sochu, Roland se žení s dcerou erathijského krále, Catherine.

Kampaň je zábavná, hra poutavá, příjemná na pohled i poslech a vyžaduje notnou dávku strategického myšlení. A nikdy neomrzí. Ač jsem v dětství na Heroesech II odehrál stovky hodin, minimálně dalších pár set mám v plánu přidat. Hra je svou jednoduchostí a grafickou vzhledností nadčasová a stále má co nabídnout hráčům, kteří nostalgicky prahnou po pixelových spritech.

Heroes of Might and Magic (1995) – Hledání cesty

První vlaštovkou, která skutečně rozdmýchala popularitu tohoto typu tahových strategií, se stala hra Heroes of Might and Magic: A Strategic Quest. Setkáváme se zde se čtyřmi frakcemi – lidmi, elfy, temnými čaroději a barbary. Kampaň sleduje příběh jednoho z hráčem zvolených generálů – lidského lorda Morglina Ironfista, barbara lorda Slayera, elfské čarodějky královny Lamandy a černokněžníka lorda Alamara. Všichni čtyři hrdinové mají jediný cíl – stát se nesporným vládcem světadílu Enroth. Ať už ale do cíle dovedete kohokoliv, kanonicky se králem stane Morglin Ironfist, který 25 let Enrothu vládne železnou rukou.

Optikou dnešních poměrů se nedá říct, že by hra zestárla bůhvíjak dobře. Heroes I působí spíše chaoticky, a při hraní se spíše než jako brilantní stratég cítím jako řezník bažící po mele velkých armád na malém prostranství. Hra svého času byla nicméně více než populární, což vývojářům dodalo motivaci vytvořit pokračování, které se, troufám si tvrdit, zapsalo do herních dějin.

• Zdroje: Vlastní