• Autor: Filip Němec
Od vydání The Legend of Zelda: Breath of the Wild, podle mnohých jedné z nejlepších her posledních let, uběhlo už několik roků, a přestože přímé pokračování už je oficiálně ve vývoji, hned tak se ho zřejmě nedočkáme. Fanoušci série si však mohou ukrátit čekání alespoň odbočkou Hyrule Warriors: Age of Calamity, jejíž vydání je zastíněno listopadovým startem PlayStationu 5 a Xboxu Series X/S. Naše recenze vám prozradí, proč byste však hru neměli minout.
Hyrule Warriors: Age of Calamity (hra) | Dynasty Warriors (IP) | The Legend of Zelda (IP)
Hack and slash Hyrule Warriors: Age of Calamity je spin-off herní série Dynasty Warriors, která se odehrává v univerzu The Legend of Zelda. Titul vyvíjí studio Koei Tecmo a vydává společnost Nintendo. Hra vychází 20. 11. 2020 na Switch bez české lokalizace a obsahuje multiplayer. | Homepage
Články: | Recenze
Nintendo opakovaně překonává konkurenci vynikající péčí o své postavy, které navíc hojně využívá v rámci mnoha crossoverů, ať už jsou jakkoli bláznivé a neobvyklé. Propojení sérií The Legend of Zelda a Warriors ale není žádnou novinkou. Už v roce 2014 vyšla pro Wii U povedená rubačka Hyrule Warriors, bylo to však ještě předtím, než se na světlo herního světa dostalo jedno z nejoblíbenějších akčních RPG posledních let. The Legend of Zelda: Breath of the Wild totiž nejenom ukázala, jak se dají (mnohdy dost netradičně a originálně) vytvářet RPG v otevřeném prostředí, ale také jasně stanovila vizuální, zvukový i výpravný styl této série pro příští roky.
Hyrule Warriors: Age of Calamity - Launch Trailer - Nintendo Switch
V době, kdy fanoušci The Legend of Zelda: Breath of the Wild netrpělivě čekají na již oznámené pokračování, jsou Hyrule Warriors: Age of Calamity ve smyslu příběhu či postav skvělou záplatou. A také jednou z mála her, kde si můžete zahrát za samotnou princeznu Zeldu, která rozhodně není jen do počtu.
Toho si autoři Hyrule Warriors: Age of Calamity naštěstí byli vědomi a pomyslně před Breath of the Wild poklekli, poprosily Broma, krále Hyrule království o svolení, a do své hry citlivě a s úctou implementovali neuvěřitelné množství prvků z této hry. Jinými slovy, zatímco Hyrule Warriors z roku 2014 jsou „jen“ povedenou hrou z Warriors série, Hyrule Warriors: Age of Calamity jsou ukázkovým příkladem, jak dělat crossovery, a co především – pro fanoušky série The Legend of Zelda jde o (velmi akční) pohlazení po duši, které alespoň na chvíli dá zapomenout na bolestivé čekání pokračování Breath of the Wild.
Ale hezky postupně. Pokud jste ještě žádný titul z velmi košaté série Warriors nehráli, jde o hack and slash rubačku, ve které se vždy zhostíte několika ikonických a slavných válečníků, kteří kosí nepřátelskou armádu, jako by šlo o cvičné terče. Vyjma bossů a silnějších nepřátel není problém jedním máchnutím meče proměnit v prach i deset nepřátel najednou. Hlavní doménou série jsou gigantické bitvy, kde se snoubí rytmické budování komb a strategické úvahy nad tím, na jaký tábor nepřátel právě zaútočíte a kam pošlete umělou inteligencí řízené parťáky. Jistě, zní to epicky, ale své představy si naroubujte na hybridní konzoli Nintendo Switch – nepřátelská armáda není zase tak velká, protože konzole moc postaviček na obrazovce neutáhne a padlí protivníci se skutečně okamžitě obrací v prach, respektive mizí. I tak jde ale o boje zábavné a megalomanské.
A teď si to celé dosaďte do světa známého z The Breath of the Wild. Řada bojišť vám bude neuvěřitelně povědomá, autoři totiž bitvy umístili do ikonických míst, takže kupříkladu uvidíte zámek Hyrule ještě předtím, než ho obsadilo ztělesněné zlo Calamity Ganon. Příběh Hyrule Warriors: Age of Calamity se totiž odehrává sto let před událostmi The Breath of the Wild a ačkoli jde o dosti odlišné žánry, příběh na sebe velmi šikovně navazuje. Znalost Breath of the Wild sice není nutností, ale pro plné pochopení příběhu je rozhodně žádoucí.
I díky tomu, že jde do značné míry o prequel Breath of the Wild, naleznete kromě Linka mezi postavami, které budete moci ovládat, také třeba princezna Zelda. Mezi bojovníky pak nechybí i zeldina „chůva“ Impa nebo čtveřice známých a mocných šampiónů: sympatická a blesky vrhající Urbosa, odborník na lávu Daruk, trojzubec ovládající Mipha a trochu egoistický ostrostřelec Revali. S každou další odemčenou postavou (a je jich skutečně hodně), budete s otevřenými ústy zírat na to, co si autoři přichystali a pravděpodobně jako já si nenajdete jen jednoho oblíbence. Všechny postavy jsou tak odlišné, jak je to jen možné a bojovat s nimi je neuvěřitelná zábava.
Stejně jako v jiných hrách ze série Warriors, i zde záleží na zvolené obtížnosti. Pokud si vybere první či druhou, projdete nepřátelskými legiemi jako nůž máslem. Na ty vyšší už ale začne přituhovat. Hra navíc působí na první pohled dost jednoduše, každá z postav má v základu slabý a silný útok, které se dají vzájemně kombinovat a řetězit v silná a nejen na pohled působivá komba. K tomu má pak každá z postav svůj ikonický útok nabíjející se eliminací nepřátel, charakteristickou dovednost (Link například střílí šípy) a čtyři Sheikah runy, tak jako v The Breath of the Wild.
Všechny schopnosti a dovednosti je třeba kombinovat, hra vám ale nechává (stejně jako v The Breath of the Wild) sympatickou volnost. Stojí proti vám silnější protivník se sekyrou? Perfektně načasovaným úhybem můžete provést protiútok a vyvézt ho z rovnováhy, bombovou runou ho ochromit nebo v momentě, kdy se rozmáchne, pomocí runy reagující na kovové předměty mu ji vytrhnete z rukou a praštíte ho po hlavě.
Kromě útoků a způsobu boje se pak každá z postav také po bojišti jinak pohybuje. Link dokáže za běhu (budu se opakovat, ale ano, stejně jako v The Breath of the Wild) naskočit na svůj štít a svištět jím krajinou ve vysoké rychlosti, zatímco šampion Revali umí létat. Přestože mise mají vcelku variabilní náplň a nejde vždy jen o eliminaci nepřátelských vojsk a zabírání strategických bodů, u hráčů pro tento žánr méně zapálených může po chvíli nastoupit stereotyp. Zhruba přesně v tu chvíli se vám však odemkne nějaká speciální mise, ve které budete kupříkladu pilotovat jednu ze čtyř Divine Beasts, ohromných kolosů známých z The Breath of the Wild.
Středobodem Hyrule Warriors: Age of Calamity je mapa sloužící jako hlavní nabídka hry. Jak už jste asi pochopili, autoři vyždímali i tu poslední kapičku tématiky z The Breath of the Wild, takže mapa (ačkoli slouží jen jako interaktivní menu) je totožná se zmíněnou hrou, stejně jako jednotlivé ikonky a další grafické i funkční prvky. Chcete před bojem vylepšit statistiky postavy? Rychle ke kotlíku a podle vybraného receptu ukuchtěte pokrm. Ze stejných surovin jako v The Breath of the Wild vznikne stejně pojmenované a stejně vypadající jídlo, na kterém si pochutná nejen vaše postava ale také váš vnitřní fanoušek série.
Autoři na léty ozkoušenou kostru série Warriors zkrátka naroubovali známé reálie tak dobře, že i po zhruba 25 hodinách, které vám zabere dohrání hry, budete vrnět blahem. Od Linkova účesu, stylu boje jednotlivých postav, designu zbraní a konče skvěle navazujícím příběhem, do sebe vše parádně pasuje.
Skvělou hratelností a neotřelými nápady se Nintendo vždy snažilo vyvážit fakt, že jejich konzole nikdy nepatřily mezi nejsilnější stroje. U většiny exkluzivních titulů tuto válku Nintendo vyhrávalo (a stále vyhrává), ostatně gigantická velikost a detailnost The Breath of the Wild byla skvěle zamaskována jednoduchou, přesto ale nádhernou cell-shadovou grafikou, kterou si osvojili i Hyrule Warriors: Age of Calamity, a právě i díky tomu budete mít neustále pocit, že hrajete a prožíváte něco velmi známého.
Na limity Switche však jasně ukazují početné armády nepřátel, jež se kvůli omezenému výkonu jen pár metrů před vámi zjevují zčista jasna, zatímco mrtvá těla ještě před sekundou živých démonů naopak mizí kamsi do neznáma. Hyrule Warriors: Age of Calamity využívá dynamického rozlišení, aby vás v klidných a pomalých pasážích (kterých ale vskutku moc není), přesvědčila, že vizuálně má co nabídnout. Ve vypjatých bojích ale rozlišení klesne a obraz ztratí ostrost i poslední zbytky krásy. Nakonec jsou to ale právě souboje, které působí vizuálně nejlépe, protože jednotlivé útoky doprovází líbivé barevné efekty.
Po vzoru původních Warriors her jsou pak bojiště ohraničena neviditelnou bariérou. Neustále tak budete narážet na neprůchodná místa, přestože jsou vaším hráčským mozkem oprávněně považovaná za průchozí, což působí hodně zpátečnicky. Nadčasový soubojový systém Warriors série a oblíbené reálie značky The Legend of Zelda se tak střetávají s herními mechanikami pocházející z počátku tohoto tisíciletí a technickým zpracováním, nad kterým ještě před pár měsíci šlo přimhouřit oko, ale nyní, když ve vašem televizním stolku stojí PlayStation 5 nebo Xbox Series X, už zastaralý vizuál opravdu bije do očí.
Není tak pochyb o tom, že Hyrule Warriors: Age of Calamity nejsou hrou pro každého. Fanoušci série dostanou přesně to, po čem touží a vrnět blahem budou rovněž milovníci Zeldy, kteří obdrží v rámci výrazně odlišného žánru v podstatě prequel k Breath of the Wild. Pokud patříte do jednoho z těchto táborů (či ideálně do obou), věřím, že nad horším zpracováním dokážete přimhouřit oko. V žádném případě však Age of Calamity nemůžete vizuálně či technicky srovnávat s hrami z next-gen konzolí nebo PC. I přes jednoznačné klady, které převyšují zmíněné nedostatky hry, jsou Hyrule Warriors jasným příkladem toho, že výkonnější verze Nintenda Switch je více než žádoucí.
Tato recenze byla napsaná pro Switch verzi hry. Kopii pro recenzi poskytl distributor ConQuest.
• Zdroje: Vlastní
Fanoušci Warriors série budou stejně jako hráči The Legend of Zelda: Breath of the Wild vrnět blahem. Přenést postavy, atmosféru ale i reálie Breath of the Wild do Hyrule Warriors: Age of Calamity se totiž povedlo na výbornou. Hru však sráží omezený výkon Switche, který na masové bitvy ve Warriors stylu není stavěný.
Klady
Zápory
Hry byly mým nejlepším přítelem i milenkou již od dětství. O hrách jsem začal psát už na střední škole, čímž jsem vysedávání u herních strojů ospravedlňoval nejdříve před rodiči i přítelkyní a nyní před manželkou. V minulosti jsem ve formě textu i herních pořadů přispíval pro magazíny jako Games.cz, Eurogamer.cz či Zing.cz. V Alza Magazínu a GEMu mám na starosti herní konzole všeho druhu, videoobsah a z her pak zejména závody. V osobní rovině jsem navíc hlavním strůjcem vyostřených diskusí mezi konzolisty a PC Master Race, do které jsem se nenápadně také přidal, přestože moje herní srdce bije zejména pro pohodlné gaučové hraní.